Stroboskop na motory

[EKKAR]

Úhel sepnutí kontaktů byl důležitej pro časovou konstantu nárůstu magnetickýho pole v zapalovací cívce, když by sepnutí kontaktů před dalším rozepnutím (určujícím okamžik přeskočení jiskry) trvalo moc krátkou dobu, nestačila by se v magnetickým poli tekoucím jádrem zapalovací cívky nahromadit dostatečná energie pro dost silnou jiskru. Přesný hodnoty byly předepisovaný výrobcem cívky, řešilo se podle toho i konstrukční uspořádání jádra a vinutí včetně odporu a průřezu drátů. Je možný, že v tom bastlu tu část schématu pro měření úhlu sepnutí nikdo vůbec nezapojil ...

[Celeron]

No a tušíš jak to odzkoušet? A proč to v klidovým stavu ukazuje těch 60 nebo 90 stupňů?
Jestli to je jak píšeš, tak se úhel asi nastavoval velikostí odtrhu na přerušovači.
Jak to vlastně bylom jiskra prskla při rozpojení přerušovače?

[EKKAR]

U 4-válce je vačka se 4 hranama, je to v podstatě zdeformovanej čtvereček. Spojenýma kontaktama teče proud z cívky do kostry, cívka je druhým koncem propojená "přes klíček" na +12V z baterky/alternátoru (dřív i dynama), takže když stojí motor, teče do cívky trvale proud. Kontakty jsou uložený na desce, která se může vůči vačce natáčet proti jejímu pohybu - jedna za ni "tahá" odstředivá regulace, druhak i podtlak ze sání přes membránu. V klidu motoru je deska natočená tak, že k rozpojení kontaktů dochází v bodě "základního statickýhopředstihu" = u škodáren to bejvávaly 4° před HÚ. Když se motor roztočí a od vačky ozubeným soukolím i rozdělovač, zvýší odstředivá i podtlaková regulace předstih podle nastavený křivky tak, aby motor stíhal zapalovat dřív, než se v relativně pomalu rozhořívajícím se palivu píst dostane za horní úvrať - a nevznikaly pozápaly, který snižujou výkon. Dneska to dělá elektronika, která dokáže i upravit předstih podle signálu z čidla klepání tak, aby motor běžel co nejefektivnějším způsobem na palivo s aktuálním o.č.

No a to přeskočení při přerušení obvodu - nárůst proudu indukčností je po sepnutí obvodu pomalejší, než pokles při vypnutí. Větší strmost ΔI při vypnutí podle indukčního zákona zvyšuje napětí naindukovaný na cívce a z ní se v zapalovací cívce podle principu autotrafa transformuje nahoru na vn. Spolupůsobí tam i impedance přívodů od baterky k cívce, když proud zapneš, dochází k mžikovýmu úbytku napětí, kterej snižuje maximální dosažitelnej proud, zatímco při vypnutí ho snižuješ z dosažitelnýho maxima na nulu - prostě napětí naindukovaný v primárním vinutí je u cívky pro dynamo-bateriový zapalování při rozepnutí kontaktů vyšší než při sepnutí. U zapalování s jiným principem tvorby vn je to jiný, třeba klasický kondenzátorový systémy líp pracujou se spínacím impulsem a u dynamo-baterkovýho zapalování se rozpínací impuls musí invertovat ...

[Kremik]

Taky mám něco podobnýho, ale je to větší bedna a jsou v tom dva C520D. Zkoušel jsem zda fungují měřáčky a stroboskop, jak přesně to funguje jsem zatím nezkoumal. Tak kdybyste na něco přišli, sem s tím. Zatím je to pro mě zajímavé jen pro ty C520, krom těch dvou mám jen jeden jediný.

[Celeron]

U 4-válce je vačka se 4 hranama, je to v podstatě zdeformovanej čtvereček.

Tohle tak nějak vím, ale jak to měření úhlu odzkoušet? Trochu mě mate když se nastavoval předstih 4 st PřHÚ, proč je ten maximální úhel na stupnici pro čtyřválec 60 a pro šestiválec 90 st, přičemž hodnoty do 10 st jsou na stupnici tak malinký že je nerozlišíš.
Takže z čeho ten měřák vlastně ten úhel měří? Poměr mezi přerušovačem a stroboskopem a nebo poměr sepnutí a rozepnutí přerušovače? Na nějaký sofistikovaný zapojení zapomeň, je v tom kolem měřáku jen pár trimrů, trandů a diod.

