ZdenekHQ píše:Jenže modrá není přírodní barva...
Modré světlo zkresluje barvy až k nerozeznání. Svítil jsem si modrou LEDkou v zapalovači na barvy konektorů PC zvukovky a pak se divil, proč to nehraje...
Trafoplech jako bočník ampermetru – vyzkoušeno.
Moderátor: Moderátoři
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
U těch ledek je problém, že to nemá spojitý spektrum naředěný nějakou teplejší barvou, vyloženě to mlátí do očí. Bohatě stačí na jaře, když čistím bazén na slunku, kde je modrá folie a pak se podívám do zahrady na zelenou trávu. To ani nepotřebuju lysohlávky, abych se cítil divně.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Mám bohužel na "modrou" vlnovou délku stejnou alergii, jako Zdenek.
Když se objevily první, rozumně použitelné modré ledky a displeje z modrých segmentů, bylo to narvaný doslova všude.
Kdysi naprosto tradičním, nezaměnitelným tyrkysovým odstínem prosvícené stěrače-měřáky tradičních McIntoshů, byly naráz prudce jedovatě modré..
Displeje, signálky, všecko bylo naráz jedovatě ultramarínově modré. Kdo měl modrý ledky v panelu bastlu, byl frajer a určitě boháč, bo modrý ledky 5mm stály fakt balík.
Pokročilo to naprosto neuvěřitelně. Dneska nejen modrá ledka při pouhém 1mA doslova oslepuje.
Ale ta "alergie" na modrý blázinec, ta už asi zůstane.
Zajímavý je, že při zrodu lépe svítících LED /hned po atrapách LQ100 a 110/ se takový blázinec např. okolo žluté či zelené nekonal.
Jediné LQ100 a LQ110, plus navázaná čtyřciferná červená řada LQ, se dá dneska místo svícení výborně používat, jako opravdu dobrá reference 1,55 až 1,6V. Na svícení fakt nee
Moderní, červené LED mají už všecky přes 2V, některé dokonce až 2,7V a ve starších zapojeních, kde byly jako reference použitý ty starý typy červených LED, to dělá trochu paseku.
Myslím, že i teplotní závislost a šum těch nových, jsou jinde. Všiml jsem si, že se jako reference používají už velmi málo - na to Uf už není prostě spolehnutí.
Ale nevadí mi ta modrá rozptylová odrůda, která díky futrálu svítí opravdu teple tyrkysově. Čip je čistě modrý a nějak to filtruje to zabarvený pouzdro. Ty mi nevadí.
Když se objevily první, rozumně použitelné modré ledky a displeje z modrých segmentů, bylo to narvaný doslova všude.
Kdysi naprosto tradičním, nezaměnitelným tyrkysovým odstínem prosvícené stěrače-měřáky tradičních McIntoshů, byly naráz prudce jedovatě modré..
Displeje, signálky, všecko bylo naráz jedovatě ultramarínově modré. Kdo měl modrý ledky v panelu bastlu, byl frajer a určitě boháč, bo modrý ledky 5mm stály fakt balík.
Pokročilo to naprosto neuvěřitelně. Dneska nejen modrá ledka při pouhém 1mA doslova oslepuje.
Ale ta "alergie" na modrý blázinec, ta už asi zůstane.
Zajímavý je, že při zrodu lépe svítících LED /hned po atrapách LQ100 a 110/ se takový blázinec např. okolo žluté či zelené nekonal.
Jediné LQ100 a LQ110, plus navázaná čtyřciferná červená řada LQ, se dá dneska místo svícení výborně používat, jako opravdu dobrá reference 1,55 až 1,6V. Na svícení fakt nee
Moderní, červené LED mají už všecky přes 2V, některé dokonce až 2,7V a ve starších zapojeních, kde byly jako reference použitý ty starý typy červených LED, to dělá trochu paseku.
Myslím, že i teplotní závislost a šum těch nových, jsou jinde. Všiml jsem si, že se jako reference používají už velmi málo - na to Uf už není prostě spolehnutí.
