zdevastovali značku Maxell
Moderátor: Moderátoři
Ten vývoj a "zastarávání" médií a formátů je vůbec zajímavý. Gramodeska vydržela na trhu stodvacet let, pásky tak o třicet míň. Pokud to nespadne do pece nebo se po tom neprojde mamut, tak záznam aspoň částečně přežije. CD má 30letou historii, BD pár let, odolnost podstatně menší, výdrž taky. Čínská fleška opajcovaná ve vietnamu může odejít zítra a z dat zůstane ne 80 nebo 30%, ale nic.
Mohl bych dodat, že děrná páska je ještě spolehlivější a odolnější proti zubu času než gramodeska. Když si uložíte hudbu do děrných pásek - bude to spolehlivější než vinyl nebo CD.
Ty změny formátů chtějí sami zákazníci. Ti chtějí co nejvyšíš kapacitu a co největší rychlost. A ještě nejnižší cenu. Jestli datové médium udrží data zajímá jen pár kverulantů. A neviditelná ruka trhu se podle toho řídí.
Ještě dotaz, kdysi jsem vydražil tato média + klasické CD-r, jaká je kvalita a dají se ty černé použít jako klasická CD-R? Dík za odpovědi.
https://www.amazon.ca/Hi-Space-CARBONSO ... B00DTK8L36
https://www.amazon.ca/Hi-Space-CARBONSO ... B00DTK8L36
Magneticke disky tiez pouzivaju samoopravne kody. Ale uhnivanie je podstatne pomalsie ako pri flash.
Magnetické disky neuhnívají. Ty jsou jednoduše mechanicky poškozovány, protože obsahují mechanické součástky, že ano.
V magnetickém disku se čtecí/záznamové hlavy vznášejí nad plotnou. Když dochází k I/O operaci, tak se přiblíží na pár nanometrů. Jakákoli vibrace pak štrejchne hlavou o plotno a škrábne jí - vyrobí chybu.
Litografie technicky nemusí mít problém, však se podíval na procesory nebo DRAM, taky to chodí. Má to sice konečnou velikost, kam jít, ale zase se dá naplácat na desku téměř neomezený množství čipů a tím zvedat kapacitu, na rozdíl od disků.
Možná to není zde známo, ale celý princip SSD/fleš je založen na kvantové fyzice a tunelovém jevu. Po nějakém počtu zápisů je jednoduše buňka zničena, a nedá se tomu zabránit. Čím menší buňka, tím menší počet zápisů vydrží.
Jinak řečeno, jakýkoli datový nosič na elektrickém principu je slepá cesta vývoje. Ta cesta disků typu SSD časem umře.
Je jen otázkou času, když se najde prvek magnetického zápisu, který bude možné vytvářet litografií. Ten má budoucnost pro data. Ostatně už se dělají i různé pokusy a výzkumy, které takové věci vytvářejí.
Ohledně životnosti, každé dnešní CD má životnost mokrého hadru.
Na rozdíl od sinclaira nevidím všude Čínu, ale zákonitý vývoj.
Podle zkušeností mám obecně v elektronice, strojírenství spíše obavy ze západní kvality, která jde čím dál více do kopru, zatímco čínská kvalita roste. Zejména Němci vyrábějí tak neuvěřitelné šmejdy a zmetky, kterých nejsou schopni ani v Číně.
***
Původní CD mělo zlatou odraznou vrstvu, ochranou UV vrstvu a barvivo.
Dneska se vám výrobci můžou vykvajznout na to, aby vám potahovali optické disky zlatem. V lepším případě je potáhnou stříbrem, daleko spíše nějakou slitinou stříbra, a nebo ještě levnějším kovem.
Životnost CD i DVD je stejná, teoreticky 100 let. Ovšem za předpokladu pokojové teploty, průměrné vlhkosti, disky v obalu nastojato, ve tmě bez přístupu slunce, a nepoužívat je.
Každá manipulaci vyrobí na disku mnoho škrábanců, a Solomonův opravný kód má o něco ví co opravovat. Nedá se tomu vyhnout.
Záznamová vrstva je vždy nějaká organická látka, která časem degraduje. Na ní závisí životnost, pokud je ostatní v pořádku. Kyanin (zelené disky), ftalokyanin (nějaká ta kovová či světlá barva), a azobarvivo (tmavé, modré).
Když to dáte na slunce, nakonec vám uhnije každé barvivo.
***
Osobně dnes nevidím smysl investovat do optických disků. Trvanlivost záznamu je (a vždycky byla) krátkodobá. Hledat superkvalitní disky je jen vyhazování peněz.
Podle zkušeností koupě jakéhokoli datového média od Sony hraničí s blbostí a nesoudností. Sony neuměla vyrábět nic, ani diskety ani optické disky. Říkalo se jim "write only" - dalo se na ně zapsat, nikdy už to nikdo nepřečetl.
