Katalog elektronek

Zpráva

pepik9 · #1 Příspěvek od **pepik9** » 30 led 2020, 19:57

Zajímavej česko-ruskej katalog elektronek, obrazovek a germania z r. 1964 (a ještě jeden z r. 1976) . Bude smazáno.

ZdenekHQ · #2 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 30 led 2020, 20:16

Přesunuto.

samec · #3 Příspěvek od **samec** » 30 led 2020, 20:25

Pekné. Na konci sú aj nejaké tranzistory.

Crifodo · #4 Příspěvek od **Crifodo** » 30 led 2020, 21:38

Zajímavé. Ten sovětský Stříž uvádí trochu jiné parametry u Ge tranzistorů než pozdější katalogy a taky tam má 100NU70 což jsem nikdy nikde jinde neviděl. Někdo jo?

#5 Příspěvek od **Michal22** » 30 led 2020, 22:42

Nedával sem někdo fotku tohoto praotce tranzistora?
Možná Sinclair?

ZVUK2000 · #6 Příspěvek od **ZVUK2000** » 31 led 2020, 06:21

Já ji tady dal už před 6ti lety

Crifodo · #7 Příspěvek od **Crifodo** » 31 led 2020, 06:33

Překlep, dejme tomu, jenže tabulka třípísmenných jím jednak začíná, jednak jsou tam pak všechny ostatní, takže překlep místo čeho.

Pra-praotec rožnovských tranzistorů je hrotový xNTxx, ten jsem v reálu taky ještě neviděl, natož vlastnil.

sinclair · #8 Příspěvek od **sinclair** » 31 led 2020, 06:43

Ten hrotový tranzistor se nikdy nedostal do výroby, existovalo jen trochu prototypů, v podstatě odvozených od sovětských P1 a P2.
I tahle tabulka je špatně. Vychází zřejmě z podkladů, dodaných fabrikou, přičemž předpoklady a skutečná výroba od sebe byly dost daleko. Řada začínala typy 1NU40 a 1NU70. 40/41 sklo a 70/71 plech.
Typy 10NU až 12NU jen ve fázi prototypů, do výroby se nedostaly a proto neexistují ani jejich fotky.
Podobně to je i s tím 100NU70. Místo ničeho. Možná jen nepočítali, že se jim bude tak dařit a že budou muset postupně lepší a lepší typy specifikovat až po 107NU70.
Ostatně, o objektivně mizerný 50mW tranzistor by asi nikdo v praxi nestál. Ona výroba pak moc nestála ani o 101NU70 a 102NU70. Začínali až lepším typem 103NU70, v T58.
Ty 101NU70 a 102NU70, s ohledem na celkové vlastnosti, mohly najít uplatnění asi jen ve výuce ve Svazarmu a jinde.
Myslím také, že potřebovali nějak číselně odlišit čtyři horší 50mW typy od celkově lepších 125mW a sladit počet - také na 7 typů k pnp řadě 0C70-0C77, které se vyráběly o cosi dříve, než npn řada NU.

V jiném katalogu jsem také objevil řadu Tesla GD601-GD606.
Zřejmě už výrobně připravená, když byly kompletní tech. údaje, ale do sériové výroby se od prototypů už nedostaly.
Měla to zřejmě být poslední, ucelená řada 35W Ge pnp, nf i spínacích výkoňáků, s Uceo od 24 do 80V, Ic=10A, poměrně velkou betou a s pozoruhodným Ft=1MHz.
Zřejmě nějaké vylepšení slitinové technologie, ostatně i GD607/GD617, jako úplně nejmladší typy Ge výkoňáků, mají také Ft=1MHz. V podobě těch GD601-GD606 možná mělo jít o jejich větší variantu a v TO3.
Zřejmě na poslední chvíli a pro nejistotu odbytu to stopli. V témže roce /1966-1967/ už běžela výroba KU601, KU602, KU605 a připravovala se všechna další, 70W KU-čka. A zřejmě už se také pracovalo i na prvních typech řady KD, na KD601, KD602 a KD610. Ten poslední je 10MHz Darlington, vytvořený z topologie KD601 a KF508.
Ty první dva, jsou mimochodem zcela nejstarší KD-čka u nás a nejen podle číslování. Jejich první série měly naprosto neskutečné vlastnosti. Viz třeba RK5/1971. S "inovovanými" kusy KD602, nejpozději do r. 1976, už by bylo naprosto nemyslitelné něco takového s nimi stvořit.

Crifodo · #9 Příspěvek od **Crifodo** » 31 led 2020, 07:57

Neřekl bych že hrotové xNTxx byly odvozené od ruských П1Б, vždyť je VÚST použil v oscilátoru prvního čs. tranzistoráku, protože měly na rozdíl od slitinových dostatečně "vysoký" Ft. Ty ruské zaplechované hrotové tranzistory nestačily ani na celý nf.

