EKKAR píše:A čistej kyslík s tlakem vyšším jak zhruba 35kPa je taky při dlouhodobější expozici smrtící jed ...
V hyperbarické komoře je tlak asi 160 kPa a přes masku se dýchá čistý kyslík. Expozice se skládá z půlhodinového tlakování, hodinu výdrže a půlhodina dekomprese. Tohle se přežít dá, jinak bych to tu už nepsal.
Sám moc dobře víš, že každej jed podanej v kontrolovaný a řízený dávce MŮŽE BEJT lékem. Atropin eliminuje křeče vzniklý prudkou a nekontrolovatelnou stimulací nervovejch vláken třeba organofosfátama, kurare uvolňuje svalovej tonus a usnadňuje operace v narkóze, nitroglycerin v mikrodávkách (stejně jako třeba etylalkohol !!!) roztahuje osrdečníkový cévy a usnadňuje tak prokrvení myokardu, aspirin/acylpyrin nebo heparin snižuje riziko tvorby krevních sraženin a tím trombóz a mikroinfarktů. Inzulín reguluje vstup glukózy do mitochondrií a její transformaci na ATP. To všecko v množstvích mikrogramovejch až miligramovejch. Ale podej nekontrolovatelnou vyšší dávku libovolný z těch látek a máš mrtvolku. Na fleku a na furt.
Těch víc jak 35kPa kyslíku jsem myslel třeba na dobu ne hodin, ale dní až měsíců. Po takový době už spolehlivě prakticky nemáš plíce ... I Amíci na Mercury, Gemini i Apollu používali čistej kyslík - při tlaku 27 až 33kPa, aby dodrželi hodnotu přibližně srovnatelnou s parciálním tlakem kyslíku v zemský atmosféře. Vyšší tlak by astronauty spolehlivě zabil během pár dní. Na Shuttlu používali prakticky normální vzduch - dusík/kyslík 60:40, ale celkovej tlak taky nižší, zhruba 3/4 atmosféry. Díky tomu nepotřebovaly Shuttly při spojení s ruským Mirem žádnou přechodovou komoru, která byla nutná v roce 1975 při letu Sojuz-Apollo - protože Rusi odjakživa používali normální vzduch a normální tlak, při spojení MIR - Shuttle stačilo jen mírně srovnat tlaky ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
No u kysloně záleží na dvou okolnostech. Tlaku a době expozice.
Tlak nad 200kp je u citlivějších osob pořádnej rachot, vznikaj takový křeče, že si človek sám zláme hnáty. Jednou jsem u toho byl vzdálený pozorovatel když si kluk popletl v 21 metrech hloubky dekompresní flašku s nitroxem 50, kde je jen 50% kyslíku s flaškou s čistým kyslíkem a to se pak děly věci. Nepřežil to, kyslík je bezpečnej až od 6 m nahoru k hladině.
No a časová expozice je taky docela průser. Říka se tomu kyslíkový hodiny (né ty u autogénu). Čím větší je parciální tlak kyslíku, tím tikaj rychlejc. No a při překročení jistý hodnoty je otrava kyslíkem.
Ty hodiny za běžnýho tlaku tikaj tak 70-100 let, pak to člověka zabije. Proto se horalové dožívají vyššího věku, dýchají kyslík pod menším tlakem.
Tušíte někdo jaký přesně olej se plnil do olejových radiátorů vyrobených u nás v 80.letech? Klasický trafoolej? (pár litrů oleje jsem vypustil z likvidovaného radiátoru před odvezením do kovošrotu a zajímalo by mě jestli má ten olej nějaké využití, třeba na řetěz na pilu, nebo jestli je to něco co je lépe zlikvidovat)
Jednou v zimě jsem dal do kamen celý alternátor, přihodil dvě lopatky koksu, aby to mělo potravu, vytavil se z něho hliník, který protekl dolů a zbytek zůstal na roštu. Trafoolej shoří bezezbytku.