Pěknej pohled do hodin ze Sojuzu

Zpráva

Artaban001 · #31 Příspěvek od **Artaban001** » 22 led 2020, 21:01

OT: Kdysi, když jsem chodil do RECOMu v Brně, tak tam bylo docela dost desek z ruských snad počítačů, nebo co to bylo - bylo to osazený podobným stylam, jako ty hodiny - téměř vždy to bylo zastříkaný tak velkou vrstvou jakýhosiho laku, že člověk napřed musel šroubovákem odsekat část, kde chcel letovat - ty desky snad mohly chodit i ve vodě.

#32 Příspěvek od **EKKAR** » 22 led 2020, 21:23

Tomu se říkalo "tropikalizace". I když to podstatně zhoršovalo odvod tepla ze součástek, jako celek to masivně zvyšovalo spolehlivost zařízení související s různou úrovní vlhkosti a prašnosti. Zalakovaný desky byly i v sálovejch počítačích, ve výzbroji armády a v průmyslový elektronice. Zvedalo to odolnost i proti vibracím, protože to mechanicky zpevňovalo sestavu desek. Myslím že Jirka Celeron by k tomu měl hodně co dodat.

#33 Příspěvek od **forbidden** » 22 led 2020, 22:49

Do Recomu jsem chodil taky, měl jsem odtama tuny zásob. Mimo jiný i ty ruský spínače. Je to dělaný jako normální mikrospínač vsazenej do konstrukce s páčkou. Dělaly se i dvojitý. Už je tu ale nikde nemám. Chodily docela ztuha, co pamatuju. Nahradil jsem je menšíma made in USA, co jsem měl taky z rozebranýho mainframe.

Celeron · #34 Příspěvek od **Celeron** » 22 led 2020, 23:34

No ty desky byly sice zablitý asi 0,5-1 mm tlustým povlakem epoxidu ale každá deska měla hranovej konektor, takže pod vodou by určitě nemakala.

Navíc kromě procesoru a kanálový jednotky, který měly konektory zlacený, všechny ostatní řadiče a periférie byly jen stříbřený. Konektory v roštech s ovíjenejma spojema byly zlacený zase jen v procesoru a kanálový jednotce ale jinde to bylo tak půl na půl, podle toho jestli výrobce byl bulhar, rusák a nebo polák. Ty stříbřený konektory příšerně černaly. Tam kde byly, se občas musela udělat diskotéka, párkrát vysunout a zasunout desky do roštu aby se konektory znova prořízly. Tam kde byla kombinace zlato/ stříbro bylo problémů víc, než tam kde bylo jen stříbro/stříbro.
Jinak spolehlivost TTL na deskách byla dost dobrá. V blocích roštu bylo asi 40 desek, na každý cca 32 švábů, většinou řady 155xxyy. Ta EC1033, kde jsem se vochomejtal, byla v provozu 11 let a některý bloky byly při likvidaci počítače zaplombovaný od výroby. To samý napájecí zdroje, tři trafa ze tří fází, tyristorová předstabilizace a za tím lineární stabil. Ale třeba v bulharskejch magnetických páskách se musely vyměnit všechny 155LA3, ve všech byly vadnej jeden NAND.

Ta EC 1033 byla opajcovaná IBM 360. No v Shuttle použitá AP101 byla "zminiaturizovaná IBM360", Stejná architektůra. stejnej instrukční soubor. Proč asi? No protože na IBM360 se vše ladilo a simulovalo už od programu Apollo.
Někdy až do konce 80-tých let měly dokonce AP101 feritku paměť, pak se osadila polovodičovka. AP101 je vývoj z konce 60-tých let, byl už v prvním atmosférickým letu raketoplánu v roce 1972. Taky ji používali po rekonstrukci B52, od začátku se dávala do F15 a B1, kde jsou dodnes. Co jsem četl, AP101 se používala až do posledního letu raketoplánu, jen se k ní připojovaly novější zobrazovací a vstupní periférie.

#35 Příspěvek od **FHonza** » 23 led 2020, 01:33

Doporučuji přečíst nasa computers
Vlastně je to docela dávno a zároveň ne

Crifodo · #36 Příspěvek od **Crifodo** » 23 led 2020, 18:52

Pekny pocteni a objasnuje to, proc ty "archaicky" technologie. Kdyz vyvoj computeru pro STS zacal driv nez Eagle pristal.
Zajimavy jsou ty pasaze o feritovych pametech a paskovyxch pametech.
Naproti tomu se mi zda, ze technika v sondach Voyager byla dost soudoba. Treba ccd kamery. Slapaly perfektne i kdyz zareni si sondy uzily jako nic na orbitacjh u Zeme.

