Výměník v paneláku
Moderátor: Moderátoři
Výměník v paneláku
Naše sídliště - 3 velké paneláky - je napojeno klasicky na výměník. Nyní ale přišla místní teplárna s nápadem tento výměník zrušit s tím, že každý dům bude mít svůj vlastní malý "výměník" ve sklepě, prý to přinese významnou úsporu, jedná se údajně o sofistikovaný systém. Máte s tím někdo zkušenosti ? Dali nám (SVJ) na rozmyšlenou .Děkuji.
Celé sídliště Jižní Svahy ve Zlíně, obě Bartošovky a několik dalších sídlištních lokalit jsou takto předělané. Z centrálních kotelen, centrální přípravy TUV a čtyřtrubkového rozvodu na dvoutrubkový, malá a velmi výkonná, bezobslužná výměníková stanice pro topení i přípravu TUV je ve sklepě každého paneláku. Každá stanice má svůj, individuálně odladěný SW na konkrétní typ baráku, počet stoupaček a průřezy, orientaci baráku, ztráty atd.
Všecko je propojené s centrálním dispečinkem komunikačními linkami /větší část rychlými linkami 4-20mA, část RS485/, ve kterém sídlí i poruchová topenářská četa, na telefonu jsou elektrikáři a softvérák.
Služba dispečinku je 24/7, na vizualizaci každého baráku i kotelen vidí dozor online úplně všecko, co se kde děje.
Kromě toho je v každém baráku dispečinkem dohodnutý občasný "dozor", jehož telefon má dispečink.
Při nějaké hlouposti /případný výpadek jističe při nějakých řadových výpadcích nn sítě apod./ tam může zaskočit a nemusí vyjíždět četa. I otevřené rozvaděče mají IP20, takže jistič může nahodit, nebo sw resetovat jen poučená osoba.
Ano, je to při konstantním spádu 95/75 na páteřním dvoutrubním rozvodu celkově o hodně úspornější, než je centrální příprava TV, TUV a následný rozvod čtyřtrubkou.
Kdybys potřeboval víc informací, dám Ti do SZ telefon na člověka, který to celé projektoval.
Všecko je propojené s centrálním dispečinkem komunikačními linkami /větší část rychlými linkami 4-20mA, část RS485/, ve kterém sídlí i poruchová topenářská četa, na telefonu jsou elektrikáři a softvérák.
Služba dispečinku je 24/7, na vizualizaci každého baráku i kotelen vidí dozor online úplně všecko, co se kde děje.
Kromě toho je v každém baráku dispečinkem dohodnutý občasný "dozor", jehož telefon má dispečink.
Při nějaké hlouposti /případný výpadek jističe při nějakých řadových výpadcích nn sítě apod./ tam může zaskočit a nemusí vyjíždět četa. I otevřené rozvaděče mají IP20, takže jistič může nahodit, nebo sw resetovat jen poučená osoba.
Ano, je to při konstantním spádu 95/75 na páteřním dvoutrubním rozvodu celkově o hodně úspornější, než je centrální příprava TV, TUV a následný rozvod čtyřtrubkou.
Kdybys potřeboval víc informací, dám Ti do SZ telefon na člověka, který to celé projektoval.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 15 čer 2020, 18:42, celkem upraveno 1 x.
Myslím, že se tam toho moc nečistí, protože v primáru i sekundáru je specificky upravená voda. Podrobnosti okolo údržby neznám, ale vím určitě, že první "čistý" rok provozu, po několikaměsíčním odladění sw, komunikací a vychytání much, neměla v takto vybavených barácích poruchová četa prakticky co dělat.
Jistěže - například z mnoha tisícovek čerpadel asi 30 typů, se může několik ks posrat, značkové i v záruce.
To samé jsou desítky tisíc čidel, tisíce servoventilů, průtokoměrů, měřičů všemožných tlaků - a kvanta elektroniky.