[hafca]

Já mám něco podobného. Je to staré zapojení asi z Elektoru, jen to nemá stroboskop, ten jsem měl zvlášť. Je to poměrně jednoduché zapojení a úhel sepnutí je na stupnici rovnoměrně 0-100%. 0 při rozepnutých kontaktech a 100 při sepnutých. Teď to má syn na seřizování staré Octavie.

[Brozicek]

....Ale jak odzkoušet funkci "úhel" mi moc jasný není. Tušíte prosím někdo, jak by to mělo makat? ........

Snažil jsem se nějak najít přes Google nějaké schéma, jak je ten měřič úhlu sepnutí kontaktů vlastně zapojený. Marně. Tak jsem zkusil zapojit mozek a zkusil si ten princip odvodit. Mělo by to asi pracovat takto (pro čtyřválcové motory):
- Vačka je vlastně čtyřhran. Takže k sepnutí a rozepnutí kontaktu dojde 4x na jedno otočení vačky o 360°. Na jeden válec tak připadá 90°.
- Pokud je vzdálenost kontaktů příliš velká, že kontakt vůbec nesepne, tak je úhel sepnutí 0°.
- Pokud se kontakt vůbec nerozepne, je úhel sepnutí 90°.
- Pulzy 0 a 12 V od kontaktu se podle nastavení velikosti odtrhu šířkově mění od trvalé nuly do trvale 12V. Střední hodnota toho pulzního napětí pak odpovídá úhlu sepnutí. Při pulzech 1:1 je úhel sepnutí 45°.
- Klasický deprez systém měřidla ukazuje vždy střední hodnotu. Takže když na kontakt kladívka připojím přístroj se sériovým odporem takové hodnoty, aby při sepnutém kontaktu ukazoval maximální výchylku, má ta maximální výchylka hodnotu 90°.
- Pokud nyní snížím sériový odpor měřáku tak, aby se citlivost zvýšila o 1/3, tak maximální výchylka přístroje odpovídá 60° (při rozpojeném kontaktu by ručička byla za rohem).
Jen mi tady nesedí fakt, že napětí na rozpojeném kontaktu se mění od 12 až do cca 14V. Pokud nastavím maximální výchylku ve stopu, tak po nastartování motoru by byla chyba měření asi 20%. Tuto chybu lze korigovat tak, že maximální výchylka ručky se rovnou nastaví pro napětí 14V. Při stopu motoru pak bude přistroj ukazovat nulu při sepnutém kontaktu, nebo necelou maximální výchylku při rozepnutém kontaktu.
A jak odzkoušet funkci měření úhlu sepnutí na stole bez připojení na motor? My jsme simulovali funkci kladívka tak, jsme na stole dali minus pól na list pilky na železo a jezdili po zubech pilky nějakým pevným vodičem, např. hřbet nože apod. Měřák pak ukazoval kolísající úhel sepnutí podle toho, jak se dařilo impulzy na zubech pilky vytvářet.

[Brozicek]

Já jsem si vyrobil do Moskviče ještě krabičku kondenzátorového zapalování. Tyto moduly zapalování se daly i koupit, ale z vlastní výroby bylo větší potěšení.
Výhodou bylo, že dávalo stálou a kvalitněší jiskru, a to i když při startování pokleslo napětí starší baterie třeba jen k 6 voltům. Další výhodou bylo, že se neopalovaly kontakty přerušovače. Jiskra se spouštěla od kontaktu přerušovače, takže nadále fungovala otáčková i podtlaková regulace předstihu.
Koupil jsem si také novou druhou zapalovací cívku, která byla připojena na ten modul zapalování. Takže při poruše modulu nebo té druhé zapalovací cívky jsem snadno přešel na původní systém s ruskou cívkou..
Naštěstí mi to vlastní zapalování nikdy neselhalo.

[pepik9]

Prostě PWM. Chyba změny napájecího napětí by se mohla dát odstranit zapojením měřidla do můstku.

[Celeron]

Brožíčku díky!
Stále prší a tak si dám poobědovou chrupku a pak zkusím pulzní gener poslat na kabel přerušovače a budu měnit kmitočet a střídu. Jen doufám, jestli bude jeho výstupní napětí stačit, ani nevím, jestli je jen TTL a nebo jde i do vyšších napětí. Už jsem s ním hrozne dlouho nedělal. V nejhorším na jeho výstup nabastlím KC-čko přes odpůrek na 12V.

