Divné chování 12V Pb akumulátoru

[tomasjedno]

A o čem se tady, Mlho, už dva dny bavíme?

[EKKAR]

To myslíš třeba tohle? A kde tam to vybití "do dna" před novým nabíjením máš napsaný?

Ještě doplním VA charakteristiku při dalším nabíjení “už nabité” baterky:
0A: 12,5 V (po 24 h odpočinku)
0,2 A: 13,2 V (po 12 h, dále neroste ani za 4 h)
0,75 A: 13,45 V (po 1 h, dále neroste a to ani za 5 dní, baterka po několika hodinách na omak lehce teplá)
2 A: 13,85 V (po 1 h, dále neroste a to ani po 7 h, baterka po několika hodinách ohřátá cca o 15 ºC).
5 A: 14,56 V (po 5 minutách, v prostoru je 27 ºC), 14,54 V (po 15 minutách), 14,46 V (po 30 minutách), 14,38 V (po 45 minutách, už je na omak cca 35 ºC), 14,31 V (po 60 minutách, plášť cca 37 ºC). Po celou dobu velmi sporadické mikrobublinky. Nabíjení ukončeno, aby se nepřehřál. Považuji během této hodiny napětí za “konstantní”, pokles je způsoben ohřevem (cca -30 mV/K).
Příměr se Zenerkou považuji za velmi případný. Že bych poslal elektrolyt na rozbor?

Já tam nikde nevidím o vybití nebo vybíjení ani čárku, natož nějakýho zbla ...

[tomasjedno]

Dva dny, Mlho, dva dny.

...Spuštěno měření kapacity.

Baterka má cca 50% nominální kapacity, v nabitém stavu vnitřní odpor cca 25 mΩ

FYI, měřil jsem kapacitu dvakrát - jednou před, a podruhé po naředění elektrolytu. Nezměnila se, a až do nabíjecího napětí 13 V se chová jako každý slušně vychovaný Pb akumulátor - kolik náboje do něj naliju, tolik (se ztrátou cca 20%) z něj zase dostanu. Nad toto napětí se chová, jako by měl ke každému článku připojenou Zenerku 2,15 V s vnitřním odporem 45 mΩ.

[Kremik]

Jo, tak po uvedeni VA charky už není pochyb, že s tou baterkou je opravdu něco divného. Rozbor elektrolytu by asi byl zajimavý, pokud by se Ti chtělo do toho jít.
Teď se nabízí otázka, jestli by šlo ten bordel z baterky nějak dostat, nebo je navázaný na aktivní materiál elektrod. Desulfatace se dá provádět i v destilce. Jednou jsem to dělal, u baterky, která už měla prakticky rozsypané kladné elektrody, přes nalévací odvory bylo vidět popraskané mřížky. Funguje to výtečně, baterka v podstatě po smrti byla opět schopa startovat auto. Pouze kvůli desulfataci už bych to ale nedělal, desulfatace se dá úspěšně provádět i v původním elektrolytu. Zde se to ovšem nabízí, protože by se tak mohl odplavit ten bordel. Destilka by se mohla vyměnit několikkrát a dalo by se sledovat, zda po jednotlivých výměnách napětí vyleze výš.
Ekonomické to ale nebude, zabere to určitý čas, bude to stát nějakou destilku plus na závěr novou kyselinu. Úspěch není zaručen a i když se povede, jedná se o 5,5 roků starou baterku. Osobně bych se rozhodoval asi podle stavu kladných mřížek, resp. dle toho, jestli se zvedají kladné můstky.

[Crifodo]

Zdědil jsem aku Caryon s podobnou nemocí, v klidu cca 10,5V, po letmém nabití něco přes 13V, po vehementním nabíjení se vydrápe na těch 14.6V kde to ale nevydrží. Měřil jsem napětí od - pólu sondou v elektrolytu na stejném místě v článcích, kde by mělo být stejné rozložení pole:
(0) - 2.20 - 2.23 - 3.45 - 4.66 - 7.60 - 8.90 - (11.11)

Při ládování 6A po chvíli vaří všechny články mimo 3.
Z těchto nesmyslných údajů se mi jeví jako dobré články 1., 5., 6.
Jako příčinu bych si tipnul popraskané nebo netěsné přepážky mezi články, kudy prolíná elektrolyt a vytváří svody. Bohužel nevidím možnost, jak to opravit nebo aspoň prověřit bez totálního rozkuchání pouzdra aku.
Podivného výrobce Caryon jsem na webu nenašel.

[Kremik]

Prolínání elektrolytu mezi články vidím reálně jedině v místech, kde jsou propojeny pólové můstky. V každém případě tedy nad úrovní desek. Dalo by se trošku elektrolytu odčerpat (nebo baterii naklonit), aby kritické místo nebylo zalito elektrolytem. Pokud by tam tekl nějaký podstatný proud, asi by se to mělo nějak akusticky projevovat. Ale to nevím, jen hádám, stálo by to za nějaký pokus.
Pokud ovšem nevaří jeden článek, jsou tyto úvahy předčasné.