Rozdíl modulace/mixování/rozmítání?

[jade]

Mám v těchto pojmech ne úplně jasno. Mixováním dosáhnu rozdílového kmitpčtu, rozmítání je to stejné? Při modulaci rozdílové kmitočty nevznikají?
Díky!

[masar]

Mixování je směšování dvou nebo více signálů s různými kmitočty.
Rozmítání je plynulá (a obvykle periodická) změna kmitočtu jednoho signálu.
Rozdílové kmitočty vznikají při směšování. Modulace je zvláštním případem směšování, při kterém vznikají rozdílové a součtové kmitočty, tzv. postranní pásma.
Ještě doplním, že např. modulace FM (frekvenční modulace) je v podstatě rozmítání jednoho signálu (nosné frekvence) jiným (modulačním) signálem.

[Osmdesat]

Mám dojem, že radiotechnici své signály spíš směšují, než mixují. Nebo už je to vlivem ó úžasné engličtiny jinak?

[EKKAR]

A pro komerční používání modulace ať amplitudový, tak i frekvenční existujou závazný normy, který určujou jak se takový procesy můžou provádět, aby se v rádiovým spektru "nepohádaly" ...

[masar]

Jak píše Osmdesat - mixování je pojem používaný spíše v nf technice.

[jade]

Dobrá, pokud ovládám jedním kmitočtem analogový spínač, třeba 4066, spínající druhý kmitočet, co tedy vlastně dělám? Můžu získat jak horní, tak dolní rozdílový kmitočet, nebo taky prostě jeden signál, "nasekaný" druhým... Je to modulace? Je klíčování také modulace?

[masar]

Je to extrémní případ amplitudové modulace. Vznikají při něm rozdílové, součtové kmitočty včetně jejich harmonických, kterých je ∞.

[Eleman]

Dobrá, pokud ovládám jedním kmitočtem analogový spínač, třeba 4066, spínající druhý kmitočet, co tedy vlastně dělám? Můžu získat jak horní, tak dolní rozdílový kmitočet, nebo taky prostě jeden signál, "nasekaný" druhým... Je to modulace? Je klíčování také modulace?

Ano tento způsob klíčování je také modulace - pulzní amplitudová modulace PAM. Patří do skupiny diskrétních modulací.

[Osmdesat]

Když z toho "spínaného" signálu vyfiltruješ ty harmonické nad modulačním pásmem, zůstane ti čisté AM.
To se koneckonců v praxi používá(lo), určitě to bylo při modulaci a také demodulaci podnosné 38 kHz, kde byla namodulovaná L-P (rozdílová) složka pro FM stereo vysílaní.

(Ten minulý čas proto, že dnes se FM modulační směs včetně její nosné "vyrábí" softwarově ve výkonných DSP čipech a pak se to "akorát" zesílí a pošle do antény. Žádné ciráty s tím.)


Jinak také stojí za zmínku, že spínáním/vypínáním AM modulovaného signálu určitou frekvencí získáš zpět signál, který je na této frekvenci modulován. Takže přesně opačný postup jako při spínací AM modulaci.

[Hill]

K původnímu dotazu: jak už tu výše je, mixování je termín užívaný v nf technice, tedy zvukařině, kde je třeba smíchat dva nebo více tónů v různám poměru hlasitostí do jednoho výsledného signálu. Ideální případ je, když při tom nevzniknou žádné další kombinační kmitočty, protože ty velmi často neladí s žádným přivedeným tónem. Proto je tu každá nelinearita v zapojení nežádoucí. Příkladem je mixování signálů z mikrofonů a snímačů hudebních nástrojů kapely se zpěvem, případně prolínání hudebního podkladu s komentářem. Ve starší československé literatuře, která se varovala "západních" výrazů, se mixpultu říká většinou "směšovač signálů", tedy stejně, jako skutečnému směšovači popsanému dále.

Rozdílové kmitočty vzniknou směšováním na nějaké nelinearitě (nepřímkové převodní charakteristice). Je celkem jedno, jestli je tím směšovacím prvkem dioda, tranzistor, nebo složitější zapojení, jako kruhový modulátor či jinak vyvážený směčovač. A na použitém zapojení závisí, jestli na výstupu zůstanou jen směšovací produkty, nebo i ty původní kmitočty, a v jakém poměru úrovní.
Příklad využití rozdílového kmitočtu: vstupní díly přijímačů. Z nich například přijímač pro střední vlny - naladěná stanice ČRo2 na 639 kHz vstupuje z antény do přijímače, kde se tento kmitočet směšuje s kmitočtem místního oscilátoru, který kmitá na 1094 kHz. Směšováním vzniknou dva nové kmitočty, a to 455 kHz a 1733 kHz, mimoto jsou na výstupu i ty dva původní kmitočty. Z těchto směšovacích produktů se pak pásmovou propustí vybere pro další zpracování pásmo definované šířky kolem mezifrekvenčního kmitočtu 455 kHz, ostatní frekvence se nevyužijí. Sluší se dodat, že v anglosaské literatuře se směčovač označuje jako mixer.

Modulace je způsob, jak na nějaký nosný kmitořet "posadit" informaci, která se má přenést. Způsobů modulace je celá řada, pro každý účel se volí ten nejvhodnější. Jaký vyhovuje pro analogový signál, nemusí vyhovět pro signál digitální. Příklad amplitudové a frekvenční modulace analogových signálů najdeš třeba tady. Digitální signály se přenáší některým z mnoha dalších druhů modulace, nezřídka se jí kombinuje více druhů. Rozebírat je tu nebudu, to by bylo na moc dlouho, ale všechno se dá dohledat, jen jestli máš představu, co který pojem znamená.

Rozmítání už tu také je býše definováno: jde o rozlaďování kmitočtu v určitém rozsahu. Periodocké rozmítání se využívá nejčastěji při měření kmitočtových a fázových charekteristik přenosu signálu. Zvláštním případem je rozmítání středního kmitočtu nízkofrekvenčním signálem, které se využívá například v rozhlase na VKV (FM).

[EKKAR]

K původnímu dotazu: jak už tu výše je, mixování je termín užívaný v nf technice, tedy zvukařině, kde je třeba smíchat dva nebo více tónů v různám poměru hlasitostí do jednoho výsledného signálu....

Je potřeba doplnit, že pojem "mixer" nebo "mix/mixing" používá anglofonní část elektroniků i pro označení funkce směšování frekvencí při příjmu (superheterodynovej přijímač). Z toho pak občas vzniká nedorozumnění a nepochopení, když se pokusu o technickej překlad z EN do CZ dopustí osoba neznalá českýho elektrotechnickýho názvosloví.

[jade]

Měl jsem na mysli samozřejmě směšování, omlouvám se za nepřesnost.

[EKKAR]

To je právě ta naše mateřština, která má tolik zvukomalebnejch synonym a homonym. Angličtina hlavně v tý "nešejkspírovský" technický verzi je skladebně a tvarově mnohem mnohem jednodušší - a o to víc u ní záleží na souvislostech v textu, jak je kterej ten termín významově postavenej.