Zde budou výběrově umístěny vzpomínky, manuály a popisy dnes už vesměs neaktuálních zařízení a další historické materiály, které se tématicky nevejdou do sekcí "Opravy a restaurování starých elektropřístrojů" či "Návody, schémata, manuály, literatura, katalogové listy"
serviceman píše:část kryjící jiskřiště byla kovová a byla izolovaná od sítě.
Asi ne moc dobře, když se nám na ní ta síť natvrdo dostala.
Elektrozažigalka - jak to fungovalo?
Moderátor: Moderátoři
Mně to vyrazilo párkrát taky, 100mA domovní FI schalter z DDR.
Ta kovová část určitě izolovaná byla, jinak by to někoho dokopalo.
Ale z toho jiskřiště šel po delší době používání, po určitým opálení fakt takovej oheň, že to mohlo klidně šlehat i do té kovové části. Kór ve "spolupráci" s plynem.
Citlivý chránič to pak samozřejmě shodil, ale v TN-C se nic nedělo
Ta kovová část určitě izolovaná byla, jinak by to někoho dokopalo.
Ale z toho jiskřiště šel po delší době používání, po určitým opálení fakt takovej oheň, že to mohlo klidně šlehat i do té kovové části. Kór ve "spolupráci" s plynem.
Citlivý chránič to pak samozřejmě shodil, ale v TN-C se nic nedělo
Naši stavěli barák 1973 - 1975.
Komplet celá elektrika je dělaná v Cu, třívodičově, zásuvky 2,5 mm², světla 1,5mm².
Jediná věc v hliníku je přívod k hlavnímu vypínači od HDS...
Komplet celá elektrika je dělaná v Cu, třívodičově, zásuvky 2,5 mm², světla 1,5mm².
Jediná věc v hliníku je přívod k hlavnímu vypínači od HDS...
Civilizace založená na oboustranné lepící pásce nemůže dobře skončit...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
-
Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Pod tím dírkatým hliníkovým plechem byla železná "hrazdička"na který byla mosazná podložka. Na podložku v klidu dosedala železná tyčinka, co byla pohyblivým jádrem elektromagnetu. Na opačný straně mosazné podložky byl šroub, na který se šroubovala bakelitová "matice". Matice částečně vstupovala do díry v krycím dírkatým plechu. Navíc byly v matici drážky, ve kterých bylo zastrčený drátový oko na pověšení. Jelikož se ten "hřebík" občas zasekl, musel se sundat plechový kryt a tyčkou zahýbat, aby mohl zapalovač fungovat. Myslím si, že svoji vinu měla slabá pružinka, co procházejícím proudem změkla a nespolehlivě vracela oprskanou tyčku zpět. Každopádně ta bakelitová matice časem blbě držela a dírkatý plech se viklal. Bakelitu se časté olíznutí plamenem taky moc nelíbilo. Elektromagnet se rychle zahřeje, ten polovoskový plast se brzo zbortí a přestává to fungovat. Oni ti Rusové byli stejně zvláštní - kuchal jsem od nich nějakou elektroniku, kde byly procesory s vývodama do čtyř stran. Ten šváb vypadal ze spodu jako plastový špunt od tenké lékovky.
Už v paneláku z roku 1963 bylo všechno v hliníku a TN-C, takže to s Chile zas tak nesouvisí. Zásuvkový rozvod byl vymyšlen naprosto geniálně - od jističe vedl jeden řetěz přes všechny zásuvky dokola kolem bytu, kromě jádra. Vzhledem k počtu zásuvek a přechoďáku na každém šroubovaném spoji to na poslední zásuvce nemohlo splňovat ani tehdejší normu.sinclair píše:Cihlové činžáky z 50.let ještě mají "TN-S" v mědi a plášťových trubkách, ale paneláky ze 70.let už měly všechny TN-C a v hliníku.
V panelákách, navržených někdy v polovině 80.let a dostavěných 1988 už byly zásuvkové okruhy 3. Tedy v bytech 3+1.
Pračka + 2 další, světelné také 2, pět bílých jističů SEZ IJL. Všecko v hliníku, část světelných okruhů /odbočky do futrových spínačů/ vodičem CYR 1,5, ale do stropů už šel zase hliník.
Světelné okruhy ani nešly vyměnit, nebo protáhnout další drát, protože trubky v panelech nenavazovaly, neprošlo tudy ani pero. Dráty, co šly do stropních panelů, byly zřejmě někde v rozích zalité betonem či omítkou, nešlo s nimi hnout. Zásuvkové okruhy šly celkem v pohodě vyměnit za měď, bylo to všecko v liště a dvojkrabicích.
