Elektrozažigalka - jak to fungovalo?
Moderátor: Moderátoři
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
A kutilmile - nelituju tě
http://m.muhb.cz/assets/File.ashx?id_or ... nty=838626
Zajímavý je však i závěr - plynárna ve městě byla zrušena již 1959, pak se přešlo na zásobování z plynárny Jihlava (~ 25km) a později Vřesová. Což znamená, že svítyplyn byl vyráběn centrálně, z hnědého uhlí. Ta plynárna je od HB ~200km daleko:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFm ... esov%C3%A1
Ano, "koule" tak stále funguje, i když dneska už je to spíš historický exemplář. Každý rok se tam dá dostat v rámci Dnů evr. dědictví.EKKAR píše:To byl "Libeňskej" plynojem pro plynárnu v Michli https://www.openhousepraha.cz/libensky-plynojem/ z roku 1932 - kterej přitom už léta jako zásobník plynu neslouží, protože ho při povstání na konci WW II prostříleli jako řešeto. Po válce ho převzali aerodynamici z nevímjakýho ústavu AV - a po opravě ho používali jako zásobník podtlaku pro aerodynamickej tunel. Vždycky ho vypumpovali na nějakej podtlak vůči okolí, pak do potrubí zařadili trysku s ofukovaným profilem nebo modelem a otevřeli šoupata - venkovní vzduch se hrnul dovnitř a vytvářel testovací proud. "Foukali" tam profily na L-29 Delfína a nejspíš taky i na L-39 Albatros.
A kutilmile - nelituju tě
EKKAR píše:Obecně se dá říct, že jímku ve tvaru koule o daný pevnosti stěn můžeš podrobit zvenčí řádově většímu přetlaku než zevnitř, aniž by se zbortila.
Tomu rozumím. Ale zase si říkám že vakuum je teoreticky tlak 0kPa ne? Normální atmosferický je cca 100kPa takže rozdíl tlaků při přepouštění skrz ten aerodynamický tunel je okolo těch 100kPa (1bar). To mi zase nepřijde tolik. Pokud by vzduch přepouštěli z tlakové nádoby natlakované na několik barů tak by ta rychlost proudění měla být ještě podstatně vyšší ne?
Ale asi je fakt že třeba v případě té ohromné koule by např. 2 - 3bary tlaku uvnitř byly už hodně a bylo by to i relativně nebezpečné.
Četl jsem si taky o požáru plynojemu v Michli v r.1961 a tam mě zase zaujalo to že se v plynojemu používal těsnící olej v dost velkém množství (byly s ním při požáru problémy). Jaký byl princip toho těsnění?
Ta koule byla ale původně tlakový plynojem, takže na přetlak byla navržena. Naopak pro podtlak musely být provedeny nějaké úpravy.sr71 píše:[Ale asi je fakt že třeba v případě té ohromné koule by např. 2 - 3bary tlaku uvnitř byly už hodně a bylo by to i relativně nebezpečné.
Původní parametry: Objem kulového tlakového plynojemu je 4188 m³, užitečný obsah 12 564 m³ při přetlaku 0,3 MPa, viz wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Libe%C5%8 ... D_plynojem
Spíš je otázka, jestli se někdy neuplatňuje místo rozdílu tlaků i podíl tlaků, pak by ten podtlak byl určitě výhodnější.