Norma ČSN pro nf zesilovače
Moderátor: Moderátoři
Norma ČSN pro nf zesilovače
Zdravím, nemáte prosím někdo aktuální nebo i jakoukoliv starší verzi normy ČSN ohledně nf zesilovačů ??? Zajímalo by mě hlavně rozdělení podle jakosti (frekvenční rozsah, zkreslení...). V šedesátých letech minulého století existovaly dvě normy, ČSN 36 7431 (Nepřenosné nf zesilovače síťové) a ČSN 36 7435 (Vestavné a stavebnicové zesilovače síťové). Podle nich se zesilovače dělily na 3 jakostní třídy a u nejlepší z nich (předpokládam Hi-Fi) se požadoval přenos kmitočtového pásma 40 - 15000 Hz s max. odchylkou +-3 dB. Chtěl bych se dozvědět víc, třeba jaký byly nároky u plošného ozvučování 100 V atd. Předem Dík.
ČSN 36 7420, -21 a -22 byly platné do roku 1995, pak byly nahrazené jednou normou ČSN IEC 268-3 . Ostatní normy zůstaly bez náhrady už od roku 1995.
Po zrušení uvedené nové normy (2001) už na to předpis nemáme.
Pokud si vzpomínám, tak rozdělení do tří kvalitativních tříd se objevilo až někdy v roce 1978, přičemž termínu Hi-Fi se normotvůrci důsledně vyhýbali, ostatně jako každému historicky nezavedenému anglikanismu.
Po zrušení uvedené nové normy (2001) už na to předpis nemáme.
Pokud si vzpomínám, tak rozdělení do tří kvalitativních tříd se objevilo až někdy v roce 1978, přičemž termínu Hi-Fi se normotvůrci důsledně vyhýbali, ostatně jako každému historicky nezavedenému anglikanismu.
Mám náhodou hodně starý normy /± 1958-1962/ pro zesilovače nepřenosné i přenosné a provádění místního rozhlasu.
Je tam už dělení do kvalitativních tříd, myslím 1-3, nebo snad 1-4.
Ta poslední třída jsou fakt mrdky, co by snad neposlouchali bez kroucení hubou ani rejžáci
Našel jsem to úplně náhodou. Ani nevím, kde jsem to vlastně vzal. Je to samozřejmě hnědožlutý, jako i jiné dokumenty přes 50 let staré.
Je to pro Tebe důležitý, že to stojí za můj čas při skenování, anebo to bereš jen jako takovou zajímavost ??
Je tam už dělení do kvalitativních tříd, myslím 1-3, nebo snad 1-4.
Ta poslední třída jsou fakt mrdky, co by snad neposlouchali bez kroucení hubou ani rejžáci
Našel jsem to úplně náhodou. Ani nevím, kde jsem to vlastně vzal. Je to samozřejmě hnědožlutý, jako i jiné dokumenty přes 50 let staré.
Je to pro Tebe důležitý, že to stojí za můj čas při skenování, anebo to bereš jen jako takovou zajímavost ??
Nakonec je to možné, k normám jsem se dostal až na počátku normalizace (v té šlo o koryta, nikoli o parametry) a o výkonové zesilovače jsem se příliš nezajímal, Pamatuji jen, jak kterýsi z nových kádrů smetl se stolu vzorek tapedecku na šasi a v krytu B4, sice dvouhlavého, ale s rychlostmi/ 4/9/19, s tím, že uvnitř musí být taky zesilovač první třídy, a ten musí mít nejméně 2x10 W sinus. O nějakém stroji bez koncových stupňů v životě neslyšel a ani nechtěl. Na námitku, že to neuživí trafo, a větší se tam nevejde, kontroval tím, že do skříně B43 se to vešlo. A že norma na tom trvá. Tak jsem se do norem podíval, ale nic takového jsem tam nenašel.
Ono totiž tehdy nešlo ani tak o to, nedat trhu levný slušný tape-deck (i tento výraz působil jako červený hadr na bejka), ale úplně jiný cíl.
Ono totiž tehdy nešlo ani tak o to, nedat trhu levný slušný tape-deck (i tento výraz působil jako červený hadr na bejka), ale úplně jiný cíl.
Jako relikvie na doby dávno minulé to schovávám.
Jako vodítko to samozřejmě bylo nahovno už tehdy - ale aspoň víme, podle jakých rámcových norem a předpisů byly např. konstruované hojně vyráběné zesilovače KZ25, KZ50 /speciálně těchto KZ bylo jako plev - každá dědina měla aspoň jeden na schůze, nabo s tlampači ARS432 na "mimořádná hlášení"...Později nahrazené plackami AZK201 a 401.