Kupodivu šel dobře vyměnit i přívod do jádra, pro pračku a zbytek /světla a zásuvky linky/. Věděl jsem, jak je to dělaný, protože jsme tam museli pro družstvo odpracovat myslím 200h a viděl jsem to už zkompletovaný, ale neomítnutý.
Pračka + 2 další, světelné také 2, pět bílých jističů SEZ IJL. Všecko v hliníku, část světelných okruhů /odbočky do futrových spínačů/ vodičem CYR 1,5, ale do stropů už šel zase hliník.
Světelné okruhy ani nešly vyměnit, nebo protáhnout další drát, protože trubky v panelech nenavazovaly, neprošlo tudy ani pero. Dráty, co šly do stropních panelů, byly zřejmě někde v rozích zalité betonem či omítkou, nešlo s nimi hnout. Zásuvkové okruhy šly celkem v pohodě vyměnit za měď, bylo to všecko v liště a dvojkrabicích.
Kupodivu šel dobře vyměnit i přívod do jádra, pro pračku a zbytek /světla a zásuvky linky/. Věděl jsem, jak je to dělaný, protože jsme tam museli pro družstvo odpracovat myslím 200h a viděl jsem to už zkompletovaný, ale neomítnutý.
Trubky v panelech byly přednostně určené pro jednožilové vodiče. Různé způsoby provedení panelákových instalací jsou sice typické pro určité období, ale v praxi záleželo na konkrétním projektu. Typově stejný dům v různých městech nebo sídlištích proto může mít jiné provedení instalace, i když je ze stejné doby.
Jasně, já myslím, že za tím v 80.letech stála HLAVNĚ dostupnost /trochu i cena/ toho elektromateriálu, ale nejen jeho.
Třeba ve vedlejším baráku, který má jenom o dva roky dřív vyrobený jádra, je instalace v jádře samotném, udělaná CY drátem. Naše mladší, už byly zase komplet v hliníku. Na stropě jádra je to acidurkama připojené na hlinu z panelu.
Ze stropů obýváků občas trčely tři dráty, občas jen dva a občas jeden z nich ani nebyl žlutozelený, ale modrý. Muselo se zjišťovat fázovkou. Ve futrech obýváku byl standardně vždy jen jeden spínač, ale u mě v bytě byly ve futrech 3 žíly z plocháče CYR. Poprosil jsem o to elektrikáře, aby to tam nalepili, stálo to půlčák slivovice. CYR se lepil přímo na beton panelu nějakým hňupolepem, podobným Chemoprenu.
Věděli jsme ze SBD předem, kde kdo bude bydlet.
Kdyby někdo nevěděl, co to byl ultraplochý CYR, můžu nafotit. Myslím, že by to i dnes byla celkem užitečná věc. Dobře se to musí pod omítkou chladit díky licnovým žilám, rozprostřeným na velkou plochu - Achab bude vědět.
V průřezu 2,5 by to byl nesmírně užitečný vodič-kabel pod tenkou omítku, stačí max. 2mm omítky a je schovaný. Ale možná, že se dávno vyrábí samolepicí náhrada
Taky proto mám nějaký původní CYR 2x1,5 schovaný, asi 30-40m. Měl jsem z toho udělané reprokabely k zadním bednám, pod kobercem a bez hrbu.
Veškeré společné elektroinstalace vč. stupačkových rozvaděčů byly v našem baráku, předaném 1988 bez výjimky hlina. Včetně instalace kotelny, tedy ke kotlům, servům, čerpadlům, MaR apod. Dokonce i 2A kabely k venkovním čidlům.
Odbočné svorkovnice ze stoupacího 120mm2 AL vedení, jsou model minimálně 30 roků starý. Paradoxně je to z celých stoupaček nejspolehlivější prvek díky té robustnosti i povrchovce.
Třeba ve vedlejším baráku, který má jenom o dva roky dřív vyrobený jádra, je instalace v jádře samotném, udělaná CY drátem. Naše mladší, už byly zase komplet v hliníku. Na stropě jádra je to acidurkama připojené na hlinu z panelu.
Ze stropů obýváků občas trčely tři dráty, občas jen dva a občas jeden z nich ani nebyl žlutozelený, ale modrý. Muselo se zjišťovat fázovkou. Ve futrech obýváku byl standardně vždy jen jeden spínač, ale u mě v bytě byly ve futrech 3 žíly z plocháče CYR. Poprosil jsem o to elektrikáře, aby to tam nalepili, stálo to půlčák slivovice. CYR se lepil přímo na beton panelu nějakým hňupolepem, podobným Chemoprenu.