Přestože je elektronika od firmy B&R, tak z tisíců převodníkových modulů, stovek CPU a terminálů, se pár posrat může.
V terminologii výrobců polovodičů se tomu říká "období časných poruch", charakterizované dobou 200-500h.
Během tohoto úseku celkové životnosti součástky, kleknou ty z nich, které výroba a kontrola sice uznala v toleranci, ale které buď byly na dolní hranici té tolerance, anebo mají "genetickou" vadu materiálu uvnitř.
Pěkně a srozumitelně, i pro vysokoškoláky, to popisuje pan ing. Stach, třeba ve svých publikacích "Výkonové tranzistory v nízkofrekvenčních obvodech" a jako člen kolektivu, co napsal knihu "Měření polovodičových součástek". Obě by měly být dostupné na internetech, je tam všecko
Jistěže - například z mnoha tisícovek čerpadel asi 30 typů, se může několik ks posrat, značkové i v záruce.
To samé jsou desítky tisíc čidel, tisíce servoventilů, průtokoměrů, měřičů všemožných tlaků - a kvanta elektroniky.
Přestože je elektronika od firmy B&R, tak z tisíců převodníkových modulů, stovek CPU a terminálů, se pár posrat může.
V terminologii výrobců polovodičů se tomu říká "období časných poruch", charakterizované dobou 200-500h.
Během tohoto úseku celkové životnosti součástky, kleknou ty z nich, které výroba a kontrola sice uznala v toleranci, ale které buď byly na dolní hranici té tolerance, anebo mají "genetickou" vadu materiálu uvnitř.
Pěkně a srozumitelně, i pro vysokoškoláky, to popisuje pan ing. Stach, třeba ve svých publikacích "Výkonové tranzistory v nízkofrekvenčních obvodech" a jako člen kolektivu, co napsal knihu "Měření polovodičových součástek". Obě by měly být dostupné na internetech, je tam všecko
Myslel som to inak. Na sekundári je predsa TUV, čo je ohriata (pitná) SV. A s tým súvisa všetky tie starosti, ako filtrácia, odvápňovanie, sinice, riasy, legionela, anódové tyče, revízie, spatné klapky, pretlakové ventily,... Ak je to všetko na jednom mieste, je k tomu odborná obsluha, ktorá je tam tak či tak. Ale ak je to na desiatkách miest a už za to nejak nikto neberie zodpovednosť, veď blbý občan nech už sa stará sám...? Neviem, len sa pýtam.
Jde o předávací stanice u nás ve městě se toto předělávalo v letech 1995 - 1996 (v té době jsem pracoval jako údržbář MaR a měl jsem na starosti údržbu VS tak že jsem byl přímo u předělávání a pak i jako údržbář těchto předávacích stanic) kdy se výměníky předělávali na tento systém. V panelácích jsou pak tyto předávací stanice kam se z kotelny přivádí teplá voda a pokud jde o topení tak to řídící systém v topném období přímo reguloval mícháním vstupní vody se zpátečkou z topení v paneláku podle venkovní teploty. TUV se ohřívá tak že topná voda z kotelny prochází malým výměníkem který ohřívá vodu z vodovodního řádu a ten pak dodává teplou vodu do malého zásobníku aby se pokryla větší spotřeba vody (špička) ve špičce než řídící jednotka naplno otevře ventil ten je ovládán servem "BELIMO". TUV co jde do stoupáček v paneláku se ohřívá na teplotu do maximálně 57°C. Řídící systém je v několika desítkách předávacích stanic typu SAUTER (několik řídících jednotek ještě mám) a v jiných předávacích stanicích je použit řídící systém HANOWEL.
