PWM regulace DC motoru se zapnutím/vypnutím tlačítkem
Moderátor: Moderátoři
Ještě jsem s tím trochu laboroval a pokud jsem schéma zapojil tak jak na posledním obrázku a mezi +/- motorku jsem dal diodu 1n4007, tak regulace i frekvence je tak jak by měla být, jenom se děje to, že obvod jede pouze pokud tlačítko držím. Pokud tlačítko pustím, tak se obvod vypne, což by mohlo znamenat, že se ta první 555 nějak resetne. Zřejmě nějakou napěťovou špičkou co jde z motorku přes společný napájení. Zkusil jsem teda z první 555 úplně odpojit reset z napájení, ale chování bylo stejný.
Přikládám moje zapojení, které jsem otestoval. Používám jiný způsob regulace, který sice nevytváří přísně vzato PWM, ale spíše PPM, ale regulaci motorku vyhovuje. Navíc je tak zapojení o něco jednodušší. Základní frekvence je nastavena okolo 30 kHz, která se mi pro řízení malých ss motorků osvědčila nejlépe - u "basových" frekvencí se motorky chvějí a nemají točivý moment, u akustických frekvencí to píská, těsně nad akustickým pásmem to už nepíská zároveň to má dobrý točivý moment.
Omlouvám se za štábní kultúru schématu, je pro mě jednodušší si to načmárat na papír a pak vyfotit.
Dioda u motorku být musí, u silnějších motorků je někdy třeba zařadit transil, protože cívky produkují dvoje vypínací špičky - nejen zpětné, ale i dopředné. Dopřednou obyč. dioda nezachytí, zato její napětí může překročit napětí mosfetu a zničit jej, zvláště pokud použijeme mosfet s nízkým napětím pro jeho výhodnější vlastnosti. Radši tam tam transil, než tam cpát 400V mosfet, který má vyšší spínací odpor.
Tip: pokud chceš motorek při vypnutí rychle zabrzdit (asi jo, protože máš přezdívku Brzda
P.S. koukám, že RESET-pin v dolní půlce jsem nechal ve schématu ve vzduchu. Má být samozřejmě na + Vcc. I když v praxi by to mělo chodit i s nezapojeným RST.
Šel by obvod ještě upravit tak, aby šlo použít 4k7 potenciometr? Mám tu jeden s integrovaným spínačem, tak bych "zabil dvě mouchy jednou ranou".
U toho řízení přes CTL je problém, že je zapojený na ten vnitřní dělič ze tří 5K odporů. Ty musíš "přetlačit". Takže potřebuješ poťák s nižším odporem, aby ta regulace fungovala jakštakš "lineárně". Ale klidně to vyzkoušej s tím 4,7K poťákem, třeba to bude vyhovovat.
Osmdesat píše:Dioda u motorku být musí, u silnějších motorků je někdy třeba zařadit transil, protože cívky produkují dvoje vypínací špičky - nejen zpětné, ale i dopředné. Dopřednou obyč. dioda nezachytí, zato její napětí může překročit napětí mosfetu a zničit jej, zvláště pokud použijeme mosfet s nízkým napětím pro jeho výhodnější vlastnosti. Radši tam tam transil, než tam cpát 400V mosfet, který má vyšší spínací odpor.
Akorát aby se ten 30V transil otevřel, muselo by být na D MOSFETu -18V, ale to tam být nemůže, MOSFET má mezi S a D substrátovou diodu, která se otevře už při nějakých -0,7V.
- patrikvarga
- Příspěvky: 1311
- Registrován: 24 dub 2007, 00:00
Jenže praxe je "barevnější". Při pulzním buzení ss komutátorových motorů totiž vzniká ještě zapínací špička, která má shodnou polaritu s napájecím napětím (nazval jsem ji dopřednou špičkou). Viz obrázek. V tomto případě není nijak vysoká, tranzistor neohrozí, ale u některých motorů měla až 100 V. A likvidovala tranzistor. Tu zpětnou diodou samozřejmě nezachytíš, ani substrátovou ani paralelní s motorem. Může ji zachytit jedině transil - při "normálním" napětí se neotevře, otevře se až při té špičce. V mém schématu mám ten transil polarizovaný správně - jeho "diodový" směr je opačný vůči polaritě napájení, zhasí tedy zpětnou indukční špičku. Jeho "transilový" směr účinkuje, když zapínací špička (která má souhlasnou polaritu s napájecím napětím) překročí 30 V, a ořízne ji, aby neohrozila tranzistor.
Tuto špičku si neumím nijak vysvětlit, možná tušíš, jak vzniká?
Zdá se, že asi žiješ ve světě ideálních součástek nebo co, v teorii (nebo v reklamních prospektech výrobců nezničitelných mosfetů) to tak jak popisuješ fungovat může, jenže já znám případy zlikvidovaných mosfetů právě těmito špičkami.
Pokud vznikne na motoru při tom sepnutí dejmetomu 100V špička (její + bude na + zdroje, její - bude na drejnu tranzistoru), mezi D a S se při napájecím napětí 12 V objeví 88 V. Fajn, je tam ta "dioda"* mezi D a S, ale je dostatečně rychlá? A co když má co do činění s velmi tvrdým zdrojem? Snese ten "rekuperační" proud? Nebo prostě rupne a s ní odejde i funkční zbytek tranzistoru?
*) Píšu "dioda", protože nejde o žádnou zvlášť přidanou diodu, ale vlastně o parazitní tranzistor v kontrukci, jehož báze a emitor jsou výrobcem dodatečně spojené. Svůj život bych této "diodě" raději nesvěřil
To ale záleží na tom, čí je to praxe. Ty "barvy" jsou přece jen 3.Osmdesat píše:...Jenže praxe je "barevnější"...
1. Uds > Ub+0.7V - V tomto případě se uplatní dioda D2 a omezí napětí na Uds=Ub+0.7V.
2. Uds= -0.7V....+Ub+0.7V - tímto napětím je namáhán kanál D-S
3. Uds < -0.7V - V tomto případě se uplatní "integrovaná" dioda D1 a omezí napětí na Uds= -0.7V.
Pokud se "v praxi" vyskytnou jiné případy, je to vinou parazitní indukčnosti, nedokonalé filtrace zdroje (dlouhé přívody) apod.
Takové hezké špičky se dají naměřit leckde, třeba i na TTL oscilátoru, stačí špatné zemnění sondy osciloskopu. Zvláště když je osciloskop zemí na nějakém plovoucím, nejlépe výkonovém impulsním, signálu, jako třeba zrovna tady. Problém při rekuperaci může být v "líném" zdroji, kdy je sběrný kondenzátor daleko od tranzistoru a motoru. A schválně se zkus nad tím průběhěm zamyslet. Tvrdíš, že ten překmit vzniká při sepnutí tranzistoru. Pokud ano, pak to, dle mého názoru, nemá nic do činění s nějakýma diodama, proud přece vede sepnutý tranzistor a ne diody, ty se tam uplatňují, když je tranzistor zavřený (zavírá se).
To je blbost. Aby PWM slušně fungovala se stejnosměrným komutátorovým motorem a nesnižovala mu výkon, musí bejt kmitočet hlavně u motorků na vyšší napětí = s vinutím o větším počtu závitů a tím i větší indukčnosti co možná nejnižší, aby nedocházelo k omezení proudu. Třeba modelový motorky PIKO z vláčků z NDR se daly napájet PWM s maximálně 200-250Hz kmitočtem, už 1kHz jim vadil a klesal jejich výkon = "mašinka netáhla". Naproti tomu motorky určený do elektroletů se samarium-kobaltovýma a pozdějc s neodymovýma magnetama, kde vinutí má pár závitů drátem tlustým jak sloní noha, snášejí vyšší kmitočty mnohem líp, protože vlastní indukčnost jejich rotorovýho vinutí je mnohem nižší a ani při napájení kmitočtem desítek khz jim to nevadí a fungujou stejně dobře, jako když se krmí čistým stejnosměrem. Změnu indukčního odporu v závislosti na napájecím kmitočtu dobře znají uživatelé a konstruktéři cyklokonvertorů = měničů pro napájení střídavejch motorků - u starších motorů je citelná změna výkonu už při napájení "americkým" kmitočtem 60Hz.Osmdesat píše:Tak se zkus vrátit k svému původnímu zapojení PWM regulace. Možná jen zvyš tu frekvenci do ultrazvuku, ať to nepíská.Brzda píše:S 4k7 potenciometrem to reguluje cca do jedne tretiny, ve zbytku jede moterek naplno.
A kutilmile - nelituju tě