elektronkovy zosilnovac

Zpráva

iwo1222 · #1 Příspěvek od **iwo1222** » 22 říj 2007, 19:40

no cawte borci:

zase vas idem obtazovat so schemamy na elektronkove zosilnovace..

popripade mam doma este hrbu inych elektronok.. ak chcete ich zoznam staci povedat.. vy mi potom poviete ktore sa daju pouzit (a na co)..
vopred vam dakujem dakujem za rady...

jasin · #2 Příspěvek od **jasin** » 22 říj 2007, 20:14

Postavil jsi už nějaký zesilovač s tranzistory? Který fungoval?
Každý nezkušený začátečník se hned hrne do elektronek. Ale je tam pro ně moc velké a tvrdé napětí. :roll:

#3 Příspěvek od **Sendyx** » 22 říj 2007, 20:16

Soutěž o Darwinovu cenu...

Stavět něco z lamp, kterých je omezené množství, pěkná ptákovina....

iwo1222 · #4 Příspěvek od **iwo1222** » 22 říj 2007, 21:00

jasin píše:Postavil jsi už nějaký zesilovač s tranzistory? Který fungoval?
Každý nezkušený začátečník se hned hrne do elektronek. Ale je tam pro ně moc velké a tvrdé napětí.

ano postavil som... (a nemyslite si ze som neaki zaciatocnik) 2x 20W a 4x 80W

btw: nepotrebujem aby ste ma tu hned zdrbali.. ani neviete kolko sa elektro- uz venujem.. a takto tu vitate kazdeho novacika?

#5 Příspěvek od **rezis** » 22 říj 2007, 21:04

jasin píše:Postavil jsi už nějaký zesilovač s tranzistory? Který fungoval?
Každý nezkušený začátečník se hned hrne do elektronek. Ale je tam pro ně moc velké a tvrdé napětí.

zas u elektronek si muzes dovolit spoustu veci co u tranzistoru ne. Trafa mas? Jake zapojeni? Push pull? Jak chces nastavovat proudy? Automat nebo tvrde predpetim? To je otazek co

#6 Příspěvek od **miroja** » 22 říj 2007, 21:19

Nezda sa vam,ze sa tu v poslednej dobe riesia akosi castejsie problemy, ci moze novacik vediet viac ako ten co ma 500 prispevkov, ci profik ma poradit niekomu, kto nechce svoj telkac odniest do opravovne,casto preto, ze z nejakeho dovodu profikom prestal verit ...
Vsak povodny nazov toto fora je bastlirna a snad je urcene pre vsetkych, ktori maju problem.
Ak ma niekto pocit, ze by tu svoje vedomosti nemal dat zadarmo, nebolo by lepsie keby radsej nic nepisal, nez sa do niekoho navazat nech uz sa prejavi tak ci onak? Na uvedenie problematickeho prispevku do spravnych hranic tu mame institut administratorov, ktori svoju funkciu zvladaju na velmi slusnej urovni.
Sorry za trochu offtopic prispevok :wink:

vombat · #7 Příspěvek od **vombat** » 22 říj 2007, 21:23

AZ1,EF22,EBL21 - schéma jakéhokoliv rádia - např. ROMANCE, KONGRES, vše v Kottkovi 1 nebo 2
2xAZ4, EF22, 4565 - zapojení zesilovačů Tesla Pardubice řada KZ.. schéma v Kottkovi asi v 3? a také v ústřednách.
konec s RL12P35 Ti nedoporučuju, velmi obtížně sehnatelné elky, sám mám zesilovač ve sbírce s RL12P10 a sháním je už rok. Tyto elky raději odprodej a kup si EL34 nebo něco z řady KT. Je pravda, na eBay se dá sehnat celkem všechno, ale za velký peníz. Zkoušel jsem to, ale 20% elku za 600Kč - to není dobrá cena. Jinak stavba zesilovačů s historickými elkami je na netu celkem oblíbené téma.

#8 Příspěvek od **Hill** » 22 říj 2007, 22:02

miroja (také) píše:...Nezda sa vam,ze sa tu v poslednej dobe riesia akosi castejsie problemy, ci moze novacik vediet viac ako ten co ma 500 prispevkov...

Občas ano, ale stejně často se to nedá odhadnout. Bylo tu několik pozdě odhalených diletantů, kterým se mnozí snažili poradit, než se ukázalo, že (někdy dost dlouho, přesto marně) hovoří do pařezu. Tak to dnes někdy odnese i ten, kdo se třeba má oč podělit.

