Audiokazety (přesunuto)
Moderátor: Moderátoři
Jo, kazeťáky se začínají zase objevovat. Někdy jsou ale orubané takovým způsobem, že jsou monofonní, i když jinak přístroj je stereo.
Jinak i levný kazeťák může aspoň chvíli umět celkem slušně přehrávat. Takže pokud si člověk koupí kvalitně přednahranou kazetu, třeba tu s Lady Gaga, nemusí to být zas až taková tragédie.
Co bývá pro výrobce větším problémem, je udělat, aby kazeťák i slušně nahrával. Ale nahrávání je dnes stejně v šedé zóně (protože zabíjí hudbu, jak známo), tak to zas není takový problém.
Jinak i levný kazeťák může aspoň chvíli umět celkem slušně přehrávat. Takže pokud si člověk koupí kvalitně přednahranou kazetu, třeba tu s Lady Gaga, nemusí to být zas až taková tragédie.
Co bývá pro výrobce větším problémem, je udělat, aby kazeťák i slušně nahrával. Ale nahrávání je dnes stejně v šedé zóně (protože zabíjí hudbu, jak známo), tak to zas není takový problém.
Vystačím si s Technicsem RS-BX601 a dobrou SM261. Ještě mám v rekonstrukci RS-TR555, plnotučné dvojče s REC na obou stranách.
Je zajímavý, že kazeta, nahraná v SM261 s Dolby B, hraje v Technicsu "jako prase", tedy skvěle, kdežto opačně už je to horší. Kazety z Technicsu, chromky buzené do +5dB, hrají na SM261 sice v plné úrovni a Dolby zabírá dobře, ale zní to "suše".
Je zajímavý, že kazeta, nahraná v SM261 s Dolby B, hraje v Technicsu "jako prase", tedy skvěle, kdežto opačně už je to horší. Kazety z Technicsu, chromky buzené do +5dB, hrají na SM261 sice v plné úrovni a Dolby zabírá dobře, ale zní to "suše".
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
Osmdesat píše:Prý "retro vítězí nad kvalitou"Pan hovinář patrně ještě neslyšel, jak kvalitně může hrát kazeta.
Kazeta sice může hrát kvalitně (stejně tak jako každý jiný formát), ale taky je potřeba si připustit, že tento formát je překonaný a se současným digitálem nemůže soupeřit už ani půlstopá R2R na 38,1cm/s, natož kazeťák.
Ale tak zatím jsou přes sklady Onkyo a Pioneer k sehnání orig sady řemenů a kladek Technics, hlavy a motory jsou taky a "kolečka" se v Technicsech moc neserou. V té RS-TR555 je bohužel vadný primár, trafko není ani u prodejců dílů z rozebraných přístrojů na Ebay.
Tak budu muset nějak slušně improvizovat.
V mechanikách Technicsů je hodně kovu a to, co je plastový, vypadá dost robustně. Ten RS-BX601 se od roku 1992 ještě neposral, je po jedné výměně řemenů, kladky i hlava v cajku.
Tmavomodré elektrolyty Matsushita a pár bleděmodrých Rubycon jsou všecky ještě v plusu. Přerušený primár je bolest všech přístrojů, trvale připojených k síti, s vypínaným sekundárem.
Jediná škoda je, že ten BX601 není tříhlavý, už by mu k dokonalosti nic nechybělo. Má Autocal a každou hnusnou kazetu z Polska, nebo pravou Sony od rákosníka vyflusne ven. S výsměšným dvojsmyslným blikáním na displeji "def cass".
Tak budu muset nějak slušně improvizovat.
V mechanikách Technicsů je hodně kovu a to, co je plastový, vypadá dost robustně. Ten RS-BX601 se od roku 1992 ještě neposral, je po jedné výměně řemenů, kladky i hlava v cajku.
Tmavomodré elektrolyty Matsushita a pár bleděmodrých Rubycon jsou všecky ještě v plusu. Přerušený primár je bolest všech přístrojů, trvale připojených k síti, s vypínaným sekundárem.