Věděli jsme ze SBD předem, kde kdo bude bydlet.
Kdyby někdo nevěděl, co to byl ultraplochý CYR, můžu nafotit. Myslím, že by to i dnes byla celkem užitečná věc. Dobře se to musí pod omítkou chladit díky licnovým žilám, rozprostřeným na velkou plochu - Achab bude vědět.
V průřezu 2,5 by to byl nesmírně užitečný vodič-kabel pod tenkou omítku, stačí max. 2mm omítky a je schovaný. Ale možná, že se dávno vyrábí samolepicí náhrada
Taky proto mám nějaký původní CYR 2x1,5 schovaný, asi 30-40m. Měl jsem z toho udělané reprokabely k zadním bednám, pod kobercem a bez hrbu.
Veškeré společné elektroinstalace vč. stupačkových rozvaděčů byly v našem baráku, předaném 1988 bez výjimky hlina. Včetně instalace kotelny, tedy ke kotlům, servům, čerpadlům, MaR apod. Dokonce i 2A kabely k venkovním čidlům.
Odbočné svorkovnice ze stoupacího 120mm2 AL vedení, jsou model minimálně 30 roků starý. Paradoxně je to z celých stoupaček nejspolehlivější prvek díky té robustnosti i povrchovce.
To lepidlo se jmenovalo Elmafix, bylo určené i pro lepení plochých krabic a kabelových příchytek na beton, nebo čisté zdivo. Ploché vodiče CYR z drátků Ø 0,3 mm se vyráběly pouze v průřezu 1 a 1,5 mm². Vzhledem k větší chladící ploše je bylo možné jistit na 10 až 16A, za příslušných podmínek i 20A. Na konce se měly lisovat dutinky, ale snad nikdo to nedělal...
Podobné vodiče CYM měly jádra z plného měděného pásku. Pro zapojení se konec pásku musel stočit do trubičky a případně zmáčknout na plocho. Tento typ se v praxi moc neujal.
Podobné vodiče CYM měly jádra z plného měděného pásku. Pro zapojení se konec pásku musel stočit do trubičky a případně zmáčknout na plocho. Tento typ se v praxi moc neujal.
Používali jsme mnoho let zcela bezproblémově onen béžový zapalovač na jeden monočlánek - asi z Mechaniky Praha. Náhradní žhavící tělíska byla běžně dostupná, takže sloužil až do chvíle, kdy jej manželka odložila na rozpálenou plotýnku. Místo něj pak nastoupil opět velmi povedený piezo zapalovač dovezený z cesty do NDR. Ty zapalovače ze SSSR používalo v okolí poměrně dost lidí, ale moji důvěru nezískaly a také mi vadilo jejich připoutání k zásuvce.
Pokud jde o bytové instalace, tak jsem se nastěhoval v r. 1975 do nového paneláku a tam bylo vše v hliníku. Po pěti letech mi začalo vše v bytě poblikávat, takže jsem stále běhal po bytě se šroubovákem a dotahoval šroubky - ovšem bezýsledně. Teprve až byt definitivně zhasnul, tak se příčina našla: z hlavního bytového jističe ve skříni na patře zbyla jen hromádka sazí jako názorná ukázka "tekoucího" hliníku a proč tedy nepoužívat hliníkové vodiče. V té době jsem právě začínal stavět dům, takže tam již hliník nesměl. Většina vedení byla provedená tehdejší novinkou - plochými vodičí CYR a je to jak v té pohádce - bez nejmenšího zádrhelu a bez dotahování šroubků slouží dodnes.
Pokud jde o bytové instalace, tak jsem se nastěhoval v r. 1975 do nového paneláku a tam bylo vše v hliníku. Po pěti letech mi začalo vše v bytě poblikávat, takže jsem stále běhal po bytě se šroubovákem a dotahoval šroubky - ovšem bezýsledně. Teprve až byt definitivně zhasnul, tak se příčina našla: z hlavního bytového jističe ve skříni na patře zbyla jen hromádka sazí jako názorná ukázka "tekoucího" hliníku a proč tedy nepoužívat hliníkové vodiče. V té době jsem právě začínal stavět dům, takže tam již hliník nesměl. Většina vedení byla provedená tehdejší novinkou - plochými vodičí CYR a je to jak v té pohádce - bez nejmenšího zádrhelu a bez dotahování šroubků slouží dodnes.