Audiokazety (přesunuto)

Zpráva

konosuke · #76 Příspěvek od **konosuke** » 23 kvě 2020, 10:55

jsem si téměř jist že u běžných hrajítek by DNL (nevím či je licencován ale postaví průměrný bastlíř na koleně podle Bozděcha str. 196) kterýž systém nikterak neprzní záznam dá přibližně stejný výsledek jako CNRS v Unitře o jehož snášenlivosti s dolby NR se dodnes na fórech občas diskutuje, shoda názorů nepanuje

sinclair · #77 Příspěvek od **sinclair** » 23 kvě 2020, 12:08

A nikomu nepřijde divné, že kazety byly množené rychlopřepisem a tudíž při jejich reprodukci nemohl systém Dolby B fungovat kompatibilně ani náhodou. Pokud ho někdo předpisově zapnul, stejně přišel o všecek zbytek výšek, určitě to pamatujete. A horní konec pásma někde u 5kHz byl stejně uječený kvůli zdůraznění pro rychlopřepis. Nad 5kHz na těch kazetách už nic nebylo, nebylo to technicky možné. Pocit, že tam nějaké výšky jsou, byl navozený zdůrazněním oblasti okolo 5kHz.
Stačí si uvědomit, že pokud by přepisový stroj měl zachovat informaci ASPOŇ do 8kHz, tak by při trojnásobné rychlosti musel umět záznamovou hlavou prohnat 24kHz ze 3x zrychleného originálu.
A ty kazety se kopírovaly mnohem vyššími rychlostmi.
Pokud se dobře pamatuju, jedna strana komerční kazety s "albem" nějakého interpreta, tedy fakticky C45, trvala něco okolo dvou minut.
Kdesi jsem o tom četl poměrně zasvěcený článek ještě v době, kdy to vznikalo, ale už přesně nevím, kde to bylo.
Pár značkových "originálek", koupených za šilinky u kapitalisty /ne padělky na ostravské burze od Poláků/ ještě mám a vím, jak to hrálo i nový.
Byly to všecko kazety, převážně určený max. do auta, nebo pro volný čas, bez nároku na nejnižší HiFi.
Doma se to poslouchat nedalo ani v extra vyhrazeném stroji, kde bylo možno snadno dostavit hlavu.
Kdo byl běžně zvyklý na odstupy Technicsů, ať už s B-C, nebo s dbx, tak se vždy zhrozil.

konosuke · #78 Příspěvek od **konosuke** » 23 kvě 2020, 12:18

ale toť se ví, jinak by byznysmen nevydělal na rohlík a kalhoty...pro výše uvedené aplikace (walkman, jezevčík...) však rychlokopírování stačilo, starý Technics RS-B 66W (zvaný slangově kopírmajstr) 6x plná "šedesátka" prosvištěla za 10 min a byly i rychlejší

Osmdesat · #79 Příspěvek od **Osmdesat** » 23 kvě 2020, 12:22

xsc píše:Samozřejmě, že nestačilo jen uvést autora...

No, je to možné, nejsem expert na copyright. Ale představ si, že bys složil písničku a pak čekal, že ti budou z USA automaticky chodit provize z toho, že ji tam lidi zpívají. Tak jednoduše to asi nefunguje. Musíš si dílo zaregistrovat u některé z místních autorských organizací, která tam bude uplatňovat tvoje práva.
Pokud tedy vlastníci těch dotčených skladeb neměli v ČSSR u OSy zaregistrovaná práva, nemohli je logicky ani uplatňovat.

Po plyšovce se samozřejmě situace změnila, východní blok západní vydavatelé zahrnuli do svých distribučních oblastí, a s tím i uplatňování nároků z jimi vlastněných skladeb. Takže pokud Kája s Helenkou chtěli, aby jejich normalizační pajcy nadále vysílali v rádiu, museli si to holt pořešit. Ale stále si stojím za tím, že pokud neodvedli před revolucí z cover verzí autorům ani korunu (dolar), nemuselo to nutně znamenat protizákonné jednání. Možná to nebylo úplně morální, ale ne protizákonné.

xsc · #80 Příspěvek od **xsc** » 23 kvě 2020, 13:10

Špatně. Provize ti samozřejmě nechodí z toho, že ji lidi zpívají, ale že ji někdo nahrál a vydělává na ní prachy. Ty mafiánské organizace jsou mezi sebou propojeny, takže si mají poplatky za užití díla přeposílat automaticky, to je součástí dohod. Není potřeba, aby se američan registroval u OSy. To platí už víc než 100 let, OSA tu byla dávno před komančema.