Zajímavý je typ МП 115, ačkoliv křemíkový, má mezní kmitočet jen 100 kHz tedy ještě nižší než kdejaké slitinové germanium.

sinclair · #10 Příspěvek od **sinclair** » 31 led 2020, 10:02

Jestli je to NTčko skleněný, tak ho někde mám.
Ruský zelený P1 určitě taky. To jsou takoví exoti, že to bych nemohl zahodit.
Stejně, jako diody D2 s těmi pásky a označením, vyraženým v tom pásku.

Crifodo · #11 Příspěvek od **Crifodo** » 04 úno 2020, 18:12

Ruský p1b, p2v atd jsou nevzhledný pocínovaný válečky s radiálními plochými vývody a zátavy jak od krabických kondů.

eleferner · #12 Příspěvek od **eleferner** » 05 úno 2020, 14:14

Katalog z roku 1976 jsem zkonvertoval do PDF a oba jsem prohnal pres OCR, aby se v nich dalo vyhledavat. Tady jsou:

http://leteckaposta.cz/262599549

U 1964 katalogu to ma do dokonalosti daleko, obcas to nechytnulo zahlavi tabulky (kde jsou bohuzel typy), nekdy se OCR spatne rozhodnulo mezi azbukou a latinkou. Nicmene >90% typu je spravne, pokud neco nenajdete, tak zkuste vyhledat blizky typ a pak dolistovat rucne. Parametry jako Ug1 jsou totalne blbe, ale s takovymi technickymi zkratkami maji problem vsechny OCR, i pokud je predloha dokonale nascanovana a v jednom pismu. U 1976 katalogu je uspesnost OCR u typu ~99%, ale mnohe texty to nedalo, protoze je nizke rozliseni a chybi kousky pismen. Velikost souboru se pri konverzi z DJVU zvetsila na 34 MB, PDF asi nema tak efektivni kompresni algoritmus pro tyhle cernobile scany.

Skoda, ze podobne kvalitne (rovnobezne, peclive orezane a prevedene do B&W) nejsou nascanovane treba modre katalogy Tesla...

robos · #13 Příspěvek od **robos** » 18 zář 2023, 21:23

Crifodo píše:...a taky tam má 100NU70 což jsem nikdy nikde jinde neviděl. Někdo jo?

Crifodo píše:Pra-praotec rožnovských tranzistorů je hrotový xNTxx, ten jsem v reálu taky ještě neviděl, natož vlastnil.

Táto diskusia skončila pred tromi rokmi, ale ja mám práve chuť ju znovu otvoriť.

Tranzistor 100NU70 sa sem tam objavoval v rôznych zoznamoch prvotných polovodičov TESLA v rôznych knihách a pod. Napríklad v knihe Krystalové elektronky od Franka a Šnejdara (1959), ktorí sa na vývoji ČS tranzistorov zrejme priamo podielali. Neviem, či máš tú knihu k dispozícii, tak sem z nej dávam fotku. V tej knihe je aj fotka toho prízračného ČS hrotového tranzistora, ktorý ale skončil iba niekde po šuflíkoch vývojárov vo VÚST. Tiež je v tej knihe fotka súdkového puzdra 250 mW, ktoré sa u nás nakoniec nevyrábalo. Takéto puzdro mali niektoré tranzistory v CCCP, ale aj v USA. Zvláštne mi príde to, že báza bola exponovaná na tak veľké kovové puzdro.

Ďaľšia fotka toho hrotového tranzistora sa objavila v Rádiotechnike od Meluzína (1962). Koho asi sú tie prsty na fotke...? Túto záhadu už nikto nevyrieši a zostane neobjasnená rovnako ako záhada úsmevu Mony Lisy...

Tie zoznamy tranzistorov sú bohatšie, než čo sa potom dostalo do výroby. Zrejme VÚST v spolupráci z Rožnovom pripravil odhadom a predbežnými meraniami väčší sortiment, ale potom to okresali. Tak napríklad v knihe od J. Čermáka Tranzistory v rádioamatérově praxi (1960) je uvedený tranzistor 151NU70, a tiež sa nikdy nevyrábal sériovo. Okrem iného sú v tabuľkách v tejto knihe zahrnuté tranzistory 51NU70 - 53NU0 (kolektorová strata 10 mW

) Možno boli zamýšľané ako PNP typy k 101-104NU70. Ale v tej dobe už boli dávno na svete PNP typy 1-4NU70, akurát tie sa možno nedostali do predaja, a tak chystali typy 51-53NU70, ale potom šli iba do NPN. Ale to je už iba veštenie z gule...

PS: ospravedlňujem sa, ak poučujem mazákov, ktorý to dávno vedia.