Zdravím.
Hledám schéma zdroje Power Supply 2,výrobce JZD,je to spínaný zdroj ještě s 2xSU160,foliová tlačítka,potenciometry,MAA723,MAA741.LCD V-metr.
Závada-V-metr něco ukazuje, cca 0-2V,ven nejde nic,LED na panelu svítí jak chtějí.
Foto bych případně doplnil.
M.
Zdroj PS2 30V/3A, výroba JZD Mír Březůvky
Moderátor: Moderátoři
Tenhle zdroj máme na fakultě... Na webu o něm snad nic není. Dost možná se jedná o raritní výrobek, jehož mohlo vzniknout jen pár desítek kusů. Našel jsem akorát tento zjednodušený návod s obrázkem.
- Přílohy
-
PS2 JZD Mír Březůvky.pdf- (86.45 KiB) Staženo 1095 x
Zdravím, prosím, mohli by ste mi tento zdroj odfotiť zvnútra? Týchto zdrojov mal kamarát pár, jeden má doteraz a veľmi sa mi zapáčil. On mi tvrdil ,že ich má priamo od výrobcu, a tým údajne nebolo JZD Březůvky, ale pridružená výroba pri JRD v Ruskej novej vsi, odkiaľ vzal aj niekoľko iných osciloskopov, súčiastok atď.
Zevnitř i zezadu.
M.
M.
- Přílohy
-
P6250082.JPG- (144.31 KiB) Staženo 544 x
-
- P6250084.JPG
- (118.75 KiB) Staženo 763 x
Tak opraveno.
1xSU,1xKD,pár ellytů,dříve spálené spoje páječkou,utržená 723.A hlavně neviditelně přerušené výstupní snímací uhlíkové odpory 1R 0,5W 4xparalelné -je tam z výstupu zpětná vazba na MAA a tak regulace neměla co regulovat.
Ovládání je příjemné-hrubě, jemně napětí,proudové omezení,zapnutí výstupu.Signalizace omezení proudu blikáním.Foliová tlačítka málo citlivá.
Při určitých zátěžích je dost hlučný.
M.
1xSU,1xKD,pár ellytů,dříve spálené spoje páječkou,utržená 723.A hlavně neviditelně přerušené výstupní snímací uhlíkové odpory 1R 0,5W 4xparalelné -je tam z výstupu zpětná vazba na MAA a tak regulace neměla co regulovat.
Ovládání je příjemné-hrubě, jemně napětí,proudové omezení,zapnutí výstupu.Signalizace omezení proudu blikáním.Foliová tlačítka málo citlivá.
Při určitých zátěžích je dost hlučný.
M.
-
Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Dobrý deň. Oživým toto vlákno ohľadom tohoto zdroja. Doniesol mi ho na opravu kamarát po totálnom preťažení nejakým motorom. Zhorené obidva SU160, diody KYW a ešte nejaké drobnosti. Nikde ale neviem dohľadať typ zenerových diód, ktoré sú zapojené v bázach SU160. Sú sklené a majú žltú katódu.Fyzicky sa na tunajšom obrázku nachádzajú v strede, pri tom budiacom trafku, navinutom na feritovom jadre. Nedajú sa pomerať, pretože sú prestrelené do skratu. Môžem poprosiť niekoho, kto má tento zdroj, alebo ho už opravoval a vie, aké tam patria diódy, aby mi s týmto problémom pomohol. Ďakujem za každú súvisiacu informáciu.
Nejsem si jist na 100%, ale PV v JZD Mír Březůvky spadala pod Slušky. Používali to jako výrobní kapacitu, dělalo se tam toho daleko víc - ale většinou přístroje a věci, které Slušovice potřebovaly pro sebe a svou výrobu.
Když mi v květnu roku 1990 náš nákupčí pošuškal, že Březůvky budou rozprodávat elektrosklad, tak mi nedalo, nejet se tam podívat.
Bylo něco okolo třetí, v areálu už skoro nikdo, jen skladník v té hale a teplem uspaný vrátný v Unimo buňce.
Oficiálně to ještě nebylo spuštěný, ani oznámený - neoficiálně jsem tam nechal skladníkovi do kapsy tehdejších mnoho tisíc korun.
A popravdě, bylo mi celkem u řiti, jak ten skladník vykáže či odepíše tátovo auto, narvané součástkami a materiálem až po střechu.
Podmínka byla celý balení, kartony apod., nic se nesmělo rozdělávat.
Ani by to vlastně nemělo smysl při tom, co měl ten skladník v úmyslu.
Kdybyste tehdy, v květnu 1990 měli možnost koupit celé to podlouhlé výrobní balení /100ks/ KFY18 a k tomu i KFY46 za 10,-Kčs každé balení, neodolali byste, jak jsem neodolal já.
Cestou zpátky jsem zadní zástěrky táhl po silnici.
