Nahrávání z gramo NZC431 na mgn TESLA 444 DE LUXE - jak ??
Moderátor: Moderátoři
Syron se ptal na začátku předchozí strany, co znamená ten znak Ducha svatého na vršku některých 106NU70.
Pak to svými moudry rozjebal a poslal jinam Konosuke.
Že Syron poflusá svými zelenými chrchly všecko, co souvisí s Teslou, to už je tady takový folklór.
Patří to k němu, jako k jižní Moravě cimbál.
Takže si, Jardo, z jeho výlevů nic nedělej. On má vždycky pravdu a má poslední slovo podobně, jako Zákon.
Kromě toho, vůbec nemám chuť se v těch jeho chrchlech nimrat, abych hledal jím psaný blbosti o úrovních, impedancích a šumu.
Normálnímu hetero bělochovi bych řekl - hoď sem výpis z DIN45500 list 8+9 a pak se budeme bavit dál, co je špatně.
Ale to je zde nereálné, tak to vzdávám předem. Prostě má pravdu, ty bolševický třešně jsou fakt zelený.
Pak to svými moudry rozjebal a poslal jinam Konosuke.
Že Syron poflusá svými zelenými chrchly všecko, co souvisí s Teslou, to už je tady takový folklór.
Patří to k němu, jako k jižní Moravě cimbál.
Takže si, Jardo, z jeho výlevů nic nedělej. On má vždycky pravdu a má poslední slovo podobně, jako Zákon.
Kromě toho, vůbec nemám chuť se v těch jeho chrchlech nimrat, abych hledal jím psaný blbosti o úrovních, impedancích a šumu.
Normálnímu hetero bělochovi bych řekl - hoď sem výpis z DIN45500 list 8+9 a pak se budeme bavit dál, co je špatně.
Ale to je zde nereálné, tak to vzdávám předem. Prostě má pravdu, ty bolševický třešně jsou fakt zelený.
Jasně jsem napsal, že ty magnetofony ve srovnání s ostatními socialistickými nebyly tak špatné. A tu normu si může přečíst každý, kdo má zájem.
Za daných možností ty výsledky spíš budí obdiv, co dokázali vyrobit. Mimo kameru: mně se tenkrát ten magneťák(B444...) velice líbil, slintal jsem po něm jak čokl, ale byl absolutně mimo moje finanční možnosti. Navíc nebylo jednoduché ho sehnat. Víc ty tvoje cigaretové vychrlaniny nehodlám řešit. Nechci se podílet na zničení dalšího vlákna.
A s těmi urážkami Ducha Svatého si dej pozor. Vzpomeň si na toho slovenského zpěváka, (tuším Jožo Ráž), který se posmíval Panně Marii, té údajné staré panné z orloje. Zřejmě z pouhé blbosti, Určitě víš jak dopadl. A vzpomeň na hanobení rasy, národa a náboženství. Sem to rozhodně nepatří!
Za daných možností ty výsledky spíš budí obdiv, co dokázali vyrobit. Mimo kameru: mně se tenkrát ten magneťák(B444...) velice líbil, slintal jsem po něm jak čokl, ale byl absolutně mimo moje finanční možnosti. Navíc nebylo jednoduché ho sehnat. Víc ty tvoje cigaretové vychrlaniny nehodlám řešit. Nechci se podílet na zničení dalšího vlákna.
A s těmi urážkami Ducha Svatého si dej pozor. Vzpomeň si na toho slovenského zpěváka, (tuším Jožo Ráž), který se posmíval Panně Marii, té údajné staré panné z orloje. Zřejmě z pouhé blbosti, Určitě víš jak dopadl. A vzpomeň na hanobení rasy, národa a náboženství. Sem to rozhodně nepatří!
To slovo "nízkošumové" jsem dal úmyslně do uvozovek, byly vybírané zejména podle zesillovacího činitele. Tehdy to byl dost důležitý parametr. Rozhodně ale nebyly nízkošumové ani z dnešního hlediska. Byl to malý zázrak, že z nich dokázali vyrobit takový magnetofon. Ptal jsem se na něco úplně jiného. Radši se zeptám znovu. Proč se tehdy používaly tak nízké vstupní a výstupní úrovně napětí, které zásadním způsobem zhoršovaly odstup šumu.
Každý ať si věří čemu chce. Nikomu nic nevnucuji. Rozhodně není dobré tahat zbytečně tygra za ocas. Mohl bych uvést konkrétní další případy z mého okolí, ale nehodlám zasviňovat toto vlákno. Jen snad na závěr: na blbé kecy může člověk i umřít. toto je jedno moje soukromé motto.
