Anténa našikmo
Moderátor: Moderátoři
A kutilmile - nelituju tě
Hill: Díky, teda to je věda...
V patici antény není zesilovač, tato anténa je obyčejná.
Zatím jsem odpoledne na cestu z práce zkusil na zkoušku vyměnit krátký proutek za dlouhý 85 cm prut, ale zdálo se mi že rádio chrčí (slabší signál) i v místech kde dříve byl příjem dobrý, ale možná to bylo tím lijákem. Ale Vltava, se mi zdálo že tam neprolézala skoro vůbec, jen v jednom místě na vteřinu.
Pokračovat ve zkoumání budu asi až v pondělí až pojedu do práce, jak to bude hrát až pojedu do toho kopce..
Doma to zatím je OK. Mám věžičku PMC-DR45L
A kutilmile - nelituju tě
EKKAR píše:... správná dýlka prutu jako vertikálního monopólu by pro VKV FM pásmo byla asi 180cm...
To si kapku přehnal ne? Má se jednat o monopól λ/4. To je při při střední frekvenci cca 98MHz přibližně 765 mm. Mechanická délka se podle průměru prvku a činitele zkrácení bude pohybovat mezi 70 až 75 cm.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
A kutilmile - nelituju tě
EKKAR píše:Pokud vím, tak základní prutovka nad vodivou "zemní" plochou se počítá jako λ/2 neboli PŮLKA. A ta má pro FM2 pásmo dýlku cca metr osmdesát zaokrouhleně. Čtvrtka se kterou počítáš ty už se bere jako zkrácená anténa.
To mi teda spočítej jaká je λ při f=98MHz. Prosím i se vzorcem a dosazenou hodnotou rychlosti šíření elmag. vlnění.
Nevychází ti to pro FM2 ani na tu "půlku". Ta tvoje půlka je naladěná někde na 80 MHz, v praxi spíš asi ještě níže.
A k běžnému rozhlasovému přijímači pro FM natož k autorádiu se půlvlnný monopól fakt nepoužívá. Jó pro komunikační přijímače ("amatérská rádia", CB, PMR atd.) to je něco jiného.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Pro VKV rozsahy se ale používají buď pasivní antény (například třídílná teleskopická prutovka pro japonské vozy do roku výroby asi 2003, zasouvatelná do levého sloupku A má vysunutá délku kolem 95 cm šikmo ke středu střechy, což vychází na tříosminu. Tedy 3λ/8.
Nalisovaný kabel také nemá parametry koaxiálu 75 Ω, podle tenkého jádra volně loženého v tenkostěnné PE hadičce o vnitřní světlosti asi 4,5 mm, na níž je opletení, mi vychází vlnová impedance kabelu dost přes 200 Ω (jestli jsem rozměry netrefil přesně, omlouvám se, ale nemám čas někde hledat, jestli se mi v zádobách nenudí nějaký uříznutý kabel).
Prostě anténářská pravidla, která známe od domácí techniky, v autě platí jen velmi omezeně - a hlavně to běhá na jiné impedanci-
Dnes se dělají vesměs aktivní antény, zářiče jsou kratší a kratší, až k žraločí ploutvi, nebo pahýl, na který se chytá i DAB na frekvencích typicky o 75% vyšších, ba někdy i UHF pásmo, připadá mi to, že výrobci ji "ladí" kompromisně metodou pokus/omyl, aby v nějakém esteticky přijatelném místě karoserie ještě "přijatelně účinkovala, ať už vysílač používá vertikální nebo horizontální polarizaci, ale nepřebudila předzesilovač moc často silným blízkým signálem". U některých antén si můžu i vybrat, jestli budu používat ten originální 10 cm prciš, nebo místo něj našroubuju oktavácký 40 cm ovíjený prut. Jestli jezdím místy, kde neoriginální delší anténa potřebuje nachytat co nejvíc, bude to hrát líp, ale musím počítat s tím, že přibude míst, kde se mi do rádia křížovou modulací dostane program silného vysílače a bude v celém rozsahum bez ohledu na to, jakou frekvenci oscilátoru v přijímači syntezátor udržuje.
Sám uznáváš, že půlka se bere jako základ PRO VÝPOČTY - to, že se běžně používají "zářiče" dýlky λ/4 a kratší je přesně popsaný Hillem nad mým postem. Včetně toho, že prostá PASIVNÍ anténa v podobě pouhýho prutu už se v automotive nepoužívá vůbec - ale pořád se z parametrů půlvlnnýho monopólu trčícího nad vodivou pseudozemní plochou vychází při návrhu, bere se prostě jako referenční parametr. A jestli je skutečná dýlka půlvlnnýho prutu metr osmdesát nebo metr šedesát - o to se v týhle debatě rozhodně vůbec nejedná. Nepočítáme konkrétní konstrukční návrhy, bavíme se o rámcovým obrázku, jak to může vypadat.Eleman píše:EKKAR píše:Pokud vím, tak základní prutovka nad vodivou "zemní" plochou se počítá jako λ/2 neboli PŮLKA. A ta má pro FM2 pásmo dýlku cca metr osmdesát zaokrouhleně. Čtvrtka se kterou počítáš ty už se bere jako zkrácená anténa.
To mi teda spočítej jaká je λ při f=98MHz.
....
A k běžnému rozhlasovému přijímači pro FM natož k autorádiu se půlvlnný monopól fakt nepoužívá. Jó pro komunikační přijímače ("amatérská rádia", CB, PMR atd.) to je něco jiného.
P.S. - rychlost šíření při skutečnejch výpočtech dosazuju jako 299 792 430m/s plus samozřejmě zahrnuju čunitel zkrácení vinou korekce tloušťky prvků nebo z důvodu nižší rychlosti šíření prostředím při použití koaxiálního vedení.
A kutilmile - nelituju tě
Co je to podle tebe půlka? Půlvlný monopól?
Jenže jako základ běžných antén se bere půlvlnný dipól, ten je ale souměrný. a polovina půlvlnného dipólu je čtvrtvlnný monopól, druhá půlka je "nahražena" vodivou plochou, zemí, kastlí auta, osobou apod. a o tom je tu řeč.
Čtvrtvlnný monopól v (plné délce) je nezkrácená anténa a je laděná právě svojí délkou. Zkrácené antény je třeba ladit umělým prodloužením např. cívkou.
Hill uvádí další možnosti autoantén pro příjem dalších vlnových rozsahů včetně vysokoimpedančníko koaxiálu, ale to už je vždy o kompromisech
Jo a pořád tady nevidím ten výpočet.
Ale nic, ty si tady odborník přes všechno, jen jsem musel reagovat na určité nepřesnosti.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich