Tyhle monolity vyráběla Tesla. Dají se přesně v této vizáži i kapacitě najít ve výrobcích Tesly asi od 1987 do 1990.
Vráble je používaly až do 1993 a pak dále různí "nástupníci"

, včetně Seaku Prešov a UZ Teson.
Konkrétní 100n/50V z obrázku, mají označení TK845. Typy od 150nF do 1uF/25V, kterým přísluší označení TK842, bylo možno spatřit ve značných počtech na všech deskách tel. ústředny UE200 téhož výrobce. Z větší části zde nahradily drahé a nespolehlivé tantalové kapky.
Teplotní závislost TK845 100n/50V je dle křivky E4000/2E4 a je značná, podobně jako u Supermitů řady TK781.
Tolerance kapacity -20 až +80%, určeny pro blokovací a nenáročné nf vazební účely. Důležité ale je, že už neměly nectnosti Supermitů řady TK781-TK783, tedy velké krávy, pocení při pájení, "paměť" na jednou přiloženou polaritu ss napětí, kdy na přepólování reagovaly značným, zvyšujícím se svodem, až do finito průrazu.
Vyráběly se i v kvalitním vf provedení, s minimálním TK jako typ TK855, v řadě E24 a už od 100pF.
Tyto TK855 v tm.modré barvě, s bílým potiskem, se daly např. najít v tel. přístrojích Tesly Stropkov typů Es, Fs a Gs, v E24 a značené toleranci 5%, faktické okolo 1%.
Strana 8.3/8.3.2 Katalogu pasivních součástek Tesla 1990.
Přesný popis jejich výroby i hmot je v ARA 6/1985.