Ale nevadí mi ta modrá rozptylová odrůda, která díky futrálu svítí opravdu teple tyrkysově. Čip je čistě modrý a nějak to filtruje to zabarvený pouzdro. Ty mi nevadí.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 05 pro 2020, 17:07, celkem upraveno 1 x.
-
hajeklubos
- Příspěvky: 875
- Registrován: 01 kvě 2008, 00:00
- Bydliště: Praha 5
Tak a teď nějaké informace, které jsem ověřil při bastlení právě té "modré" nabíječky.
Je v ní trafo EI32x32 namotáno 20VAC drárem asi 1.2mm. Tyristor 20A . Z nedostatku místa jsem testoval POLYSWITCH jako ochranu proti zkratu a přepolování, tedy místo jističe. Tavnou pojistku nepoužívám mimo 2x max výkon trafa na primeru. Došel jsem k tomu, že pro 3A kladných pulzů sekaných tyristorem (ukazuje deprez do baterky)musíš použít Polyswitch na 7A.(tedy dvojnásobek) Když jsem testoval kolem 5A zvyšoval úbytek nad 0.3V a chystal se patrně kuplovat. Hodnotu na V-metru musíš tedy o toto nadsadit.Je to asi použitelné do poloviny jmenovitého proudu Polyswitche, pak jde nahoru úbytek.S šimráním v zádech jsem nabíječku vokouřil a sešlusoval. Trafo zavrčelo, A-metr fláknul za roh ale Polyswitch to vypnul. Chvíli jsem to držel, vše vypnul, zapnul a vše OK. Jde to použít! Na přepólování jsem zatím nenašel odvahu ale mělo by to přes 20A diodu (norm. v závěrném směru) fungovat také. Vůbec nepochybuji, že to otestuji dříve nebo poději aniž bych chtěl.
Pavle FF máš prosím otestován provoz 4seg A-metrů na kladný impulz sekaný tyristorem?
Sice stahuju kalhoty a brod je daleko ale ručičkové měřáky co nevidět neseženeme. Hlavně mě to zajímá.
Luboš
Je v ní trafo EI32x32 namotáno 20VAC drárem asi 1.2mm. Tyristor 20A . Z nedostatku místa jsem testoval POLYSWITCH jako ochranu proti zkratu a přepolování, tedy místo jističe. Tavnou pojistku nepoužívám mimo 2x max výkon trafa na primeru. Došel jsem k tomu, že pro 3A kladných pulzů sekaných tyristorem (ukazuje deprez do baterky)musíš použít Polyswitch na 7A.(tedy dvojnásobek) Když jsem testoval kolem 5A zvyšoval úbytek nad 0.3V a chystal se patrně kuplovat. Hodnotu na V-metru musíš tedy o toto nadsadit.Je to asi použitelné do poloviny jmenovitého proudu Polyswitche, pak jde nahoru úbytek.S šimráním v zádech jsem nabíječku vokouřil a sešlusoval. Trafo zavrčelo, A-metr fláknul za roh ale Polyswitch to vypnul. Chvíli jsem to držel, vše vypnul, zapnul a vše OK. Jde to použít! Na přepólování jsem zatím nenašel odvahu ale mělo by to přes 20A diodu (norm. v závěrném směru) fungovat také. Vůbec nepochybuji, že to otestuji dříve nebo poději aniž bych chtěl.
Pavle FF máš prosím otestován provoz 4seg A-metrů na kladný impulz sekaný tyristorem?
Sice stahuju kalhoty a brod je daleko ale ručičkové měřáky co nevidět neseženeme. Hlavně mě to zajímá.
Luboš
Nechceš prosím nakreslit schéma, jak to máš celý zapojený a jak to řídíš?
Mě to teda zajímá.
Jo - a nebojíš se, prohánět takový špičkový proudy obyčejnými bastl-zdířkami a banánky?
Krom stříbřených "plech" banánků WK a stříbřených, M8 černých zdířek WK, nemám s těmi obyč dobrou zkušenost.
Stačí jen lehce zoxidovaná mosaz a už to hoří. A mosaz bude oproti fosforbronzu oxidovat vždycky, to ten zinek..
