Caute, poznate niekto tieto bedne co su to zac ?
https://elektro.bazos.sk/inzerat/117918 ... vymena.php
K lampovemu zosiku budu ok ?
Reprobedne WLM Stella
Moderátor: Moderátoři
Až na to, že model Stella od WLM je asi 12,5 litrová dvoupásmovka, leda by šlo o nějakou zákaznickou variantu na přání.
Účinnost 88 dB/W/m úrp zesík s takovou výkonovou rezervou úplně stačí.
Účinnost 88 dB/W/m úrp zesík s takovou výkonovou rezervou úplně stačí.
To je mi jasne 
Ja nepotrebujem, aby to vytlacalo okenice a buralo steny, to ma uz preslo, na to som uz stary 
ale ide mi o kvalitu hudby, proste aby to hralo lampovo a nie ako zo suda.
Toto su stlpy:
https://darko.audio/2011/03/wlm-stella- ... udspeaker/
Ja nepotrebujem, aby to vytlacalo okenice a buralo steny, to ma uz preslo, na to som uz stary ale ide mi o kvalitu hudby, proste aby to hralo lampovo a nie ako zo suda.
Toto su stlpy:
https://darko.audio/2011/03/wlm-stella- ... udspeaker/
Těch 2x35, nebo dokonce 2x50W je udáván při jakém zkreslení?
Lze se dočíst, že má zkreslení 0,1%, ale při 5W.
Při známém chování elektronkových zesilovačů /i s hodně silnou ZV/ bude i při těch 2x35W THD za hranicí zkreslení kolotočových sestav.
Pak je už celkem jedno, jak drahé a kvalitní soustavy jsou k němu připojeny. THD opravdu velmi kvalitních, velmi necitlivých soustav, se pohybuje okolo 2-3%. Když k tomu přidáme těch minimálních 5% při plném výkonu toho Edgara, tak výsledek bych nechtěl slyšet ani hodně ožralý.
Pravidlo, kterého se téměř všichni zkušení lampaři drží /a kteří o tom zároveň hodně vědí/ říká, že je třeba s těmito zesilovači používat co nejcitlivější soustavy. To proto, aby nebylo kvůli mizerné citlivosti nutné využívat velkého výkonu zesilovače, který při něm má už velké vlastní zkreslení.
Elektronkové zesilovače mají jednu výhodu, o které jsem tu už psal. Zkreslení roste současně s výkonem /u polovodičů až ostře pod limitací/, až by se chtělo říct, že skoro lineárně. Doslovně to tak není, nárůst je se stoupající hlasitostí pozvolný, takže není tak postřehnutelný, jako ostrý nárůst pod limitací u polovodičů.
Každopádně si toho nárůstu zkreslení uživatel všimne až v okamžiku, kdy to už opravdu není poslouchatelné, je to někde u těch 5-8%. Přičtěme k tomu ta 3-4% zkreslení dostupných soustav a jsme na hodnotě THD, která nemá s HiFi vůbec nic společného.
V kombinaci s bednami, které mají 86-88dB/W/m je to pak katastrofa i při "pokojovém" poslechu.
Elektronkové zesilovače téměř nedisponují špičkovým výkonem, běžným u polovodičů a nemají ani takové rezervy. Nemají je totiž z čeho brát, katodový proud, plocha katod a koneckonců i kapacity zdrojů jsou limitní.
Je tak potřeba šetřit každým wattem a to s necitlivými soustavami nejde moc dohromady.
Optimum bych u zesilovače tohoto výkonu viděl někde u 92-93dB/W/m.
A nemusí to nutně znamenat bedny jako kráva, nebo nějaká exotická širokopásma.
Jako příklad bych vzal třeba první typ československého basového reproduktoru s tzv. volným závěsem - ARZ669 na textilu. V kombinaci s lehkou membránou a měkkým dolním středěním to vydalo u lepších kousků až 91dB/W/m. Inovované verze "na gumě" už byly nejméně o 2dB horší. Touto cestou /tzv. volného textilního závěsu/, se vydalo poměrně dost firem. Dotáhli to, v kombinaci s vysokoenergetickými mg. slitinami a přesnějším středěním, až na těch 92-94dB/W/m při průměrech 10 a 12", zdvihu ±6mm a vlastní rezonanci 24-28Hz.
Takové reproduktory, navíc ještě v koaxiálním uspořádání s tlakovým středovrchem, vyrábí pro studiové monitory např. firma Tannoy, nebo i JBL, ale soustavy s nimi nejsou finančně dostupné pro běžné smrtelníky.
Sám jsem zastáncem názoru, že když už tedy elektronkový zesilovač a tzv. "elektronkový zvuk", tak ať má potom minimálně 100W a nejméně 3dB výkonové rezervy.
Za takového stavu /100W při max. 1% a rezerva výkonu pro dynamiku 3dB/ se už dá mluvit o tom, že při např. 5W či 10W hlasitého domácího poslechu, už opravdu poslouchám jen nezkreslený zvuk elektronek.
