Spínání relátka 230V optotriakem
Moderátor: Moderátoři
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Spínání relátka 230V optotriakem
Nějak si nejsem jistý, jestli to třeba samotný MOC3041 zvládne. Přidávat tam další triak nechci, ale v nejhorším i to...
Zkoušel jste to někdo?
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Teď je otázka, jestli zvládne natvrdo to relátko a 6mA.
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Na male relatko bych se toho nebal.
MOC byly v zesilovačích zapojený paralelně ke kontaktu spínače, který v 208 jinak jen spíná cívku prvního síťového relé na 230V.
Odstranil jsem původní modrý Y2 kondík 4n7, co byl paralelně ke kontaktu spínače. Ten oni dávají naprosto všude, i do CD playerů.
Paralelně k triaku MOCek jsem dal nějaký RC člen, myslím 47R+10n a navíc ještě malý Keko varistor 330V. To sepnutí v nule se neuplatnilo, protože to bylo zpožděný ještě o čas sepnutí relé. Použil jsem 3042 proto, že byly zrovna doma. Původní relé Omron v zesilovačích, odebíralo při 230V jen okolo 5mA. Nejspíš to celé chodí v pohodě, pán by se jistě ozval.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
- weed_smoker
- Příspěvky: 2673
- Registrován: 02 pro 2011, 00:00
- Bydliště: Jaroměř
Výstupy toho regulátoru /RQ-5 či RU-5/ se spínaly klasické stykače VS100 s cívkou a jádrem jak hovado.
RC členy a varistory, jaké se daly sehnat tehdy, moc nepomáhaly.
Pomohlo až to, že jsem to uvnitř regulátorů pracně překopal na tehdy nejnovější, ještě neprodávané KT803/800.
Přivezl mi je kamarád z vakuovky, co přímo v Rožnově a na testování podobných výkonových součástek pracoval.
Původně jsem po něm chtěl, zdali by nešlo z řady KT205 či KT207 přímo u nich vybrat kusy s velkou rezervou napětí, aspoň 800V či 900V.
Tak místo vybraných KT207 přivezl ty KT803/800, o kterých myslím veřejnost ještě ani nevěděla, bylo to někdy v letech 1985-86.
Ty byly opravdu vynikající a myslím, že měly i větší rezervu blokovacího napětí, než udaných 800V.
Po jejich osazení do těch regulátorů účiníku téměř rok neodešel žádný triak. Později semtam jeden, pokud se něco stalo s cívkou stykače.
Kdo ví, jak vypadal stykač VS100 a jakou má ovládací cívku, pochopil by
Tipnul bych si soukromě, že cívka tohoto stykače má vlastnosti, zhruba srovnatelné /indukčnost především/ se 150-200VA zatíženým trafem.
Ten klasický RC článek je tam jistě vhodný, ovšem jen pokud je dopasovaný na vlastnosti zátěže - univerzál neexistuje. O varistoru taky nejsem přesvědčen, zda je aspoň mírně rychlejší, než nárůst Du/Dt triaků obecně.
V ČKD Polovodiče používali pro ochranu malých i velkých tyristorů nějaké speciální polovodičové součástky. Zřejmě ale velmi dobré, protože to běhalo v průmyslu a muselo tedy být spolehlivé. Někdo mi říkal, že to bylo na bázi obousměrně zapojených selenových přechodů, ale nějak se mi to nezdá.
Neví někdo, o jaký druh ochrany těch tyristorů šlo?