Zkoušels na vstupu toho měřáku Zenerku třeba 20V s malým sériovým odporem před ní? Je to celkem účinný.
Pokud máš dojem, že ty napěťový špičky ty měřáky ničí, to bude cesta.
Samotné ty měřáčky asi žádnou ochranu mít nebudou, když je to tak levné.
Ten Polyswitch - no nevím. Úbytek 0,3V třeba při 6A...je to imho dost.
Rovná se to vlastně trvale rozpálenému 2W odporu.
Další zbytečný teplo navíc.
Ta regulace s tyristorem nemá při zkratu proudový limit?
Jádro EI32x32, nemá-li vyloženě nízkoztrátové "modré" či "červené" plechy, tak i při hladkém, válcovaném plechu a tudíž perfektním plnění kostry, nedá trvale víc, než 80VA.
Nízkoztrátový plech je ten, co má podle barevného značení ztráty při sycení 1T buď 1,1, nebo 1,3W/kg.
Všecka "tovární" trafa, vyráběná před 1989, třeba s 24V sekundáry pro obecné použití /ovládání, osvětlení/ měla hrubé, podprůměrné plechy 2,5W/kg a horší.
Lepší plechy EI32 a EI40 lze vydolovat z vraků přístrojů Tesly Vráble, ještě lepší z výrobků Tesly Kolín a Brno.
Mám informaci přímo z tehdejších Vráblí, že v Dubnici do bezkostrových cívek nabíjeli pro Vráble jen plech 1,6W/kg.
Praxe to potvrzuje, "vrábelské" plechy EI40, nabité do moderních plastových koster, fakt netopí ani při 1,1T.
Mě to teda zajímá.
Jo - a nebojíš se, prohánět takový špičkový proudy obyčejnými bastl-zdířkami a banánky?
Krom stříbřených "plech" banánků WK a stříbřených, M8 černých zdířek WK, nemám s těmi obyč dobrou zkušenost.
Stačí jen lehce zoxidovaná mosaz a už to hoří. A mosaz bude oproti fosforbronzu oxidovat vždycky, to ten zinek..
Zkoušels na vstupu toho měřáku Zenerku třeba 20V s malým sériovým odporem před ní? Je to celkem účinný.
Pokud máš dojem, že ty napěťový špičky ty měřáky ničí, to bude cesta.
Samotné ty měřáčky asi žádnou ochranu mít nebudou, když je to tak levné.
Ten Polyswitch - no nevím. Úbytek 0,3V třeba při 6A...je to imho dost.
Rovná se to vlastně trvale rozpálenému 2W odporu.
Další zbytečný teplo navíc.
Ta regulace s tyristorem nemá při zkratu proudový limit?
Jádro EI32x32, nemá-li vyloženě nízkoztrátové "modré" či "červené" plechy, tak i při hladkém, válcovaném plechu a tudíž perfektním plnění kostry, nedá trvale víc, než 80VA.
Nízkoztrátový plech je ten, co má podle barevného značení ztráty při sycení 1T buď 1,1, nebo 1,3W/kg.
Všecka "tovární" trafa, vyráběná před 1989, třeba s 24V sekundáry pro obecné použití /ovládání, osvětlení/ měla hrubé, podprůměrné plechy 2,5W/kg a horší.
Lepší plechy EI32 a EI40 lze vydolovat z vraků přístrojů Tesly Vráble, ještě lepší z výrobků Tesly Kolín a Brno.
Mám informaci přímo z tehdejších Vráblí, že v Dubnici do bezkostrových cívek nabíjeli pro Vráble jen plech 1,6W/kg.
Praxe to potvrzuje, "vrábelské" plechy EI40, nabité do moderních plastových koster, fakt netopí ani při 1,1T.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 05 pro 2020, 17:46, celkem upraveno 3 x.
to hajeklubos: Otestované na sekaný průběh je nemám. Používám je zatím jen v laboratorních zdrojích a tam takové průběhy nejsou. Můžu to vyzkoušet, ale vyžaduje to trochu víc příprav. Zrovna tyristorovou nabíječku doma nemám.
