Tam hraje roli poměrnej obsah toho IR v celým spektru. U slunečního záření atmosféra při západu slunce filtruje světlo Slunce tak, že z něj "vyžere" krátkovlnnou část a nechá procházet jen dlouhovlnnější část spektra. Ta prochází prakticky bez omezení - takže odpovídajícím způsobem působí na sítnici a její světlocitlivý buňky. Otevřenej oheň, i když má stejnou barvu, pravděpodobně nedosahuje stejnou intenzitu záření, jako sluneční kotouč, i když spektrální složení je podobný - a zase jsme u toho, že lidský oko neumí rozpoznávat rozdíly v intenzitě, pokud nejsou přímo porovnávaný mezi sebou.
Když to přeženu, nepozná jestli zdroj vyzařuje intenzitou 1W/cm² nebo 100W/cm², dokud není u toho silnějšího zdroje pozdě.
Každopádně, na to čumákování do ohně, kde předpokládám že jde o nějakou tavicí nebo aspoň žíhací pícku, doporučuju používat svářečský brejle s filtrem s intenzitou zatmavení v rozmezí č.5 až č.7 (pro svařování plamenem) - pro ilustraci, skla do kukly pro svařování elektrikou mají číslo 13 nebo 14.
Část LED pásku zeslábla
Moderátor: Moderátoři
Kremik píše:...
Vysvětloval to tím, že v oku jsou pouze svaly, které čočku zplošťují, vybouluje se prý uvolněním těch svalů sama.
S tímto jsem se tedy neztotožnil, protože v tom vidím dva rozpory.
...
Ale je to opravdu tak. Je tam řasnaté těleso. Jeho stahem se čočka zploští. Po uvolnění se vlastní pružností vyklene.
-
kolovratek7
- Příspěvky: 142
- Registrován: 09 lis 2015, 00:00
Tak, že se toho tolik dozvím jsem nečekal. Problém s LED páskem vyřešen a vy klidně pokračujte.
Nakonec to byl problém u připojení LED pásku k napajení, jak tu někdo psal. Dle barvy zemnící vodič byl minimálně o 1 centimetr kratší a nějak se úplně odpojil. Na první fotce už možno vidět s prodlouženým vodičem, který jsem pak zaizoloval.
Bohužel žádné koncovky tam nebyly, tak jsem si zem prodloužil a začal boj s připájením na LEDpásek. Ležel jsem na lince, pájení téměř směrem nahoru a nulový prostor ještě s mojí retro trafo pájkou. Na ten konec to nechytlo, tak jsem to připájel k první LEDce, čímž jsem ji odpálil(první blok tří ledek nesvítí) a vy mě za to asi nepochválite, ale je to akceptovatelné řešení, poznat to téměř nejde.
Dávat nový pásek je zbytečné a zkracovat původní se mi nechtělo, protože bych ho musel odlepit od lišty, posunout a znovu přilepit a pak se to pokusit na ten kraj připájet a znovu v bojových podmínkách, takže naštěstí to šlo takto.
Jako nejlepší by bylo si udělat místečko a pěkně v klidu, ale rozebrat půl kuchyně se mi zrovna nechce.
Taky se divím, jak si to původní zhotovitel vytvářel, protože v tom rohu jsou oba pásky tak napěchované, že to šlo sotva zavřít.
Každopádně díky. Nakonec to nebylo komplikované.
Nakonec to byl problém u připojení LED pásku k napajení, jak tu někdo psal. Dle barvy zemnící vodič byl minimálně o 1 centimetr kratší a nějak se úplně odpojil. Na první fotce už možno vidět s prodlouženým vodičem, který jsem pak zaizoloval.
Bohužel žádné koncovky tam nebyly, tak jsem si zem prodloužil a začal boj s připájením na LEDpásek. Ležel jsem na lince, pájení téměř směrem nahoru a nulový prostor ještě s mojí retro trafo pájkou. Na ten konec to nechytlo, tak jsem to připájel k první LEDce, čímž jsem ji odpálil(první blok tří ledek nesvítí) a vy mě za to asi nepochválite, ale je to akceptovatelné řešení, poznat to téměř nejde.