#81 Příspěvek od **Hill** » 23 kvě 2020, 13:35

Leoši, nesouhlasím - nevím tedy, kolik firem kopírovalo kazety, jako GZ, třeba znáš jen ty, komu záznam skutečně končil na 5 kHz a nebyl kompatibilní s Dolby.
Oni totiž měli předlohu na pásku nahraném devítkou rychlostí, ale už dynamicky kódovanou s Dolby B. Přepisové zařízení běhalo osminásobnou rychlostí a každá záznamová jednotka byla seřízená podle výsledného záznamu tak, aby se charakteristika přes pásek (snímaný už normální rychlostí) nespadla na 12,5 kHz o víc, než 5 dB proti 333 Hz. Na 8 kHz byly povolené -3, dB, což, pravda, mohlo při dekódování obvodem Dolby vadit.
Je možné, že se nekontrolovaly všechny pásky, které se plnily do kazet, takže někdo koupil kvalitní kazetu, někdo měl smolíka. Víc smolíků měli ti, kdo ty kazety kupovali na tržnici, původ Polsko nebo Litva, po někom mi tu možná ještě někde leží kazeta popsaná azbukou. Veškerá závada na kazeťáku byla jen ta kazeta, s jinou normálně fungoval...

Osmdesat · #82 Příspěvek od **Osmdesat** » 23 kvě 2020, 14:01

Profesionální přepisové zařízení mělo samozřejmě odpovídající kmitočtový rozsah. Např. zařízení sestrojené VÚZORTem a používané v Loděnicích v 70. letech nahrávalo kazetové pásky 16násobnou rychlostí a mělo kmitočtový rozsah 240 - 145000 Hz, což zaručovalo u kazetového pásku kmitočtový rozsah záznamu až 9000 Hz. V 70. letech ale ještě nepoužívali Dolby.

V 80. letech tenhle stroj vyhodili a koupili nějaký z Ameriky, který měl určitě kmit. rozsah už vyšší. Ale ty kazety prostě se zapnutým Dolby ty výšky neměly, stálo to za pendrek.
Nejspíš to ani nešlo, protože pro výrobu přednahraných kazet nejspíš používali pásky Emgeton. Záznam na Emgetonku se mi totiž nepodařilo v mém tape decku zkalibrovat tak, aby tam aspoň nějaké výšky byly.

Edit: kdo má zájem, zde je pár podrobností o přepisovém stroji VÚZORTu, přímo od jednoho z jeho konstruktérů:
https://www.youtube.com/watch?v=ZuWHoEG8NtI

#83 Příspěvek od **judeware** » 23 kvě 2020, 18:34

Nestačilo tenkrát jen uvést autora? (Což uváděli na deskách poctivě)

Pravdu má slovutný AVman xsc. Nestačilo - a taky doba převzatých západních věcí českými popisty (tedy až na výjimečné rockové případy, jako Schelingerova Šípková Růženka) skončila víceméně s převratem. Nepočítám dnešní trapárny kvazizpě vaček, pokoušící se o kousky Bonnie Tyler a Brichtovy verze šlágru od Uriah Heep a Omegy.

"Oni" ta jména skladatelů skutečně uváděli a asi si mysleli, že tím je hotovo. Jeden speciální případ:
• tradiťionál (častá kamuflážžž v písničkách Plavců a folkařů/countryovců obecně). Přebírači tohoto žánru byli hlavně Bobek, Tučný, Spálený.

Nejklasičtější případy popistů (Vondráčková, Zagorová, Kotvald&Hložek, Davidovci, méně ti s dvorními českými skladateli - Gott, Rottrová, Špinarová):
• Spěchám (Queen of the heart)
• Diskohrátky (Locomotion)
• A to by nebylo fér (int. Jon Anderson, skl. Vangelis)
• Krejčí (Shakin' Stevens - You drive me crazy)
• Fernando
• A ty se ptáš, co já (The winner takes it all)
• Adresát neznámý (From me to you)
• Hey Jude (int. Kubišová)

A dnes?

V rádiu začně předehra ke Spěchám a je legrace pozorovat, jak se předlistopadové kolegyně z firmy nadechují ke zpěvu, načež polknou leknutím, když uslyší angličtinu. Není divu, ty coververze si dnes málokdo troufne odehrát.
Už tenkrát se vědělo, že např. ABBA a Beatles práva druhým neudělují, taky je západní interpreti neměli zapotřebí "v licenci" zpívat a co se dělo za oponou, to se (zřejmě se skřípěním zubů) trpělo. Kreace Kaiser+Lábus+Hanušová asi prochází.

Přece jen tehdy to bylo benevolentnější, to až dnes se "umělci" miliónově soudějí za každou notu.

Nefím, nefím... :?:

Ty's neslyšel o George Harrisonovi a aféře My sweet lord?

Než pro zajímavost - vím o jednom opačném případu. Jakýsi Australan zpívá anglickou verzi písně Voda, čo ma drží nad vodou. Zřejmě (hleděno dnešním právním okem) regulérně.

xsc · #84 Příspěvek od **xsc** » 23 kvě 2020, 19:10

judeware píše:• tradiťionál (častá kamuflážžž v písničkách Plavců a folkařů/countryovců obecně). Přebírači tohoto žánru byli hlavně Bobek, Tučný, Spálený.

Ona to někdy i byla pravda, původně to americká lidovka případně píseň s prošlými právy skutečně byla. Jenže oni to samozřejmě přebrali v té tehdy aktuální, opět chráněné úpravě.

