Pájení stříbrem

Zpráva

Celeron · #1 Příspěvek od **Celeron** » 21 čer 2019, 23:37

Vážení, máte prosím někdo reálnou zkušenost s tvrdým pájením nerezových (A2 nebo A4) trubiček stříbrnou pájkou? Kolik procent stříbra musí mít, aby se to dobře rozlejvalo? Stará zásoba obalených tyček mě došla, s nima to šlo dobře ale už nevím, kolik procent Ag měly.

#2 Příspěvek od **EKKAR** » 22 čer 2019, 04:01

Minimum na pájení bez další chemický přípravy je kolem 38% Ag (s nějakým mořením nebo pokovením dopředu to jde už od cca 17% Ag), jinak čím víc, tím lepší smáčivost a tím taky vyšší vzlínavost do spoje. Se 45% Ag NEOBALOVANOU Ag-pájkou (nějakej Castolin) jsem naprosto normálně a opakovaně dosahoval zatečení 20-25mm "do hloubky spoje" - při dodržení postupu, že trubky by neměly mít mezi sebou větší rozdíl v průměru, než jakej dovoluje volný vsunutí konců do sebe a že před zasunutím trubek do sebe se spoj i zevnitř namaže pájecí pastou na bázi fluoridu sodnýho nebo draselnýho (používal jsem Firinit). Pak stačí ohřívat rovnoměrně kolem dokola do červenýho až jasně červenýho žáru (max zhruba 750-800°C) celou oblast spoje neutrálním plamenem a do spáry přidávat pájku - pokud to nejsou vysloveně fujtajblový trubky, stříbro "leze za teplem" a dá se ohříváním svrchní trubky "zatáhnout do spoje" i mnohem dál, než těch 25mm co jsem napsal vejš - ale to v mým případě už bylo pevnostně i tlakově úplně zbytečný - naprosto běžně vyhoví spoj o dýlce rovný polovičky průměru trubek, v případě požadavku jo hodně dobrý pevnosti spoje by pak dýlka přesazení měla bejt aspoň rovná průměru.

danhard · #3 Příspěvek od **danhard** » 22 čer 2019, 08:29

Proštuduj si specifikace u obchodníků
stříbrné pájky

#4 Příspěvek od **rezis** » 22 čer 2019, 11:39

Zkušenost mám, ale je to od dodavatele co mi doporučil a zaslal. V pondělí se ti mohu zkusit podívat po dodacím listě co to ve skutečnosti je. (nezaručuji, že najdu)

doktor365 · #5 Příspěvek od **doktor365** » 22 čer 2019, 12:14

Používám 35-45%.

#6 Příspěvek od **EKKAR** » 22 čer 2019, 12:33

Používalo se něco z tohohle - neobalovaný dráty 2mm v průměru. Nakupovala to samozřejmě fabrika ve velkým, takže nedokážu definovat, jestli se ještě konkrétní receptura dá sehnat nebo ne. Úplně ze začátku jsme používali obalovanej drát s víc jak 50% Ag, postupem času jak se čím dál tím víc šetřilo, přešlo se na neobalovanej s pastou v krabičce, pak se začalo laborovat s obsahem Ag - současnej stav je takovej, že se používá slitina s nějakýma 37% Ag a až dojde, bude se kupovat zas něco lacinějšího ... Samozřejmě obtížnost práce s klesajícím obsahem Ag roste, pájka má horší vlastnosti, hůř se rozlejvá a hůř se odplavujou nečistoty z povrchu, takže místo toho, aby se na poškozený místo jako dřív "jednou ťuklo stříbrem" s následným lehkým přebroušením se musí vybrušovat na vícekrát a hlavně si dávat bacha na teplotu při dýl trvající snaze o rozlití pájky, aby se jak podklad, tak pájka samotná nezačala přehřejvat a dělat černý mapy z oxidů - který je samozřejmě nutný nechat vychladnout, vybrousit, pečlivě znovu namazat fluoridovým fluxem a znovu zkusit přepájet. Několikrát a dlohodobě ohřívaný místo se zase samozřejmě deformuje, je potřeba víc brousit nebo se po několika neúspěšnejch pokusech musí celej výrobek vyhodit - ztrátou je cena materiálu, celý předchozí výrobní činnosti i pracovního času, kterej se věnoval předchozím neúspěšnejm pokusům o opravu, "úsporou" jsou rozdíly v ceně mezi víc jak 45% a míň jak 40% slitinou Ag. A to se Horste, určitě vyplatí ...!!!!

barnodaj · #7 Příspěvek od **barnodaj** » 22 čer 2019, 21:05

Odpovídal jsem kdysi Microlanovi:

"Stříbrné pájky" dráty pro tvrdé pájení jsou už s tavidlem na povrchu naneseným.
Vypadají jako elektroda pro el. sváření. Podle barvy poznáš kvalitu (obsah stříbra). Žlutá má stříbra nejméně a nejhůř smáčí a je nejlevnější, modrá je střed, nejlepší výsledky dává drát s bílým tavidlem, ale je nejdražší. Podle kvality je taky odstupňována teplota tavení, bílá potřebuje nejvíc tepla.
Ještě je možná červená nebo růžová, měla by být nejkvalitnější a nejdražší, ale teplota pro tavení bude asi dost vysoká (tu jsme nikdy nepoužívali).
Jsou i dráty bez tavidla, ale při použití drátů s tavidlem máš o problém míň.