Co se týče hodnoty pojistky, Polyswitch reaguje na efektivní hodnotu proudu. Zatímco tvůj ampérmetr ukazuje správně střední hodnotu proudu (přímo úměrnou náboji dodanému do AKU), tak Polyswitch reaguje na efektivní hodnotu proudu. Závisí na na druhé mocnině amplitudy; je úměrná teplu (ztrátám) ve vodiči nebo v odporu, což je Polyswitch.
Jsou na to vzorečky, ale princip je ten, že čím víc je useknutý průběh odlišný od sinusovky, tím větší rozdíly mezi oběma hodnotami. Ta druhá mocnina je příčina.
Co se týče hodnoty pojistky, Polyswitch reaguje na efektivní hodnotu proudu. Zatímco tvůj ampérmetr ukazuje správně střední hodnotu proudu (přímo úměrnou náboji dodanému do AKU), tak Polyswitch reaguje na efektivní hodnotu proudu. Závisí na na druhé mocnině amplitudy; je úměrná teplu (ztrátám) ve vodiči nebo v odporu, což je Polyswitch.
Jsou na to vzorečky, ale princip je ten, že čím víc je useknutý průběh odlišný od sinusovky, tím větší rozdíly mezi oběma hodnotami. Ta druhá mocnina je příčina.
-
hajeklubos
- Příspěvky: 875
- Registrován: 01 kvě 2008, 00:00
- Bydliště: Praha 5
-
hajeklubos
- Příspěvky: 875
- Registrován: 01 kvě 2008, 00:00
- Bydliště: Praha 5
Pro Pavel FF.
Mohl bys prosím vyzkoušet jak reaguje 4seg zobrazovač na jednocestný proud (kladná půlvlna od 50Hz)nefiltrovano. Tam to začíná. Ty moje 3 seg už kecaj krutě tam. Typ nemohu jako varování napsat protože nářečím rozsypaného čaje nevládnu.Tak jsem dal alespoň foto. Normálně používám k ochraně proti zkratu a přepólování obyčejný jistič na 230VAC za cca 100Kč. Že jsou jističe na DC vím, zde zbytečně drahé. Ještě se nestalo za 40let,že by nevypadl když měl. Pouze při provozu na jednocest. musí být na max10A použita 16A/B. Volnoběžka se jen, jen třese to vykuplovat.(začíná vrčet).
Dík Luboš
Mohl bys prosím vyzkoušet jak reaguje 4seg zobrazovač na jednocestný proud (kladná půlvlna od 50Hz)nefiltrovano. Tam to začíná. Ty moje 3 seg už kecaj krutě tam. Typ nemohu jako varování napsat protože nářečím rozsypaného čaje nevládnu.Tak jsem dal alespoň foto. Normálně používám k ochraně proti zkratu a přepólování obyčejný jistič na 230VAC za cca 100Kč. Že jsou jističe na DC vím, zde zbytečně drahé. Ještě se nestalo za 40let,že by nevypadl když měl. Pouze při provozu na jednocest. musí být na max10A použita 16A/B. Volnoběžka se jen, jen třese to vykuplovat.(začíná vrčet).
Dík Luboš
Asi jsi poslal SZ někomu jinému, mně zatím nic nepřišlo.
V SZ není možno posílat obrázky, jen odkazy na ně.
Při experimentech s celovlnnou tyristorovou regulací /ala AR10-81/, přepojenou na "řízený grec" jsem zjistil, že pro luxusní regulaci je dobré, když je řídící obvod, nezávisle na silovém, napájený ze samostatného trafa či vinutí asi 24V.
Možná by stačilo i méně, ale osvětlovací trafo 24V/50VA, co dává na síti 235V a naprázdno asi 27V, bylo po ruce.
Pak stačí "silové" vinutí, při celovlnném řízení jen 1x19V/10A. Ztráty na diodách a tyristorech jsou pak minimální.
