Bibliografie Z. Škody
Moderátor: Moderátoři
Bibliografie Z. Škody
S kamarádem se pokoušíme sestavit bibliografii Zdeňka Škody, který napsal mimo jiné skvělou knížku S tranzistorem a baterií (1963).
Zatím existuje tento soupis:
Radiotechnika pro pionýry 1951
Po drátě i bez drátu 1956
S tranzistorem a baterií 1963
Lovíme radiovou lišku 1964
Papírový elektrikář 1965
Šolim, já a tranzistory 1968
Elektronika v motorovém vozidle 1969
Škola mladých modelářů ?
Možná je seznam úplný, nevím. Pokud byste věděli o jiné jeho literatuře, dejte vědět.
- Přílohy
-
audion_tranz_kniha1.jpg- S tranzistorem a baterií
- (48.78 KiB) Staženo 437 x
- karelbalner
- Příspěvky: 1
- Registrován: 29 kvě 2019, 00:00
1954_Radiotechnika pro pionýry
1954_Škola mladých modelářů NULL
1956_Po drátech i bez drátů (mám doma)
1962_ABC Radioamatérského sportu (mám doma)
1963_S tranzistorem a baterií
1964_Lovíme radiovou lišku NULL
1965_Papírový elektrikář NULL
1968_Šolim, já a tranzistory
Knížky mám v PDF, kde je NULL knížka chybí, Pokud by byly k dispozici, budu rád. Moje jsou stažené z internetu. Sám jsem se ještě k naskenování mých knížek nedostal.
V PDF knížce S tranzistorem a baterií schází str. 241. Kdyby ji někdo měl naskenovanou, rád bych si ji do PDF doplnil.
Škoda jako vynikající a zdatný technik se mohl klidně obejít i bez toho a výborně by se uživil. Ba naopak, oproštěn od toho bolševického svinstva by měl možná spoustu jiných, lepších příležitostí.
Takhle se ho, jako kovaného bolševika, všude báli.
Bohužel to tak je a už to nejde spravit.
Ostatně nebyl sám, kdo ač slepý, nakonec prohlédl. Už ale bylo pozdě.
S jeho knížkami, ale také s Pavlem Šraitem z ABC i Amatérským radiem a RK jsem vyrůstal.
Byly to kromě osobních kontaktů vlastně jediné, tehdejší zdroje informací pro malé smrady, které to zajímalo.
Škoda ještě pak publikoval něco z oblasti autoelektrotechniky, snad pro trabantisty ale nečetl jsem to.
Klonil bych se k názoru, že Škodovo politické přesvědčení o lepších zítřkách bylo spíše účelové, než opravdové. Připomíná mi to "čím víc veřejně buduješ, tím míň se ti budou hrabat v soukromí..."
Jeho angažované články se nedaly číst, hned zkraje se objevovaly fráze z agitačních příruček. Při jeho schopnostech by to přece dokázal podat stravitelněji, kdyby o tom ovšem byl sám skutečně přesvědčený.
Ale, ať už je k pravdě blíž Leoš, nebo já, je to jedno: tři, možná čtyři, generace bastlířů se v jeho knížkách dostaly ke spoustě informací, které se jinde tak stravitelné nevyskytovaly. Nebyl Google, nebyl internet, nebyly ani počítače, tím méně mobily. I na telefonní přípojku se čekali i 10 let...
A nebo taky do Plyšáku, protože za předchozího režimu nebylo ideologicky nevhodným ovčanům poskytovat takovou vymoženost, jakou je vlastní pevná telefonní linka. Rodiče měli o pevnou zažádáno od roku 1980, byla jim zprovozněna až po tučným všimným z bráchovy kapsy někdy v roce ´91 nebo ´92, my s mojí polovicí jsme o pevnou u tehdejšího Telekomu žádali na podzim ´94 a linku nám zapojili až tuším někdy v roce ´96. Občas se dalo využít souseda a pořídít "podvojnou linku" s prioritním relátkem, kdy se účastníci navzájem blokujou na společným páru, ale ani to, že nevlastní fotřík byl tehdá u vyšetřovačky VB (po roce 1990 PČR) a telefon doma vysloveně potřeboval neznamenalo vůbec nic. Kabel do baráku zavedenej byl, na ježku v suterénní skříni byl normálně na všech připojenejch párech oznamovací tón a s pomocí drátenický "panenky" se dalo dovolat kamkoliv (vyzkoušeno), ale odpověď na urgence na Telekom byla vždycky stejná - "nejsou volný linky na ústředně, čekejte"...Hill píše:...Nebyl Google, nebyl internet, nebyly ani počítače, tím méně mobily. I na telefonní přípojku se čekali i 10 let...
A kutilmile - nelituju tě
Hill píše:Klonil bych se k názoru, že Škodovo politické přesvědčení o lepších zítřkách bylo spíše účelové, než opravdové. Připomíná mi to "čím víc veřejně buduješ, tím míň se ti budou hrabat v soukromí..."
Jeho angažované články se nedaly číst, hned zkraje se objevovaly fráze z agitačních příruček.
Nepochybně se názorově vyvíjel, nemuselo to být nutně jen účelově, ale i přirozenou samokorekcí jako reakce na život plynoucí okolo ("jen blbec nemění...")
Začátkem šedesátek je Škoda uváděn jako zástupce šéfredaktora AR, což svědčí na jednu stranu o kádrové nezávadnosti, na druhou stranu tento časopis byl bez debat čtivý.
Dál je Škoda uveden jako autor jednoho vydání RK (5/1965) s tématikou Elektronika v automobilu, v celém čísle nejen že není ani slovo na úlitbu ideologii, ale navíc se tam hustě odkazuje na imperialistické pokroky v tranzistorizaci zapalování, referuje o západních tranzistorech atd.
Velice pochybuju, že takhle by psal bytostný obdivovatel minulého bolševika. A svědčí to i o značné volnosti ve vydavatelství, kde se to už tenkrát díky Svazarmu hemžilo bolševickými generály.