Dávat nový pásek je zbytečné a zkracovat původní se mi nechtělo, protože bych ho musel odlepit od lišty, posunout a znovu přilepit a pak se to pokusit na ten kraj připájet a znovu v bojových podmínkách, takže naštěstí to šlo takto.
Jako nejlepší by bylo si udělat místečko a pěkně v klidu, ale rozebrat půl kuchyně se mi zrovna nechce.
Taky se divím, jak si to původní zhotovitel vytvářel, protože v tom rohu jsou oba pásky tak napěchované, že to šlo sotva zavřít.
Každopádně díky. Nakonec to nebylo komplikované.
Naposledy upravil(a) kolovratek7 dne 01 čer 2020, 15:09, celkem upraveno 1 x.
FHonza píše:Kremik píše:...
Vysvětloval to tím, že v oku jsou pouze svaly, které čočku zplošťují, vybouluje se prý uvolněním těch svalů sama.
S tímto jsem se tedy neztotožnil, protože v tom vidím dva rozpory.
...
Ale je to opravdu tak. Je tam řasnaté těleso. Jeho stahem se čočka zploští. Po uvolnění se vlastní pružností vyklene.
Ano, co je v oku se všeobecně ví už ze školy, to nerozporuju. V rozporu s tímto byl ovšem fakt z praxe, že silou do dálky zaostřit nedokážu, do blízka ano.
Trošku jsem to sledoval a asi už vysvětlení mám. Jen je s podivem, že to musím vyslovit já, laik, a ne někdo z lékařského spektra. Ale to je jedno.
Svaly (zmíněné řasnaté tělísko) opravdu tahají za čočku, čímž ji zplošťují, roztahovat ji nemá co. Jsou ovšem tak titěrné, že jejich napínání člověk obvykle nijak nepociťuje.
Ovšem lidský organismus když nemá jak zploštit čočku se hned tak nevzdává. Pokud potřebuje zaostřit do blízka, zřejmě napne - protáhne celou bulvu! Asi jediné, čím by to mohl udělat, jsou svaly pohybující celým okem. Pokud tahají za oko "z obou (více) stran zároveň", oko se nepootočí, protože síly se vzájemně ruší, ovšem jejich součet oční bulvu nějak zdeformuje, protáhne, čímž posune sítnici (stačí její část) do ohniska a člověk pak vidí co potřebuje. Protože tyto svaly jsou podstatně muhutnější než řasnaté tělísko, je i jejich napětí mnohem více znát. Tak mnohokrát více, že napětí řasnatého tělíska je v porovnání s nimi už pro člověka jen stěží rozeznatelné.
Nemůžu říct, že to tak nutně musí fungovat u všech. Pokud se to někdo (třeba již v dětství) nenaučil, možná mu to teď ani nepůjde, kdyby to chtěl zkusit.
Text kurzívou je neplatný, protože je to přesně naopak - stahem řasnatého tělíska se čočka VYKLENE.
Tím je celá záhada vyřešena.
O utajených či méně známých schopnostech oka jsem se přesvědčil, když mi jednou při řezání dřeva skočila maličká tříska do oka. Vůbec nebyla vidět, ale oko dráždila řádně. Snažil jsem se ji před zrcadlem vytáhnout, ale marně. Jediné, co jsem viděl bylo to, že se bulva v postiženém místě zvlnila! Jako když se vyfukuje balón! To mě docela polekalo, tak jsem zanechal pokusů a jel na pohotovost. Ovšem než jsem tam dojel a vzali mě, oko si to zřejmě vyřešilo samo. Doktorka už tam nic neviděla, tak jsme jen pokecali. Zvlněné části bulvy nevěřila. Brala to jen jako že pacoš mele nesmysly. Napsala mi jakousi mast, kterou jsem ani nevyzved a tím to skončilo. Samotnému mi to bylo záhadou, ale teď už je to asi jasné. Svaly zatáhly protisměrně, čímž na sebe převzaly napětí z povrchu oka, který se tím pádem uvolnil a zvlnil. Jak prosté a přitom dokonalé!
