Otec prvního čs. televizoru

Zpráva

sinclair · #16 Příspěvek od **sinclair** » 21 úno 2020, 19:30

Proboha! To jako nosili cívky exponovaného filmu od kamer do zatemněného autobusu, vyvolali, založili do snímače a vyslali vysílačem?
Či jak jinak by to šlo "průběžně"?

jurosdi · #17 Příspěvek od **jurosdi** » 21 úno 2020, 19:56

Videl som nejaký dokument a tam sa to vysvetlovalo. Kamery točili na pás,ktorý sa v prenosovom voze ihned priebežne vyvolával a pomocou nejakého kotúča sa obraz menil do vysielatelnej podoby.... takže signál bol oneskorený o tento proces...

#18 Příspěvek od **kokun** » 21 úno 2020, 20:01

sinclair píše:Ale ta fólie, to muselo tedy být zoufalství..I tehdy.

No - ale při záběrech z nějaké přírody (ála filmy typu Vinnetou - i když tyhle přímo ne - ty se ještě do TV ani nedostaly, pokud vůbec už byly natočeny) se na to celkem dívat dalo. Na tohle zřejmě ta fólie přímo cílila.
Horší už to pak bylo při detailním záběru na hlasatelku, či už zmiňovaného moderátora. To pak byly vlasy modré, tvář ještě ušla, zato brada i s krkem zase zelené.
Ony ty 3 barvy postupně plynule přecházely jedna do druhé s úbytkem jejich sytostí (nejvyšší sytost měly při horním a dolním okraji) :wink:

Crifodo · #19 Příspěvek od **Crifodo** » 21 úno 2020, 20:02

No nevím, prameny říkají oboje. (překladač gůgl)

Spolu s ranými televizními sestavami (DE-6, E1, DE10) vyrobila Fernseh AG v srpnu 1932 první "Remote Truck" / " OB van ", kameru pro mobilní televizi "střední vrstvy". Byla to filmová kamera, která měla svůj film vyvinutý v kamionu a "telecine" pak přenášel signál téměř "live"

a taky:

Podle dokumentu „Televize pod svastikou - neviditelné záběry z Třetí říše“ (Spiegel TV 1999) byly pro hry přiřazené k olympijskému stadionu k dispozici pouze tři elektronické kamery (2 Telefunken a 1 Fernseh AG). Na místě stadionu byla navržena a postavena kontrolní místnost, takže neexistovala žádná jednotka „OB“ (Outside Broadcast). Jakákoli kamera, která by mohla generovat elektronický signál, byla pravděpodobně napojena na vedení, která křižovala olympijská místa a poslala se zpět do velínu.

Obě jednotky Telefunken měly omezenou pohyblivost a strávily „ celých 16 dní na převážně pevných pozicích na jižní straně olympijského stadionu na úrovni trati .“ Kromě výměny čoček a posouvání a naklápění nemohlo dojít k velkému pohybu. Nebyly nic jako miniaturní fotoaparáty, objektivy se zoomem, mobilní jeřáby nebo létající kamery, se kterými jsme dnes dobře obeznámeni. Bobby Ellerbee z webu „Eyes of Generation“ uvádí: „… Telefunkeny vypadají, že mají objektivy se zoomem , ale nejsou. Bylo několik možností objektivů s pevnou ohniskovou vzdáleností, které bylo možné změnit (práce pro 2 muže), a my můžeme vidět příklad toho v teleobjektivu. Umístili zaostřovací mechanismus na vnější stranu kamery namísto dovnitř a místo třecích hlav již používají kolébkové hlavy.

Kamera Telefuken na olympijském stadionu. Iconoskopová kamera, která byla označena jako „olympijské dělo“. Z Wikipedie.

https://www.provideocoalition.com/telev ... n-germany/
Trochu divoký způsob, na střeše autobusu kamera, film z ní přímo střechou do vyvolávacího automatu a sušen pro telecine.
Ikonoskopové kamery tam byly taky, píšou že neuměli ještě stříhat sychronně a obraz se při přepnutí rozpadl.

#20 Příspěvek od **kokun** » 21 úno 2020, 20:28

Tady je taky něco z historie a začátků Československé televise.
A ještě i tady:

...
S patentem přišel pozdě

Nejvýznamnější postavou experimentální éry televize byl pracovník Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy Jaroslav Šafránek, který už v roce 1934 sepsal první učebnici o televizi. Ve sborníku Tisíc tváří televize uvedl před dvaceti lety Vladimír Strasmajer, že Šafránek se svými asistenty sestrojil z vlastních prostředků demonstrační aparaturu pro vysílání a příjem mechanické nízkořádkové televize, určenou pro předvádění na přednáškách.

