Paměťová elektronka v praxi

Zpráva

#1 Příspěvek od **Sendyx** » 15 úno 2019, 18:23

Nemáte někdo praktické zkušenosti s použitím a vlastnostmi paměťových elektronek (Electro static storage), třeba LN5, LN14 a podobně?

http://ummr.altervista.org/storage_tubes.htm

Lukas-Peca · #2 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 15 úno 2019, 18:43

Na co to potřebuješ, jestli se můžu zeptat? Mně tento obor vždy připadal jako naprostá alchymie mimo chápání normálního člověka.

#3 Příspěvek od **Sendyx** » 15 úno 2019, 18:52

Jeden nešťastník si usmyslel, že by z toho vytvořil audio delay. Já se domnívám, že to z klasické SPC elektronky moc jednoduše nejde.

Lukas-Peca · #4 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 15 úno 2019, 19:15

Jako že by se provozovala v lineárním režimu? I ldyby to šlo, jak by řešil přerušení signálu při zpětném běhu?

#5 Příspěvek od **Sendyx** » 15 úno 2019, 19:50

Tak SPC a podobné obvody pokud vím fungují v lineárním režimu, ale netuším, jaký to má vlastní šum, dynamický rozsah a dosažitelný mezní kmitočet a podobně...

Zpětný běh je tam pokud tuším velmi krátký, a pokud správně chápu obvody SPC, tak to kreslí soustřednou spirálu - využívá se tlumených kmitů nějakého pulzně buzeného obvodu.

Otkundes · #6 Příspěvek od **Otkundes** » 15 úno 2019, 21:37

Kdysi na mně přátelsky pomrkávala dokonce čtveřice potenciáloskopů LN-12. Co si po letech vzpomínám, na selekci pohyblivých cílů (SPC) to docela fungovalo. V podstatě se jednalo o to, že na skleněný kolektor dopadal paprsek elektronů z elektronového děla, který byl modulován analogovým signálem. Ten kolektor, to bylo kvalitní dielektrikum, z jedné strany vodivé. Plocha kolektoru představovala elementární kondenzátory, které se průchodem elektronového svazku v místě dopadu elektronů nabíjely, a tím docházelo k modulaci kolektorvého proudu, a po ukončení periody, měl každý z těch minikondíků rozdílné napětí. V následující periodě se děj opakoval. Elektronika pak vyhodnocovala změny kolektorového (nabíjecího) proudu těch elementárních kondíků a fázový posuv (Dopplerův jev). Kolektorový proud byl v řádu mikroA. Ta spirála je jen „svinutá“ časová základna. Mohla být i „šišatá“, ale vždy musely být její závity zaostřeny a nesměly se dotýkat. Samozřejmě, potenciáloskopy musely být synchronizovány.

#7 Příspěvek od **Sendyx** » 15 úno 2019, 21:46

LN5 a LN12 je mezi lidma dostatek, ale vychylovací cívky asi nikdo nemá. Tedy předpokládám, že většina dostupných ruských paměťových elek má mag. vychylování.

Otkundes · #8 Příspěvek od **Otkundes** » 15 úno 2019, 21:57

Magnetické? Tam snad bylo elektrostatické, jako u osciloskopických obrazovek. Asi by to chtělo datasheet, už si na to nevzpomínám.
Ne, vychylovací cívky tam nebyly, elka LN12 byla celá v plechovém krytu.

#9 Příspěvek od **Sendyx** » 15 úno 2019, 22:02

Ostření je elektrostatické, ale ty báně byly v regulérním krytu s vychylovačkami, pokud se nepletu....

Edit: tak koukám na datasheety dle odkazu nahoře a vychylovací desky tam jsou...

pajosek2 · #10 Příspěvek od **pajosek2** » 16 úno 2019, 12:52

U těchhle obrazovek se někdy používaly vych.cívky? Má to velké nevýhody.Značné omezení kmitočtem,vliv jedněch vychylovaček na druhé díky rozptylovému poli.

#11 Příspěvek od **Sendyx** » 16 úno 2019, 13:02

Jeden typ, bohužel nevím jaký, asi z nějakého NRL, jsem viděl instalovaný v tubusu s vychylovačkami. Však omezený kmitočtový rozsah vychylování nevadí.

JiriTom · #12 Příspěvek od **JiriTom** » 16 úno 2019, 13:38

Sendyx píše:Jeden nešťastník si usmyslel, že by z toho vytvořil audio delay.

Co od toho očekává: je to hec, úsporu peněz, kvalitu atp... ?

#13 Příspěvek od **Sendyx** » 16 úno 2019, 13:55

Hec a rozežranost, co jiného. Původně chtěl dovézt z USA mj. "oil tank delay", ale to není jednoduché sehnat a hlavně přepravit.