Zjistil jsem to tak, že jako "silové" trafo jsem vzal standardní, rozvaděčové trafo 24V/300VA, akumulátor 55Ah a regulačním trafem jsem ubíral síťové napětí silovému trafu.
Řízený můstek byl složený z "bílých" 25A tyristorů ČKD a 25A diod ze stejné řady. Myslím že to byly T925/D925.
Výstupní tlumivka byla ale menší, než by asi měla být - jádro jen EI25x32, navinutá plná kostra drátem 1,5mm, vzduchová mezera asi 0,2mm vytvořená kouskem tenkého prešpánu. Kdyby tam ta tlumivka nemusela být, stačilo by možná "silové" vinutí i s menším napětím, ale bez tlumivky jsem to nezkoušel. Zjistil jsem, že bez tlumivky velké síťové trafo hrozně řve - mnohem hlasitěji, než s tlumivkou.
Máš v tom zapojení tlumivku?
Tyristory ČKD potřebují větší proud Igt, než průměrné tyristory Tesla KT703-KT708. S původním budicím trafkem na malém hrníčku, to nespínalo při malých proudech spolehlivě.
Proto jsem to budicí trafko, po vzoru jedné starší, tyristorové stmívací jednotky s tyristory ČKD, navinul jako oni - na feritové jádro EE8x8 a drátem 0,35.
Jádro, kostru i armaturu toho budicího trafka, jsem použil z "nahrávacího" oddělovacího trafa z televizorů.
Byl to ten typ, co má poloprázdnou kostru, co se svým blbým převodem nehodí na jiné, nf oddělovací účely.
Tyristory také v tomto režimu potřebují připojit paralelně k nim "zhášecí" RC člen. Použil jsem drátový odpor TR636 22Ω/2W a terylenový svitek TC280 0,1uF/250V sériově.
Možná, že nějaký podobný, odrušovací člen by prospěl i diodám, minimálně z důvodu rušení, neboť celá nabíječka podle mého pozorování "svítí" fakt široko-daleko. V blízkosti "zkušebního" zapojení na kusu hliníkového plechu, byl úplně vyloučený příjem na SV a DV až do vzdálenosti 10-12m. Zkoušeno restaurovaným historickým přijímačem Monika.
Kolik toho leze zpátky po síti, to nemám možnost nijak zjistit, ale v dílně zapnuté FM rádio ST100 se zesilovačem AZS301, na to nijak nereagovaly, rádio má vnější anténu na střeše.
V SZ není možno posílat obrázky, jen odkazy na ně.
Při experimentech s celovlnnou tyristorovou regulací /ala AR10-81/, přepojenou na "řízený grec" jsem zjistil, že pro luxusní regulaci je dobré, když je řídící obvod, nezávisle na silovém, napájený ze samostatného trafa či vinutí asi 24V.
Možná by stačilo i méně, ale osvětlovací trafo 24V/50VA, co dává na síti 235V a naprázdno asi 27V, bylo po ruce.
Pak stačí "silové" vinutí, při celovlnném řízení jen 1x19V/10A. Ztráty na diodách a tyristorech jsou pak minimální.
Zjistil jsem to tak, že jako "silové" trafo jsem vzal standardní, rozvaděčové trafo 24V/300VA, akumulátor 55Ah a regulačním trafem jsem ubíral síťové napětí silovému trafu.
Řízený můstek byl složený z "bílých" 25A tyristorů ČKD a 25A diod ze stejné řady. Myslím že to byly T925/D925.
Výstupní tlumivka byla ale menší, než by asi měla být - jádro jen EI25x32, navinutá plná kostra drátem 1,5mm, vzduchová mezera asi 0,2mm vytvořená kouskem tenkého prešpánu. Kdyby tam ta tlumivka nemusela být, stačilo by možná "silové" vinutí i s menším napětím, ale bez tlumivky jsem to nezkoušel. Zjistil jsem, že bez tlumivky velké síťové trafo hrozně řve - mnohem hlasitěji, než s tlumivkou.
Máš v tom zapojení tlumivku?