Následovalo turné po Československu, kdy najezdil 15 tisíc kilometrů a přednášel v 53 městech za účasti dvaceti tisíc posluchačů. Když však v roce 1937 přihlásil k patentování svůj Způsob a zařízení pro barevnou televizi, bylo na její zavedení u nás pozdě – tečku za jeho téměř desetiletým marným úsilím pak učinila nacistická okupace.
...

sambiliong · #21 Příspěvek od **sambiliong** » 21 úno 2020, 22:22

Ještě k té "barevné" televizi...
Asi bylo víc výrobců toho barevného filtru, takže mohly existovat fólie i skla. Já mám ve sbírce toliko skleněné filtry - jeden na Ametysta, jeden na Athose.

konosuke · #22 Příspěvek od **konosuke** » 22 úno 2020, 04:49

viděli jste některý díl seriálu Space 1999 ? polská TV to dávala v první polovině 70. let, černobílé samosebou, přesněji řečeno Tesla Orava byla černobílá, astronauté měli na opascích komunikační přístroje VKV a co víc s malou čb TV obrazovkou čímž byl protějšek slyšet i vidět - na tu dobu vesmírná nepochopitelná sci-fi technika, dneska hračka pro školáky...jen ta základna na Měsíci tam (zatím) není a jenom tak nebude

Crifodo · #23 Příspěvek od **Crifodo** » 22 úno 2020, 07:24

podle http://www.scheida.at/scheida/Televisio ... rkrieg.htm
byla elektronická kamera na OH 1936 dílem Waltera Brucha (pozdější autor systému PAL), spolu s Walterem Heimannem (ikonoskop) a Emilem Mechau.
Systém byl asi vyvíjen v rychlosti, údajně byla na konci olympiády obrazová kvalita lepší než na zahájení. Na druhou stranu tlak propagandy možná tenkrát umožnil rychlejší vývoj než komerční soutěž.
Proces s vyvoláním, sušením a skenováním filmu prý měl zpoždění 15 sec.
Obrázek

Elektronická kamera 1936 ve videu, cca od 12min, pak "vyvolávací autobus" včetně animace:
https://www.youtube.com/embed/VLDcA51lKqA

yakl · #24 Příspěvek od **yakl** » 24 úno 2020, 02:15

Tu spomínaný Lavante - dúfam, že to dobre píšem - bol narodený v roku 1924. Ing. Vladimír Vít rozhodne nepatril medzi jeho nastupujúcu generáciu, keďže sa narodil 28.10.1921 v Popoviciach a umrel 3.10.2004 v Lázně Toušeň. Keďže som Ing. Víta poznal zo školení (Žilina a okolie) a prvej farebnej kvalifikačnej skúšky (Považská Bystrica 1977) a aj odinakadiaľ, musel som sa ohradiť pred skresľovaním tejto histórie. Takže veršík televíznych opravárov z prvých školení: "Že ti obraz nelítá, máš rozumy od Víta!"

MajklR · #25 Příspěvek od **MajklR** » 27 úno 2020, 16:57

Pro "kokun" "Ano, byla to fólie, nikoliv sklo.....

Měli jsme doma Kriváně a ta "fólie" byla skleněná.
Samozřejmě, že se nedodávala k TV. Musela se dokoupit.

#26 Příspěvek od **kokun** » 27 úno 2020, 18:14

Jj - jak ale píše výše sambiliong, těch výrobců asi bylo víc.

