Velikost bojleru při FV ohřevu vody.

Zpráva

jova1 · #1 Příspěvek od **jova1** » 08 kvě 2020, 08:11

Zdravím, jak velký by jste mi doporučili bojler, při fotovoltaickém ohřevu vody? V plánu jsou soláry 2-2,5kW s MPPT měničem, pro dohřev v případě špatného počasí pak plynový kotel a v topné sezoně kotel na dřevo. Představuji si ho jako takový „hybrid“ s primárním ohřevem z těch solárů, kdy by dvě topné patrony nahřívaly nejprve horní a pak spodní část bojleru, kdyby nesvítilo slunce, tak by ho vytápěl plyn, při topení v zimně pak to dřevo.
Co jsem zatím koukal, asi bych zvolil nějaký Dražícký bojler se dvěma výměníkama, ale tápu ve velikosti

dred · #2 Příspěvek od **dred** » 08 kvě 2020, 08:43

.. a nechceš aj prezradiť, koľko kačičiek bude teplú vodu z neho využívať ?

Ja mám doma dve, a teraz keď sú doma im je pomaly 300 L denne málo (solar heatpipe 30 trubicový kolektor)

#3 Příspěvek od **Hill** » 08 kvě 2020, 09:29

Taky bych radši šel do kombinovaného boileru vyhřívaného z heatpipe kolektoru. Ničím ze Slunce zatím víc nedostaneš. Při dostatečném objemu vody a odpovídajícímu výkohu kolektoru téměř celoročně nepotřebuješ další zdroj tepla, ale vždycky můžeš přívod vody do akumulační nádrže prohnat průtokovým ohřívačem.
Nebo zvedneš teplotu vody z kolektoru tepelným čerpadlem, pak stačí i menší objem boileru.
Elektrikou ze solárních panelů ohřívat vodu je nejztrátovější způsob.

Ještě nemáš spočítaný potřebný objem boileru a výkon kolektoru a už vymýšlíš ohřev horní půlky a dolní půlky boileru zvlášť? Proč? Ta dole ohřátá voda stejně stoupá nahoru, jen dole je větší teplotní rozdíl mezi patronou a vodou, tak je tam přenos tepla rychlejší.
Jediné, co můžu zatím potvrdit, je ten dražický boiler.

Jodr · #4 Příspěvek od **Jodr** » 08 kvě 2020, 10:15

Mám na střeše 4 kolektory s trubicemi a 470 l boiler. V zimě pokud je třeba do boileru přitápí plynový kotel, přes léto pokud je delší čas zataženo je v boileru 4kW patrona s termostatem. Bez slunce z kolektorů nic nejde. Jediná starost je uhlídat a vyměnit každé dva roky hořčíkovou anodu v boileru. Za 14 let se nestalo, že by teplá voda nebyla i když nás navštívila smečka příbuzenstva. Podle měření jede topení kolektory cca 1300 hodin za rok.

jova1 · #5 Příspěvek od **jova1** » 08 kvě 2020, 10:36

Mělo by to být dimenzováno pro cca 4 lidi. FV panely mám zadarmo, jsou vyřazené z velké elektrárny a co jsem je proměřoval, tak většinou jedna sekce za 4 je díky zatečené vodě vadná. Zkusil jsem jeden opravit a zdá se, že by to mělo i jít. Proto je ten výkon zatím trochu nejistý, ty +/- 2kW by měly při plném osvětlení dát určitě.
Rozdělení na horní a spodní část jsem myslel tak, že pokud bude slunka málo, přednostně se dohřeje vršek, případně by se dohřál plynem. Když bude svítit celodenně, měl by se nahřát postupně celý bojler. V současnosti tam mám vedle plynového kotle 80l bojler který se ohřívá několikrát za den. Při každém ohřevu se, ale v tom plynovém kotli nahřívá 35l vody, která tam pak se ztrátou vychladne. Takže i zvětšení bojleru, aby se ohříval tím plynovým kotlem třeba jedenkrát za den, my připadá mnohem úspornější.

Radimosso · #6 Příspěvek od **Radimosso** » 08 kvě 2020, 11:23

Co je to za starou herku ten plynový kotel, že ohřívá navíc vlastních 35L vody?
V moderním kondenzačním kotli je tak cca 4-5 L .....

Vykašli se na fotovolt a raději investuj do pořádného kotle...
Ušetříš mnohem více...

Crifodo · #7 Příspěvek od **Crifodo** » 08 kvě 2020, 11:48

4 lidi nespotřebujou 80l bojler, ale taky 1 fiflena vysprchuje denně 125ku a je jí to málo.
Pokud to nevyužiješ v užitkové vodě, FV to natopí a dál nic.
navíc spotřebovat teplou vodu znamená protáčet vodu, cca 100/m3.
Jestli máš FV panely levně, ideální by bylo postavit systém s měničem a barterově dodávat sousedům, což je sice legislativně velmi, ale velmi těžký hřích, ale ve smyslu úspory fosilních paliv a podle zeleného náboženství nejlepší. A shodou okolností i podle zdravého rozumu. Sousedi si z tvé elektřiny z tak jako tak dopadající sluneční energie uvaří, vyperou, vysuší sklepy, tobě za to dají brambory nebo kachny nebo opraví auto. Minimální režie, doprava, byrokracie.
Negací těchto negativ se vlastně dostaneme k definici moderního byrokratického státu. :twisted:

TomasX · #8 Příspěvek od **TomasX** » 08 kvě 2020, 12:53

>> jova1
Vůbec se toho neboj :lol:

Mám stejnou "elektrárnu" jako ty, staré 235Wp a přemýšlím kam s přebytky.
Bojler DRAŽICE 180l s hadem připojeným na dřevokotel a střídač vlastní výroby připojený na "dražickou" elektropatronu. Nyní jsme jen dva, ale stačilo to i na tři lidi a ženskou. :lol:

Tahle zima byla "první testovací", bojler jsem nastavil na 65°C a už v 10:00 hod. vypínal, tak od té doby je nastavený na MAX a když je jasný den, tak vypíná nejdéle ve 12:00 hod. podle odběru vody z minulého dne. Asi 10 - 15x připojila automatika topného hada k okruhu topení, protože bylo "období temna".