A samozřejmě acetylén.

Pájeli jsme na tupo, měď. Chce to mít pro pájení co nejmenší (nejtenší) mezeru, ta pájka docela dobře vzlíná (zatéká) do spár. Při větších mezerách je docela problém tam pájku udržet.

#8 Příspěvek od **EKKAR** » 22 čer 2019, 21:28

Pájky dodává každej jen trochu slušnej výrobce v tavidlovým obalu i bez něj - a barvu obalu si určuje taky každej sám. Obalený dráty mají snadnější použití, ale zas jsou dražší - výhodnější třeba pro chlaďaře na výjezdech, kde musejí pájet kombinací PB-kyslík, pro velkovýrobu je vhodnější mít drát oddělenej od tavidla - tavidlo se dávkuje i jako ochrana okolí pájenýho spoje před opálením a tím i nauhličením povrchu plamenem. Používal jsem obojí a fakt je, že obalovaný dráty jsou vždycky snadnějc použitelný než holý - ty už chtějí při použití trochu cviku a zkušeností. Ale jde všecko - je to rukama, ne dosaženým VŠ titulem ...

Celeron · #9 Příspěvek od **Celeron** » 23 čer 2019, 01:12

Tak jo, pájky jsou jasný. To mý stříbro mělo bílý tavidlo, takže asi 45% Ag.
Tak teď autogení HW. Mám flašku O2 25L/200 s GCE redukčákem. Kdykoliv ji můžu mít naplněnou za hubku. K tomu mám karavanistickou flašku 10 kg propanu od Siadu. (Samotnej propan je na pájení lepší, než PB). K tý mám redukčák na propanbutan štelovatelnej s výstupním maňasem. A to je vše.
Chce to hadice, malou klempířskou rukojeť, PB hořák a jednosměrky plyn a O2.
Rukojeť je kolem 1900 ale co hořák, to přes 2500. Nojo, ale s PB moc lidí nedělá tak se není kde moc zeptat jakou velikost hořáku na věci co předpokládám že se budou pájet. Hlavně nerez, železo, měď a možná i hliník od 0,3 do max 1,5 mm stříbrem nebo mosazí.
Docela dost prachů na občasný použití. Co třeba koupit rukojeť a hořák Miniautogenu od Kempera a doplnit to hadicema a jednosměrkama a připojit k mým redukčákům? Není to až moc velkej hračkoid? Taky nevím, jestli ty jejich hořáky na Novacet a Supergas jedou dobře i na propan. V nejhorším bych dokoupil redukčák na Novacet, ty jejich kartuše zase nestojí svět. Teda kromě kyslíku, za tu cenu je velká kyslíkovka 50l/200 barů. :roll:

jova1 · #10 Příspěvek od **jova1** » 23 čer 2019, 08:08

https://stroje.bazos.cz/inzerat/1060205 ... -PB-O2.php
+ pár dalších třeba na tom bazoši.

#11 Příspěvek od **EKKAR** » 23 čer 2019, 08:49

Celeron píše:...
...tak se není kde moc zeptat jakou velikost hořáku na věci co předpokládám že se budou pájet. Hlavně nerez, železo, měď a možná i hliník od 0,3 do max 1,5 mm stříbrem nebo mosazí.
...

Nerez a měd stříbrem, železo/ocel můžeš mosazí i tím stříbrem, hnilík čistej i ve slitinách jedině pod speciálním fluxem čistým hnilíkem - je to daný teplotama tavení a afinitou (smáčitelností) danejch kovů navzájem. Zbytek v PM.

doktor365 · #12 Příspěvek od **doktor365** » 23 čer 2019, 09:32

jova1 píše:https://stroje.bazos.cz/inzerat/106020593/Miniautogen-autogen-PB-O2.php
+ pár dalších třeba na tom bazoši.

Ty hořáky vypadají jako na acetylen ne na propan.

#13 Příspěvek od **EKKAR** » 23 čer 2019, 12:21

Jsou to klasický injektorový hořáky - a na jakej hořlavej plyn budou fungovat určí jen poměr průměru trysky na tlakovej kyslík a průměru hořákový špičky, protože těma se určuje výtoková rychlost a poměr kyslík vs. plyn ve výsledný hořlavý směsi. Výtoková rychlost plynů ze špičky musí bejt vyšší než rychlost šíření plamene ve směsi daný koncentrace, jinak hořák střílí ...

doktor365 · #14 Příspěvek od **doktor365** » 23 čer 2019, 14:42

Já mám takovéto

Celeron · #15 Příspěvek od **Celeron** » 23 čer 2019, 16:02

To je doktore PB3 souprava, 9000,- To celý rozhodně kupovat nebudu. Jseš mě schopen na ty uvažovaný věci jak jsem psal doporučit konkrétní hořák? Jo a je to klasická velikost rukojeti a nebo ta malá "klempířská"?
Díky