"Žil", myšleno pracovně, jsem z podobných "nákupů" v podobných "organizacích" nejméně následujících 10let, některá otevřená balení mám a beru z nich doteď.
Byl tam materiál z celého RVHP i dost mimo něj a ten skladník neměl ani tucha, co v té hale vlastně má. Byl to jenom "skladník ve šroubárně", ale měl od ní klíče a měl počítačovou sjetinu. Tam právě bylo velmi pečlivě "slušovicky" zaznamenáno, co přesně, kolik a ve kterém patře kterého regálu té velké haly je uskladněno.
V Březůvkách, ale to i jinde včetně Slušek, byl začátkem května roku 1990 ještě socialismus jak řemen
Beztak by to už o rok-dva později mělo cenu šrotu..
Když mi v květnu roku 1990 náš nákupčí pošuškal, že Březůvky budou rozprodávat elektrosklad, tak mi nedalo, nejet se tam podívat.
Bylo něco okolo třetí, v areálu už skoro nikdo, jen skladník v té hale a teplem uspaný vrátný v Unimo buňce.
Oficiálně to ještě nebylo spuštěný, ani oznámený - neoficiálně jsem tam nechal skladníkovi do kapsy tehdejších mnoho tisíc korun.
A popravdě, bylo mi celkem u řiti, jak ten skladník vykáže či odepíše tátovo auto, narvané součástkami a materiálem až po střechu.
Podmínka byla celý balení, kartony apod., nic se nesmělo rozdělávat.
Ani by to vlastně nemělo smysl při tom, co měl ten skladník v úmyslu.
Kdybyste tehdy, v květnu 1990 měli možnost koupit celé to podlouhlé výrobní balení /100ks/ KFY18 a k tomu i KFY46 za 10,-Kčs každé balení, neodolali byste, jak jsem neodolal já.
Cestou zpátky jsem zadní zástěrky táhl po silnici.
"Žil", myšleno pracovně, jsem z podobných "nákupů" v podobných "organizacích" nejméně následujících 10let, některá otevřená balení mám a beru z nich doteď.
Byl tam materiál z celého RVHP i dost mimo něj a ten skladník neměl ani tucha, co v té hale vlastně má. Byl to jenom "skladník ve šroubárně", ale měl od ní klíče a měl počítačovou sjetinu. Tam právě bylo velmi pečlivě "slušovicky" zaznamenáno, co přesně, kolik a ve kterém patře kterého regálu té velké haly je uskladněno.
V Březůvkách, ale to i jinde včetně Slušek, byl začátkem května roku 1990 ještě socialismus jak řemen
Beztak by to už o rok-dva později mělo cenu šrotu..
Připomínáš mi naše drancování Aritmy a Waltrovky 
Já tam ale jezdil s klukama spíš od nástrojařiny. Když jsem viděl půlkubíkovou ocelovou bednu na špóny nasypanou s vrchem závitníků, výstružníků, fréz, vrtáků, kudel do soustruhu, proloženou třeba Johansonkama, kalibrama a dalším a to za cenu železnýho šrotu, tak jsem si říkal, k čemu mě to jako elektrikáři bude? Byl jsem blbej a přivezl si jen ty dvojtý aritmácký zdroje. Ti kluci nástrojařský si tam za cenu šrotu nakoupili mašiny, šli do soukroma a dodnes z toho žijou. To se už nikdy nezopaluje.
Já tam ale jezdil s klukama spíš od nástrojařiny. Když jsem viděl půlkubíkovou ocelovou bednu na špóny nasypanou s vrchem závitníků, výstružníků, fréz, vrtáků, kudel do soustruhu, proloženou třeba Johansonkama, kalibrama a dalším a to za cenu železnýho šrotu, tak jsem si říkal, k čemu mě to jako elektrikáři bude? Byl jsem blbej a přivezl si jen ty dvojtý aritmácký zdroje. Ti kluci nástrojařský si tam za cenu šrotu nakoupili mašiny, šli do soukroma a dodnes z toho žijou. To se už nikdy nezopaluje.Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
To sinclair: ďakujem za ochotu pomôcť a rýchlu reakciu. Tá dióda má ale práveže žltú katódu, takže to spomínaná KA265 nebude. Dodatočne som oslovovil nicka MATYCH cez SZ, ktorý už takýto zdroj úspešne opravoval a dnes sa mi ozval a poskytol mi informácie, ktoré ma ohľadom tohoto problému posunuli ďalej. Podľa jeho poznámok by to mala byť dióda KAS22 (schotkyho) z bývalej produkcie TESLA. Takže na dnešnú súčiastkovú základňu by tam mohla byť nejaká schotkyho dioda do 1A napr. SB160 (doporučil MATYCH). Ešte raz ďakujem všetkým zúčasneným s ochotou pomôcť.