Za bezpečnost, provoz a údržbu technického zařízení, zodpovídá jeho majitel. Pokud do paneláku, po dohodě s SVJ (smluvní ujednání), teplárenská společnost instaluje svou předávací stanici tepla, musí se o ní také na své vlastní náklady starat. Jediné, co SVJ zajistí, je uzamykatelný prostor, přívod studené vody k jejímu ohřevu (TUV) a elektřinu pro provoz té stanice, která slouží výhradně potřebám domu (SVJ). Sinclair má pravdu, provoz bývá úspornější. Spotřeba na sídlišti adresnější. Odpadají dohady při rozúčtování nákladů na TUV mezi několik paneláků a jejich bytů, úhrada neměřených úniků teplé vody po cestě z centrální výměníkové stanice. Dům si zaplatí jen to teplo, které opravdu spotřebuje. Protože na vstupu do domu je u tohoto dvoutrubkového systému celoročně přiváděna primární topná voda, členové SVJ si mohou sami stanovit, kdy se začne a skončí s topením, jak teplá voda (TUV) má být, noční útlumy topení a ohřevu TUV, apod. To vše může přinést úspory. Měření, řízení, regulace, dálkový přístup z centrálního dispečinku – to se již stává standardem. Není třeba se obávat přechodu ze čtyřtrubky na dvoutrubku. Největším problémem bývá nalezení vhodného místa ve sklepě, kam by se ta předávací stanice tepla instalovala... ...a pochybnosti některých členů SVJ typu: „jakou levotu to na nás ta teplárna zase zkouší“
Děkuji za vysoce kvalifikované odpovědi, takže se tedy rozhodně jedná o kvalitativní změnu k lepšímu po všech stránkách. Jen pro upřesnění : Teplárna s tímto řešením přišla poté, co jeden z těch 3 baráků začal vážně uvažovat o odříznutí od teplárny z důvodu vysokých nákladů na topení - nemají dům totiž zateplen. No a teplárna, aby nepřišla o zákazníka, tak přišla s tímto řešením ale s tím, že ty úpravy musí být ve všešch 3 domech, tedy i v našem, kde vysoké náklady nemáme. Jistou nedůvěru budí i to, že ta rekonstrukce bude pro nás zdarma - celé to půjde údajně na vrub teplárny. Navíc někdo přijde samozřejmě o sklep.
Nechcem nikomu protirečiť, ale s prevádzkovateľmi panelákov má skoro každý, či vlastník, alebo nájomník svoje skúsenosti. Keď prevádzkovateľ začne ľudí presviedčať, alebo tlačiť do niečoho, tak je to v konečnom dôsledku voľajaký ojeb. Či už sa jedná o teplo , teplú vodu, elektrinu, výťahy a rôzne iné akože zlepšenia pre užívateľov. Jediné čo sa oplatilo bolo zateplenie a s tým spojená výmena okien a dverí, ale aj tam stavebná firma v spolupráci s vedením spoločností ošulila užívateľov o nejaké peniaze. Samozrejme niektoré zariadenia už nevyhovujú novým normám, ale skoro vždy je v norme napísané, že zariadenie vyhovuje podľa noriem platných v dobe vyhotovenia a v súlade s novýmí normamy je treba zariadenie upraviť pri rekonštrukcii, alebo výmene a podobne. Viem o čom hovorím. Robil som v BD 35 rokov z toho 23 rokov ako revízny technik.
Není pravda, i rozvody se postupně mění. Proti zateplení je v tom jedna zásadní potíž - zatímco při zateplování máš maximálně nějakou dobu před okny lešení, při výměně rozvodů je třeba jít do bytu a do jádra. A dost často i bourat to, co už tam někdo postavil. Takže dohodnout se na tom a vůbec dokázat nacenit tyhle práce je podstatně složitější. Vyměnit ležaté rozvody dole ve sklepech je proti tomu hračka.Behemot píše:Zajímavý že polepit fasádu papundeklem apod. zvládnou všude, ale že se nejpozděj po 50 letech má udělat TOTÁLKA všech rozvodů, to už mají v naprosté většině případů všude v prdeli. A nezřídka když už se to udělá, tak celkem běsným způsobem