V té době (konec 50. a začátek 60. let) měly totiž všechny televizory implózní obrazovky, a proto bylo u všech (kvůli ochraně diváků) montováno před obrazovku ochranné sklo (dvojité-lepené - jako je třeba v autech).
No a na to rovné sklo se rozhodně ta fólie dala lehce nalepit - případně i zaříznout na správný rozměr (když byla větší).
Ty ochranné skla bývaly pouze zespodu suvně zatlačeny v bočních drážkách (rybinách) až do horní rybiny - a poté zajištěny plechovým páskem (se dvěma otvory) pomocí vrutů. Určitě takto bylo sklo montováno u Ametysta, Azurita, Lotosů, ...
Antiimplózní obrazovky se začaly vyrábět až někdy od r. 1966/7? První telka s touto obrazovkou byla tuším Dajana (a měla už úhlopř. 61cm).
Naopak posledním modelem s ještě implózní obraz. (úhlopř. "jen" 59cm) byl Blankyt - z něhož poté vyšla ta Dajana ("střeva" měly totožné). Jen ten Blankyt (a už řada typů před ní - a nejen oravské, ale třeba taky maďarské tvp) mívaly to ochr. sklo vypouklé, přesně podle zakřivení toho stínítka obrazovky.
Ovšem čištění těchto skel a obrazovek bylo daleko pracnější, než u těch rovných (výsuvných) skel - to musela jít ta "báně" z telky ven. A v rodinách kuřáků, anebo kde se topilo v kamnech (na pevná paliva), bylo nutné tento "porod" absolvovat docela často - nebylo nad ty výsuvné.

Shodou okolností byl Kriváň mojí první telkou, kterou jsem opravoval na jaře 69, když jsem přišel z vojny. Vlastně už druhou - tou první byl právě Blankyt - na té vojně, co jsme měli na rotě. Do té doby jsem semo-tamo opravil jen nějaké radio.
O folii jsem psal proto, že jsem ji viděl (v provozu) na tom strejdovém Rekordu a i v té Elektře - ve které ji zřejmě i koupil, když to bylo "za rohem".

Nwm, jak bylo provedené to barevné sklo jestli jen obyčejné (okenní) a připevněné před to ochranné, anebo byl nástřik udělaný na skutečné ochr. sklo - těmito výrobci zakoupené jako ND a nastříkané. Potom by se jen jednoduše zaměnilo za to čiré.

To MajklR - vzpomeneš si tedy jak to bylo na tom vašem Kriváni?
Anebo sambiliong - jak to máš na tvých (sbírkových) tvp Athos, či Ametyst? A podle toho skenu "Návodu" (co jsi tu postnul) se objednávaly na konkretní model tvp - právě kvůli tomu rozměru. Sklo by asi nešlo jen tak lehce "přiříznout" (na potřebný rozměr) jako tu (celuloidovou) fólii.

xsc · #27 Příspěvek od **xsc** » 27 úno 2020, 18:23

I u Kamélie je to krycí sklo vypouklé těsně před obrazovkou. I když u ní nikdo nekouřil, prach si za to sklo stejně cestu našel, takže svrchu je tmavá šmouha. Ale zjevně se Tesla vyhnula jisté mezifázi, se kterou mají radost sběratelé v US. V 60. letech tam na barevné obrazovky to krycí sklo lepili. Časem a podle okolních podmínek se to lepidlo stává směrem od krajů neprůhledné. Odlepit ho z implozní obrazovky je o hubu.

#28 Příspěvek od **Hill** » 27 úno 2020, 19:22

Na Ameysta se ta fólie dala zastřihnout podle skla a zasunout se sklem zpět do drážky, nějaká vůle tam byla, zbytek zatáhly šroubky držící zdola mřížku.
Jistě, že to nenahradilo ani ten Secamový barvotisk, přesto zabarvení obrazu bylo o dost příjemnější. Do Ametystů se montovaly polské obrazovky s luminoforem dost studené bílé barvy, ta fólie ji většinou plochy přehrála obraz blíže k barvě světla žárovky.
Nevím, proč měly polské obrazovky tak špatnou pověst: nám vydržela c Ametystu 23 let, a i pak se ji podsřilo regenerovat. Ztrátu kontrastu obvykle totiž vyřešilo vyjmutí skla a umytí. Největší závoj se totiž hromadil tam, jam se normálně hospodyňka nedostala - na sklo stínítka obrazovky a vnitřní plochu ochranného skla.

konosuke · #29 Příspěvek od **konosuke** » 27 úno 2020, 21:09

přižhavením obrazovky zvonkovým tráfkem na 8V jen mě napadá či studené vlákno netrpělo víc okamžitým plným napětím

xsc · #30 Příspěvek od **xsc** » 27 úno 2020, 21:37

Při žhavení ze zvonkového trafa určitě ne, to je dost měkké. Nejvíc tím trpí tranzistorové TV, kde se žhaví přímo z VN trafa a v cestě není žádný odpor, jen tlumivka. U C416 jsem měl jednu obrazovku, co na to umřela - odpálilo se žhavení zelené. I jedna ČB Aurora měla namále, po zapnutí vlákno svítilo v jednom bodě jak žárovka.