Jediná škoda je, že ten BX601 není tříhlavý, už by mu k dokonalosti nic nechybělo. Má Autocal a každou hnusnou kazetu z Polska, nebo pravou Sony od rákosníka vyflusne ven. S výsměšným dvojsmyslným blikáním na displeji "def cass".
Hubert_79 píše:...Dobrý byly ty Technicsy, jak zmínil Leoš, nebo TEAC. No a vyšší řady Sony taky.
Pořád platí ta hromada kompromisů, kterými je podmíněný každý kontaktní analogový záznam. Životnost a spolehlivost mechaniky a páskové dráhy zvlášť patří na přední místa, další je odstup signál/šum, frekvenční rozsah a jeho linearita, nejrůznější druhy zkreslení, kolísání rychlosti posuvu, stabilita mnoha dalších parametrů v nejrůznějším režimu využití (tím myslím jestli se příatroj zapne denně na půldruhé hodiny, jednou týdně na 12 hodin nebo dvakrát do roka na půl dne) a ještě aby byl uživatelsky přívětivý, univerzální ve vztahu k páskům a přitom blbuvzdorný.
Několik výrobců se takovému ideálu docela dost přiblížilo, přesto, i když technologie pokročily a zlevnily, pořád jsou nejtrvanlivější ty starší přístroje vyráběné s použitím technologií drahých tehdy a ještě dražších (ne-li do vzácna zapomenutých) dnes.
Nedovedu si představit, že by Sony obnovil výrobu třeba modelu KA-6ES nebo Onkyo TA-2500, ať se nepohybujeme mezi těmi vůbec nejdražšími: jak rychle by se jich prodalo aspoň 100 tisíc kousků aby se jejich výroba vyplatila jak výrobci, tak zákazníkům? Kvůli jedné kazetě Lady Gaga a šesti kazetám Pink Floydů by si většina koupila leda walkmana.
Tak je samozřejmé, že i bazarový kousek, je.li v pořádku, tedy se maximálně přiblíží fyzikálně dosažitelnému limitu, bude něco dost stát a vyžadovat také pravidelnou péči.
Naposledy upravil(a) Hill dne 24 črc 2020, 07:56, celkem upraveno 1 x.
Každý formát nemůže hrát kvalitně. Např. Edisonův váleček ne. Na druhou stranu i digitál může hrát nekvalitně, např. kvůli vysoké kompresi.TheLastUnicorn píše:Osmdesat píše:Prý "retro vítězí nad kvalitou"
Kazeta sice může hrát kvalitně (stejně tak jako každý jiný formát), ale taky je potřeba si připustit, že tento formát je překonaný a se současným digitálem nemůže soupeřit už ani půlstopá R2R na 38,1cm/s, natož kazeťák.
Chtěl jsem tím ale jen říct, že autor článku by nerozeznal kvalitu slušněji nahrané kazety (i obyčejné Maxell UR) od kvality běžného streamu např. na spotify.
Jinak samozřejmě souhlasím, parametry digitálu mají potenciál být lepší než kterýkoliv analogový formát, pokud uznáme určité konsrukční meze (totiž záznam na mgf. pásek lze totiž také potenciálně zlepšovat, pokud by k tomu byla vůle).
Hill napsal: ...stabilita mnoha dalších parametrů v nejrůznějším režimu využití (tím myslím jestli se příatroj zapne denně na půldruhé hodiny, jednou týdně na 12 hodin nebo dvakrát do roka na půl dne)
Ja mám momentálne 20 ks magnetofónov, prevažne kazetových. Nejedná sa o nejaké pasívne uskladnenie, ale časť denne používam. Robím potrebnú údržbu a väčšinou sú vo veľmi dobrom stave.
Chcel by som sa opýtať aký je vhodný spôsob udržiavania kondície magnetofónov v zbierke?
Ja mám momentálne 20 ks magnetofónov, prevažne kazetových. Nejedná sa o nejaké pasívne uskladnenie, ale časť denne používam. Robím potrebnú údržbu a väčšinou sú vo veľmi dobrom stave.
Chcel by som sa opýtať aký je vhodný spôsob udržiavania kondície magnetofónov v zbierke?
