Nuvistor 7895

Zpráva

sinclair · #16 Příspěvek od **sinclair** » 25 kvě 2019, 17:20

No jak jsem napsal, je to prostě speciální součástka, kterou nenajdete jen tak v něčem, jako třeba dobrý a nešumící jfet či MOSFET.
Těch je dneska 3 prdele i v smd, ale kvůli izolačním odporům se převážně stále u velkoformátů používají vývodové verze. Buď na deskách ze speciálních materiálů, nebo jakoby "na prasáka", tj. vývodová klasika na dobrém, nenavlhavém izolačním materiálu a očkách, maximum spojů ve vzduchu.
Jak se u Neumannu ukazuje, funguje to vždy výborně, klidně i po 50-70 letech od data výroby.
Takzvané "flašky", do kterých ještě řvali Hitler s dr. Goebbelsem, jsou dneska schopny plného provozu. Mně osobně přijde prostě neuvěřitelné, jak kvalitní materiál v nich musí být.
Třeba odpory o velikostech 100-470MΩ, někdy až 1GΩ taky nejsou zrovna "spotřebka", dokonce nejdou ani moc jednoduše měřit, kvůli tenké odporové vrstvě mají taky mizernou napěťovou odolnost.
Dále je při případné rekonstrukci/opravě zapotřebí kondenzátorů od stovek pF až desítek nF a s obrovským izolačním odporem, který musí být vždy aspoň 5x větší, než hodnota největšího odporu, zapojeného v obvodu. To taky není zrovna sranda - máte-li jak, zkuste si změřit izolační odpor třeba běžných polyesterů řady TC205-209.
Překvapeně zjistíte, že některé z nich pro tuhle aplikaci nevyhoví.
Tímhle vším se případné opravy, či přestavby předzesilovačů pro jakoukoli vložku dost komplikují.

Doporučuju dobře a pozorně prostudovat asi jediný článek v AR, který popisuje stavbu předzesilovače pro amatérsky vyrobenou vložku, což osobně pokládám za neuvěřitelný kousek.
Najdete jej v AR 1/1969, nějaké konstrukce a jejich úskalí, co se týče amatérských mikrofonů, jsou i v AR 10/1957.
V některém, ještě starším ročníku /nejsem si jist, zda AR, Elektronik, RK či snad ještě v Krátkých Vlnách/ je i podrobný popis stavby celkem kvalitního dynamického páskového mikrofonu, ale to jsem zatím nenašel, abych sem vložil odkaz na číslo.

Platí přitom úměra, že čím menší vložka /kapacitou/, tím větší izolační i předpěťové odpory v mikrofonu musí být.
U vložek Neumann řady M7, M8 a podobných velkoformátů, které mají vysokou kapacitu a velké výstupní napětí, je to mírně jednodušší, ale v případě "tužek" s opravdu malinkými vložkami je to už průser. Ostatně i proto vznikly back elektrety a klasické elektrety, jak je známe třeba od Panasonicu.
Některé z nich jsou překvapivě kvalitní a dá se s nimi i "čarovat" ohledně směrových charakteristik, nicméně klasický "kondenzátor", do kterého sviští 120V polarizační předpětí, asi těžko co překoná.
Zrovna v tomto směru považuju za husarský kousek výrobky Tesly, jmenovitě třeba nejznámější sestavy AMC462/AMC412, AMC420 či AMC470.
V podmínkách soc průmyslu vyrobit něco takového a ještě vložky s různými charakteristikami...klobouk dolů.
Zrovna firma Neumann je si svého náskoku velmi dobře vědoma, je lídrem oboru, má nejvíc zkušeností a podle mě bude vyrábět kvalitní mikrofony i za dvacet let. Pokud se mezi lidmi od zvuku řekne "Neumann", prakticky automaticky si každý vybaví vysokou kvalitu a kondenzátorový mikrofon.
Kvalitně sejmout i ten nejtišší zvuk a s dostatečným odstupem pozadí není sranda, i ten nejlepší impedanční měnič má konečný odstup. Pokud vím, tak žádný piezorezistivní či polovodičový snímač to zatím širokopásmově nedokázal ani na úrovni průměrného dynamického mikrofonu.

petula · #17 Příspěvek od **petula** » 26 kvě 2019, 09:48

vlastně netřeba fotit, na Google je fotek spousta

https://www.google.co.uk/search?q=nuvistor+7586+photo&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwjylIrp2bjiAhWJGBQKHbfXAHMQsAR6BAgJEAE&biw=1024&bih=666

petula · #18 Příspěvek od **petula** » 26 kvě 2019, 10:25

sinclair píše:No jak jsem napsal, je to prostě speciální součástka, kterou nenajdete jen tak v něčem, jako třeba dobrý a nešumící jfet či MOSFET.
... kvůli izolačním odporům se převážně stále u velkoformátů používají vývodové verze. Buď na deskách ze speciálních materiálů, nebo jakoby "na prasáka", tj. vývodová klasika na dobrém, nenavlhavém izolačním materiálu a očkách, maximum spojů ve vzduchu.

