Velké KDčko
Moderátor: Moderátoři
A hlavně jsem se vždycky smál, když jsem našel nějaké starší, než jsem já
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
Jo, přesně - já sloužil (s odkladem) ´89 - ´91 a ty komplexní dávky se sušeňkama, čajem v prášku a rumem jsem už tam taky nepotkal - jen ty 25kg škatule ve skladu kuchyně. Když jsme z vojny jezdili na opušťák, fasovali jsme jen balíček s jídlem na cestu - v něm kus salámu (turisťák), dva krajíce chleba, trojúhelníček taveňáku a někdy jabko nebo vejce na tvrdo - žádná strava na celej den. A jako studenou stravu jsme fasovali normální kupovaný konzervy z krámu - ani ty procházející "Kádéčka" se už za mojí ZVS nepodávaly. Vzhledem k útvaru, kde jsem sloužil, se ale studená strava jednou tejdně nekonala - u nás se nevařily jen sobotní večeře, po zbytek tejdne se vařilo v poledne i večer. S těma opravdu bojovýma "konzervama" v bílým plastu jsem se ale setkal dřív, bylo to v Rudý hvězdě někdy kolem roku 1980-1981, když jsme je vyfasovali ze skladu tehdejších Lihovejch Milicí a Civilní Obrany v rámci vodáckýho putovního tábora, pořádanýho tehdejší Okresní Správou VB. Samozřejmě první co se dělo hned při fasování bylo, že jsme ty krabičky s ne-jídlem museli odevzdat vedoucím a vrátily se nám až po odebrání rumu a cigaret...Killroy píše:EKKAR: Ten obsah co popisuješ je pro mne velká neznámá. Kde já viděl na vojně fasovat čokoládu a rum.. To bude nejspíš služebně-věkovým rozdílem. Protože pokud nám na vojně kompezovali denní stravu, NIKDY jsme nic víc než ten válec nedostali (otvírák jsi vyfasoval v přijímači).
Věděli jsme pouze, že existujou i nějaký snad endépéčka, kde byly karamely, suchary, sráčpapír a pantocid pro úpravu vody. Jednou jsem to někde na Libavé dostal a pamatuju si, že to bylo všechno tvrdý jako kost a že ty suchary po zapálení hoří = dali jsme je pod ešus s čajem. Protože žrát se to moc nedalo..
Jak napsal Leoš - ty konzervy byly z prvotřídního masa.
A kutilmile - nelituju tě
Co se týče vojenský stravy, tak na tu zauzenou slaninu, mnohdy i s chlupem, tak na tu asi taky nikdy nezapomenu. A na 1/2 vánočky s kakaem v neděli a k tomu celýho uzenáče taky ne..
Ono se asi vůbec líp vařilo u bojováků anebo někde na letišti než u záložních útvarů co jsem sloužil já. Nicméně zas tam byla menší pakárna než jinde.
sinclair píše:Kontrolní otázka, soudruzi: Kolik lahváčů se do somradla vejde?
Leoši - sedm kousků a osmý se v nouzi dával na ležato navrch. Zapnout to lze. Mám na mysli somradlo s dřevěnými kolíčky, tu klasiku od masky BSS.
Přesně - já byl "bojovej" útvar, kde se sloužila pohotovost 24/7/365 (PVOS velitelský stanoviště, v podstatě hned nejbližší nižší pod ústředním ve Starý Bolehlavi) a gum tam bylo víc než záklaďáků, takže podávat zauzenej ovar i se štětinatou kůží dost dobře nepřipadalo do úvahy. K snídani míchaný vejce, chleba, máslo, čaj - s variantou párek s hořčicí, vejce na tvrdo, teplá sekaná s hořčicí, rohlíky s máslem a marmeládou (nabíranou polívkovým šufanem z 10kg plechovýho kýblu) a podobně, k obědu klasika teplý jídlo s polívkou a večeře to samý s výjimkou soboty, kdy byla večeře studená formou buď předem upečenýho vepřovýho s chlebem, nebo salámu/lančmítu a chleba. Vojáci nahlášení do 24h služby fasovali u večeře ještě tzv. "déčko" = malý přilepšení na noční službu, byly to varianty jako plechovka slušnýho pomerančovýho džusu, malá 50g mléčná čokoláda, konzerva rybiček v oleji a vlastní šťávě nebo marmeládou plněnej perník. Pravda, dokud byli na útvaru "starý", neměl často nikdo kromě nich na "déčko" nárok (sežrali to i nám mladým), po jejich odchodu v červenci ´90 jsme se v rámci ročníku poměrně snadno shodli na tom, že dál trvat na týhle pochybný výsadě by bylo kontraproduktivní, protože "svoje mladý" jsme tam měli jen 2 (nás bylo 15) a ti docela slušně zvládali, takže i tenhle druh do tý doby mlčenlivě trpěný šikany zmizel spolu s odchozím ročníkem 10/88 ...Killroy píše:...
Ono se asi vůbec líp vařilo u bojováků anebo někde na letišti než u záložních útvarů co jsem sloužil já. Nicméně zas tam byla menší pakárna než jinde.
...
A kutilmile - nelituju tě
Později následovaly varianty čtyřkonzervové, které popisujete. Nevylučuji ani možnost různého obsahu dávek, podle zásobovaného druhu vojsk.
to mi neříkej, že jste v 89. fasovovali do služby džus, čokoládu aj.
to je neuvěřitelný sci-fi u bojovýho útvaru
Já byl velitel dílny oprav spoj. techniky u VU 9376 Vimperk, rok 85 - 87
a když jsem byl ve službě, tak jediná výhoda byla legálně předběhnout
ostatní jednotky, které vedl dozorčí na snídani, oběd, večeři.
Ještě ke kvalitě jídla u bojového prvosledového útvaru (na hranici 19 km)
ten humus se skoro NEDAL ŽRÁT ! Snídaně, jakž takž, oběd už stál skoro
za nic a na večeře nikdo nechodil (Arma)