Může být podle současných norem zapojena tavná pojistka uvnitř spotřebiče přímo na síťovém přívodu u spotřebiče II.tř. , tj ještě před
vnitřním síťovým vypínačem ? Někde to vidím , někde ne, záleží to na druhu spotřebiče (normě na něj) nebo na čem ? Chápu, že pokud je pojistkový držák přístupný z venku, může nastat problém, že při její výměně
není vypnut přívod sítě na ni . Je-li ale pojistka uvnitř , toto bez rozborky nemůže nastat . Poradí někdo ?
Drobný el. spotřebič - tavná pojistka před síťovým vypínačem
Moderátor: Moderátoři
To naše bakelitový pojistkový pouzdro s možností povolení rukou, co bylo třeba na měřákách z Tesly Brno či zesákách z Vráblí už neprocházely na EZU v polovině 90-tých let. Pouze pokud byl potřeba na povolení nástroj.
Ale trubičkový skleněný pojistky na přívodu 230V stejně nevyhovují odpínací schopností a EZU s tím má problém. Ono se totiž vlákno občas napařilo na sklo a byl přes pojistku svod.
Nevím zda vyhovují ty skleněnky plněný pískem a nebo dlouhý "americký".
Ruský keramický, malinko menší než ty naše skleněnky co byly houfně v sálovejch počítadlech, měly stranickým befelem vyjímku. Ruplá měla odpor občas místo nekonečna jen několik tisíc ohmů.
Ale trubičkový skleněný pojistky na přívodu 230V stejně nevyhovují odpínací schopností a EZU s tím má problém. Ono se totiž vlákno občas napařilo na sklo a byl přes pojistku svod.
Nevím zda vyhovují ty skleněnky plněný pískem a nebo dlouhý "americký".
Ruský keramický, malinko menší než ty naše skleněnky co byly houfně v sálovejch počítadlech, měly stranickým befelem vyjímku. Ruplá měla odpor občas místo nekonečna jen několik tisíc ohmů.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Nějak jsem Celerone nepochopil , proč nelze používat trubičkové pojistky - že nemají dostatečnou vypínací schopnost . Co ty miliony třeba počítačů jištěných tavnými pojistkami ? Snad to nedělají všichni blbě , na jištění velkých proudů při zkratech je tam snad v rozvodu jistič s vypínací schopností xy kA . A ty kA asi od tavných (trubičkových ) pojistek ani nikdo nežádá , jinak by v každém spotřebiči musel být jistič tomu vyhovující . A to asi není.....
Písek v pojistce slouží ke zhašení oblouku.
Vypínací schopnost pojistky značí, jaký snese zkratový proud, aniž by to mělo vliv na její funkci (ne rostlináře).
Proto by se klasické skleněné měly používat obecně až za transformátorem (většinou), který sníží zkatový proud.
Jinak je nutné použít buď celokeramickou, nebo skleněnou, plněnou pískem.
Zkratový proud je určen výrobcem, obecně se dá říct, že skleněné bez náplně mají jen 35A, proto nevyhovují pro použití v síťovém přívodu - zkratový proud zásuvkových okruhů je podtatně vyšší.
Keramické pojistky pr. 5 x 20 mm mají vypínací schopnost 1500A, ty už se asi mohou bez problémů použít na vstupu spotřebiče.
Vypínací schopnost pojistky značí, jaký snese zkratový proud, aniž by to mělo vliv na její funkci (ne rostlináře).
Proto by se klasické skleněné měly používat obecně až za transformátorem (většinou), který sníží zkatový proud.
Jinak je nutné použít buď celokeramickou, nebo skleněnou, plněnou pískem.
Zkratový proud je určen výrobcem, obecně se dá říct, že skleněné bez náplně mají jen 35A, proto nevyhovují pro použití v síťovém přívodu - zkratový proud zásuvkových okruhů je podtatně vyšší.
Keramické pojistky pr. 5 x 20 mm mají vypínací schopnost 1500A, ty už se asi mohou bez problémů použít na vstupu spotřebiče.
Civilizace založená na oboustranné lepící pásce nemůže dobře skončit...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
Milan píše:Nějak jsem Celerone nepochopil , proč nelze používat trubičkové pojistky - že nemají dostatečnou vypínací schopnost .
Michal22 to doufám pro Tebe popsal naprosto vyčerpávajícím způsobem.
