O starých televizích
Moderátor: Moderátoři
- tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
To je jen další z OT, než je z tohoto vlákna vyházím. Ale udělat to tak, aby vlákno pokud možno neztratilo smysl, je opravdu nesmírný žrout času, tak to musí ještě chvilku počkat.
Hill píše:To bys musel jít hodně do historie, do 13-15. století, kdy Litva sahala až k Černému moři.
Hodně s rokama přitlač, zajisté myslíš Polish-Lithuanian Commonwealth 1386-1795. Největší rozsah 1635. Dokonce pod ní jeden čas patřila africká Gambie a ostrov Tobago u Venezuely.
Jo a Litevci nenávidí Rusáky právě za to, co se v Litvě dělo v roce 1940 a hlavně po roce 1945. To si ještě někteří Litevci moc dobře pamatují.
Ale na druhou stranu, Litevce zase za podobný věci nenávidí Ukrajinci.
Omlouvám se za super OT.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Na dotyčném skládači bylo, jen to pečlivě sešroubovat do rámu s obrazovkou a hlavně pečlivě prodrátovat.
I síťový zdroj byl dodán už sestavený, aby smradi nemuseli babrat do nn.
Jinak by se to prodávat ani nedalo - při tehdejších sovětských poměrech, kde něco, jako třeba náš DU10 byl amatérský luxus, by ty desky bez wobleru těžko kdo nastavil. I když i sovětský měřáky byly poměrně levný, to je fakt.
Jeden z nich, jsem jako děcko chvíli před PU120 měl. A pak jsem ho používal spolu s PU120 dál, protože ten Rus měl značně přesnější ohmmetr a jednu přesnou stupnici na kapacity, když se externě přivedlo asi 30V AC. Stál u nich přesně 10 rublů, rodiče jej koupili za stovku spolu s dalšími věcmi od Rusů, co k sousedům naproti, s velkým bytem, jezdili sem do lázní každoročně na dovolenou.
Byl to C20, s banánkovým přepínáním proudových, napěťových i ohmických rozsahů, ale už to byl pro moje účely plnotučný měřák.
Možná se někde na ruských stránkách najdou fotky, mají svou historii velmi dobře zdokumentovanou a baví se tam tím dost lidí.
Náš PU120 je pro začínajícího elektronika vynikající měřák. Na nejvyšším rozsahu ohmmetru uměl díky nepřetlumený ručce odhalit i svody řádu MΩ a protože šel na AC rozsahu i kmitočtově vysoko, tak předřazením 100n kondíku se jím dalo odhalit i parazitní kmitání zesilovačů.
Tohle DU10 se svým "švábem" neumí.
sinclair píše:Padly na něj všecky prachy z brigády v JZD o prázdninách mezi 6. a 7. třídou.
No nevím za bolševika jsi mohl jít za prachy legálně dělat až od 15 let.
Pamatuju, že v Mlíkárně mi dali po týdnu almužnu, že to stěží dalo na dva páry GD-ček na zesík z nějaký knížky, ve který byly vložený na pauzáku klišé na plošáky všech cajků, co byly v tý knížce popsaný.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Celeron píše:...za bolševika jsi mohl jít za prachy legálně dělat až od 15 let.
Dělalo se to tak, že někdo starší práci napsal na sebe a nezletilce pak vyplatil.
Taky jsem chodil brigádničit do JZD. Třeba točit ručním fukarem od firmy K & R Ježek Blansko, který za kolektivizace sebrali sousedovi. Pětadvacet let po elektrifikaci...
18 let a výš, pro holky zapovězeno zcela
konosuke píše:viděli jste někdy ruskou stavebnici TV „Teleconstructor“ ? já sice ne, za nějakých 100 Rbl prodavala se prej, ale na EB již jednou probírano
Ano viděli - právě já o ní psal tady:
kokun píše:...
EDIT:
Ten z druhého fota, kdysi (kolem r. 1990), donesl tehdejší můj kolega - Zbyněk (dnešní kolega už. Hrnous), do práce a opravoval na něm VN-trafo (převíjel sec./VN cívku).
...
http://www.rw6ase.narod.ru/00/rk1/det_tw_ronstr.html
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
Kolik nám je, to jezedáky zajímalo jen po existenci podepsaného formuláře, kde rodiče potvrdili podpisem, že můžeme dělat "pomocné práce", v papírovým rozsahu 30 hodin týdně, pod vedením toho a toho, který za nás byl papírově odpovědný. Měli jsme sedm korun na hodinu!
Platili nás od hodiny, psalo se to na vrátnici. Dělali jsme občas i dýl, než dospělí, když bylo třeba. Přesný text si vážně nepamatuju.
Celý červenec dřiny vydal na tu vysněnou PU120 a ještě kupu dalších věcí.
Stejný to bylo i další prázdniny, ale to jsme už byli v přidružený výrobě. Balili jsme do papíru, krabic a beden výrobky ze vstřikolisovny, zametali rozsypaný granulát, vyváželi nepovedený výlisky, bordel a tak.
Jeden týden jsme asi 3-4 dny, úplně jak popelky, přebírali ve skladě asi tak milión druhů šroubků, matic, podložek, závlaček, nýtů a všeho možného. Skladník to asi přeložil, prolomila se jedna či dvě police a celý se to pak, tou rostoucí vahou probořilo až dolů.
A sesypalo na jednu hromadu. Všecko to bylo hrozně naolejovaný a bylo tam příšerný vedro. Takže jsme byli, třeba už v devět ráno, zamazaní jak havíři. To mastný svinstvo šlo pak dolů jenom solvinou a mýdlem s jelenem. Zkusil si někdo umýt hubu solvinou?