Na CD se jinak zapisuje jako audio a jinak jako data. U audia nejsou opravné kódy, a není přesně ohraničen "bit". U dat jsou opravné kódy, vejde se tam méně, a už z principu to odejde dříve.
Při zálohování na CD/DVD/BluRay je třeba počítat s tím, že déle než pár měsíců/roků to nevydrží. Pak nemá smysl investovat do nějakých lepších médií.
Dříve se zapisovalo pomalejší rychlostí než uměla mechanika. Má to svůj smysl, protože laser udělá přesnější pity.
***
Jednoduše nehledejte věci, které neexistují. Optické disky nikdy neposkytnou spolehlivý záznam dat. To z fyzikálních zákonů nejde.
Peníze utrácejte raději za wisky a ženy než za iluzi kvalitních optických médií a hledání kvalitní značky.
Na rozdíl od sinclaira nevidím všude Čínu, ale zákonitý vývoj.
Podle zkušeností mám obecně v elektronice, strojírenství spíše obavy ze západní kvality, která jde čím dál více do kopru, zatímco čínská kvalita roste. Zejména Němci vyrábějí tak neuvěřitelné šmejdy a zmetky, kterých nejsou schopni ani v Číně.
***
Původní CD mělo zlatou odraznou vrstvu, ochranou UV vrstvu a barvivo.
Dneska se vám výrobci můžou vykvajznout na to, aby vám potahovali optické disky zlatem. V lepším případě je potáhnou stříbrem, daleko spíše nějakou slitinou stříbra, a nebo ještě levnějším kovem.
Životnost CD i DVD je stejná, teoreticky 100 let. Ovšem za předpokladu pokojové teploty, průměrné vlhkosti, disky v obalu nastojato, ve tmě bez přístupu slunce, a nepoužívat je.
Každá manipulaci vyrobí na disku mnoho škrábanců, a Solomonův opravný kód má o něco ví co opravovat. Nedá se tomu vyhnout.
Záznamová vrstva je vždy nějaká organická látka, která časem degraduje. Na ní závisí životnost, pokud je ostatní v pořádku. Kyanin (zelené disky), ftalokyanin (nějaká ta kovová či světlá barva), a azobarvivo (tmavé, modré).
Když to dáte na slunce, nakonec vám uhnije každé barvivo.
***
Osobně dnes nevidím smysl investovat do optických disků. Trvanlivost záznamu je (a vždycky byla) krátkodobá. Hledat superkvalitní disky je jen vyhazování peněz.
Podle zkušeností koupě jakéhokoli datového média od Sony hraničí s blbostí a nesoudností. Sony neuměla vyrábět nic, ani diskety ani optické disky. Říkalo se jim "write only" - dalo se na ně zapsat, nikdy už to nikdo nepřečetl.
Na CD se jinak zapisuje jako audio a jinak jako data. U audia nejsou opravné kódy, a není přesně ohraničen "bit". U dat jsou opravné kódy, vejde se tam méně, a už z principu to odejde dříve.
Při zálohování na CD/DVD/BluRay je třeba počítat s tím, že déle než pár měsíců/roků to nevydrží. Pak nemá smysl investovat do nějakých lepších médií.
Dříve se zapisovalo pomalejší rychlostí než uměla mechanika. Má to svůj smysl, protože laser udělá přesnější pity.
***
Jednoduše nehledejte věci, které neexistují. Optické disky nikdy neposkytnou spolehlivý záznam dat. To z fyzikálních zákonů nejde.
Peníze utrácejte raději za wisky a ženy než za iluzi kvalitních optických médií a hledání kvalitní značky.
Zatracený prorejžácký trollové. Už i tady.
Cituji z předchozího postu:
"Na CD se jinak zapisuje jako audio a jinak jako data. U audia nejsou opravné kódy, a není přesně ohraničen "bit". U dat jsou opravné kódy, vejde se tam méně, a už z principu to odejde dříve."
Co to doprdele meleš? Odkud jsi to zkopíroval?
Pro digitální audio na CD-R že nejsou opravné kódy a není ohraničen bit??? Odkdy, dořiti??
Kdyby tomu tak jenom náznakem bylo, nikdy by to přehrávač nepřečetl a pokud ano, rozhodně ne vcelku!
Když už sem něco kopíruješ odjinud a snažíš se tím bejt zajímavej, tak tomu napřed musíš ale rozumět a taky si zkontrolovat, jestli to, co kopíruješ, není jenom prachsprostý blábol nějakého kvazitechnického redaktůrka z netu.
Cituji z předchozího postu:
"Na CD se jinak zapisuje jako audio a jinak jako data. U audia nejsou opravné kódy, a není přesně ohraničen "bit". U dat jsou opravné kódy, vejde se tam méně, a už z principu to odejde dříve."
Co to doprdele meleš? Odkud jsi to zkopíroval?