#37 Příspěvek od **FHonza** » 23 led 2020, 19:51

Ono se vůbec krásně prokrastinuje na stránkách NASA History

xsc · #38 Příspěvek od **xsc** » 23 led 2020, 23:34

sinclair píše:Ruská spotřební elektronika byla na poměrně dobré úrovni.
VEFy, Rigy, Seleny i Sokoly a Meridiany chodí dodnes a s původními polovodiči, jen tomu vysychají mizerné elyty, což byl mmch. i problém Tesly u řady TE981-988.
Nebo tady byl v prodeji nějaký teslácký přijímač, co by se vyrovnal aspoň tomu VEF-u 206?? S patero KV a jemným doladěním na RFE, BBC a VOA?

Ona to byla dobrá úroveň let 60., ale ta VEFka se v nezměněné podobě (krabice byla jinak barevná a s anglickým popisem) prodávala ještě v 80. letech, kdy byla naprosto zastaralá. To, že Tesla takový přijímač nedělala, bylo spíš daný nějakým rozdělením v RVHP. To rozložení KV pásem není technicky nic složitého a šlo by udělat u jakéhokoliv přijímače.

#39 Příspěvek od **Achab** » 25 led 2020, 10:33

Mimo RFE, VOA apod u nás taky žádná mimořádná poptávka na příjem KV rozhlasu nebyla. A poslech "štvavých vysílaček" samozřejmě nebylo žádoucí záměrně podporovat.

Celeron · #40 Příspěvek od **Celeron** » 25 led 2020, 15:01

Zvláštní, stolní rádio Festival 721A mělo 4 rozsahy KV od 1.7 do 27 MHz. Je to konstrukce poloviny 50-tých let, (lampičky heptal řady 6xyy). V tý době byl bolševik obzvlášt nabroušenej na příjem "štvavých" rádií a stejně se ty rozsahy osazovaly. Dokonce je v manuálu napsáno, že je určeno na dálkový příjem.
Vzpomínám, jak BBC, Svobodka, Hlas, Vatikán a další na tom šly jak z praku na několika kmitočtech. Kámoš měl o dva roky starší Máj a i když měl taky rozsahy KV, chodil na Nedělní diskotéku Jacka Allana poslouchat ke mě. :wink:

#41 Příspěvek od **Achab** » 25 led 2020, 16:23

Od 60-tých let měly rádia Tesla převážně jeden rozsah KV, podle typu mezi 5,9-18MHz. Například Bonny pouze cca 5,9-7,3 MHz (bylo v práci kvůli hlášení o energetické situaci). U řady typů už nebyly KV vůbec.
Vatikán jsme v 80-tých letech běžně chytali na SV, ani ho nerušili. Stačil obyčejný tranzistorák Kvintet.

xsc · #42 Příspěvek od **xsc** » 25 led 2020, 16:37

Achab píše:Mimo RFE, VOA apod u nás taky žádná mimořádná poptávka na příjem KV rozhlasu nebyla. A poslech "štvavých vysílaček" samozřejmě nebylo žádoucí záměrně podporovat.

Však tu VEFku taky vyráběli v Rize, ne Moskvě :-)

Hubert_79 · #43 Příspěvek od **Hubert_79** » 25 led 2020, 21:05

Achab píše:Vatikán jsme v 80-tých letech běžně chytali na SV, ani ho nerušili. Stačil obyčejný tranzistorák Kvintet.

Ty rušičky se vypínaly někdy kolem poloviny 80. let, ne až po plyši.
Měl jsem hezky funkční Teslu Blaník (jako malý, někdy tak 1986->) a tam se chytily někdy zajímavé věci. Tzv "číselné stanice", ženský hlas furt četl čísla. Nic víc.

Crifodo · #44 Příspěvek od **Crifodo** » 26 led 2020, 01:31

K těm archaickým letovým počítačům, nesetkal jste se někdo s pokusem vyrobit funkční feritovou paměť?

Celeron · #45 Příspěvek od **Celeron** » 26 led 2020, 02:06

R/W feritku ne, jen jsem ji kdysi opravoval. Ale jenom budící a čtecí zesilovače, do feritový matice nebylo nikdy potřeba lýzt, pochybuju, že by se na ní dalo něco opravovat. Ta matice vypadala jako semínka máku nasypaný v jedný vrstvě ve vývodovým rámečku asi 120 x 120 mm. Celá deska byla formát tak A3, na ní bylo těch rámečků 9 nebo 12. Desek bylo v roštu asi 16 (už si to přesně nepamatuju, naposled jsem ji měl v ruce v roce 1990) a celý to mělo 512 kB.
Byl jsem ale u toho, že se bastlila feritová PROMka pro řezovej procesor MH3000. Tenkrát ještě nebyly švábový PROM a EPROM k dispozici a tak se mistři rozhodli to ubastlit. Ferity byly průměru 4 mm a drát protaženej feritem byla log 1 a mimo ferit log 0. Na čtení byl už tenkrát speciál hungároš šváb 7524.