Hele, já mám shodou okolností tyhle starý německý i britský krámy načtený, když jsem hledal nějaký vtipný řešení budičů a předpětí.
Při tom prohrabávání hromadami historie si nešlo nevšimnout, že třeba Japonci uměli ve 2. generaci bambusový NPN výkoňáky až do 70V/30W.
Dokonce i Rusové je uměli, do 50V/15W. Ale i k těm ruským je těžký se dostat.
Když tedy chci "pravý" komplementár z rozumně sehnatelných, evropských součástek, tak nezbývá, než navalit do budiče jednoampérový GC510K/520K, za ně AD161/162 tři páry paralelně a to všecko do můstku.
Můstek je výhodný z více důvodů, než jen získání vyššího výstupního napětí/výkonu. Zátěž můstku totiž "vidí" jenom čistý napěťový součet, takže bez rušení, bordelu ze zemí, bez dolnofrekvenčního omezení kapacitní vazbou, či ohrožování koncáků jejich nábojem při nutně velkých kapacitách.
K tomu slušný bambusový invertor z nízkošumově vybraných, asi spíš vf tranzistorů a krmit to celý z 26-30V stáblu.
Ať to stejnosměrně trochu sedí na prdeli a nepadá sakra draho získaný výkon.
Potřebných cca 25V/3A, se dá ustabilizovat /oproti dnešním nákladům na bambusový konec/ skoro zadarmo.
Doslova odpadními kusy, jako jsou třebas jinde nevyužitelné KD501. Pak stačí k jištění jen tavný pojistky, co spolehlivě přehoří daleko dřív, než ty klacky uvnitř kádéčka
A do napěťové části koncáku nenavalit mizerný tranzistory do rozkmitu.
Subjektivně vnímáno, je velký rozdíl mezi "klasickým" bambusovým kvazošem a "pravým" komplementárem.