Vše o nekvalitním materiálu, výrobcích, zboží. Vyslovení vlastního názoru na cokoliv a v mezích slušnosti není nijak v rozporu se zákony této země ani Pravidly EB. Vše ostatní jde automaticky směr koš.
Koupil jsem si do foťáku cca před rokem na výletě v Polsku baterie LR44 Heitech. Rok to leželo ve foťáku. Foťák nešel, tak jsem zkontroloval ty baterie. Což o to, baterky nevytekly, ale po změření se ukázalo, že jeden článek má 2 volty. To jsem ještě u alk. článku nezažil. Trochu jsem se lekl, protože při 4 článcích foťák dostával ne 6, ale 8 voltů.
Vlastně bych to nenazval šmejdem, na voltech jsem nebyl vůbec ošizen, ba naopak jsem za své peníze dostal půl voltu navíc Ale v jistých případech neplatí více = lépe.
Foťák ale funguje, chyba je v kontaktu.
Jojo, ty "multimetry z OBI" za celých 199,- korun někdy umí ukazovat pěkný věci. Ale napětí či proud to obvykle nebývá!
Vysvětlení, jak mohla LR44, vyráběná dlouhá desetiletí stejnou technologií, získat napětí 2V, mě vůbec nenapadá.
Leda snad, že by uvnitř materiálově čínsky ojebaného článku, na nějakém přechodu z nevhodného kovu na jiný kov, nebo snad nějakou oxidací, tak vznikl další "článek". Jehož napětí se pak, jako na potvoru ve správné polaritě, přičtlo k napětí systému článku.
Orientačně jsem malým šušněm ala "830" třídil nf tranzistory na betu do tří skupin. Každá pak šla do forichtungu na orientační měření šumu. Origoš krabka, 5 balení KC239F po 100ks.
Na displeji žádná hláška, či symbol baterie. Nevím, co mě to napadlo - pár kusů, ze skupiny s nejvyšší betou až do 1.100, jsem ještě zkusil, taky jen orientačně, přeměřit na "dospělém" multimetru.
Samozřejmě všecko znova, oser. Alka 9V malého žlutého šušňa, měla už jen asi 7,5-7,6V. Zjistil jsem pak zdrojem, že na displeji se symbol baterie rozsvítí až na 7V a níž.
Do těch 7V všechny A-V-Ω údaje sedí!
Ale - beta tranzistorů je ulítlá až o 30%. Tyto atrapy multimetrů nemají dobře, nebo vůbec stabilizovaný zdroj Ib 10uA.
Při měření tranzistorů, určitě s betou nad 200, to logicky pak ukáže nesmysly. U diod je to v pořádku, i vybitá baterie ten 1mA dá, multimetr pak měří rozsahem 2V napětí Uak na diodě.
Naproti tomu - "dospělý" multimetr, s alka 9V blokem, vybitým na 7,5V a současně blikajícím symbolem baterie na displeji, zobrazuje betu při 7,5V i 9,5V pořád stejně správně, stejně tak i většinu ostatních veličin kromě kapacity a indukčnosti. Velké kapacity nad 100uF ukazují nesmysly a stejně tak cívky s velmi malým ss odporem.
S "vtipnou" reakcí přispěcháš promptně, o tom žádná.
Ale dobrý nápad - změřil jsem ji pomocí Ц4313 a naměřil 1,8 V. Oproti tomu AA alkalika ukazovala 1,6 V. Ten pokles přisuzuji nižšímu vnitřnímu odporu měřidla.
Tak já tu řeším podobnou záhadu jen je z kuchyňského soudku. Otevřela jsem krabičku čerstvé 12% smetany na vaření, normálně má hustotu jen o trochu větší než mléko, a ona z té krabičky nešla skoro vylít, jak je hustá. Není hořká, není kyselá, je normálně příjemně nasládlá. Jak může být 12% smetana 3x hustější než 33%? To je přece dost podobné dvěma voltům na 1,5V článku.
Jojo, jakákoliv smetana kromě třicítky je zahuštěná a při vaření se ochotně sráží. Pohlreich na to nadával jak špaček. Jsou to sračky.
Přitom ta třicítka není drahá a nesráží se.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Měl jsem na stole UNI-T, co klidně v zásuvce ukazoval přes 300V. Chlap málem vzbouřil EON, než jsem mu vysvětlil, že má zkontrolovat baterku.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]