TheLastUnicorn píše:Kazeta sice může hrát kvalitně (stejně tak jako každý jiný formát), ale taky je potřeba si připustit, že tento formát je překonaný a se současným digitálem nemůže soupeřit už ani půlstopá R2R na 38,1cm/s, natož kazeťák.
To je ale pěkná píčovina.
1./
SNR strojů typu B77 /ale dokonce i staré A77 a jim podobných/, nebo třeba Grundigu TS1000 je takový, že je prakticky srovnatelný se SNR výstupu z externí zvukovky, ale se všudypřítomnými zbytky digitálního rušení. Lze je eliminovat jen velmi složitě a je to drahé až tak, že většina výrobců poloprofesionální techniky /třeba aktivky s procesory, nebo i externí zvukovky/ na to zvysoka sere, protože to není slyšet. Jak to interferuje se zpracovávaným signálem a jaké je potom výsledné zkreslení, o tom se taktně mlčí.
Pravda, kontinuálně analogově šumí i poloprofesionální B77 a je to subjektivně asi rušivější, to uznávám. Taky jak pro koho. Kdo bude chtít hledat na poctivém analogu hnidy, najde je stejně, jako je já nacházím na digitálu
Další příměry bychom mohli třeba hledat u dobrého vinylu. Pro 90% současných zájemců o vinyl je to prostě frčící retro a je jim u prdele, že celkem drahou a třeba i kvalitní desku poslouchají z plastového gramofonu s mizernou vložkou. Ukončeno USB výstupem, kde je to suprovní analogový retro spráskaný do 128kbps, seřezaný zespoda, aby nebyly slyšet hluky pohonu a futruje se to do kompu. V lepším případě do podprůměrného síťového receiveru s USB, u kterého není rozdíl při přepnutí ze streamu na "gramofon". Samozřejmě s přídavkem dalšího rušení, které produkuje ten síťový receiver jak svou "signálovou" částí, tak spínanou výkonovou.
Těch zbylých 10% lidí ví, která bije, proč to chtějí v podobě cca 30 let zpět, vědí dobře, proč chtějí zpátky Dualy, Thorensy, Revoxy atd. a podle toho k tomu i přistupují.
Občasný lupanec, lehký šum k mechanickému záznamu prostě patří. Když jsem si toho vědom, nemohou vadit.
Někdy až úplně naopak - navodí atmosféru doby před 30 lety, kdy byla tráva zelenější, holky hezčí a prcgumy tak nějak tužší a nesjížděly
Stačí se optat nějakého konzumenta telefonních mp3, jak vnímá ten skvělý SNR těch mp3 tracků
Vyvalí na Vás oči, cože to ten SNR je a k čemu je dobrej. V telefonu na hovno..
2./
Není to o digitálu jako takovém, ale hlavně o jeho provedení. Zatímco analog ve všech kvalitativních skupinách pořád zůstává spojitým signálem, je digitál řidší či hustší řadou vzorků. Pohříchu řidší s tím, o jak komerční využití jde. Jako zamrzlému analogáři, je mi mnohdy na blití z Youtube, z doslova telefonních 128kbps mp3, které se po prohnání Optimody linou z FM, ale i ze streamerů.
To, že byly dotyčné komprimáty "remasterovány", rozuměj ořezány a horní konce naleštěny tak, aby přijatelně hrály na kdejakém střepu, to už ani nekomentuju.
3./
Profesionálové potvrdí, že pokud má být výstup z celodigitálního studia alespoň srovnatelný s výstupem analogového studia, bude ten digitál 3x dražší už jen proto, že běží na nekomerčních vzorkováních a nekomerčních převodech AD-DA, kterých je tam mraky navíc a každý z nich svým dílečkem signál dojebe.
Další kupu prachů sežere eliminace či zamaskování všech parazitních produktů převodů, které jsou tam oproti spojitému signálu navíc. Co to u kompromisnějších zařízení dělá s fází, goniem obrazu, stále nutnou kompatibilitou na mono /rádia!/, to často slyšíme všichni.