P.S. Střechu mám na jih a elektropatronu jsem od té doby nezapnul. :lol:

jova1 · #9 Příspěvek od **jova1** » 08 kvě 2020, 14:06

Díky konečně rozumná odpověď k tématu.
Podle tvých slov, asi bude vhodnější zvolit větší objem bojleru a využít „celý slunečný den“ a mít o to větší rezervu v případě, kdy druhý den bude bez slunce. Co jsem koukal, tak ten Dražický 300l b. má pomalu stejné statické ztráty jako 200l b. , tak bych asi vzat 300l. Menší jsou na tom s těma ztrátami lépe, ale zase mi nedovolí naakumulovat dostatečnou zásobu vody

Celeron · #10 Příspěvek od **Celeron** » 08 kvě 2020, 18:41

Já mám Dražice 200L s patronou 3x 1,5kW a 5kW FVE s Wattrouterem. Ten moduluje proud do topných spirál aby i za nižšího svitu bojlér topil a elektroměr stál. Počítá kolik kWh do který spirály poslal a pokud solár bojlér v zimě nenatopí do zadanýho maxima, tak se večír přihřeje z ČEZu. Pokud je venku pod 22 st. a bojlér se nahřeje nadoraz, tak se Wattrouter přepne na topnou patronu bivalentního elektrokotle od tepelnýho čerpadla a vše ze soláru jde do topení, který má 250 litrů vody a ohřívá ji do teploty 22 st.C. i když je třeba tepelný čerpadlo vnitřním prostorovým termostatem vypnutý. To většinou běží jen ráno, ohřeje celej systém a pal vypne. Výsledek je, že od cca září do dubna nemám vůbec žádnej přebytek.
Pokud v baráku v některý fázi zabere nějakej odběr, Wattrouter buď úplně odpojí dotyčnou fázi od bojléru nebo elektrokotle, nebo ji začne triakově modulovat aby zase do ČEZu nic neteklo. Maká mě to už asi 6 let a žádnej problém. Jen ty anodový tyče se musí měnit jak tu někdo psal.
Kámoš má FVE taky s Wattrouterem do bojléru a za ním je kaskádní plynovej kotel s průtokáčem, takže dokud je bojlér nabitej ze soláru, tak se kotel nezapíná. Pokud je bojlér málo, tak pouze odebíranou vodu dohřeje průtokáč plynovýho kotle. Bojlér ale z ČEZu nedotápí.

medulin · #11 Příspěvek od **medulin** » 10 kvě 2020, 22:52

Doporučuji LMT 1000 d790 0V + nerezový průtokový ohřev Nerez výměník N825 a u dna si nechat doplnit jeden nátrubek G6/4 navíc. Horní topné těleso ohřívá vodu prioritně a při menším výkonu a potom se to přepne i na to spodní a jde to případně i do topení.
https://akumulacni-nadrz.cz/lmt-1000-d790-0v.php

jova1 · #12 Příspěvek od **jova1** » 14 říj 2020, 11:23

Tak soláry už půl roku úspěšně nahřívají 300l boljer, právě dokončuju řídící elektroniku, která zautomatizuje připojování kotle na dřevo, plynový kotel a ty soláry k bojleru.
Mám ale další neelektrikářský dotaz a to jakou použít střešní krytinu pod solární panely?
Podařilo se mi sehnat další sadu panelů a tak bych je rád dal na hospodářské stavení se šikmou střechou cca 30stupňů. V současnosti jsou tam vice jak 40 let staré eternitové šablony na dřevěném podbití. Šablony už se rozpadají a instalaci držáků by určitě nepřežily, takže sice vzniknou „vícenáklady“, ale střechu bych časem měnil stejně.
Co by jste mi doporučili?
Tašky bych asi kvůli zvýšené zátěži nevolil určitě a tak uvažuju nad nějakým trapézovým plechem. :roll:

kutilmil · #13 Příspěvek od **kutilmil** » 14 říj 2020, 14:11

Čo najväčší.

Celeron · #14 Příspěvek od **Celeron** » 14 říj 2020, 14:28

Když to máš celoplošně podbitý, tak titanzinek. Mě dávali 5KW na falcovanej pozink sklon 18 st. Patky nosný konstrukce jsou podložený nějkou izolační hmotou proti zatékání, šrouby skrz do trámů vazby a na hlavy ochranný čepičky. Přežilo zatím 8 let, vítr 110 km/hod a nikde nezatéká.

jova1 · #15 Příspěvek od **jova1** » 15 říj 2020, 08:44

kutilmil píše:Čo najväčší.

Myslíš tím co největší výšku toho prolisu?

Celeron píše:Když to máš celoplošně podbitý, tak titanzinek. Mě dávali 5KW na falcovanej pozink sklon 18 st. Patky nosný konstrukce jsou podložený nějkou izolační hmotou proti zatékání, šrouby skrz do trámů vazby a na hlavy ochranný čepičky. Přežilo zatím 8 let, vítr 110 km/hod a nikde nezatéká.

Píšeš o pozinku a doporučuješ titanzinek. Jaký je v tom rozdíl? Co jsem koukal, u toho titanzinku se zmiňuje častá koroze. Je s tím problém, nebo se projevuje skutečně jen výjimečně? U mě by se jednalo o jednoduchou sedlovou střechu.