S těmi schématy má Vombat pravdu - taky jsem šel do vyzkoušených zapojení, vybíral jsem jen podle toho, jaké transformátory jsem měl k dispozici. Bylo to schůdnější, než se počítat a navíjet s něčím nestandardním.

iwo1222 · #9 Příspěvek od **iwo1222** » 22 říj 2007, 22:54

vombat> thx za odpoved.. este par otazok..

1. k ebl21+ef22 bude stacit do kazdeho kanalu 1 az4 alebo utiahne aj dva kanale?
2. dz sa ako predzosik pouzit ecc83/85 ?

Hill> no trafa mam: jedno sietove tj.: 220>4V,6.4V,2x300V
a dve vystupne so spatnovazebnou odbocku (z neakich radii.. )kazde cca 10W

#10 Příspěvek od **Hill** » 22 říj 2007, 23:04

Takže pro dvojčinné konce, předpokládám.
Teď ještě zjistit jejich převodní poměr, napěťový stačí změřit síťovým kmitočtem. Druhou mocninou převodního poměru je poměr impedancí. Dejme tomu, že to budeš zatěžovat čtyřmi ohmy, takže se dovíš impedanci na primáru. Ta bývá k lampám obvykle předepsaná v katalogu, tak jen dohledat vhodné lampy.
S tím síťovým trafem můžeš napájet většinu takových zesilovačů.

iwo1222 · #11 Příspěvek od **iwo1222** » 22 říj 2007, 23:13

Hill píše:Takže pro dvojčinné konce, předpokládám.
Teď ještě zjistit jejich převodní poměr, napěťový stačí změřit síťovým kmitočtem. Druhou mocninou převodního poměru je poměr impedancí. Dejme tomu, že to budeš zatěžovat čtyřmi ohmy, takže se dovíš impedanci na primáru. Ta bývá k lampám obvykle předepsaná v katalogu, tak jen dohledat vhodné lampy.
S tím síťovým trafem můžeš napájet většinu takových zesilovačů.

ak tim dvojcinnym koncom myslis push-pull zapojenie tak nie..
takze na "primari" je cca 600ohm na sekundari je cca 5-6ohm
(no pushpul preto nie lebo: ten treti vyvod z primara nie je stred vinutia a od jedneho konca ma 50 ohm a od druheho 550 ohm, cize tipujem ze v tom povodnom zapojenie tento vyvod sluzil k neakemu obvodu spatnej vazby,,,)

#12 Příspěvek od **Hill** » 23 říj 2007, 08:48

Stejnosměrný odpor ti v této chvíli nic moc neřekne.
Napřed potřebuješ vědět poměr počtu závitů, aby se dalo spočítat, jakou impedanci bude mít výstupní trafo na primáru při sekundáru zatíženém konkrétní impedancí.
Pokud tedy je to trafo na EI jádře se vzduchovou mezerou, bude určené pro třídu A.
Podle čeho odhaduješ 10W? Jestli podle průřezu jádra a srovnáváš se síťovým trafem, tak uber pod polovinu a koukni se do toho Kottka, kolik se přes taková výstupní trafa dá tahat. A to konstruktéři už uměli z těch lamp dostat maximum.
Jo, a ta jedna část vinutí primáru mohla taky sloužit k zavedení stejnosměrného proudu kvůli zmenšení stejnosměrné složky sycení jádra, i když takových konstrukcí zase mnoho nebylo.

#13 Příspěvek od **Sendyx** » 23 říj 2007, 09:36

To spíš je možné, že je to odbočka pro druhou mřížku - ultralineár, nebo odbočka pro kompenzaci zvlnění zdroje.

Radix · #14 Příspěvek od **Radix** » 23 říj 2007, 09:38

Hill píše: jedna část vinutí primáru mohla taky sloužit k zavedení stejnosměrného proudu kvůli zmenšení stejnosměrné složky sycení jádra, i když takových konstrukcí zase mnoho nebylo.

Takové výstupní trafo bylo třeba u Barcaroly. Pozná se tak, že nemá vzduchovou mezeru. Část vinutí byla využita jako síťová tlumivka, jádro bylo syceno ss proudy stejné velikosti, ale opačného směru.
Pokud máš ten síťový transformátor vybraný z nějakého rádia, je téměř vždy dimenzovaný právě jen na elektronky, kterými je osazen přijímač.
Těžko s ním budeš napájet víc koncových elektronek. Zjisti si na jaký výkon trafo je a z toho vypočti, jaký může dát anodový proud.
Tohle nebude ten případ, jak píše miroja, tady zas někdo vaří z vody, že?

#15 Příspěvek od **Sendyx** » 23 říj 2007, 10:38

Tady spíš chce někdo z psího lejna uplést bič, pozlatit ho, navonět ho a ještě s ním práskat