Takze co se tyce elektrickeho vedeni venku, kdyz zvysim napeti zdroje v elektrarne, muzu snizit prumer vodice (zvysit odpor vedeni), a presto na spotrebici odberatele (zarovka) bude k dispozici dostatecny prikon nutny pro jeho cinnost.
Tim docilim toho, ze elektricke vedeni bude mit nizsi hmotnost.
Nebo muzu udelat to, ze zvysim napeti zdroje, avsak prumer vedeni nesnizim. Pak se na spotrebici odberatele (zarovka) musi dat pridavny odpor, aby na nem nevzrostl vykon.
Takto dojde k tomu, ze vedeni bude mit diky vyssimu napeti na zdroji na sobe mensi ubytek napeti (relativne ke spotrebici - te zarovce), tudiz se bude mene zahrivat.
A z toho asi vyplyva ta jednoducha poucka, ze "proud je to, co ohriva vedeni", a proto tabulky uvadi maximalni proudove zatizeni, namisto toho, aby uvadely maximalni prikon, ktere jsou schopny pojmout, aniz by se treba nejak roztavily nebo neco.
Závislost průměru vodiče na proudu, napětí a výkonu
Moderátor: Moderátoři
nějak Ti unikl princip :
odstavec 3 je nesmysl - pokud chci přenášet el.energii na dálku, pomocí transformátoru zvýším napětí (6,22,110,220kV nebo i víc). V blízkosti odběratele ji zase snížím, opět transformátorem na velikost kterou odběratel potřebuje. Tvůj přívod tedy bude 230/400V, nikoliv třeba 22kV.
Nejen že bys to při tvém přístupu dlouho nepřežil, ale zkus si spočítat jaká by byla účinnost tvé žárovky na 230V /100W připojené na 22kV s předřadným odporem. Nemůžeš posílat VN do domácnosti. Nízké napětí by zase mělo třeba na 100 km šílený ztráty, to už ale víš.
odstavec 3 je nesmysl - pokud chci přenášet el.energii na dálku, pomocí transformátoru zvýším napětí (6,22,110,220kV nebo i víc). V blízkosti odběratele ji zase snížím, opět transformátorem na velikost kterou odběratel potřebuje. Tvůj přívod tedy bude 230/400V, nikoliv třeba 22kV.
Nejen že bys to při tvém přístupu dlouho nepřežil, ale zkus si spočítat jaká by byla účinnost tvé žárovky na 230V /100W připojené na 22kV s předřadným odporem. Nemůžeš posílat VN do domácnosti. Nízké napětí by zase mělo třeba na 100 km šílený ztráty, to už ale víš.
jurassEb píše:...Nebo muzu udelat to, ze zvysim napeti zdroje, avsak prumer vedeni nesnizim. Pak se na spotrebici odberatele (zarovka) musi dat pridavny odpor, aby na nem nevzrostl vykon....
Zvyšovat uměle odpor smyčky napájecího vedení (tedy součtu odporů fáze a neutrálního vodiče) je nesmysl, protože bys mimo vedení ohříval zbytečně i ten odpor. A to vyzářené teplo (tedy elektrická práce výkon krát čas) se musí vyrobit, potažmo zaplatit.
To napětí na konci vedení je žádoucí udržet v toleranci požadované výrobcem spotřebiče. Jenomže ten spotřebič na konci vedení nebývá jeden sám, ale nebývají ani všechny zapnuté současně. Tak proměnný odběr by při příliš velkém vnitřním odporu zdroje způsoboval nadměrné kolísání napětí, které by se spotřebičům nemuselo líbit.
V době podpory přímotopů výrazně levnější sazbou za elektrickou práci u nás bylo hodně míst, kde se na začátku a konci topné sezóny přepínaly odbočky na transformátorech, aby napětí v síti zůstalo v potřebné toleranci. Dnes už je to rovnoměrnější, mnohde tato starost odpadla.
Takže ano jde to, zvýšit napájecí napětí, ale z důvodu rychlého odpojení jisticím prvkem při zkratu je naopak žádoucí udržet impedanci smyčky co nejnižší (čím vyšší zkratový proud, tím rychleji vypadne jistič nebo přehoří pojistka). To ale znamená co nejmenší úbytek napětí na vedení, takže to nějakým podstatným zvýšením napětí zdroje řešit nepůjde. A přidaný odpor by mohl funkci jištění dost podstatně zhoršit, ba vyloučit.
Smysl ale má až několikanásobné zvýšení napětí, protože pro přenos stejného výkonu bude stačit menší proud, což s sebou na stejném průřezu a délce vodiče přináší i menší úbytek na vedení a menší tepelné ztráty při přenosu. Například na vn lince 35 kV teče do primáru trensformátoru 35/0,4 kV, 1 MVA, v každé fázi proud jen něco málo přes 10 A při plné zátěži. Při zapnutí samozřejmě žere to trafo víc, ale ty vodiče vysokonapěťových rozvodů jsou dimenzované na podstatně (nejméně 5x) vyšší proudy kvůli co nejdelší životnosti vedení.
A ani to není všechno, co zjevně ještě nevíš.
EDIT: koukám, že mezitím to sem napsal Vladimír od Řípu, je ne tak zeširoka.
Ale zpět k vedením:
vždy je žádoucí udržet vnitřní impedanci zdroje co nejblíže k nule, protože jen tak se bude na konci vedení držet v tak malé toleranci, aby zapnutí či vypnutí jednoho spotřebiče pokud možno neovlivnilo provozní podmínky spotřebičů ostatních. Navíc to podporuje rychlost vypnutí jisticích prvků, jak už jsem psal.
vždy je žádoucí udržet vnitřní impedanci zdroje co nejblíže k nule, protože jen tak se bude na konci vedení držet v tak malé toleranci, aby zapnutí či vypnutí jednoho spotřebiče pokud možno neovlivnilo provozní podmínky spotřebičů ostatních. Navíc to podporuje rychlost vypnutí jisticích prvků, jak už jsem psal.