Elektrozažigalka - jak to fungovalo?

[Osmdesat]

Babička mívala sovětský zapalovač plynu - jiskřič tomu říkala. Krásně jiskřil a vrčel. A spolehlivě zapaloval. Pak si pořídila piezopistolku Junkers a musela vždy několikrát "vystřelit", než to blaflo.
Po jelektrozažigalce se zem slehla, takže jsem se jí nestihl podívat na střeva. Jakým způsobem to generovalo ty jiskry?

Copyright fotografií: šlohnuto různě z internetu (stealright).

[lesana87]

To jsme měli doma taky, fungovalo to skvěle, než se zastrčila zástrčka obráceně do zásuvky a po dotyku s vařičem to vyhodilo jistič. Tatík zjistil, že jedna žíla ze zásuvky je připojená na ten drátěnej oblouček vepředu. V SSSR holt měli izolovanou soustavu, my ne. Tak jsme to vyhodili. Byla v tom cívka s pohyblivým jádrem a pružinou, přerušovač asi jako wagnerovo kladívko.

[Osmdesat]

V tom případě se sem tyhle zapalovače musely dostávat individuálním dovozem...

[lesana87]

Z obchodu určitě nebyl, byl to nějakej dárek.

[rnbw]

Moja babka to mala tiez. Nieco podobne, ale modernejsie - nove a nepouzite sa mi nedavno dostalo do ruk. Ked som videl ten kabel, rovno som to vyhodil.

Teraz sa predavaju cinske zapalovace na jednu alebo dve AA baterie, funguje to slusne - urcite lepsie ako piezo.

[Michal22]

Měli jsme doma několik, prateta byla Ruska, zůstala v Praze po přemístění z nucených praci. Tak když vždycky jela do své domoviny, dovezla tyhle džigalky pro všechny, pro nás malochy ještě matrjošky😛.
Pokud si to dobře vybavuji, tak ty sovětské vidlice neměly díru na zemnící kolik, a navíc ty kolíky zástrčky měly menší průměr. Ale to se vždy poresilo.

[Artaban001]

Pokud ten zapalovač byl v pořádku, tak ten oblouček nemohl vyhazovat pojistky. Mezi živou částí a tím poutkem je bakelitový mezikus. Jinak to funguje na principu klasické vadasky. Přitažený jádro ovšem přeruší obvod a tím to jádro divoce poskakuje a "jiskří to jak sviňa". Vypínač byl dvoupólovej. Problémem tohoto zapalovače je způsob tvorby jisker, což generuje rušení. Dále nedostatečné krytí živých částí - i když to tlačítko je dvojpólový. Časem se ten bakelitový šroub vyglajdá a pak se může stát, že se na ten hliníkový kryt dostává třeba fáze. No a ta hmota něco na pomezí plastu a vosku taky hovoří za svý. Tenký síťový přívod líznutí plamenem hořáku taky nevydrží. Díky bohu, že je těmto udělátorům konec. Dnes tohle nahradí Tescoma na jeden monočlánek, nebo kdysi ty rákosnický NTD.
Tyhle "zažigalky"se sem vozily z Ruska -tehdá SSSR, stejně jako ty digitálky z VFT displejem

[jirka5]

Zažigalky dlja gazovych plit sem vozili hlavně naši "osvoboditelé" po srpnu 68 a taky si je vozili lidi, kteří měli to štěstí navštívit jako turisti velkou zemi, kde zítra znamená již včera (nebo to bylo obráceně?), v žádném případě se sem nedovážely oficiálně. Myslím si, že EZÚ by je neschválil ani na nátlak nejvyšších stranických orgánů. Na jednom školení z vyhlášky 50 nám říkali, že z nich dokonce byly smrťáky, když bábě spadnul zapalovač do hrnce s vodou a varovali nás před jejich používáním.

[PotPalo]

No toto? Ako deti sme to mali, neviem odkiaľ sme k tomu prišli. Rušilo to všetko naokolo, a pri dotyku so sporákom to vyhadzovalo istič. Potom som to rozobral, a používali sme naďalej zápalky.

edit: matne si spomínam, že sa nebolo treba ani dotknúť šporáka, ona tá iskra vyletela z tej klietky na kovovú časť šporáka a to vyhodilo istič.

[Hubert_79]

Tohle jsme neměli. Ale pamatuji si páječku z CCCP (individuální dovoz) která měla zástrčku jen s kolíky, ale kulatou. Muselo se to ufiknout.
Na plyn jsme měli zapalovač na jednoho buřta, takové jako vajíčko s pružným krkem na jehož konci to jiskřilo.

[workhard]

Nejiskřilo, žhavila tam spirálka.

[ok1hga]

žhavila tam spirálka.

. . . a celá ta hlavička měla závit E10 a dala se vyměňovat . . .
tehdy to měli skoro v každé elektře mezi žárovičkama . . .

[Crifodo]

Ten žhavicí zapalovač bylo taky zoufalství v kombinaci s buřtem z Bateria Slaný. Životnost monočlánku ubohá. Tělísko taky moc nevydrželo s nechráněným vláknem, rychle křehlo při tom ožehávání plamenem. Šroubovalo se to přímo do zakončení spirály která tvořila krk zapalovače. Jako malej smrad jsem těm tělískům krátil životnost ještě víc, když jsem je testoval v baterkách jak moc to svítí.
Zažigalky byly typický produkt sovětského přístupu ke spotřebnímu zboží. Muselo to být laciné a nesmělo to být z kvalitního materiálu. Síťové kablíky tvrdé, všechny plasty rychle degradující a navíc v podivuhodných barevných kombinacích, třeba baterka růžovo/bledězelená, jak na gay festival.
Přitom plasty ve vojenské technice byly nezničitelné, patice nebo opěrné sloupky v radarové technice, jenže tam byla cena nepodstatná.
K těm sračkoidním plastům se dneska oklikou vracíme.

[lesana87]

Já už mám nějakých 25 let piezo zapalovač a po asi dvou opravách jiskří pořád "jak sviňa". Nutná je samozřejmě občasná údržba, hlavně čistit to jiskřiště, jak se tam usadí uhlík, tak to jiskřit přestane.

[Crifodo]

Na základce jsem záviděl chemikářce krásný retro zapalovač, prvorepublikový škrtací kamínkový, něco jako https://i.pinimg.com/236x/db/c7/fa/dbc7 ... ighter.jpg ale celokovový, škrtalo se stranovým stiskem pružné planžety s kamínkem.
Zažigalka existovala i v modernizované verzi https://i.etsystatic.com/8930636/r/il/4 ... 9_nwwb.jpg

Obdoba té retro klasiky: https://www.ebay.co.uk/c/2146413150