To je v pořádku, jen jsi nenapsal, že ta žlutá katoda není přímo na skle, ale na bílé podkladové barvě, což je u diod dost podstatný rozdíl.
Důležité ale je, že se našlo, co bylo potřeba a že to půjde opravit.
Dokonce jsou mezi televizáky k sehnání i původní SU160.
Můj známý televizák tvrdí, že SU160 se s originální předlohou /BU208/ tak úplně neshodují. Že oravské TV obvody byly od počátku navržené na SU160 a když do toho někdo vrazí i kvalitní BU208 bez nějaké doporučené úpravy, tak to nedělá dobrotu a brzy odejde.
To je ale info z druhé ruky, od dlouholetého zkušeného televizáka, který šel do důchodu s koncem klasických CRT televizorů. Šikovně mu to vyšlo, ale občas něco ještě dělá i z LCD a LED oboru, aby mu prý nezaschnul mozek.
Ale v takovém měniči to možná bude jedno, jestli tam spíná SU160 RFT či BU208 třeba Tungsram. Maďaři měli na několik typů BU licence, Poláci taky. Jiné tu moc k dostání nebyly. Originální výrobce BU208 a odvozenin byl snad Siemens.
Teslácké KAS21/40, KAS21/75 i KAS22, když je to potřeba, nahrazuju třeba "univerzální" šotkou BAT48.
Nevím proč, ale teslácké KAS21/40, ale i jiné šotky na nízké napětí mívají dost velký svod v závěrném sněru.
To podle článku v některém PE prý naznačuje, že je dioda v daném zapojení nadměrně namáhaná špičkami v závěrném směru.
Je fakt, že některé výkonné, nízkonapěťové šotky z PC zdrojů jsem skoro chtěl vyhodit - ten svod byl fakt dost velký a měřitelný obyčejným proudovým ohmmetrem v DU10.
Nevyhodil jsem, vyzkoušel samostatné diody a pak i v normálním 50Hz dvojcestu a zjistil, že to nijak nevadí.
Některé selény i starší výkonné Ge diody mívaly ten svod i daleko větší a ničemu to nevadilo.
Snad jen, že to asi ovlivňuje max. závěrné napětí, jinak asi nic.
Důležité ale je, že se našlo, co bylo potřeba a že to půjde opravit.
Dokonce jsou mezi televizáky k sehnání i původní SU160.
Můj známý televizák tvrdí, že SU160 se s originální předlohou /BU208/ tak úplně neshodují. Že oravské TV obvody byly od počátku navržené na SU160 a když do toho někdo vrazí i kvalitní BU208 bez nějaké doporučené úpravy, tak to nedělá dobrotu a brzy odejde.
To je ale info z druhé ruky, od dlouholetého zkušeného televizáka, který šel do důchodu s koncem klasických CRT televizorů. Šikovně mu to vyšlo
, ale občas něco ještě dělá i z LCD a LED oboru, aby mu prý nezaschnul mozek.
Ale v takovém měniči to možná bude jedno, jestli tam spíná SU160 RFT či BU208 třeba Tungsram. Maďaři měli na několik typů BU licence, Poláci taky. Jiné tu moc k dostání nebyly. Originální výrobce BU208 a odvozenin byl snad Siemens.
Teslácké KAS21/40, KAS21/75 i KAS22, když je to potřeba, nahrazuju třeba "univerzální" šotkou BAT48.
Nevím proč, ale teslácké KAS21/40, ale i jiné šotky na nízké napětí mívají dost velký svod v závěrném sněru.
To podle článku v některém PE prý naznačuje, že je dioda v daném zapojení nadměrně namáhaná špičkami v závěrném směru.
Je fakt, že některé výkonné, nízkonapěťové šotky z PC zdrojů jsem skoro chtěl vyhodit - ten svod byl fakt dost velký a měřitelný obyčejným proudovým ohmmetrem v DU10.
Nevyhodil jsem, vyzkoušel samostatné diody a pak i v normálním 50Hz dvojcestu a zjistil, že to nijak nevadí.
Některé selény i starší výkonné Ge diody mívaly ten svod i daleko větší a ničemu to nevadilo.
Snad jen, že to asi ovlivňuje max. závěrné napětí, jinak asi nic.
Tiež som to o tých BU... a SU... počul,čítal, ale v praxi sa mi ešte nestalo, že by po nahradení SU-čka BU-čkom bol niekedy problém. Keď sa poriadne skontrolovalo okolie a vymenili sa načaté súčiastky, tak mi BU nikdy v TV neodišlo. Do tohoto meniča, čo teraz opravujem som kúpil BU-čka, s Su je už trochu problém. Uvidíme, ako sa budú správať, ak odpochodujú, tak na druhý pokus sa budem viac snažiť pozháňať tie SU-čka.