Pro digitální audio na CD-R že nejsou opravné kódy a není ohraničen bit??? Odkdy, dořiti??
Kdyby tomu tak jenom náznakem bylo, nikdy by to přehrávač nepřečetl a pokud ano, rozhodně ne vcelku!
Když už sem něco kopíruješ odjinud a snažíš se tím bejt zajímavej, tak tomu napřed musíš ale rozumět a taky si zkontrolovat, jestli to, co kopíruješ, není jenom prachsprostý blábol nějakého kvazitechnického redaktůrka z netu.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 31 kvě 2019, 17:32, celkem upraveno 1 x.
Spolehlivost disků taky prudce klesá, jak roste hustota záznamu. A to onehdá přišli s těma překrývajícíma se stopama, to je prej vůbec běsný, a nezapomeňme na hélium a HAMR.
Spolehlivost hard disků prudce neklesá.
Překrývající stopy a HAMR není špatný vynález - je to hard disk určený pro archivní účely. Tedy hard disk, který má vyšší kapacitu a nižší rychlost zápisu.
Je to logické. Nevím proč by archivní datové úložiště muselo být super rychlé. Rychlý musí být disk, na kterém běží operační systém, a který se každou sekundu v počítači používá. Na archivní záležitosti máte jiné požadavky.
Před časem jsem kupovat disky a žádal ty nejpomalejší. Chtěl jsem disky s 5400 otáčkami. Protože všechno něco stojí. Rychlé disky v mechanickém světě znamenají poruchovější disky.
***
Každopádně dneska pokud někdo chce mít víc jak 2 TB statickejch dat, tak RAID 5 je minimum, RAID 6 lepší, RAID10 a BTRFS ideál. Spolíhat na jeden-dva velký disky je poukázka na to, přijít o všechno. A v každým případě zálohovat, zálohovat, zálohovat!
Jestli považujete RAID za zálohu dat, tak jednoho dnes přijdete o všechno.
RAID je jen způsob, jak z nespolehlivých disků udělat mnohem spolehlivější datové úložiště. K tomu slouží. K ničemu jinému.
Je úplně u zadele, jestli někdo má doma jeden disk bez RAIDu nebo RAID, protože až někde něco omylem smaže, nebo se mu zadýmí od počítači, tak přišel o všechna data. Případně lehne RAID řadič disků, nebo hapá sw driver na chybu.
Zálohování dat znamená mít data někde jinde. Ideálně několikrát, ideálně kontinuálně čerstvá, ideálně alespoň na dvou místech.
Zatracený prorejžácký trollové. Už i tady.
Nevidím důvod, proč kupovat předražené věci (disky, konektory, apod.) jen proto, že je to značka. Často ta (západní) značka je kolikrát šmejd, a jediný rozdíl je stonásobně vyšší cena.
Tam kde si to můžu zkontrolovat, tam nemusím kupovat značky. Klidně Čínu.
Tam, kde potřebuji kvalitu (třeba v čipech a polovodičích), tak vsadím na seriózního výrobce, ale i tak budete mnohokrát napálen.
***
Můj názor je, že když chci něco dělat, je dobré mít dobré teoretické znalosti. Je třeba znát matematiku, fyziku, součástky, apod. Pak člověk ví, co je reálné, a co jen utopie.
Jinak to dopadne tak, že všude uslyšíte vychvalovat Aldax, a pak kdesi u Federmanna chtějí změřit jeho parametry, a on jim shoří při zlomku deklarovaného výkonu.
Ono se fakt všechny znalosti nedají nahradit dogmatem "nekupujte nic z Číny".
***
Když jsem pracoval v USA a dělali jsme vývoj, tak 90 % součástek bylo čínských. Všechna naše zařízení fungují, a některá už desetiletí. Člověk prostě musí přemýšlet.
P. S.: Kolik součástek uvnitř tvého počítače, na kterém sinclaire píšeš, má nečínský původ?
Havaj píše:Magnetické disky neuhnívají. Ty jsou jednoduše mechanicky poškozovány, protože obsahují mechanické součástky, že ano.
V magnetickém disku se čtecí/záznamové hlavy vznášejí nad plotnou. Když dochází k I/O operaci, tak se přiblíží na pár nanometrů. Jakákoli vibrace pak štrejchne hlavou o plotno a škrábne jí - vyrobí chybu.
Aj na disku, ktory nie je mechanicky poskodeny, mozu byt niektore sektory po rokoch necitatelne. Po zapise novych dat je sektor zase citatelny. Hlavy sa nijako nepriblizuju k povrchu, vzdialenost od povrchu je konstantna. Pri naraze hlavy o povrch sa nevyrobi jedna chyba, ale znici sa viacero sektorov, obcas aj s hlavou.
Havaj píše:Rychlé disky v mechanickém světě znamenají poruchovější disky.
Neznamenaju. 15000 RPM disky su podstatne spolahlivejsie ako nejake 5400 RPM smejdy.