Osmdesat · #85 Příspěvek od **Osmdesat** » 23 kvě 2020, 19:20

JUDEWARE: Dobře, nestačilo, uznávám už podruhé, snad to stačí

Ale stejně spekuluješ.

V tomto článku sice spolehlivý zdroj JPP uvádí, že se na to kašlalo, ale stejně je z něj zřejmé, že jednání ohledně schvalování coververzí probíhala. Potvrzuje to Kubišová (Hej Jude - "Československá republika něco zaplatila") a Prostějovský ("Jestliže se mělo něco vydat na deskách s českým textem, Supraphon zakoupil od zahraničního nakladatele subnakladatelská práva").
Co ale uvádí jako problém, není použití hudby, to měli tedy vyřešené, ale ty české texty, které měli vlastníci mít možnost zkontrolvat a schválit, což se už moc neřešilo.

Že Beatles nebo ABBA cover verze nepovolovali, je spekulace (že se "to vědělo" - kdo to "věděl"?) - Cover verze ABBY i Beatles vznikaly i na Západě a oficiálně vycházely.
Beatles koneckonců zpočátku taky hráli covery a právě jejich interpretace cizích písní jim pomohly se prosadit.

Každopádně se ale shodnu v tom, že ty normalizační covery jsou nezřídka hrozné paskvily. :evil:

elektrosvit · #86 Příspěvek od **elektrosvit** » 23 kvě 2020, 19:45

judeware píše:• Diskohrátky (Locomotion)

Jistá lokální stanice ji hraje dost často. Pokaždé, když ji slyším, přemýšlím, co by na ni asi řekla Carole King.

• A ty se ptáš, co já (The winner takes it all)

Podle mého názoru nejstrašnější coververze zahraničního hitu, která mě vždy donutí přeladit rádio. Dlouhou dobu mi kvůli ní vadil i originál.

xsc · #87 Příspěvek od **xsc** » 23 kvě 2020, 20:03

elektrosvit píše:Jistá lokální stanice ji hraje dost často. Pokaždé, když ji slyším, přemýšlím, co by na ni asi řekla Carole King.

Asi by neřekla nic, tahle písnička má stovky verzí. Tohle je první úspěšná:
https://www.youtube.com/watch?v=eKpVQm41f8Y

#88 Příspěvek od **judeware** » 23 kvě 2020, 20:11

Existuje pár výjimek, kdy tomu dala česká verze "nový rozměr" (zní to líp, než originál), dle mého nejméně tyto kousky:
• Markétka (Rottrová)
• Lásko, voníš deštěm (Rottrová)
• Šípková Růženka (Schelinger)

Udejchaná pěvecká technika Zagorové v písni Spěchám a změna žánru z country na disco, je typický příklad, jak to přebírání dovede mršit originál a hudbu celkově. A ty novodobé věci Čákové a (tuším) mladé von Dráčkové - totéžžž.

A po velkém odbočení dodávám - vivat kazety a pásky!

Jinak bychom v době předlistopadové neměli kromě tuzemska téměř co poslouchat. Dotažené věci totiž stály majlant.

elektrosvit · #89 Příspěvek od **elektrosvit** » 23 kvě 2020, 20:25

xsc píše:Asi by neřekla nic, tahle písnička má stovky verzí. Tohle je první úspěšná: https://www.youtube.com/watch?v=eKpVQm41f8Y

Právě pro Little Evu ji napsala a tuším, že ji později i sama nahrála. A zcela jsem při psaní předcházejícího příspěvku zapomněl na osmdesátkovou verzi od Kylie Minogue.

#90 Příspěvek od **Hill** » 23 kvě 2020, 22:07

Ony se také "půjčovaly" melodie ani ne tak kvůli neplacení autorovi, obvykle stejně k použití díla nebo části dal souhlas, ale dramaturg nesnášel anglická jména, jako v případě písničky "Podej mi ruku a projdem Václavák", která není dílem Honzy Neckáře (po 20 letech přiznal, že v ní změnil jedinou notu, čímý se stal autorem a je uvedený na desce), autorem je Ralph McTell a písnička se v originálu z roku 1962 jmenuje "Streets of London". Originál ale bdělý cenzor (nebo dramaturg autocenzor) neznal. Snad v té době platilo nějaké povinné procento domácí a východní tvorby, tak tím bylo splněno. Údajně taktio mělo změnit autora i několik českých verzí diskohitů, ale to už se nedělalo na nástroje a hubu, i bubeník byl na baterky, ta muzika mě nezaujala, nesledoval jsem to.
Řada našich textařů žádala o souhlas s českou nebo slovenskou verzí přímo původní interprety a autory a nezřídka tento souhlas přišel zcela zdarma nebo za symbolickou částku, třeba za jeden dolar.
To až v devadesátých letech přišlo povinné placení výpalného i za hraní díla autora, který není členem OSA, tedy z toho nedostal ani korunu...