chladenie pre triac-vypočet

Zpráva

#1 Příspěvek od **jandu** » 12 kvě 2019, 10:35

Potrebujem približný výpočet veľkosti chladiča pre triac. Kedy sa najviac zahrieva - kaď je plne otvorený, ci je v oblasti regulovania na zaciatku, v polovici.....
(pre tranzist. a diody nie je problem, no pre triac som nič nenašiel.)

Otkundes · #2 Příspěvek od **Otkundes** » 12 kvě 2019, 10:54

Platí stejné zásady jako u ostatních polovodičových součástek. Požadavky na chlazení a způsob návrhu chladiče, je pak uveden v konstrukčním katalogu. Proto bych při stanovení výkonové ztráty vycházel z úbytku napětí na triaku v propustném směru (otevřený) a z efektivního proudu, protékajícího triakem.

#3 Příspěvek od **tomasjedno** » 12 kvě 2019, 11:42

Reálnější informaci o aktuální výkonové ztrátě na triaku získáš, když použiješ proud střední, ne efektivní.

Otkundes · #4 Příspěvek od **Otkundes** » 12 kvě 2019, 11:57

Efektivní hodnota proudu platí pro plně otevřený triak, kdy prochází obě půlvlny (téměř) bez omezení. Přivřením traku, prochází pulzy, a tam je již třeba uvažovat o střední hodnotě proudu, která je však nižší, než je hodnota proudu při plně otevřením triaku.

#5 Příspěvek od **masar** » 12 kvě 2019, 11:59

Mýlíš se.

elektrosvit · #6 Příspěvek od **elektrosvit** » 12 kvě 2019, 12:59

My se učili, že VA charakteristika se nahradí šikmou lomenou přímkou charakterizovanou prahovým napětím Up a diferenciálním odporem Rd. Ztrátový výkon je pak P = Up*Istř + Rd*Ief ². Případně pro zjednodušení šikmou lomenou přímku nahradit pravoúhlou s vhodně zvoleným prahovým napětím Up´> Up a nulovým diferenciálním odporem. Ztrátový výkon je pak P = Up´*Istř.

Celeron · #7 Příspěvek od **Celeron** » 12 kvě 2019, 18:10

Kdysi jsem odzkoumal, že chladič, co se používal jako vrchní strana magneťáku B116 (podařilo se sehnat pár metráků nařezanejch a načerněnejch skoro zadarmo) rozptýlí teplo od triaků spínajících odporovou zátěž do 6KW. Okolní teplota 20, triaky BTA xx/600, provoz 24/365, přirozený chlazení. Nebylo to fázový řízení ale spínání v nule, takže jednodušší na výpočet. Ale podle výpočtu (podle katalogu Fišer) by chladič měl přenýst skoro o půlku větší výkon. Což se nepotvrdilo, triaky se přehřívaly a tak se šlo s výkonem dolů a pak poruchy zmizely. Typový číslo toho chladiče a jeho parametry už bohužel nenajdu.
Tady je fotka pro představu.

Otkundes · #8 Příspěvek od **Otkundes** » 12 kvě 2019, 21:39

Když mě po třiceti letech začal v ložnici zlobit starý regulátor intenzity osvětlení, taky jsem si myslel, že se triak přehřívá. Než bych podle vzorců z konstrukčního katalogu počítal chladič, odhadl jsem ztrátový výkon na necelé 2W a milý triak přišrouboval na chladič od čipové sady z vyřazené desky počítače. A stejně to zlobilo. Až zde, na EB, jsem se v příspěvku (tušim od Sinclaira) dočetl, že trvalé otevření triaku z jednoho směru, je vlastností tesláckých triaků řady KT207 (svod na řídící elektrodu). Po výměně za triak od jiného výrobce problém odezněl, ale chladič už v instalační krabici pod regulátorem zůstal...

#9 Příspěvek od **jandu** » 12 kvě 2019, 23:07

Dobre, ale s akým stratovým výkonom počítať (samozrejme ide o fázové riadenie) pri rôznom uhle otvorenia - aký výkon sa stráca na prechode? Ak je zatvorený, prúd je cca 0, ak je otvorený, tak dU je takmer 0v. Alebo som tak starý, že už tomu nerozumiem!??

Apropo - ide o regulovanie výkonu (teploty) odporovej varnej dosky 2000w a rád by som použil ako regulátor stavebnicu PT 019 Typa.

breta1 · #10 Příspěvek od **breta1** » 13 kvě 2019, 09:54

Když zanedbáme ztráty v okamžiku spínání, pak tepelné ztráty na tyristoru budou úměrné úhlu otevření tyristoru (úměra nebude přímá), tedy při max. výkonu zátěže bude též max. ztráta na tyristoru.

Olchor · #11 Příspěvek od **Olchor** » 13 kvě 2019, 10:04

Chladič je potřeba dimenzovat na max. ztráty, tedy zcela otevřený spínač. Úbytek bývá kolem 2V, takže chladič na cca 15W.

elektrosvit · #12 Příspěvek od **elektrosvit** » 13 kvě 2019, 15:22

Efektivní hodnotu proudu zátěže určíš z příkonu a napětí: Ief = P/U = 2000/230 = 8,7 A.
Pak určíš amplitudu proudu: Ia = √2*Ief = √2*8,7 = 12,3 A.
Teď si představ triak jako dva antiparalelně spojené tyristory, každý z nich vede proud po dobu jedné půlperiody. Střední hodnota proudu tekoucího jedním tyristorem při plném otevření: Istř = Ia/pí = 12,3/pí = 3,9 A.
Budeme-li uvažovat, že oba tyristory jsou stejné a mají výše zmiňovaný úbytek Up = 2 V (diferenciální odpor zanedbáme), celkový ztrátový výkon (dva tyristory v jednom pouzdru) je: Pztr = 2*Up*Istř = 2*2*3,9 = 15,6 W.

#13 Příspěvek od **jandu** » 13 kvě 2019, 17:28

Teda paráda - ďakujem všetkým, nielen pre teoriu, ale aj za konkretny výpočet.

Celeron · #14 Příspěvek od **Celeron** » 13 kvě 2019, 18:17

Jak jsem psal, stejně přijdeš na to, že vypočítanej je malej. Reálný podmínky chlazení jsou vždy horší, než to co zadáš do výpočtu. Přidej 1/3 plochy a máš klid.

#15 Příspěvek od **masar** » 13 kvě 2019, 23:34

Ještě to doplním o závislost ztrátového výkonu na úhlu otevření.
Zdroj: Praktická zapojení polovodičových diod a tyristorů.
:wink: