Vlhká plesnivá zeď - co s ní?
Moderátor: Moderátoři
Proto jsem psal, odsávat hned v místě vzniku páry. Vlhkost na zdi kvůli přechodu jedna (kuchyňská) zeď a jedna kamenná zeď se musí řešit zvlášť a bez toho přídavného ohřívání jedné zdi, protože za ty protopené prachy by si za chvíli postavil celou novou a izolovanou zeď.
- jirka5
- Příspěvky: 768
- Registrován: 27 zář 2014, 00:00
- Bydliště: Very Stupid District, hned vedle okresu Postřižiny
https://www.lucebni.cz/62-silikonove-injektaze-a-hydrofobizace
I když jde o dům z 18. století, má překvapivě dobrou vlhkostní a tepelnou bilanci. V tomto specifickém případě je souhra bohužel hned několika nepříznivých činitelů: ochlazování zdi tou přilehlou zdí, špatné proudění vzduchu v koutě zastavěném linkou, zvýšená vlhkost kuchyňského vzduchu, nedostane se tam teplo.
Nikde jinde v kuchyni ani v koupelně se plíseň nevyskytuje. Větráme slušně, tedy hlavně manželka, ta je na to ras. Kontroluje si vše vlhkoměrem, měla totiž dřív nějakou alergii na roztoče, tak to nechce mít zase. Já topím a ona zase větrá, za to bych ji někdy...
Injektovat zeď zespodu nepomůže, do zdi vlhko nevzlíná. Jde o kondenzovanou vlhkost z místnosti, protože rosák.
Dům mám velmi dobře vyřešené dodatečně vestavěné ÚT - prakticky po celém obvodu obvodových zdí vedou trubky, které ohřívají zeď odspodu, tudíž ani v zimě nikde není vlhkost.
Bohužel v inkriminovaném místě ty trubky nejsou, radiátor v kuchyni je poslední v řadě.
Nucené proudění znamená mít tam trvale spuštěný nějaký např. PC větráček.
Výhledově plánuji přesunout radiátor pod okno (dřív tam byl, ale nějaký kouzelník přípojku zkrátil a umístil malinký radiátor, navíc vedle okna, což zhoršuje vytápění místnosti.
Nalevo je linka, napravo od linky je okno (bez radiátoru) a napravo od okna radiátorek. Kdybych dal radiátor pod okno, jak to dělají bílí heterácí, a dal pořádně výkonný, zlepšil bych i částečně situaci za linkou, protože topidlo by jí bylo blíže a vzduch by díky umístění radiátoru pod oknem lépe proudil v místnosti.
Jeden můj kámoš si vylepil sklepní vlhký byt polystyrénem, čímž zlepšil tepelnost a snížil vlhkost. Možná bych tam za linku mohl nalepit polystyrén?
Ten by tepelně izoloval, takže by se na něm už žádná vlhkost nesrážela a skrz něj by do zdi také neměla proniknout...
Jestli to je na mě, tak se hluboce mejlíš. Mně jen vadí, když někdo furt odborně omílá téma "rosný bod", které jsme řešili asi před pětatřiceti léty, ale přitom nenavrhne ani jedno realizovatelné řešení v daném místě. Osmdesát sám ví, co by asi pomohlo nejlépe a proto to taky shrnul do posledního příspěvku. A ten tvůj "originální" rosný bod taky nepopírá, ví o něm už dávno. Chtěl prostě nějaké jiné řešení než zbourání zdi, trvalé větrání to pro něho asi nebude, protože proto a trvalé vyhřívání zdi kvůli rosnému bodu už teprve ne.witt píše:Jsem vůbec netušil, že existují popírači rosného bodu
Já jsem to tak vyřešil v ložnici. Zed za hlavou kamennocihelná, navic k sousedovi. Byl cítit neustálý chlad jak proudí směrem dolů. Ráno bolení hlavy. Tahle smyčka ten problém vyřešila.
Osmdesat píše:Jeden můj kámoš si vylepil sklepní vlhký byt polystyrénem, čímž zlepšil tepelnost a snížil vlhkost. Možná bych tam za linku mohl nalepit polystyrén?
Ten by tepelně izoloval, takže by se na něm už žádná vlhkost nesrážela a skrz něj by do zdi také neměla proniknout...
Nesmysl. Vodní pára polystyrénem proniká. Musel by jsi navrch dát parozábranu. Tlak vodní páry se odvíjí od gradientu teplot, respektive rozdílu relativních vlhkostí zeď/vzduchu v místnosti. Rozdíl v tlaku vodní páry vzduchu/zeď je v zimě tak velký, že pára projde i běžným igelitem.
Nerad otravuju s rosným bodem, ale bez něj se to trvale vyřešit nedá, protože jeho dosažení je příčinou (a nic jiného). A navíc řešení vyplývá z jeho definice:
1) zajist, aby teplota zdi nedosáhla rosného bodu
a) vnější izolace - asi nelze
b) vnitřní izolace + parozábrana + sádrokarton na povrch. Zdi asi moc nechybí, možná by stačilo toto:
http://www.dape.cz/tepelna-izolace-typ-aba
není to tak účinné, jak je deklarováno, ale na "ohřátí" zdi to stačí
c) cirkulace vzduchu, která zajistí ohřátí zdi teplým vzduchem v místnosti
d) zeď vyhřívat např. pod omítku máznout vyhřívací kabel, který se v zimě používá proti zamrzání trubek.
2) zvýšit hodnotu rosného bodu
a) protože s tlakem nic neuděláš, tak zbývá jen snížení relativní vlhkosti vzduchu = větrat. V té kuchyni je důležité, aby se větralo při vaření. Pokud zeď nevlhne, a stačí na to pár minut "v páře", tak to vysychá několik dní...Takže v kuchyni 3x denně větrat nestačí
3) kombinace 1) + 2)
A pak je ještě dočasné řešení, při kterém se neřeší rosný bod (tedy příčina) a to je plíseň samotná - můžeš použít nějaký protiplísňový nátěr - zeď bude sice mokrá, ale plesnivět nebude. Zpravidla vydrží rok, dva, záleží na podmínkách.
- tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
witt píše:Tlak vodní páry se odvíjí od gradientu teplot, respektive rozdílu relativních vlhkostí zeď/vzduchu v místnosti.
1) zajist, aby teplota zdi nedosáhla rosného bodu
2) zvýšit hodnotu rosného bodu
Tlak vodní páry se odvíjí od tlaku vodní páry, respektive rozdílu absolutních vlhkostí.
1) zajistit, aby teplota zdi byla nad rosným bodem vzduchu
3) snížit rosný bod vzduchu
A mimochodem, zvýšit teplotu povrchu zdi těsně nad rosný bod (resp. snížit rosný bod vzduchu těsně pod teplotu povrchu zdi) nestačí. Vodní pára difunduje do zdi a kondenzuje v hloubce zdiva. Když nemá kam na druhé straně zdi odcházet (je tam kamenná, pravděpodobně taky vlhká zeď), tak se zkondenzovaná vlhkost hromadí ve zdi, zhoršuje její tepelně izolační vlastnosti a postupuje k povrchu. Takže tu parozábranu na vnitřní straně zdi v každém případě (samozřejmě až po vysušení zdi). Pokud tedy zdrojem vlhkosti je vzduch v místnosti.
Pokud je zdrojem vlhkosti provlhlá přiléhající kamenná zeď nebo základy, pak by naopak byla parozábrana kontraproduktivní.
