tykání-vykání
Moderátor: Moderátoři
-
tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
člověk nesmí vyměknout. odmítnout tykání GŘ - když na to příjde. a veřte tomu, získáte víc úcty a respektu než naopak. pokud ne, nemá smysl ve firmě setrvat - za každou cenu. je to v zásadě píčovina ale jde o princip. tak. tyhle kamaradenšafty stejně vedou na dlažbu - dřív či pozdějc.
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Tyjo v práci si tykám s každym vedoucím včetně řiditele, ekonomky a ostatním papírovejm myším taky a kolegům solvinám taky.Je nás v podniku 50 a jsme tam jak jedna rodina.Občas se pohádáme, pošleme se navzájem do řiti a jede se dál.Na nějaký kravaťáky si tam nikdo nehraje.
Lepší jednou ukázat, než desetkrát vysvětlovat 
-
forbidden
- Příspěvky: 9442
- Registrován: 14 úno 2005, 00:00
- Bydliště: Brno (JN89GF)
- Kontaktovat uživatele:
Úctu a respekt si musíš zasloužit, to nezískáš odmítáním tykání. Na druhou stranu znám lidi, co si myslí, že když mi budou tykat, zaslouží si automaticky nějakej zvláštní přístup a přednost, před ostatními. V práci si se všemi většinou tykáme, nemáme s tím nikdo problém. S kým se vidím dvakrát do roka a nijak víc ho neznám, tak s ním si zas většinou vykáme. S tím Vykáním a oslovením jménem se taky setkávám, nevadí mi to. V zásadě mi nevadí, ani když mě na ulici osloví kdokoliv cizí a tyká mi, pokud je to slušná konverzace.
Ono je to možná spíš o lidské slušnosti a zároveň o autoritě. V určité době jsem měl 150 podřízených - dělníků, zedníků, elektrikářů - a všichni jsme si tykali. Nikdy jsem v té velké partě lidí neměl nejmenší problém, dokonce když jsem stavěl dům tak se prakticky všichni nabízeli a mnozí skutečně přišli pomoci.
V německé firmě (zde v Čechách) to bylo mírně podobné, všichni na stejné úrovni si tykali, s podřízenými to bylo tak 50/50. Při dlouhodobém pobytu v mateřské firmě v Německu jsem docela zíral, že si tam tykali skutečně všichni. A stejně jsem zíral, když mi majitel firmy s 22 tisíci zaměstnanci po celém světě při předávání dárku tykal a na mé vykání při poděkování mi celkem srdečně řekl "Já jsem Bert".
Existují i různé profesní a zájmové skupiny, kde je tykání naprostou samozřejmostí bez ohledu na věk. To dobře znají například radioamatéři.
V německé firmě (zde v Čechách) to bylo mírně podobné, všichni na stejné úrovni si tykali, s podřízenými to bylo tak 50/50. Při dlouhodobém pobytu v mateřské firmě v Německu jsem docela zíral, že si tam tykali skutečně všichni. A stejně jsem zíral, když mi majitel firmy s 22 tisíci zaměstnanci po celém světě při předávání dárku tykal a na mé vykání při poděkování mi celkem srdečně řekl "Já jsem Bert".
Existují i různé profesní a zájmové skupiny, kde je tykání naprostou samozřejmostí bez ohledu na věk. To dobře znají například radioamatéři.
tomasjedno píše:Tak zaprvé se tomu říká onikání, za druhé je při tom třeba udržet stylovou čistotu (Rozumějí, vašnosto?) a je při tom třeba dát pozor a užívat 3. osobu množného čísla. Při použití 3. osoby jednotného čísla se naopak jedná o oslovení osoby ve velmi podřízené pozici (Šla sem a uklidila to pořádně!).kasa píše:Nejen v obzvláště uctivých vztazích bych si dovolil doporučiti Jim tzv. onokání. Komunikace tím výrazně nabude na honosnosti. Rozumí, vašnosto?
Velectěný pane kolego,
opravdu převelice si Jejich reakce na můj příspěvek vážím, ale vřele bych Jim při úctě hluboké doporučoval historii jazyka českého si laskavě doplniti, zejména z doby staletí 19., kdy obrozencům českým takto zcela běžným hovořiti bylo jest. Viz kupř. čas 1:12:10 v tomto kuse divadelním https://www.ceskatelevize.cz/porady/101 ... 267/video/
konosuke píše:tykání na pracovišti ... přežitek socialismu.
To bylo jak kde. U EJF mistři na dílnách učňům zásadně vykali, pozdrav "čest práci." Podle úvahy tykali pouze některým jednotlivcům, ale od třetího ročníku už skoro všem. Na teorii učitelstvo vykalo i tykalo podle osobního názoru a zvyku, pozdrav "dobrý den."