Byly podle toho rámcově konstruované všecky přenosné zesilovače i nepřenosné kinozesilovače, rozhlasové ústředny...taková RU-A3 ze série ústředen RU určitě. Jistě i spousty dalších zařízení, protože konstruktér se přece musel na něco odvolat, alespoň něco muselo být stanoveno "napevno" a museli se tím základním řídit všichni.
Laici to možná nevidí hned, ale třeba já to po otevření té zachovalé a nepřekopávané KZ50 vidím okamžitě. Vidím tuhle normu a vidím megakrádež průmyslového vlastnictví firmám Telegrafia, Telefunken a Philips. Jenže žaluj bolševika, žejo - když Tě jen za vznesenou námitku mohli na druhý den i se zbytkem rodiny pozavírat a námitkáře pověsit...
Dneska se nikdo ničím řídit nemusí, stanoveno není vůbec nic včetně bezpečnosti a podle toho to taky tak vypadá. Vyhořelý baráky od nabíječek na telefony. Něco okolo bezpečnosti jistě existuje, to by nebyl úředník, aby nevymyslel lejstro - ale všichni do jednoho na to serou, snad kromě zařízení pro zdravotnictví a jaderky. Jinak si každej dělá, co se mu zamane a jak se mu to zrovna hodí. Bordel je hodně měkkej výraz pro to, co dnes existuje v elektronice.
Závazná není ani ta bezpečnost, ani barvy blbejch drátů, prostě NIC.
A každej toho využívá, dá se tam dost ušetřit. Proč bych netahal fázi žlutým drátem, když mi ho ve skladu od poslední "akce" zbylo deset kilometrů. No tak je ve dvaceti miliónech nějakého výrobku tahaná fáze žlutým drátem a každýmu je to jedno. Funguje to? Funguje, tak drž tlamu.
Čtvrt dolaru za pořádnej, komplexní odrušovací člen s X a Y kondíky, tlumivkami a varistory? Jo, čtvrt dolaru je hovno.
Dvaceti-milionkrát čtvrt dolaru jsou už pěkný peníze a tak je to se vším. Tak na odrušovák sereme, funguje to i bez něj, tak proč utrácet prachy.
Svět se točí jenom kolem prachů a několika málo kund, všecko ostatní je podružný
Začátek platnosti toho, co je na obrázcích, je okolo toho roku 1957-1960. Zcela první pultová rozhl. ústředna AUA120, zkonstruovaná už napůl s tranzistory a už v roce 1964, byla udělaná podle těchto norem a pro 1.skupinu - tyhle normy ještě musely být v platnosti.
"Papírové" parametry té ústředny i jiných výrobků té doby tomu přesně odpovídají. Skutečné parametry má ta ústředna i mnoho dalších výrobků takové, že vysoce překračují požadavky 1. jakostní skupiny. Ta ale byla "vyhrazena" pro výrobky privilegovaných podniků, jako byla třeba Tesla Elektroakustika Bratislava. Ta už v roce 1965 uměla udělat modulové, komplexní studiové zařízení a se základním odstupem linkových vstupů -100dB. Pro mnohé je to ještě dneska nepředstavitelná hodnota.
Sluší se podotknout ke cti lidí, jako byli ing. Jurkovič, ing. Škrovánek, ing. Felix a další, že toho dosahovali s germaniovými tranzistory a že zmíněná AUA120 nese v mnoha místech "rukopis" lidí z T-E-B. kteří vrábelským pomohli navrhnout a uvést do praxe celý tranzistorový "předek" s parametry opravdu na úrovni HiFi.
Například skvělý, přepínatelný korekční zesilovač v pultu AUA120 pak na sobě doslova nese okem viditelné otisky prstů lidí z Bratislavy, mikrofonní a ostatní předzesilovače jakbysmet.
Základy musely být podle těchto norem /třeba bezpečnostní požadavky na "nepřenosné" 75W elektronkové koncové stupně - 790V na anodách!/. Co udělali v kvalitě "navíc", byla sice otázka prestiže, určitě to tak sice vždycky udělali, ale poplácání po zádech od šéfa se jaksi dost dobře nenažereš
Taková zmíněná AUA120 je sice svými základními parametry opravdické HiFi, ale protože je to mono a je to "jenom rozhlas", tak to strčili do 2. skupiny.
Jako vodítko to samozřejmě bylo nahovno už tehdy - ale aspoň víme, podle jakých rámcových norem a předpisů byly např. konstruované hojně vyráběné zesilovače KZ25, KZ50 /speciálně těchto KZ bylo jako plev - každá dědina měla aspoň jeden na schůze, nabo s tlampači ARS432 na "mimořádná hlášení"...Později nahrazené plackami AZK201 a 401.
Byly podle toho rámcově konstruované všecky přenosné zesilovače i nepřenosné kinozesilovače, rozhlasové ústředny...taková RU-A3 ze série ústředen RU určitě. Jistě i spousty dalších zařízení, protože konstruktér se přece musel na něco odvolat, alespoň něco muselo být stanoveno "napevno" a museli se tím základním řídit všichni.
Laici to možná nevidí hned, ale třeba já to po otevření té zachovalé a nepřekopávané KZ50 vidím okamžitě. Vidím tuhle normu a vidím megakrádež průmyslového vlastnictví firmám Telegrafia, Telefunken a Philips. Jenže žaluj bolševika, žejo - když Tě jen za vznesenou námitku mohli na druhý den i se zbytkem rodiny pozavírat a námitkáře pověsit...
Dneska se nikdo ničím řídit nemusí, stanoveno není vůbec nic včetně bezpečnosti a podle toho to taky tak vypadá. Vyhořelý baráky od nabíječek na telefony. Něco okolo bezpečnosti jistě existuje, to by nebyl úředník, aby nevymyslel lejstro - ale všichni do jednoho na to serou, snad kromě zařízení pro zdravotnictví a jaderky. Jinak si každej dělá, co se mu zamane a jak se mu to zrovna hodí. Bordel je hodně měkkej výraz pro to, co dnes existuje v elektronice.
Závazná není ani ta bezpečnost, ani barvy blbejch drátů, prostě NIC.
A každej toho využívá, dá se tam dost ušetřit. Proč bych netahal fázi žlutým drátem, když mi ho ve skladu od poslední "akce" zbylo deset kilometrů. No tak je ve dvaceti miliónech nějakého výrobku tahaná fáze žlutým drátem a každýmu je to jedno. Funguje to? Funguje, tak drž tlamu.
Čtvrt dolaru za pořádnej, komplexní odrušovací člen s X a Y kondíky, tlumivkami a varistory? Jo, čtvrt dolaru je hovno.
Dvaceti-milionkrát čtvrt dolaru jsou už pěkný peníze a tak je to se vším. Tak na odrušovák sereme, funguje to i bez něj, tak proč utrácet prachy.
Svět se točí jenom kolem prachů a několika málo kund, všecko ostatní je podružný
Začátek platnosti toho, co je na obrázcích, je okolo toho roku 1957-1960. Zcela první pultová rozhl. ústředna AUA120, zkonstruovaná už napůl s tranzistory a už v roce 1964, byla udělaná podle těchto norem a pro 1.skupinu - tyhle normy ještě musely být v platnosti.
"Papírové" parametry té ústředny i jiných výrobků té doby tomu přesně odpovídají. Skutečné parametry má ta ústředna i mnoho dalších výrobků takové, že vysoce překračují požadavky 1. jakostní skupiny. Ta ale byla "vyhrazena" pro výrobky privilegovaných podniků, jako byla třeba Tesla Elektroakustika Bratislava. Ta už v roce 1965 uměla udělat modulové, komplexní studiové zařízení a se základním odstupem linkových vstupů -100dB. Pro mnohé je to ještě dneska nepředstavitelná hodnota.
Sluší se podotknout ke cti lidí, jako byli ing. Jurkovič, ing. Škrovánek, ing. Felix a další, že toho dosahovali s germaniovými tranzistory a že zmíněná AUA120 nese v mnoha místech "rukopis" lidí z T-E-B. kteří vrábelským pomohli navrhnout a uvést do praxe celý tranzistorový "předek" s parametry opravdu na úrovni HiFi.
Například skvělý, přepínatelný korekční zesilovač v pultu AUA120 pak na sobě doslova nese okem viditelné otisky prstů lidí z Bratislavy, mikrofonní a ostatní předzesilovače jakbysmet.
Základy musely být podle těchto norem /třeba bezpečnostní požadavky na "nepřenosné" 75W elektronkové koncové stupně - 790V na anodách!/. Co udělali v kvalitě "navíc", byla sice otázka prestiže, určitě to tak sice vždycky udělali, ale poplácání po zádech od šéfa se jaksi dost dobře nenažereš
Taková zmíněná AUA120 je sice svými základními parametry opravdické HiFi, ale protože je to mono a je to "jenom rozhlas", tak to strčili do 2. skupiny.
- Přílohy
-
-
-
-
Těch norem bylo hodně. Mimo ČSN (platily všeobecně) byly ještě ON (oborové normy, platily jen v tom oboru pro který byly vydané) a PN (podnikové normy, platily jen v tom podniku). Případně nějaké podnikové normy byly povýšené na ČSN. Teď pro změnu jsou harmonizované normy. Raději nebudu pokračovat, asi bychom se pohádali a já bych dostal BAN.