PS: Vorkhard, plně s tebou souhlasím. Zmrzačil se na motorce i člověk blízký načí rodině, velmi hodný a slušný. Je na vozíku. Vinou opilce a narkomana
PS: Vorkhard, plně s tebou souhlasím. Zmrzačil se na motorce i člověk blízký načí rodině, velmi hodný a slušný. Je na vozíku. Vinou opilce a narkomana
Nechápu sice moc, k čemu je dnes zabývat se tím, proč tehdy výrobci volili tak vysoké vstupní citlivosti, stejně už to nezměníme, ale dobrá:
pokud jde o ty citlivosti a impedance vstupů, filosofie volby tak nízkých úrovní vycházela z toho, že magnetofon tak jako tak musí mít vstup pro mikrofon, jehož citlivost je řekněme 400 µV, aby signál vybudil pásek na 0 dB. Když už tam ten zesilovač, co se dá dělat, musí být kvůli snímání (pamatujete těch 420 µV / 1 kHz/ 0 dB z hlavy ANP935?), tak se využije i pro záznam.
Citlivý vstup už tedy máme, tak tam šoupneme odporové děliče pro méně citlivé vstupy, čímž snížíme citlivost a zvýšíme vstupní impedanci. Na vstupu prvního tranzistoru prostě zůstane ten slabounký signál nezávisle na zdroji. Někteří šli dokonce tak daleko, že tam nechali jen jeden konektor a citlivost se volila přepínačem, jiní zase zvolili cestu přes potenciometr se speciálním průběhem s uzemněným běžcem. Současnou změnou dělicího poměru na výstupu zesilovače i účinnosti záporné zpětné vazby na vstup zesilovače, který pak zvládal rozsah úrovní i přes 60 dB s minimálním rizikem přebuzení vstupu (Loewe-Opta, například typy Optacord).
Jen některé modely měly možnost směšování jednoho citlivého a jednoho vysokoúrovňového vstupu tak, že ten silnější signál byl přivedený až mezi stupně zesilovače rovnou od potenciometru a bez dalšího zesílení. Takové řešení najdeme u dvou tří a možná i deseti modelů od snad každého výrobce spotřebních magneťáků napříč Evropou. Ovšem daleko víc jich má jen ten dělič.
Ano, v osmašedesátém jsem se dostal na pár dní k B43. Vůbec se mi nelíbila, ale ve srovnání s novým hezčím Grundigem TK247 hrál slyšitelně lépe. Dokonce o tolik, že bych Tesle ten vzhled odpustil. Jenže jako študák jsem na vlastní stejně neměl (výdělek z první brigády padl na součástky na jednoduchý osciloskop, ten se mi jevil užitečnější). Oba magnetofony totiž měli v jednom kulturním domě. (EDIT - původní termín byl cenzurován)
O deset let pouději mě dostala B73. Přestal jsem slintat před Tuzexy a před svazarmovskou prodejnou ve Smečkách (tam se sice neprodávalo za bony, ale bez poukazu s kulatým razítkem dovozový magneťák ani ránu - a na TC377 jsem stejně už zase neměl, ceny šly vždy nahoru rychleji, než výdělky). Ta B73 si v našem klubu odmakala svoje jen při základní údržbě, oprav minimum, vím, kdo ji získal a vím, že mu dodnes slouží.
Ale to jsem tu už psal ve vláknu o magnetofonové nostalgii, kam ostatně všechna tato srovnání podle mne patří. Kdyby šla slučovat vlákna, už by to tam bylo.
pokud jde o ty citlivosti a impedance vstupů, filosofie volby tak nízkých úrovní vycházela z toho, že magnetofon tak jako tak musí mít vstup pro mikrofon, jehož citlivost je řekněme 400 µV, aby signál vybudil pásek na 0 dB. Když už tam ten zesilovač, co se dá dělat, musí být kvůli snímání (pamatujete těch 420 µV / 1 kHz/ 0 dB z hlavy ANP935?), tak se využije i pro záznam.
Citlivý vstup už tedy máme, tak tam šoupneme odporové děliče pro méně citlivé vstupy, čímž snížíme citlivost a zvýšíme vstupní impedanci. Na vstupu prvního tranzistoru prostě zůstane ten slabounký signál nezávisle na zdroji. Někteří šli dokonce tak daleko, že tam nechali jen jeden konektor a citlivost se volila přepínačem, jiní zase zvolili cestu přes potenciometr se speciálním průběhem s uzemněným běžcem. Současnou změnou dělicího poměru na výstupu zesilovače i účinnosti záporné zpětné vazby na vstup zesilovače, který pak zvládal rozsah úrovní i přes 60 dB s minimálním rizikem přebuzení vstupu (Loewe-Opta, například typy Optacord).
Jen některé modely měly možnost směšování jednoho citlivého a jednoho vysokoúrovňového vstupu tak, že ten silnější signál byl přivedený až mezi stupně zesilovače rovnou od potenciometru a bez dalšího zesílení. Takové řešení najdeme u dvou tří a možná i deseti modelů od snad každého výrobce spotřebních magneťáků napříč Evropou. Ovšem daleko víc jich má jen ten dělič.
Ano, v osmašedesátém jsem se dostal na pár dní k B43. Vůbec se mi nelíbila, ale ve srovnání s novým hezčím Grundigem TK247 hrál slyšitelně lépe. Dokonce o tolik, že bych Tesle ten vzhled odpustil. Jenže jako študák jsem na vlastní stejně neměl (výdělek z první brigády padl na součástky na jednoduchý osciloskop, ten se mi jevil užitečnější). Oba magnetofony totiž měli v jednom kulturním domě. (EDIT - původní termín byl cenzurován)
O deset let pouději mě dostala B73. Přestal jsem slintat před Tuzexy a před svazarmovskou prodejnou ve Smečkách (tam se sice neprodávalo za bony, ale bez poukazu s kulatým razítkem dovozový magneťák ani ránu - a na TC377 jsem stejně už zase neměl, ceny šly vždy nahoru rychleji, než výdělky). Ta B73 si v našem klubu odmakala svoje jen při základní údržbě, oprav minimum, vím, kdo ji získal a vím, že mu dodnes slouží.
Ale to jsem tu už psal ve vláknu o magnetofonové nostalgii, kam ostatně všechna tato srovnání podle mne patří. Kdyby šla slučovat vlákna, už by to tam bylo.
Naposledy upravil(a) Hill dne 30 čer 2020, 17:44, celkem upraveno 2 x.
Tohle všecko se těžko vysvětlí někomu, kdo ani nechápe, jak má fungovat DIN proudový výstup. A navíc do toho tápání, spojeného s blekotáním úplně o něčem jiném, nasere domnělý šum bambusáků s bílým vrškem.
Přimlouvám se za to, aby obecná zkratkově-hovorová koncovka -u.r.á.k přestala být cenzurována.
Ještě tu snad není tak zle, abychom třeba i těm, co tu sebe dělají před stovkami lidí blbce, nadávali do č.u.r.á.k.ů. To se tu nestane.
A nadávat do burských oříšků, nebo kulturních domů, si tady taky nebudeme
Přimlouvám se za to, aby obecná zkratkově-hovorová koncovka -u.r.á.k přestala být cenzurována.
Ještě tu snad není tak zle, abychom třeba i těm, co tu sebe dělají před stovkami lidí blbce, nadávali do č.u.r.á.k.ů. To se tu nestane.
A nadávat do burských oříšků, nebo kulturních domů, si tady taky nebudeme
Patnáct let před vznikem CD a s jen mírným zlepšením do jeho vzniku byli Tesláci i ti ostatní rádi za odstup rušivých napětí -40 dB a dynamiku (měřenou přes psofometrický filtr podle tehdy platné ČSN 36 8436) 45 dB přes pásek, zvlášť u čtvrtstopého záznamu a při rychlostech posuvu od devítky níže.
Když přišlo CD, už se magnetofony i pásky dostaly s dynamikou (bez kompandérů dynamiky) dostaly k dynamice malinko přes 50 dB, ale to už chtělo devateníctku rychlost a radši půlstopý záznam.
Proto se také vybíraly tranzistory so prvního stupně na nejmenší šum v konkrétním pracovním bodu a ve vývoji se laborovalo se stíněními a kostřením aby do signálu lezlo také co nejméně brumu, nechytalo to blízjý rozhlasový vysílač atd.
Nerovnoměrnost vrstvy pásku vedla také k nějakému šumu- I když byla pásková dráha i pásek dokonale odmagnetovan=, vznikal v pásku šum samotnou nf modulací . a korekce výšek ho ještě zdůraznily, i když tento šum byl jinak slušně maskovaný užitečným signálem, když v něm bylo dost výšek.
Ono je to potřeba brát jako komplex rušivých signálů, které provázely každý analogový záznam, samozřejmě, pokud nešlo o studiovou techniku.
Ale to by bylo na dlouho.
Když přišlo CD, už se magnetofony i pásky dostaly s dynamikou (bez kompandérů dynamiky) dostaly k dynamice malinko přes 50 dB, ale to už chtělo devateníctku rychlost a radši půlstopý záznam.
Proto se také vybíraly tranzistory so prvního stupně na nejmenší šum v konkrétním pracovním bodu a ve vývoji se laborovalo se stíněními a kostřením aby do signálu lezlo také co nejméně brumu, nechytalo to blízjý rozhlasový vysílač atd.
Nerovnoměrnost vrstvy pásku vedla také k nějakému šumu- I když byla pásková dráha i pásek dokonale odmagnetovan=, vznikal v pásku šum samotnou nf modulací . a korekce výšek ho ještě zdůraznily, i když tento šum byl jinak slušně maskovaný užitečným signálem, když v něm bylo dost výšek.
