Sluchátkový zesilovač

Zpráva

ferro0 · #1 Příspěvek od **ferro0** » 27 čer 2020, 11:14

Zdravím,

na ali jsem zakoupil stavebnici sluch. zesilovače. Osazení:
NE5532AP BD139 BD140
Měření pomocí:
Hantek 20MHz 48MS/s osciloskop a generátor FY3200S-24M
Pokouším se prvně změřit rychlost přeběhu a nevím zda jdu na to správně. Zátěž 8 Ω

https://www.aliexpress.com/item/4000225 ... 4c4dP4bHtH

kulikus · #2 Příspěvek od **kulikus** » 27 čer 2020, 13:11

Nejvhodnější je změřit v jednom obrázku signál na vstupu a druhým kanálem signál na výstupu zesilovače, udělat detail hrany. Máš to v těch průbězích?

#3 Příspěvek od **teufel** » 27 čer 2020, 15:32

Jestli to má hranu asi 3 µs při napětí 1,5 V, tak to má dostatečnou rezervu pro normální poslech. Pokud má někdo netopýří uši a je mu max. kmitočet 200 až 300 kHz málo, je potřeba se poohlédnout po jiném zesilovači, NE5532 při zesílení A = 10 (to bych viděl jako obvyklé zesílení u tohoto typu zesilovače) o moc vyšší kmitočet nepřenese, má GBP = 10 MHz. (fmax je přibližně GBP/A) Celé je to o dost složitější, ale určitou představu ten vzorec dá. Při zesílení nastaveném zpětnou vazbou na 10 je tedy maximální kmitočet pro -3dB asi 1 MHz, ale to už nezbyde žádné zesílení pro zpětnou vazbu na potlačení zkreslení.

#4 Příspěvek od **jef111** » 09 črc 2020, 13:42

Proč tě zajímá rychlost přeběhu? Ta bude daná v podstatě tím OZ, dá se vycházet z kat. údajů. Když naměříš něco podobného, měříš správně :-)

Důležité spíš je, aby to bylo stabilní do komplexní zátěže, v případě "typických" sluchátek to znamená kapacitu cca 1nF paralelně ke svorkácm a k tomu seriový RL článek desítky ohm + nějaké stovky uH. Do toho pusť ten obdélník a sleduj tvar hrany a zda nedochází k překmitu nebo v horším případě k tlumeným oscilacím.

sinclair · #5 Příspěvek od **sinclair** » 09 črc 2020, 16:05

Jestli je tam použitý to zapojení "boosteru", jak je třeba v Texanu, tak to má výslednou SR vyšší, než samotný OZ.
To běží v nějakým dvojčinným áčku, že tam není vidět nic, co by drželo předpětí od teploty chladičů?

#6 Příspěvek od **jef111** » 09 črc 2020, 16:27

Jo to máš vlastně pravdu, ale to zapojení je pak potenciálně nestabilní. Ukáže se to na té komplexní zátěži. Škoda že nevíme jak je to zapojené. Mám pocit že se stabilizací kliďáku si asi hlavu nelámali, proto zřejmě ty chladiče...

ferro0 · #7 Příspěvek od **ferro0** » 09 črc 2020, 17:42

Součástky co jsem našel a použil.
22R - 340uH
680pF

Edit:
Sluchátka mám KOSS KSC/35 ( původní na kabel bez Wireless) a DT 990 PRO 250Ω

#8 Příspěvek od **jef111** » 09 črc 2020, 18:07

Jo tak to je klasika folower + proudové zdroje. Vyloženě nekmitá, takže řekněme OK, ale kdovíjak stabilní to taky není. Jenom mi není jasné, co chtěl básník říct kondíkem C6. V invert vstupu kapacita proti zemi stabilitu jen zhoršuje. Myslím že když C6 dáš pryč tak se překmity zmenší, nebo ho raději dej paralelně k R6. A paralelně k ledce naopak kondík chybí, tam to má zas vliv na zkreslení. Stabilizace kliďáku ledkou, hmm, no měla by být aspoň co nejblíž chladičům...
Zkoušel jsi clipping?

ferro0 · #9 Příspěvek od **ferro0** » 10 črc 2020, 10:16

Limitace při 1 a 10kHz - Rz 8Ω

#10 Příspěvek od **jef111** » 10 črc 2020, 11:54

No, stabilní to je :-)

Ale limituje to šíleně nesymetricky. Je to tím že výstup OZ musí mít záporný DC ofset aby byla na výstupu nula. Dalo by se to vylepšit tak, že by se ledka jako rozdělila na půlky, třeba pomocí čtyř schottky diod, a výstup operáku dát doprostřed. Diody by se pak mohly nadrátovat na chladič, bylo by to na pohled škaredé, ale technicky mnohem lepší :-)

A nebo klidně menší počet diod, minimálně však tři, a pak bys mohl dát menší emitorové odpory a dalo by ti to větší rozkmit do nižších impedancí a asi bys mohl sundat i sériový odpor na výstupu. Všechny totiž snižují max. rozkmit. Nevím s jakými sluchátky to chceš provozovat, ale třeba některé profi AKGčka mívají citlivost tak mizernou, že si o clip chvílema lízneš.