Svého času jsem sháněl (a nesehnal, ale netvrdím, že neexistuje) nějakou normu nebo předpis jakou silou nebo momentem se může točit ruční kolo nebo klika - jednak když se musí při výpadku proudu ručně honem něco zavřít, aby nevybuchla atomová elektrárna a naopak, když někdo strčí do ručního kola násadu od krumpáče a zabejčí, tak aby se vědělo, kdo za to může, když se něco ulomí.
Svého času jsem sháněl (a nesehnal, ale netvrdím, že neexistuje) nějakou normu nebo předpis jakou silou nebo momentem se může točit ruční kolo nebo klika - jednak když se musí při výpadku proudu ručně honem něco zavřít, aby nevybuchla atomová elektrárna a naopak, když někdo strčí do ručního kola násadu od krumpáče a zabejčí, tak aby se vědělo, kdo za to může, když se něco ulomí.
Ve strojovně je voda a na palubě se tančí.
http://www.technicke-normy-csn.cz/techn ... e-3674/?do[]=setOffset&offset=0
Pak se proklikáš až na ČSN EN 60268-3 ED.2
Souběžně s touto normou platí ČSN EN IEC 60268-3 ed. 3 (36 8305) z prosince 2018, která tuto normu zcela nahradí od 2021-05-30.
Nic co by mělo něco společného se stanovením tříd v ní nevidím...
Pak se proklikáš až na ČSN EN 60268-3 ED.2
Souběžně s touto normou platí ČSN EN IEC 60268-3 ed. 3 (36 8305) z prosince 2018, která tuto normu zcela nahradí od 2021-05-30.
Nic co by mělo něco společného se stanovením tříd v ní nevidím...
Díky za info a hlavně Sinclairovi za podrobnej popis + skeny. Asi ty dnešní nezávazné normy hrající na ruku tržnímu kapitalismu, kdy si každej může vyrábět co chce jen když to nikoho nezabije (elektroakustika) a závisí akorát na spotřebiteli kup/nekup (kvalita/šit), tak to asi né. Lepší budou ty z dob ČSSR, kterých se výrobce musel držet. Na netu jsem žádný PDFka ani těch současných nenašel, všechno akorát objednat a koupit. Chtěl jsem vědět třeba jaký byly požadavky na 100 V zesíky, nebo dráťák a všechno kolem. Třeba konec ADJ 636A (500 W/120 V, 240 V) jel od 40 Hz, AUJ 635 a 637 to samý. V podstatě všechno od TeVr fungovalo od 40 Hz vejš. Na druhej straně dneska lze koupit cokoliv (100 V) např. od Rhsound, Mison atd. a má to kmitočtovou charakteristiku od 70 Hz, nebo dokonce od 100 Hz. Tak jsem chtěl vědět, jestli se to dá vůbec zařadit do nějakýho dřívějšího (myslim že poctivýho) standardu, nebo je to už "přes čáru"...
Údaj o mezním kmitočtu je bezcenný, pokud není provázený alespoň dovoleným poklesem drekvenční charakteristiky nebo odkazem na toleranční pole. Navíc se limity mohou lišit podle účelu, k čemu má zesilovač sloužit. Jestli to má být zesilovač jen pro zpěv nebo řeč, je celkem zbytečné, aby uměl v plné úrovni přenášět frekvence pod 70 Hz, Jestli má živit jen nějaký malý reproduktor nebo závodní rozhlas, který má reproduktory rovněž nic moc, pak je výhodnější, když se do něj frekvence pod 100 Hz ani nedostanou (ostře odříznuté), protože by je malý reproduktor stejně nevyzářil a byl by těmi nižšími frekvencemi jen zbytečně zatěžovaný. Naopak v kinech a divadlech už těch požadovaných frekvenčních rozsahů může být víc.
Čili srovnávej jen srovnatelné zesilovače
Čili srovnávej jen srovnatelné zesilovače
-
Hubert_79
- Příspěvky: 8066
- Registrován: 24 pro 2017, 00:00
- Bydliště: Praha 6 - Petřiny
- Kontaktovat uživatele:
Trochu OT. Asi to nějak rozlišené bylo; poněvadž u televizí se v návodu na Color 437/439 (liší se akorát velikostí obrazovky) se psalo, že 439 splňuje nároky normy na luxusní stolní přijímače a 437 (menší) kromě výkonu zvukové části taky. Tak jestli by nenapověděl nějaký (servisní) návod k zesilovači?
Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí!