Malý konec s LM-1875T.
Moderátor: Moderátoři
Malý konec s LM-1875T.
Taky jsem si trochu zaořezával. Už je to lepší?
Hill
A kutilmile - nelituju tě
A kutilmile - nelituju tě
Když si odmyslím docela dobrýho švába, ale tady provozovanýho v asymetrice, tak koho ten návrh měl inspirovat a čím?
Návrhů pro téměř nesehnatelný /myslím tím nepajcovaný/ LM1875 je plnej net.
Koupil jsem jich předloni šest u Farnella a nejsem si vůbec jistej, že jsou to originály.
Mám pár všetečných otázek:
Kde je schéma, ze kterého návrh desky vychází?
Proč je paralelně k výstupním elytům další elyt /jakéhokoli druhu/ a ne raději kvalitní svitek?
Proč je na vstupu 2,2uF kond jak hovado, kterej při tý vstupní impedanci bude díky velký ploše svitku přijímat z luftu všecek bordel?
Dyť se běžně prodávaj MKT svitky Wima 2,2uF/50V s RM5, tak proč takový hovado?
Jestli byl zamýšlenej jako nízkoimpedanční typ, tak proč proboha na vstupu?
Proč zrovna BYV27?
Proč pojistka mezi grecem a filtráky? Dyť bude nabíjecím proudem furt přepálená! Měla být mezi plusem od filtráků směrem ke švábu.
Střídavou stranu jistit je taky o ničem. Tam ten nabíjecí proud elytů dělá to samý, proto se už tohle jištění všude, i ve značkových a výkonných aparátech vynechává a nechává se jen primární.
Případná pojistka na sekundáru, nebo mezi grecem a kondama by musela být kvůli nabíjecímu proudu určitě zpožděná a určitě hodně velká. Jenže pak zase neplní tu funkci, co se od ní čeká.
Tady od případný zkázy při poruše čehokoliv nezachrání vůbec nic.
Proč ne blokovací svitky paralelně ke každému z filtráků a jeden ještě těsně ke švábu?
Proč ne tlumivka na výstupu?
Proč odpor 150R/2W přímo na výstupu? Jestli je to kvůli polarizaci výstupních elytů, aby to po připojení reproduktorů k zapnutému zesilovači nedělalo ránu, tak na to ale bohatě stačí desetinásobná hodnota, tedy 1k5 a v běžný velikosti 0207.
Proto také v katalogovém listu LM1875 výrobce přímo doporučuje rozmístění součástek (pro nesymetrické napájení je na obr.15, jen ten soutisk se nějak nepovedl, součástky mají o jednu rozteč postrčené vpravo).
Chápu, že běžný integrovaný stabilizátor, jako třeba 7815 tam použít nešel, kvůli velkému vstupnímu napětí.
Chápu i tu snahu, mít tam při ruce zdroj 15V, byť asymetrický, třeba pro asymetricky napájený korekční předzesilovač apod.
Odhlédněme teď od toho, že 15V je pro skoro jakýkoli slušnější předzesilovač málo, kvůli přebuditelnosti a rezervě nezkresleného výstupního napětí třeba.
Tak to se pak vezme ten nejlacinější a nejmenší darlington, třeba BD679 či BD681, do báze se mu vpálí zenerky, kterýma může pak téct jen pár mA, celý se to rozumně ošetří okolo atd. Před darlington se dává ještě rozumně velký odpor, co při běžném odběru netopí, ale co ochrání darlington při zkratu jeho výstupu. Při odběrech desítek mA a rozdílu napětí např. 10V obvykle ani nebývá potřeba ten darlington chladit.
Slyšels někdy o pojmu tranzistorová zenerka?
EDIT:
Jardo, tu tlumivku i do asymetru možná nedoporučuje NSC či Texas, ale doporučuju ji já. Beze srandy, je to stokrát vyzkoušený.
Kór při výstupních elytech nad 1000uF s nízkou impedancí a při nízké impedanci zátěže je tlumivka okolo 8-10uH na příslušný proud /zatlumená metaloxidovým odporem okolo 10R/ velkým přínosem.
Mírně to zhorší už i tak špatný DF, ale ten božský klid se složitější výhybkou třípásmovky za tu tlumivku fakt stojí.
Takový LM3886 ze stejný konstrukční kanceláře
Jistěže, 20W u LM1875 není 65W u LM3886, jde o jiné proudové odběry a je to i rozdílně koncipovaný, ale:
Ta tlumivka víc, než cokoli jiného spolehlivě zabrání průniku vf bordelu zvenčí jednak do výstupu samotného /tj. do interně rychlé struktury/, ale HLAVNĚ do hlavní smyčky zpětné vazby. Ať už je zavedena před výstupním elytem, nebo až za ním.