Za mě jen že už v roce 1994 trubičková pojistka na jištění primáru tráfka 220V/4,5VA v EZU Trója neprošla, v regulátoru s jmenovitým proudem 25A se musel tráfku předřadit jistič 2A/4,5kA, charakteristiku už nepamatuju.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Michal22 píše:Vypínací schopnost pojistky značí, jaký snese zkratový proud, aniž by to mělo vliv na její funkci.
Přesněji definuje maximální proud při jmenovitém napětí, který je pojistka schopná bezpečně a spolehlivě přerušit. Při této hodnotě nesmí dojít k její mechanické destrukci. Pojistka navíc zkratový proud omezuje.
U spotřebičů a přenosných zařízení záleží na účelu pojistky, vypínací schopnost nemusí být nutně vysoká. Síťový přívod je proti zkratu chráněn jištěním instalace, takže hlavním účelem je většinou ochrana vlastního zařízení před účinky nadproudu při vnitřní poruše. Například při mezizávitovém zkratu v transformátoru, nebo zkratu v sekundárních obvodech. Nadproud často nestačí k vypnutí předřazeného jištění 10 - 16 A, ale může způsobit rozsáhlejší poškození přístroje, nebo dokonce požár.
Zda má být pojistka za, nebo před vypínačem snad žádná všeobecná norma přímo nestanovuje, aspoň mě není známo. Je to záležitost výrobce a specifiky konkrétního zařízení. Vždy je podstatné, aby dané řešení vyhovělo požadavkům na bezpečnost. U solidních výrobců to může stanovovat podniková, nebo výrobková norma. U nás bylo standardem dávat pojistky za vypínačem.
Trafo 4,5VA odebírá ze sítě téměř tolik, kolik odebírá i ve zkratu.
Proto jsou tyhle tráfka za á většinově zkratuvzdorný a za bé je nikdo bílej nejistí tavnou pojistkou, protože to ani nejde.
Nejmenší pojistku jsem viděl T 32mA a ta je pro 4,5VA trafo ještě tak velká a má takový odpor, že se při tvrdým zkratu sekundáru nepřepálí.
Nedivím se, že s takovým "jištěním" někoho ze zkušebny vyhodili.
Jestli něco, tak ochrana před tavením, takže max. nevratná tepelka uvnitř, víc stejně dělat nejde.
Co se týká pojistek u II. třídy, před či za vypínačem - záleží na tom, jak se zrovna rejžák vyspí.
Všichni víme, jak by to mělo být - dvoupólové vypnutí a pojistka za vypínačem. Protože ale rejžák na nějaký normy/zvyklosti zvysoka sere, tak máte v přístroji jednopólový vypínač v jednom fousu a pojistku ve druhým.
V takové situaci je to úplně jedno, když jde zástrčka otočit!
A můžeme se stavět i na hlavy, když rejže nebudou chtít, tak tam ten dvoupólák nedají a třeba se poserte.
Jde to vypnout z funkce? Jde, tak držte tlamy a kupujte.
Proto jsou tyhle tráfka za á většinově zkratuvzdorný a za bé je nikdo bílej nejistí tavnou pojistkou, protože to ani nejde.
Nejmenší pojistku jsem viděl T 32mA a ta je pro 4,5VA trafo ještě tak velká a má takový odpor, že se při tvrdým zkratu sekundáru nepřepálí.
Nedivím se, že s takovým "jištěním" někoho ze zkušebny vyhodili.
Jestli něco, tak ochrana před tavením, takže max. nevratná tepelka uvnitř, víc stejně dělat nejde.
Co se týká pojistek u II. třídy, před či za vypínačem - záleží na tom, jak se zrovna rejžák vyspí.
Všichni víme, jak by to mělo být - dvoupólové vypnutí a pojistka za vypínačem. Protože ale rejžák na nějaký normy/zvyklosti zvysoka sere, tak máte v přístroji jednopólový vypínač v jednom fousu a pojistku ve druhým.
V takové situaci je to úplně jedno, když jde zástrčka otočit!
A můžeme se stavět i na hlavy, když rejže nebudou chtít, tak tam ten dvoupólák nedají a třeba se poserte.
Jde to vypnout z funkce? Jde, tak držte tlamy a kupujte.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 21 lis 2020, 10:48, celkem upraveno 1 x.