Zesilovač 2x35W je jenom snobsky se tvářící šidítko.
Poslechově se mi velmi líbily 120W koncové PPP zesilovače se šesti EL34, jejichž redukovaný stavební návod kdysi vyšel v Amáru, v devadesátkách. Kamarád to stavěl dva roky.
Ještě to vyšperkoval sice velmi drahým a komplikovaným ss žhavením celého zesilovače /bylo třeba usměrnit a precizně vyfiltrovat žhavicí příkon okolo 70W/, doplnil to i nějakými "hlídacími" automatikami /např. okamžité odpojení anod při ztrátě či větším poklesu -Ug1, časování náběhu Ua apod./, ale výsledkem byly odstupy těch 120W monobloků přes -95dB. Dávaly ten výkon 120W při THD do 0,5% a ve špičce, díky velkým kapacitám a ztrojeným koncovkám, při stejném zkreslení asi 180W. Monobloky budil z nějakého továrního, též elektronkového předzesilovače, postaveného z větší části na triodách ECC81, ale značku si už nepamatuju. Nebylo to ve výsledku nic exotického ani opticky, vypadalo to úplně normálně, jako "věžové" přístroje šířky 430mm, jen v případě monobloků tedy poněkud hlubší a chlazené neslyšnými 950ot/min ventilátorky Papst.
Soustavy byly ale velké home-made, s využitím upravených ARO835, po dvou v bedně a k tomu i jiné, opět upravené, československé měniče s využitím košů a systémů ARO7xx s difuzory, včetně upravených ART481.
Něco takového se dalo poslouchat furt a ani po několika LP deskách jsem toho neměl dost.
Lze se dočíst, že má zkreslení 0,1%, ale při 5W.
Při známém chování elektronkových zesilovačů /i s hodně silnou ZV/ bude i při těch 2x35W THD za hranicí zkreslení kolotočových sestav.
Pak je už celkem jedno, jak drahé a kvalitní soustavy jsou k němu připojeny. THD opravdu velmi kvalitních, velmi necitlivých soustav, se pohybuje okolo 2-3%. Když k tomu přidáme těch minimálních 5% při plném výkonu toho Edgara, tak výsledek bych nechtěl slyšet ani hodně ožralý.
Pravidlo, kterého se téměř všichni zkušení lampaři drží /a kteří o tom zároveň hodně vědí/ říká, že je třeba s těmito zesilovači používat co nejcitlivější soustavy. To proto, aby nebylo kvůli mizerné citlivosti nutné využívat velkého výkonu zesilovače, který při něm má už velké vlastní zkreslení.
Elektronkové zesilovače mají jednu výhodu, o které jsem tu už psal. Zkreslení roste současně s výkonem /u polovodičů až ostře pod limitací/, až by se chtělo říct, že skoro lineárně. Doslovně to tak není, nárůst je se stoupající hlasitostí pozvolný, takže není tak postřehnutelný, jako ostrý nárůst pod limitací u polovodičů.
Každopádně si toho nárůstu zkreslení uživatel všimne až v okamžiku, kdy to už opravdu není poslouchatelné, je to někde u těch 5-8%. Přičtěme k tomu ta 3-4% zkreslení dostupných soustav a jsme na hodnotě THD, která nemá s HiFi vůbec nic společného.
V kombinaci s bednami, které mají 86-88dB/W/m je to pak katastrofa i při "pokojovém" poslechu.
Elektronkové zesilovače téměř nedisponují špičkovým výkonem, běžným u polovodičů a nemají ani takové rezervy. Nemají je totiž z čeho brát, katodový proud, plocha katod a koneckonců i kapacity zdrojů jsou limitní.
Je tak potřeba šetřit každým wattem a to s necitlivými soustavami nejde moc dohromady.
Optimum bych u zesilovače tohoto výkonu viděl někde u 92-93dB/W/m.
A nemusí to nutně znamenat bedny jako kráva, nebo nějaká exotická širokopásma.
Jako příklad bych vzal třeba první typ československého basového reproduktoru s tzv. volným závěsem - ARZ669 na textilu. V kombinaci s lehkou membránou a měkkým dolním středěním to vydalo u lepších kousků až 91dB/W/m. Inovované verze "na gumě" už byly nejméně o 2dB horší. Touto cestou /tzv. volného textilního závěsu/, se vydalo poměrně dost firem. Dotáhli to, v kombinaci s vysokoenergetickými mg. slitinami a přesnějším středěním, až na těch 92-94dB/W/m při průměrech 10 a 12", zdvihu ±6mm a vlastní rezonanci 24-28Hz.
Takové reproduktory, navíc ještě v koaxiálním uspořádání s tlakovým středovrchem, vyrábí pro studiové monitory např. firma Tannoy, nebo i JBL, ale soustavy s nimi nejsou finančně dostupné pro běžné smrtelníky.