Jardo, má to přímo měřitelný vliv i u tak nenáročné a pohodové záležitosti, jako je A2030V.
U tohoto typu struktury přidaná tlumivka prokazatelně zabraňuje předčasné aktivaci SOA ochran při komplexní zátěži. Tedy v momentu, kdy se z komplexní zátěže /složité výhybky/ vracejí úzké a vysoké napěťové špičky, které rekuperační diody ala 1N4004 nestíhají zachytit, neboť jsou na ně pomalé.
Aktivace ochran v A2030V je vidět i na prachobyčejném, jihokorejském 20MHz škopíku. Nedá se na to koukat dlouho, je to škaredý pohled, ale účel světí prostředky, jak by děl Koniáš.
No a jestliže s tlumivkou zhruba takové ráže, jak je popsána výše, aktivace SOA ochran viditelně nastává později, ve výsledku umožňuje ze stejného zapojení zesilovače obdržet o celý volt vyšší, ale nezkreslené /rozuměj neomezené/ napětí, pak je použití tlumivky namístě.
Ale jinak souhlasím, tou odporem zatlumenou tlumivkou se nic nezkazí ani u LM1875.
Přesto ty plošňáky jinak vypadají dobře, jen je vidět, že Krmolec se do toho pustil podle samotného schématu, bez znalosti doporučení výrobce, o zkušenostech se zesilovači nemluvě. Ale to vše se dá napravit.
Edit: oprava překlepů
Protože autor chtěl dodržet datasheetovou hodnotu 2G2. Smysl toho nekomentuji.sinclair píše:Proč je paralelně k výstupním elytům další elyt /jakéhokoli druhu/ a ne raději kvalitní svitek?
Jak asi velkou vstupní impedanci máš na mysli? Těch necelých 30kΩ považuješ za vysokou? Uvědom si, že jde o návrh PCB a deska je navržena i pro kondenzátor s tebou požadovanou roztečí. Celá destička má rozměry 7x7cm a to tvoje "hovado" má nakreslenou délku 18mm. Tak to je skutečně na impedanci necelých 30kΩ při zesílení 10÷11x (z hlediska vstupních svorek pak odhadem 6x) "anténa jak sviňa", viď?sinclair píše:Proč je na vstupu 2,2uF kond jak hovado, kterej při tý vstupní impedanci bude díky velký ploše svitku přijímat z luftu všecek bordel?
Podle mne je to pěkně navržený plošný spoj a pokud je na něm zesilovač již realizován a pracuje ke spokojenosti autora, jsou některé výhrady (ne všechny) ze strany sinclaira bezpředmětné. Sám tady přece tvrdí, že "účel světí prostředky", ne?
sinclair píše:Dobře.
Když si odmyslím docela dobrýho švába, ale tady provozovanýho v asymetrice, tak koho ten návrh měl inspirovat a čím?
Návrhů pro téměř nesehnatelný /myslím tím nepajcovaný/ LM1875 je plnej net.
Koupil jsem jich předloni šest u Farnella a nejsem si vůbec jistej, že jsou to originály.
Mám pár všetečných otázek:
Kde je schéma, ze kterého návrh desky vychází?
Proč je paralelně k výstupním elytům další elyt /jakéhokoli druhu/ a ne raději kvalitní svitek?
Proč je na vstupu 2,2uF kond jak hovado, kterej při tý vstupní impedanci bude díky velký ploše svitku přijímat z luftu všecek bordel?
Dyť se běžně prodávaj MKT svitky Wima 2,2uF/50V s RM5, tak proč takový hovado?
Jestli byl zamýšlenej jako nízkoimpedanční typ, tak proč proboha na vstupu?
Proč zrovna BYV27?
Proč pojistka mezi grecem a filtráky? Dyť bude nabíjecím proudem furt přepálená! Měla být mezi plusem od filtráků směrem ke švábu.
Střídavou stranu jistit je taky o ničem. Tam ten nabíjecí proud elytů dělá to samý, proto se už tohle jištění všude, i ve značkových a výkonných aparátech vynechává a nechává se jen primární.
Případná pojistka na sekundáru, nebo mezi grecem a kondama by musela být kvůli nabíjecímu proudu určitě zpožděná a určitě hodně velká. Jenže pak zase neplní tu funkci, co se od ní čeká.
Tady od případný zkázy při poruše čehokoliv nezachrání vůbec nic.
Proč ne blokovací svitky paralelně ke každému z filtráků a jeden ještě těsně ke švábu?
Proč ne tlumivka na výstupu?
Proč odpor 150R/2W přímo na výstupu? Jestli je to kvůli polarizaci výstupních elytů, aby to po připojení reproduktorů k zapnutému zesilovači nedělalo ránu, tak na to ale bohatě stačí desetinásobná hodnota, tedy 1k5 a v běžný velikosti 0207.
xxx