Ono je to potřeba brát jako komplex rušivých signálů, které provázely každý analogový záznam, samozřejmě, pokud nešlo o studiovou techniku.
Ale to by bylo na dlouho.
Tak jest. A ty gramofony z Litovle byly taky dost dobré. Mimochodem málem jsem se stal tehdy zaměstnancem Tesly Litovel. Po mnoha desítkách let budou brzy audiovýrobky i hudba zase v kvalitě horší než tehdy, a šum nebude v tom randálu slyšet, i kdyby v nich byl. A nebude co s čím propojovat, budou jen sr..dy a la MP 3 a podobné. A na přehrávání postačí mobily.
Ale Syrone nevěš hlavu... Zase v rámci být IN začínají vycházet i Vinyly. Já být In sice nepotřebuju, ale každý měsíc něco koupím - vesměs české věci... A navíc si k tomu vinylu můžeš kilčo připlatit a dostaneš k tomu jak cd tak i kod ke stáhnutí v jakémkoliv formátu - pokud teda chceš být legál...
Miri
Přece tak, že jinak se uplatní šum vstupu v signálu o napětí 0,5 mV, než stejný šum (ovšem jinak provedeného vstupu, který si to nechá líbit) v signálu o napětí 50 mV. Hned tu máme teoreticky 40 dB rozdíl v odstupu signál/šum.
Jenomže v magneťáku je to celkem k ničemu, jestli ze snímací hlavy leze při 0 dB na 1 kHz napětí 1 mV a z univerzální 420 µV, tnto šum tam bude bez ohledu na to, o kolik byl odstup rušivých napětí při záznamu lepší. Teda, jestli šum samotného pásku bude o tolik slabší, aby se proti jiným zdrojům šumu neuplatnil, jinak je nutné s ním počítat taky. A proti tomu všemu je šum záznamového zesilovače nepříliš významný. I přesto, že podle DIN musí být hodně citlivý, stejně se do něj cpe signál běžně i o řád (+20 dB) silnější, než z univerzální hlavy, tedy i vstupním zesilovačem zanesený podíl šumu v záznamu jee o těch 20 dB menší.
Mě spíše už otravuje, že se musím vracet pořád jen k šumu, když síťový brum a jiná rušivá napětí u těchto magnetofonů znamenaly větší problém. Jestli hlava dává na 1 kHz napětí 420 µV, pak na 50 Hz nedává ani celých 30 µV. Rozdíl mezi devítkou a devatenáctkou rychlostí se v tom příliš neprojeví. Ale jen 30 µV užitečnéhoi signálu uchránit před brumem sítě, to je teprve mazec...
Z toho vyplývá, že míra šumu vzniklého v pásku a při jeho přehrávání nemá se šumem vstupních obvodů, který by se nahrál na pásek, nic společného.
A, jak už jsem psal, tehdy platila řada ČSN 36 843x a kompatibility s odpovídacími přístroji jiných výrobců, a to i ze Západu.
EDIT: překlepy opraveny.
Jenomže v magneťáku je to celkem k ničemu, jestli ze snímací hlavy leze při 0 dB na 1 kHz napětí 1 mV a z univerzální 420 µV, tnto šum tam bude bez ohledu na to, o kolik byl odstup rušivých napětí při záznamu lepší. Teda, jestli šum samotného pásku bude o tolik slabší, aby se proti jiným zdrojům šumu neuplatnil, jinak je nutné s ním počítat taky. A proti tomu všemu je šum záznamového zesilovače nepříliš významný. I přesto, že podle DIN musí být hodně citlivý, stejně se do něj cpe signál běžně i o řád (+20 dB) silnější, než z univerzální hlavy, tedy i vstupním zesilovačem zanesený podíl šumu v záznamu jee o těch 20 dB menší.
Mě spíše už otravuje, že se musím vracet pořád jen k šumu, když síťový brum a jiná rušivá napětí u těchto magnetofonů znamenaly větší problém. Jestli hlava dává na 1 kHz napětí 420 µV, pak na 50 Hz nedává ani celých 30 µV. Rozdíl mezi devítkou a devatenáctkou rychlostí se v tom příliš neprojeví. Ale jen 30 µV užitečnéhoi signálu uchránit před brumem sítě, to je teprve mazec...
Z toho vyplývá, že míra šumu vzniklého v pásku a při jeho přehrávání nemá se šumem vstupních obvodů, který by se nahrál na pásek, nic společného.
A, jak už jsem psal, tehdy platila řada ČSN 36 843x a kompatibility s odpovídacími přístroji jiných výrobců, a to i ze Západu.
EDIT: překlepy opraveny.
Naposledy upravil(a) Hill dne 02 črc 2020, 17:09, celkem upraveno 1 x.