Otázka pro hudebníky

Zpráva

ZdenekHQ · #1 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 04 říj 2019, 16:17

Chci do svého minohledu předělat způsob generování tónů, aby nevydával kakofonické zvuky, ale sedělo to v oktávě. Přečetl jsem hromadu mouder, ale jaksi jsem nezjistil, jaký je základní kmitočet tónu C, na který je zvyklá většina hudebníků?

Udělal jsem si tabulku v Openoffice, z ní už mně vypadnou přímo parametry pro časovač procesoru x51, stačí jedna oktáva, hodím to do tabulky, abych ušetřil výpočty, pak už se jen násobí či dělí.

To ladění je převzatý z jedný diplomky.

;1. C1 1:1 1
;2. D1 9:8 1,125
;3. E1 5:4 1,25
;4. F1 4:3 1,333
;5. G1 3:2 1,5
;6. A1 5:3 1,667
;7. H1 15:8 1,875

On totiž někdo, kdo není hluchej, dokáže podle tónu poznat nějaký číselný parametr, na který by jinak musel koukat na displej..

Hubert_79 · #2 Příspěvek od **Hubert_79** » 04 říj 2019, 16:26

https://www.interval.cz/podklady/1999-2 ... /tony.html

ZdenekHQ · #3 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 04 říj 2019, 16:31

Střelba na první dobrou většinou nefunguje.

Počti si: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komorn%C3%AD_t%C3%B3n

Crifodo · #4 Příspěvek od **Crifodo** » 04 říj 2019, 16:50

ZdenekHQ píše:jaký je základní kmitočet tónu C, na který je zvyklá většina hudebníků?

Ten odkaz co dal Hubert, není s tím dalším v rozporu.
Označení "C" bez indexu nebo přívlastku znamená tedy "velkou oktávu" kde C = 65,4 Hz což není asi praktické pro návěštění nějakým piezo. Vhodnější by byly vyšší "telegrafní" frekvence v tříčárkované oktávě.
Interval mezi půltóny temperované stupnice je matematicky daný 12√2:1, člověk s hudebním sluchem dejme tomu podle něj pozná nějaké kódované sdělení, my ostatní asi upřednostníme spíš časovou posloupnost pípnutí nebo rovnou telegrafní značku.

ZdenekHQ · #5 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 04 říj 2019, 16:54

Nesedí to v tom odkazu. Násobky C nejsou celá čísla. Pak ale asi mají jiný ladění či co je to zač.

Přepočteno z komorního A 440Hz mně vyšlo pro Cx 264Hz.

Právě proto se ptám.

Crifodo · #6 Příspěvek od **Crifodo** » 04 říj 2019, 16:59

Ano temperované ladění má interval neceločíselný. Kvarty, kvinty, v čistém ladění jsou celočíselné.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lad%C4%9Bn%C3%AD

breta1 · #7 Příspěvek od **breta1** » 04 říj 2019, 17:03

No, koukám, je kolem toho opravdu věda.
Možná střelím vedle - ale podle selského rozumu:
Pokud se dnes převážně používá "Rovnoměrně temperované ladění", je oktáva rozdělena na 12 stejných intervalů.
Když komorní A má 440Hz, je jeden interval 440/12.
Protože ton C je od A vzdálen 3 intervaly, bude jeho kmitočet 440+ (3*440/12)=550Hz.
Není to moc jednoduché?

ZdenekHQ · #8 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 04 říj 2019, 17:04

Do toho se mně moc nechce kvůli výpočtům, ale možná to nebude tak zlý.

Ale jinak v MENU je samozřejmě možnost si ty kmitočty posunout dle libosti, stejně tak si nastavit "odstup" jednotlivých tónů. Žádná polyfonie to není.

No uvidím, smazat to můžu vždycky.

Crifodo · #9 Příspěvek od **Crifodo** » 04 říj 2019, 17:09

Nevím jak se ti bude v tom jednočipu nebo v čem počítat dvanáctá odmocnina ze dvou, ale když si tu vyšší oktávu nacpeš do tabulky zaokrouhlenou na celé Hz, pořád to bude přesnější než nějaká kytara ráno a odpoledne.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rovnom%C4 ... %9Bn%C3%AD
Tou výškou tónu chceš fakt něco indikovat, i nehudebníkům?

jinak v AR kdysi vyšel kombajn z xxx pouzder TTL který vhodnými poměry celých čísel dělil dostatečně vysoký kmitočet s přijatelnou chybou, pro stejný účel se pak vyráběly šváby v asu DIL18, u nás pěkně drahé a nesehnatelné jako generátor nejvyšší oktávy pro klávesové nástroje, s příchodem procesorů to ztratilo smysl.

ZdenekHQ · #10 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 04 říj 2019, 17:11

Jasně, že bude tabulka a pak jen přepočty.

Nehudebníci můžou koukat na displej, ale já potřebuju do zvuku dostat sílu signálu (hlasitost) a vodivost kovu (výška tónu). Bohatě stačí, že poznají 440Hz od kilohertzu.

Crifodo · #11 Příspěvek od **Crifodo** » 04 říj 2019, 17:17

ZdenekHQ píše:potřebuju do zvuku dostat sílu signálu (hlasitost) a vodivost kovu (výška tónu).

To je docela nepraktický, intenzita zvuku může mást v určování výšky, navíc se to nedá pamatovat vztažně k nedávným hodnotám.
co takhle síla signálu jako výška tónových teček, vodivost jako zkracující se interval mezi tečkami.

#12 Příspěvek od **Bernard** » 04 říj 2019, 17:18

V čistém ladění je interval sixty a/c 5/3, tedy c₁ = 440*3/5 = 264. V temperovaném ladění je ten interval 2^(9/12), takže 440/1,581792831 = 261,6255653.

#13 Příspěvek od **tomasjedno** » 04 říj 2019, 17:24

breta1 píše:Když komorní A má 440Hz, je jeden interval 440/12.
Protože ton C je od A vzdálen 3 intervaly, bude jeho kmitočet 440+ (3*440/12)=550Hz.
Není to moc jednoduché?

To se pleteš, kmitočet ve stupnici roste nikoli lineárně, ale exponenciálně, s krokem (půltónem) rovným dvanácté odmocnině ze dvou.

lesana87 · #14 Příspěvek od **lesana87** » 04 říj 2019, 17:29

Nebude jednodušší, když to bude mluvit? Gould sixtysevn, sixtynajn, silvr eitynajn, najtytu, ajrn najntysevn, najntynajn, autofrendž...

ZdenekHQ · #15 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 04 říj 2019, 17:35

Řeč je na to pomalá. Leda použít "ee" a "ok".

Jinak já to mám prakticky napsaný a otestovaný, ale vadí mně ty kmitočty tónů, co to počítá. V praxi je to tak, že jsou víceméně jen tři rozsahy tónů (nízký, střední, vysoký), který můžou nebo nemusí být zajímavý, a pak stačí mrknou na LCD.

Mimochodem, tohle je jen jedna z asi 15 verzí tónové signalizace, takže kdo nechce, ten si to přepne.