Sloučení dvou VKV anten

Zpráva

#31 Příspěvek od **EKKAR** » 21 zář 2007, 23:56

Fázuje se to jako symetrika vzdušným žebříčkem, teď z hlavy nevím, tuším s impedancí 425Ohms - musí se vypočítat vzdálenost podle síly vodiče , všecko je v "Anténách pro příjem rozhlasu a televize" nebo v tom Amáru, symetrizuje se to až na konec v jednom místě - tam se dá i vložit zesík s pár dB zisku, čímž se elegantně obejdou pasívní transformační členy, jen musíš patřičně přizpůsobit vstup a výstup toho zesíku, abys tam neměl moc odrazů... To asi jako vysílač znáš - PSV platí bohužel i pro zesíky na anténách s výstupem do dlouhých kabelových svodů.

honza637 · #32 Příspěvek od **honza637** » 22 zář 2007, 07:52

Jasně, CSV (PSV, jak kdo chce) se uplatňuje všude, to je mi jasné. Vidím to tak, že si v příštím týdnu budu s tím asi už hrát. Ten žebríček by pro mě asi byl problém právě proto, že tu dvoulinku neseženu, tak to zkusím s tím hybridním členem. Sice přijdu o nejslabší signály ale co nadělám. On něco vytahne ten zesilovač ale je jasný, že to nejslabší co se ztratí v tom slučovači už nevytahne. Když bych tu dvojlinku časem sehnal, zkusil bych to.

honza637 · #33 Příspěvek od **honza637** » 23 zář 2007, 00:30

Ještě bych se zeptal, jak by měla vypadat symetrizační smyčka z 300 ohm na 150 ohm ? tzn. převod 1:2

#34 Příspěvek od **EKKAR** » 23 zář 2007, 15:59

Proto právě tvrdím, že sloučení je lepší udělat tím žebříkem. Symetrické vedení s délkou lambda/4 nebo její LICHÝ násobek se při určité své vlastní impedanci chová jako transformátor jedné impedance na druhou. Přímý příklad je v publikaci Tomáše Českého - Antény pro příjem televize - SNTL 1991, 3 upravené a doplněné vydání, ISBN 80-03-00615-5 - str.92 a 93 - CITUJI - přizpůsobené spojení dvou vysokofrekvenčních vedení s různými vlnovými impedancemi Z1 a Z2 lze realizovat čtvrtvlnným úsekem vedení (délka lambda/4 nebo jiný lichý násobek lambda/4) s vlnovou impedancí Ztransformační=(odmocnítko)Z1xZ2.
Je-li třeba sloučit dvě antény do společného napáječes impedancí Z2=300Ohms, je třeba, aby napáječe v místě připojení svodu měly impedanci 600Ohms - musí se tak ze strany svodu alespoń jevit. Pokud je impedance antén 300Ohms, čtvrtvlnné transformační vedení mezi anténami a místem napojení svodu musí mít impedanci
Ztrans=(odmocnítko)300Ohmsx600Ohms neboli přibližně 424Ohms. (Je tam i obrázek s nákresem, kde bod s impedancí 600Ohms je znázorněn jako úsek vedení se stejnou impedancí). Symetrické vedení s vlnovou impedancí JINOU než 300Ohms se komerčně nevyrábí, obvykle se realizuje dvěma rovnoběžnými vodiči kruhového průřezu, drženými izolačními rozpěrkami ve stálé prostorové vzdálenosti. Vlnová impedance takového vedení závisí na průměru vodičů "d"a jejich rozteči "D" podle vztahu
Z=276xlog(2D/d)
Graficky je vztah na nomogramu na stránce 254 a 255 (který můžu na přání naskenovat), jinak pro vodiče s průměrem 1mm vychází rozteč pro 425Ohms přibližně 17,3mm.
Konec citace.
Starou dvojlinku ani nesháněj, už jsem napsal, že stárnutím degraduje její izolant - už po 2-3 letech byla na PRD. Sežeň si Cu drát vhodného průměru - klidně i izolovaný, podle těch vztahů si přepočítej impedanci a mechanické rozměry, udělej si (třeba z plexiskla) izolační rozpěrky s vypočítanou roztečí, naměř délky lambda/4 a udělej si liniovou transformaci - v místě spoje budeš mít 300Ohms symetrických a tím pádem budeš moct použít buď feritový elevátor 300/75Ohms, nebo klasickou smyčku z koaxu 300/75Ohms. Jinak pro detailní rozbor si radši toho"Českého" půjč v knihovně, koupit už asi nepůjde - jedině nějaké novější vydání.

honza637 · #35 Příspěvek od **honza637** » 24 zář 2007, 09:39

to bude ono, já mám vydání 1983

honza637 · #36 Příspěvek od **honza637** » 24 zář 2007, 22:28

Tak dneska jsem záměr realizoval. Jak se na to dostanu, vyfotím to a hodim na stránky radiotechniky:)
Dostalo to ale poněkud jiný spád než jsem chtěl - jak jsem tu soustavu připojil, zcela mi zmizela CT2 (vysílač Votice Mezivrata, UHF) a Nova (III. pásmo, vykrývač, Radimovice) se silně zhoršil. Napřed jsem si říkal, že jsem asi přelámal někde oba koaxiály (mám na každé pásmo anténu a 2x UHF). Nakonec jsem zjistil, že při odpojení soustavy se vše srovná. Výsledek je tudíž podle mě příliš silný signál a zesilovač to prostě nevezme.
Teď tedy nastane asi to laborování to dát dohromady. Počítám, že je tu jen jeden vysílač (vykrývač radia Beat) který je odemě vzdálen asi 200m a běží výkonem 100W. Je možné že to bude ten problém. Co vy na to?

#37 Příspěvek od **EKKAR** » 24 zář 2007, 23:08

Jsi JASNEJ. Ten vykrývač Tě totálně zahlcuje, jeho signálem máš převálcovaný veškerý přechody, který ve svých zesilovačích máš. Musel bys nejdřív na vstup dát odlaďovač toho BEATu, a to velmi ostře laděný a strmý, a pak teprve bys mohl dát zes - jinak se ti na vstup zesu dostává modulace z toho vysílače a protože má OBROVSKOU amplitudu, úplně Ti vygumuje užitečný signál - je tam jen ten signál vykrývače. Jestli se Ti to nepovede odladit, jediným řešením je přestěhovat se...
Anebo sabotovat ten vykrývač... :lol:

honza637 · #38 Příspěvek od **honza637** » 25 zář 2007, 08:25

Už tam běžím a dám pod jeho dipol stínění obdobně jako mají CRA na vysílačích. Pak nebude zářit pod sebe:))) hihi
No ještě zkusim dát k těm dipolum reflektory protože ten vysílač je přesně za prdelí těch dipolů. Ještě udělám měření napětí kolik z toho dvojdipolu leze, jsem na to zvědav. Jinak co jsem k tomu měl připojen tuner napřímo, výkon je docela dost dobrý. Jen je znát, že to chodí nejlíp cca od 93-97MHz , pak je to už tupější ale za to můžou smyčky a i dopoly by mohly být ze silnějšího materiálu. Pak by byly širší ale hlavní důvod vidim ve smyčkách.
Výkonostně tedy zklamaný nejsem, chodí to daleko líp než jakýkoliv kruhový dipol který jsme měli předtím.
btw- na ten odladovač neni problem laborovat, techniku tu na to mám. Zatím asi na stožár vrznu provizorně jeden dipol někam do míst, kde neuvidí na ten vykrývač.

honza637 · #39 Příspěvek od **honza637** » 25 zář 2007, 08:31

Takže, dle BM495 je na výstupu ze slučovače 440mV což je docela úctyhodné. Je asi jasný, co se děje.

ZdenekHQ · #40 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 25 zář 2007, 12:47

EKKAR píše:Nejmenší zpomalení signálu = největší hodnota činitele zkrácení se dosahuje vytvarováním vnitřní izolace do tvaru úzkých rozpěr, rozmístěných ve směru poloměru v pravidelných roztečích do tvaru několikacípé hvězdice, zatímco zbytek vnitřního prostoru kabelu je vyplněn pouze vzduchem - to je výše zmíněný případ z KABLA Kladno - tyto kabely mají činitel zkrácení v přibližném rozmezí 0,95-0,98.

Nějak jsem neměl moc času to číst- ta hodnota 0,95 mě připadá poněkud scifi, protože i např. AIRCOM PLUS má činitel zkrácení 0.85 (útlum 12dB/100m/1Ghz, průměr 8mm, PE dielektrikum), takže se mě nezdá, že by v Kladně měli nějakou superkonstrukci. Nicméně věřit ti můžu, jestli budu mít někdy chvílu času a najdu vhodnej koax i měřící přístroj, tak to ověřím.

#41 Příspěvek od **EKKAR** » 25 zář 2007, 21:26

ZdenekHQ píše:Nějak jsem neměl moc času to číst- ta hodnota 0,95 mě připadá poněkud scifi, protože i např. AIRCOM PLUS má činitel zkrácení 0.85 (útlum 12dB/100m/1Ghz, průměr 8mm, PE dielektrikum), takže se mě nezdá, že by v Kladně měli nějakou superkonstrukci. Nicméně věřit ti můžu, jestli budu mít někdy chvílu času a najdu vhodnej koax i měřící přístroj, tak to ověřím.

No právě - PE izolace - ale v celým vnitřku, to je brzda jak hrom!

ZdenekHQ · #42 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 26 zář 2007, 10:55

Kdepak, tam je mřížka. Už jenom ten útlum tomu odpovídá, i když ta "fyzikální" pěna z Kladna má kupodivu jen o něco větší útlum (srovnával jsem to na 2.1Ghz). Používal jsem oba - vzduchovej i pěnovej a nestačil jsem se divit, jaký to má za ty peníze vlastnosti (až na to navlhání, musely se lepit konce).

Obrázek

ZdenekHQ · #43 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 12 říj 2007, 17:10

3 OBRÁZKY K TÉMATU

ZdenekHQ · #44 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 17 zář 2009, 18:29

Impedance.