U elektrovoltmetrů se takto dělají vstupy. Vývody jsou prostě vzduchem na konektor, protože když jsou vývody na plošném spoji nebo čemkoliv jiném, postačí i otisk dotyku prstu, který následně degraduje měřenou hodnotu (u desítek a stovek GigaOhm je to ověřené).

sinclair píše:Třeba odpory o velikostech 100-470MΩ, někdy až 1GΩ taky nejsou zrovna "spotřebka", dokonce nejdou ani moc jednoduše měřit, kvůli tenké odporové vrstvě mají taky mizernou napěťovou odolnost.

Spotřebka to jistě není, ale měřit stovky MegaOhm i GigaOhmy lze bez problémů. Samozřejmě ne měřáčkem za 10 euro ze supermarketu.
Napěťovou odolnost mají tyto odpory výbornou. Caddock i SRT Technology dělají kvalitní přesné vysokoohmové odpory pro VN. Není to spotřebka, samozřejmě. Jsou drahé, velmi drahé.

Ale možná vás to překvapí, vysokoohmový odpor pro VN lze udělat i doma. Potřebujete k tomu pec pro keramiku, pokud možno s dobrou teplotní regulací. Přesná regulace teploty, náběhu i ochlazování jsou klíčové. Dále potřebujete měřák pro měření vysokých odporů, stejnosměrný vn zdroj a vn voltmetr (stačí přesná vn sonda). Potom pár nástrojů udělátek (stírky, pinzety atp) a materiály. Materiály lze koupit i v kg množstvích a nejsou nijak drahé. A pak již jen studium literatury a pokusy a měření výsledků.
Po mnoha pokusech se doberete celkem dost slušným výsledkům.

Abych mohl ještě lépe a přesněji měřit, udělal jsem si odporovou dekádu. Má rozsah 100 miliOhm až 100 MegaOhm s rozlišením 0.1 Ohm. Používá přesné odpory s 10 až 20 ppm., Prozatím sériové ovládání přes RS232C nebo USB (na fotce horní deska).

sinclair · #19 Příspěvek od **sinclair** » 26 kvě 2019, 12:55

V pořádku, my tu ale uvažujeme o vývodových součástkách, které musejí vejít do těla kondenzátorového mikrofonu. V případě "tužkových" typů přestává veškerá legrace, protože vložky mají malou kapacitu, jsou nutné opravdu velké odpory a jakžtakž "vzdušná" konstrukce či izolační materiály začínají být problém.
Pro výrobu kondenzátorových mikrofonů se používají odpory a kondenzátory, které si zpravidla výrobce toho daného mikrofonu nechává dělat zakázkově ve zkušených firmách - je to vidět právě v Neumannech.
V československém "tužkovém" elektronkovém kondenzátorovém mikrofonu AMC412 s elektronkou 6F32V-Z, nebo 6F1PE-V je například odpor s běžnou vizáží typu TR115 či TR107, ovšem s hodnotou 22 a 220MΩ.
Jsou oba označeny "zakázkovým" značením WK, ten větší je nejspíš vyroben nějakou speciálnější technologií a v zásadě nešly takové odpory nikde a nikdy koupit, muselo se pro ně přímo do VM, pokud byla zjištěna jejich závada, nebo neúměrný šum.
Ono v Tesle bylo problémem koupit už i hodnoty řádu jednotek MΩ, natož 10 či 22MΩ. Výrobci radiopřijímačů pro zjednodušení často používali u nf triod vytváření předpětí na mřížkovém odporu, který ovšem u některých triod dosahoval až 22MΩ. Pokud byla zjištěna závada toho odporu /stávalo se to-nekonečno/, byl dost problém, čím ho nahradit a z té doby dneska restaurátoři nacházejí v přijímačích dva, ale i čtyři odpory sériově.
Prostě tyto velké hodnoty /nebo naopak malé pod 1Ω/ byl problém.
Přes pult to požadoval málokdo, takže prodejny to neobjednávaly, aby jim to neleželo na skladě.
Balicí jednotka typů TR144-145 a těch, které se oficiálně dodávaly např. do 10MΩ, byla i před 50 lety 1000ks. Žádný rozumný šéf prodejny nebude objednávat něco, čeho prodá pět kusů za měsíc...
Přesné odpory řady TR106-107, nebo třeba vn odpory ve skle rozhodně také nešly běžně koupit a obdobné typy nejdou koupit ani dnes - nebo za strašné peníze. Vlastně nebyly v takových hodnotách ani uváděny v katalozích.