Téměř všechny argumenty válcuje ta relativní jednoduchost zpracování, uchovávání, distribuce a přenositelnosti - to uznávám i já zamrzlík, že tomuhle jakkoli vychytaný a miniaturizovaný analog konkurovat prostě nemůže. Stejně se ale nikdy nezbavím dojmu, že největší obchodní, ne technickou výhodou digitálu, je právě to, že vydatně podporuje naši rostoucí lenost.
Je to takový to: "Ale to je dobrý, mně to takhle na běžný poslouchání stačí" - řeč je třeba o bedýnkách k PC s mizernými D-zesilovači. Člověk, navyklý na takovou mizérii, si potom i "velký aparát" do obýváku pořídí ve stejné kvalitě, protože mu to tak stačí.
4./
Ne, pro lidi s ušima, není profesionální analogový záznam s digitálním srovnatelný. Technicky/papírově asi ano, manipulačně-distribučně určitě ano, cenově jistě také.
Nižší střední digitál se dneska dá, díky levné čínské práci, vyrobit o hodně levněji, než kdysi nižší střední analog.
Pro prostého konzumenta pokrok, pro technicky vzdělané lidi s ušima, hudebním sluchem a fandy dobrého zvuku je to technický krok zpět.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 24 črc 2020, 10:38, celkem upraveno 3 x.
No, vypadá to, že to děláš dobře. A jestli ne, pak to děláme blbě oba.
Především ty stroje, co déle nepoužíváš, by měly být v suchém a nepřetápěném prostředí, bez skokových výkyvů teplot. To kvůli kondenzaci. V teple také rychleji stárne guma, rozformovávají se elektrolyty bez napětí, "potí" se ložiska a teče z nich mazivo, jde o to, jestli tam, kam teče nebo se může rozprášit, může natropit nějaké škody, či ne..
Jednou měsíčně zapnout přístroj na půlhodinu až hodinu a nechat proběhnout ve více provozních režimech (to když nevíš, jestli některé elektrolyty při snímání nezůstávají bez napětí) je takový rozumný kompromis. Protočení mechaniky obnoví olejový film v kluzných ložiskách, přepnutí zvláště starším kontaktům spíše svědčí, než aby škodilo. A opatrná konzervace kontaktnovým olejem nebo vazelínou tak, abys případné svody mezi kontakty pokud možno vyloučil (zejména u lampových strojů a přepínání na vysokých impedancích vůbec), je mimořádně užitečná.
Ten měsíc neber doslovně, je to individuální: některému přístroji neuškodí odpočinek i několika měsíců, jiný, i kdyby běhal denně, bude své mouchy mít. A netroufám si říci ani že třeba tranzistorové Tesly můžeš odložit na rok, lampové na pět let, Uhera na dva měsíce, Akai nebo Studera i dva roky... ono to je i u stejného modelu téhož výrobce kus od kusu různé.
Především ty stroje, co déle nepoužíváš, by měly být v suchém a nepřetápěném prostředí, bez skokových výkyvů teplot. To kvůli kondenzaci. V teple také rychleji stárne guma, rozformovávají se elektrolyty bez napětí, "potí" se ložiska a teče z nich mazivo, jde o to, jestli tam, kam teče nebo se může rozprášit, může natropit nějaké škody, či ne..
Jednou měsíčně zapnout přístroj na půlhodinu až hodinu a nechat proběhnout ve více provozních režimech (to když nevíš, jestli některé elektrolyty při snímání nezůstávají bez napětí) je takový rozumný kompromis. Protočení mechaniky obnoví olejový film v kluzných ložiskách, přepnutí zvláště starším kontaktům spíše svědčí, než aby škodilo. A opatrná konzervace kontaktnovým olejem nebo vazelínou tak, abys případné svody mezi kontakty pokud možno vyloučil (zejména u lampových strojů a přepínání na vysokých impedancích vůbec), je mimořádně užitečná.
Ten měsíc neber doslovně, je to individuální: některému přístroji neuškodí odpočinek i několika měsíců, jiný, i kdyby běhal denně, bude své mouchy mít. A netroufám si říci ani že třeba tranzistorové Tesly můžeš odložit na rok, lampové na pět let, Uhera na dva měsíce, Akai nebo Studera i dva roky... ono to je i u stejného modelu téhož výrobce kus od kusu různé.