[Milan_F]

Tahle debata mi připomněla, že se mi válí v regálu zřejmě ta verze z AR. Kdysi jsem jí koupil nedostavenou, ale protože trafo utrpělo při dopravě nehodu, už jsem to ani já nedokončil. Pokud by měl někdo zájem, pošlu to tak jak je vidět na fotkách, za 300Kč + poštovné dál.

Ahoj, je ten kryt trafopájky použitelnej? Jestli na něm nejsou jiný úpravy mimo těch direk z boku, měl bych o něj zájem.

[Brozicek]

..... zkusím pulzní gener poslat na kabel přerušovače a budu měnit kmitočet a střídu. Jen doufám, jestli bude jeho výstupní napětí stačit ....

Já jsem popsal jen princip měření. Konkrétní zapojení může být různě modifikované. Měřák nemusí být zapojen a napájen přímo z kontaktu přerušovače.
Např. měřidlo pro úhel sepnutí kontaktů může být napájeno z vhodného stabilizátoru třeba 8V, odvozeného z palubní sítě 12 až 14V. Takže výchylka není závislá na napětí v autě. Druhý konec měřáku může být spínán NPN tranzistorem. A báze toho tranzistoru kopíruje přes odpor impulzy 0V a 12V z kladívka.
- To možné popsané zapojení s tranzistorem by bylo vhodné k otestování pomoci impulzního generátoru.
- Pokud se jedná o nejjednodušší zapojení, kde je měřák napájen přímo z kladívka, tak s tím generátorem impulzů to nemusí fungovat. Ten generátor by nesimuloval funkci kladívka. Můžeš zkusit připojit na kostru ten měřící vývod pro kontakt kladívka na rozdělovači. Přístroj by mohl ukázat maximální výchylku na rozsahu 90°. Pak půžeš zkusit přes nějaký ochranný odpor přivést napětí 12 V na měřící vývod pro kontakt kladívka na rozdělovači. Přístroj by mohl ukázat 0°. To by ukázalo na to jednoduché zapojení. Impulzy pak nasimuluješ tou pilkou, na které je kostra, a tím cvrnkátkem, na kterém je 12 V přes ochranný odpor. Měřák by cvičil někde v rozsahu od 0° do 90°.
Já bych se nejdříve proběhl po tišťáku toho přístroje a zkusil si nakreslit konkrétní situaci.

Jinak s těmu pulzy generovanými s pilkou na železo jsme "vyráběli" jiskry na svíčce nebo rozblikali výbojku stroboskopu. "Bzučení" po těch zubech vytvoří dost vysokou frekvenci "kladívka", která se jinak ručně nenasimuluje.

[Brozicek]

Podíval jsem se podrobněji na ta schémata, která sem dal kolega "hafca". Vstup "Mass eingang" by měl být měřící vstup a asi se připojuje na kontakt kladívka na rozdělovači.
V poloze "C" přepínače funkcí se měří úhel sepnutí kontaktů. Je to přesně zapojení, které mne napadlo jako jedna z variant. Měřák je napájen ze stabilizovaného napěti 5V a spínán na kostru tranzistorem NPN. Impulzy z kladívka rozdělovače jsou přivedeny do báze spínacího tranzistoru T2 přes filtr s tranzistorem T1. Úhel sepnutí je zde definován v procentech, takže 100% odpovídá 90°.

[Celeron]

Takže otáčkoměr odzkoušen RC simus generátorem. Pokud pošlu na kabel pro připojení na přerušovač 200Hz, tak měřák ukazuje pro čtyřcylind 6000 ot/min. Chodí to celkem přesně, 100Hz je 3000ot/min a 50 a 150Hz je taky správná výchylka.
Měřák úhlu ukazuje při rozpojeným kabelu k přerušovači 60 st. Když se připojí na 0V napájení, tak ukazuje 0 st. Připojil jsem pulzní gener, nastavil obdélník 100Hz střída 50% tak to ukázalo to do půlky stupnice, 30 st. Když jsem měnil střídu od cca 10 do 90% (víc to nešlo, gener je poblíž maximální a minimální střídy nějakej divnej, 100HZ se rozpadne), tak se ručka měřáku hejbala cca od 5 do 55 stupňů.
Tak to vypadá, že celej měřák má vše v pořádku i když mi dárce tvrdil, že nechodí.