Příklad je v přílozeVýpočetní problém Technika vysokého napětí
Moderátor: Moderátoři
-
Martin110297
- Příspěvky: 1
- Registrován: 02 bře 2020, 00:00
Výpočetní problém Technika vysokého napětí
Dobrý den, v předmětu Technika vysokého napětí jsem narazil na příklad,který bohužel nedokážu spočítat....mělo by to jít buď přes soustavu 5-ti rovnic nebo jízdní řád vln nebo Grafická Bergernovou metodou. Budu rád za každou pomoc Příklad je v příloze
Příklad je v příloze- Přílohy
-
Ja si myslím, že na to stačí sedliacký rozum.
Z napätia impulzu a impedancie vedenia vieme vypočítať prúd imulzu.
I=U/R
Z napätia a prúdu impulzu vieme výkon impulzu.
P=U.I
Z dĺžky impulzu a predpokladanej rýchlosti impulzu rovnej rýchlosti svetla vieme čas trvania impulzu.
t=L/c
Z času trvania impulzu a výkonu vieme celkovú energiu impulzu.
W=P.t
Ak na konci vedenia táto energia vlezie do zakončovacieho kondenzátora, potom zo vzorca pre energiu kondenzátora
W=½CU²
vyjadríme napätie
U=√(2W/C)
V druhej časti úlohy predpokladame vybíjanie kondenzátora do odporu vedenia opísané exponenciálnym vzťahom
U₁=U₀.exp(t/RC)
kde U₀ je počiatočné napätie na kondenzátore vypočítane v prvej časti úlohy,
t je čas 10µs zadaný v druhej časti úlohy, R a C je tiež jasné zo zadania.
Z napätia impulzu a impedancie vedenia vieme vypočítať prúd imulzu.
I=U/R
Z napätia a prúdu impulzu vieme výkon impulzu.
P=U.I
Z dĺžky impulzu a predpokladanej rýchlosti impulzu rovnej rýchlosti svetla vieme čas trvania impulzu.
t=L/c
Z času trvania impulzu a výkonu vieme celkovú energiu impulzu.
W=P.t
Ak na konci vedenia táto energia vlezie do zakončovacieho kondenzátora, potom zo vzorca pre energiu kondenzátora
W=½CU²
vyjadríme napätie
U=√(2W/C)
V druhej časti úlohy predpokladame vybíjanie kondenzátora do odporu vedenia opísané exponenciálnym vzťahom
U₁=U₀.exp(t/RC)
kde U₀ je počiatočné napätie na kondenzátore vypočítane v prvej časti úlohy,
t je čas 10µs zadaný v druhej časti úlohy, R a C je tiež jasné zo zadania.
Obávám se, že sedlácký rozum je na to krátký. Zřejmě je to příklad na šíření vlny po vedení. Kdyby to bylo například trolejové vedení asi tak 6 m nad kolejí, tak jeho indukčnost by byla třeba 3,6 µH/m a kapacita 10 pF/m. Odpor a svod se zanedbá, a vyjde vlnová impedance 600 Ω. To by byla i hodnota vstupní impedance jen tehdy, pokud by na konci vedení byla zátěž taky 600 Ω. Jenže v príkladu je tou zátěží kapacita 50 nF.
Tohle asi bude chytak, ktery je tezke vyresit klasicky, ale snadne vyresit nejakym trikem. V tomto pripade trik bude v tom kondiku. U ciste reaktancnich zatezi totiz plati, ze se cela vlna odrazi zpet, ale s jinou fazi. Pri zatezi kondikem (zaporne X) by faze mela byt
fi = -pi - 2*arctg (Xc/Z0)
kde Xc je klasicky Xc = -1/(2*pi*f*C)
Z rychlosti sireni by pak by pak melo jit vypocitat, jake bude napeti v danych casech.
Edit: odkazy na clanky smazany, protoze jsou pro jednotkovy skok, ne puls.
fi = -pi - 2*arctg (Xc/Z0)
kde Xc je klasicky Xc = -1/(2*pi*f*C)
Z rychlosti sireni by pak by pak melo jit vypocitat, jake bude napeti v danych casech.
Edit: odkazy na clanky smazany, protoze jsou pro jednotkovy skok, ne puls.