Sám jsem zastáncem názoru, že když už tedy elektronkový zesilovač a tzv. "elektronkový zvuk", tak ať má potom minimálně 100W a nejméně 3dB výkonové rezervy.
Za takového stavu /100W při max. 1% a rezerva výkonu pro dynamiku 3dB/ se už dá mluvit o tom, že při např. 5W či 10W hlasitého domácího poslechu, už opravdu poslouchám jen nezkreslený zvuk elektronek.
Zesilovač 2x35W je jenom snobsky se tvářící šidítko.
Poslechově se mi velmi líbily 120W koncové PPP zesilovače se šesti EL34, jejichž redukovaný stavební návod kdysi vyšel v Amáru, v devadesátkách. Kamarád to stavěl dva roky.
Ještě to vyšperkoval sice velmi drahým a komplikovaným ss žhavením celého zesilovače /bylo třeba usměrnit a precizně vyfiltrovat žhavicí příkon okolo 70W/, doplnil to i nějakými "hlídacími" automatikami /např. okamžité odpojení anod při ztrátě či větším poklesu -Ug1, časování náběhu Ua apod./, ale výsledkem byly odstupy těch 120W monobloků přes -95dB. Dávaly ten výkon 120W při THD do 0,5% a ve špičce, díky velkým kapacitám a ztrojeným koncovkám, při stejném zkreslení asi 180W. Monobloky budil z nějakého továrního, též elektronkového předzesilovače, postaveného z větší části na triodách ECC81, ale značku si už nepamatuju. Nebylo to ve výsledku nic exotického ani opticky, vypadalo to úplně normálně, jako "věžové" přístroje šířky 430mm, jen v případě monobloků tedy poněkud hlubší a chlazené neslyšnými 950ot/min ventilátorky Papst.
Soustavy byly ale velké home-made, s využitím upravených ARO835, po dvou v bedně a k tomu i jiné, opět upravené, československé měniče s využitím košů a systémů ARO7xx s difuzory, včetně upravených ART481.
Něco takového se dalo poslouchat furt a ani po několika LP deskách jsem toho neměl dost.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 09 lis 2020, 17:23, celkem upraveno 1 x.
Hmmm, diky za dost dobre vysvetlenie
Zosik som skusal na Bowers Wilkins 603 S3 co su 8ohm a 86db a aj som tomu vypiekol. No dobreze barak nespadol ake basy z toho isli no skreslenie som nepostrehol, stredy boli razantne i vysky. Pustil som z Pc z youtube ten test bedni Alan Taylor gone... 24bit 192khz a znelo to skvele ten bass co tam je az mi prdelou zatriaslo
No vobec ale mi nieje treba tak silno pustat, ide mi skor o kvalitu zvuku. Ci by to na tych Stellach hralo lepsie. Styl hudby .. no kadejaky. Alphaville, Scorpions, dire straits, iron maiden, turbooo atd... vsetko Lpcky.
A hlavne aby bolo pocut ten lampovy zvuk a nehralo to ako zo suda.
Zosik som skusal na Bowers Wilkins 603 S3 co su 8ohm a 86db a aj som tomu vypiekol. No dobreze barak nespadol ake basy z toho isli
no skreslenie som nepostrehol, stredy boli razantne i vysky. Pustil som z Pc z youtube ten test bedni Alan Taylor gone... 24bit 192khz a znelo to skvele ten bass co tam je az mi prdelou zatriaslo
No vobec ale mi nieje treba tak silno pustat, ide mi skor o kvalitu zvuku. Ci by to na tych Stellach hralo lepsie. Styl hudby .. no kadejaky. Alphaville, Scorpions, dire straits, iron maiden, turbooo atd... vsetko Lpcky.
A hlavne aby bolo pocut ten lampovy zvuk a nehralo to ako zo suda.
Ale tady přece vůbec nejde o demolice baráku, nebo vytloukání oken.
Ta výkonová rezerva je prostě nutná pro to, abys neposlouchal něco, co zkreslením vytvořil honěný slabý zesilovač a co do nahrávky nepatří.
O nic jiného tu nejde.
Opět se potvrzuje moje teorie o tom, že velká většina lidí považuje vysoké hodnoty výstupního výkonu jen za příležitost, dělat s tím větší randál.
O tom to ale vůbec není.
Zesilovač 2x35W bude mít při plném výkonu zkreslení 5%, kdežto zesilovač 2x120W bude mít při těch 2x35W zkreslení těžko měřitelné...
Ta výkonová rezerva je prostě nutná pro to, abys neposlouchal něco, co zkreslením vytvořil honěný slabý zesilovač a co do nahrávky nepatří.
O nic jiného tu nejde.
Opět se potvrzuje moje teorie o tom, že velká většina lidí považuje vysoké hodnoty výstupního výkonu jen za příležitost, dělat s tím větší randál.
O tom to ale vůbec není.
Zesilovač 2x35W bude mít při plném výkonu zkreslení 5%, kdežto zesilovač 2x120W bude mít při těch 2x35W zkreslení těžko měřitelné...
