Pěknej pohled do hodin ze Sojuzu

Zpráva

Osmdesat · #16 Příspěvek od **Osmdesat** » 21 led 2020, 23:42

termit256 píše:Jedna fotka za tisic slov

Zrovna k té fotce ale ale autor píše, že překvapivě i USA v té době používala v raketoplánovém počítači TTLka, což právě tou fotkou dokládá - tudíž podobná úroveň, ale že se to liší v tom, že USA použila vícevrstvý tišťák.

I Sověti přece uměli v 80. letech dělat procesory a specializované jednočipy. To že použili pro danou aplikaci TTLka má nejspíš jiný důvod, i autor článku píše, že to bylo nejspíš kvůli robustnosti.

Celeron · #17 Příspěvek od **Celeron** » 21 led 2020, 23:58

Termite, kdyby sis přečetl, co jsem tu dnes napsal, tak bys věděl, že ty keramický zlacený šváby rusáci opráskli od Texasu. A že je amíci cpali do řídících systémů vojenskejch rachejtlí, na to právě byly vyvinutý. Jestli nevěříš, tak ti mužu poslat kopii stránky z katalogu TI 1976.
A s těma procíkama u rusáků... Mám tady keramickej zlacenej DIL40 K1810VM86 s datumem 681. Je to 8086-ka a kdy ji Intel začal dělat? Docela to zvládli oprásknout rychle, co?

#18 Příspěvek od **Achab** » 22 led 2020, 07:00

Jestli není důvod ten, že v dané době měly obvody s vyšší integrací podstatně horší spolehlivost. Výtěžnost výroby u vysoké integrace v zemích RVHP taky zpočátku nebyla slavná, údajně převažovaly zmetky.

ZVUK2000 · #19 Příspěvek od **ZVUK2000** » 22 led 2020, 12:51

A to se v té době vozily ze SSSR hodiny ELEKTRONIKA s jedním čipem

Crifodo · #20 Příspěvek od **Crifodo** » 22 led 2020, 15:47

Hodiny Elektronika se vyskytovaly v individualnich dovozech ve dvou verzich, s jednin cipem i s diskretnima delickama. Spolehlivosti nevynikaly zadny. Vyber pro military a space ma prece jen jina kriteria. Kdysi byl nekde zajimavy clanek o konstruovani komponentu pro cs. satelit Magion. Jak se jim prvne ustrelovaly srouby a polovodice nechodily v zime.

#21 Příspěvek od **EKKAR** » 22 led 2020, 16:27

A hlavně - obvody vysoký a velmi vysoký integrace jsou daleko víc citlivý na kosmický záření, než obyčejný TTLka nízkýho stupně integrace = bez patřičnýho odstínění "odejdou" ve vesmíru vysokointegrační obvody do křemíkovýho nebe daleko rychlejc, než ty jednodušší. I proto celej slavnej Space Shuttle "jel" na 5ks počítačů standardu Intel 386 i když všude kolem "hučely" pentia a další pokročilejší procesory. Nevím, jak budou chtít konstruktéři řešit tuhle otázku na nejmodernějších lodích, který budou cestovat mimo magnetosféru Země - například k Marsu nebo dalším planetám. Kosmický záření totiž škodí úplně stejně zapnutý i vypnutý elektronice, takže "mít záložní počítač" pravděpodobně jen tak bez dalších opatření nebude stačit ...

#22 Příspěvek od **FHonza** » 22 led 2020, 16:51

Avionika Space Shuttle nepoužívala 386, ale IBM AP-101

Crifodo · #23 Příspěvek od **Crifodo** » 22 led 2020, 16:58

Zajimava je jedna vec, jak muze nekdo dat do drazby letovy exemplar nejakeho kusu panelu nebo AGC z testovaci lode. Jsou to vsechno narodni kosmicke agentury amala domu se neda provozovat. Nebo si takhle po drobkach podporujou rozpocet?

sinclair · #24 Příspěvek od **sinclair** » 22 led 2020, 19:47

Může jít o záložní kus, který ve vesmíru vůbec nemusel být, jen připravený ve skladě, kdyby se ten v lodi porouchal.
Nebo jeden z mnoha funkčních vzorků. Co my víme, jak to u Rusa v této oblasti chodí.
Ruská spotřební elektronika byla na poměrně dobré úrovni.
VEFy, Rigy, Seleny i Sokoly a Meridiany chodí dodnes a s původními polovodiči, jen tomu vysychají mizerné elyty, což byl mmch. i problém Tesly u řady TE981-988.
Nebo tady byl v prodeji nějaký teslácký přijímač, co by se vyrovnal aspoň tomu VEF-u 206?? S patero KV a jemným doladěním na RFE, BBC a VOA?

#25 Příspěvek od **jjilek** » 22 led 2020, 20:02

Osmdesat píše:
termit256 píše:Jedna fotka za tisic slov
Zrovna k té fotce ale ale autor píše, že překvapivě i USA v té době používala v raketoplánovém počítači TTLka, což právě tou fotkou dokládá - tudíž podobná úroveň, ale že se to liší v tom, že USA použila vícevrstvý tišťák.

I Sověti přece uměli v 80. letech dělat procesory a specializované jednočipy. To že použili pro danou aplikaci TTLka má nejspíš jiný důvod, i autor článku píše, že to bylo nejspíš kvůli robustnosti.

Pokud má paměť sahá, tak polem řízené tranzistory a vše od nich odvozené vč. pamětí mělo problémy se zářením (i kosmickým). Myslím, že to není zcela vyřešeno dodneška. A všichni z Varšavské smlouvy se proto u zařízení pro vojenské účely zaměřovali na elektronková zařízení a později na TTL.

termit256 · #26 Příspěvek od **termit256** » 22 led 2020, 20:18

Ano, zareni problem je, ale ver tomu ze to vyresene maji a funguje to bez vetsich problemu s procesory jako ty pouzivane v PC. GPS na elektonkach urcite nejede :-)

termit256 · #27 Příspěvek od **termit256** » 22 led 2020, 20:20

Crifodo píše:Zajimava je jedna vec, jak muze nekdo dat do drazby letovy exemplar nejakeho kusu panelu nebo AGC z testovaci lode. Jsou to vsechno narodni kosmicke agentury amala domu se neda provozovat. Nebo si takhle po drobkach podporujou rozpocet?

Je to z Ruska, tak to nejspis nekdo ukradl :-)

#28 Příspěvek od **rnbw** » 22 led 2020, 20:24

Kto vie, kolko bolo roznych elektronickych modulov vyrobenych. Urcite boli nejake prototypy, testovacie kusy, nahradne kusy. Niektore mozno ani neodisli od vyrobcu do vesmirnej agentury.

Crifodo · #29 Příspěvek od **Crifodo** » 22 led 2020, 20:25

MYslim ze tam prave pisou, ze ty hodiny byly drazeny jako letovy kus. Jasne se to muze byt jen pridana vata. Nekde jsem videl nepouzite dily palivove nadrze N1 v roli alltanku v materske skole.
Komponenty z AGC pry zas nekde kdysi vyhrabali v privatnim hangaru.
Vzhledem k tomu ze tech letu Apollo bylo jen par astaly se soucasti narodni histore, budou dost v merku a dalsi koupe bude asi vemi teoreticka.

#30 Příspěvek od **rnbw** » 22 led 2020, 20:36

Pristavacie moduly Apollo (neviem, ci vsetky) su v roznych muzeach v USA - predpokladam, ze su viac-menej kompletne.