Pokud se teda nepletu. Klidně se k tomu vyjádřete jak chcete.
Editováno na základě nově zjištěné informace, viz příspěvek na další straně.
Naposledy upravil(a) Kremik dne 22 čer 2020, 04:28, celkem upraveno 1 x.
Môže byť.
Stále riešime fokus, ale čo clona? Aj tá má vplyv na ostrosť, viac svetla=väčšia ostrosť. Alebo naopak, moc svetla=slabá ostrosť. Pri rozmazanom videní do diaľky za jasného dňa stačí prižmúriť. Kedysi som mal také dierkované okuliare, skrátka ako by som pozeral cez cedník, a naozaj to zlepšovalo ostrosť do diaľky. Pritom žiadna optika, iba kus plastu s dierkami.
Stále riešime fokus, ale čo clona? Aj tá má vplyv na ostrosť, viac svetla=väčšia ostrosť. Alebo naopak, moc svetla=slabá ostrosť. Pri rozmazanom videní do diaľky za jasného dňa stačí prižmúriť. Kedysi som mal také dierkované okuliare, skrátka ako by som pozeral cez cedník, a naozaj to zlepšovalo ostrosť do diaľky. Pritom žiadna optika, iba kus plastu s dierkami.
Je na čase vymeniť primátora Bratislavy, a celú tú neschopnú pakáž okolo.
Nikdo nic? Všichni tedy souhlasíte s tím, že oko zaostřuje pouze do dálky, když koukáme do blízka, čočka je v uvolněném stavu?
Dobře, jenže z toho plyne jeden již dříve zmíněný důsledek:
Buď
a) koukání přiliš z blízka oku nijak nevadí, protože oko nemá čím čočku více vyboulit než je její klidový stav. Potom tedy celé generace rodičů zcela zbytečně napomínaly své ratolesti ať při čtení nebo psaní úkolů zvedají hlavy a nedívají se z pár centimetrů,
nebo
b) koukání na předměty z kratší vzdálenosti než by odpovídala ostrému vidění při uvolněné čočce způsobuje, že původně kulatá oční bulva postupně ale trvale mění svůj tvar do tvaru ragbyového míče. Jak by ale k tomu docházelo, když oční tlak se snaží udržovat oční bulvu neustále kulatou?
Co je tedy správně? a), nebo b) ???
Dobře, jenže z toho plyne jeden již dříve zmíněný důsledek:
Buď
a) koukání přiliš z blízka oku nijak nevadí, protože oko nemá čím čočku více vyboulit než je její klidový stav. Potom tedy celé generace rodičů zcela zbytečně napomínaly své ratolesti ať při čtení nebo psaní úkolů zvedají hlavy a nedívají se z pár centimetrů,
nebo
b) koukání na předměty z kratší vzdálenosti než by odpovídala ostrému vidění při uvolněné čočce způsobuje, že původně kulatá oční bulva postupně ale trvale mění svůj tvar do tvaru ragbyového míče. Jak by ale k tomu docházelo, když oční tlak se snaží udržovat oční bulvu neustále kulatou?
Co je tedy správně? a), nebo b) ???
Kremik píše:... koukání přiliš z blízka oku nijak nevadí, protože oko nemá čím čočku více vyboulit než je její klidový stav ...
Koukání zblízka namáhá oko úplně jinak (s čočkou nijak nesouvisí). Jsou namáhány oční svaly, které hýbou celou oční bulvou. Čím blíže je sledovaný předmět, tím více se musí vyrovnávat paralaxa (paralaxa se zvětšuje).