Tyristory ČKD potřebují větší proud Igt, než průměrné tyristory Tesla KT703-KT708. S původním budicím trafkem na malém hrníčku, to nespínalo při malých proudech spolehlivě.
Proto jsem to budicí trafko, po vzoru jedné starší, tyristorové stmívací jednotky s tyristory ČKD, navinul jako oni - na feritové jádro EE8x8 a drátem 0,35.
Jádro, kostru i armaturu toho budicího trafka, jsem použil z "nahrávacího" oddělovacího trafa z televizorů.
Byl to ten typ, co má poloprázdnou kostru, co se svým blbým převodem nehodí na jiné, nf oddělovací účely.
Tyristory také v tomto režimu potřebují připojit paralelně k nim "zhášecí" RC člen. Použil jsem drátový odpor TR636 22Ω/2W a terylenový svitek TC280 0,1uF/250V sériově.
Možná, že nějaký podobný, odrušovací člen by prospěl i diodám, minimálně z důvodu rušení, neboť celá nabíječka podle mého pozorování "svítí" fakt široko-daleko. V blízkosti "zkušebního" zapojení na kusu hliníkového plechu, byl úplně vyloučený příjem na SV a DV až do vzdálenosti 10-12m. Zkoušeno restaurovaným historickým přijímačem Monika.
Kolik toho leze zpátky po síti, to nemám možnost nijak zjistit, ale v dílně zapnuté FM rádio ST100 se zesilovačem AZS301, na to nijak nereagovaly, rádio má vnější anténu na střeše.
hajeklubos píše:Pro Pavel FF.
Mohl bys prosím vyzkoušet jak reaguje 4seg zobrazovač na jednocestný proud (kladná půlvlna od 50Hz)nefiltrovano. ...
Tak jsem sestavil měřicí stolici. Obyčejný dvoucestně usměrněný proud ukazuje měřák normálně. Kolísání údaje na třetím čtvrtém místě je dáno kolísáním siťového napětí(stejně kolísají i další 3 ampérmetry v sérii). Údaje ale souhlasí.
Použil jsem dvojitý 4místný měřáček 100V/10A a narazil jsem na zajímavé omezení (pro tyristorovou nabíječku špatná zpráva), že asi od hodnoty 7,2A už údaj na displeji neroste. I když proud dál roste na 10A.
Jelikož je rozsah měřidla 10A, vysvětluju si to tím, že A/D převodník má vstupní rozsah (horní doraz) nastaven právě na zhruba 10A - ale vyhlazených. Takže špičky sinusovek co jsou vyšší, už nebere na vědomí. Podobné omezení mají třeba převodníky na skutečnou efektivní hodnotu - tam taky nemůže být signál libovolně vysoký vůči sinusovce (může být třeba jen 3x vyšší). Akorát tady je prťavá rezerva.
ZdenekHQ píše:Modrej displej. Zabít a zakopat hodně hluboko...
No "nejlepší" jsou modře podsvícený LCD displeje s bílejma písmenama. To není pořádně kontrastní ani za tmy a na slunci to není vidět už vůbec.
Ale hlavně že modrá je In.
Není nad reflexně-transmitní šedozelenej s černým písmem z Ecomu, ten je vidět za všech podmínek
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
sinclair píše:Zjistil jsem, že bez tlumivky velké síťové trafo hrozně řve - mnohem hlasitěji, než s tlumivkou.
Taky jsem tu nabíječku z AR 10/81 postavil s průmyslovým trafem 1 x 24V/400W. Jedno vinutí si vyžádalo 2 diody a dva tyristory. Plošák jsem měl doplněnej o komparátor 741, kterej blokoval UJT při poťákem nastavitelným maximálním napětí baterie.
Na tlumivku nějak nezbylo v bedně místo a tak to dodnes maká bez ní. Maximální nabíjecí proud podle tepelnýho ampérmetru je nastavenej na 10A na kterým to ale šíleně řve. Snižováním nabíjecího proudu se to řvaní zeslabuje a pod cca 5A už to skoro není slyšet. Měl jsem strach, jestli to řvaní nebude mít negativní vliv na životnost trafa ale maká to už skoro 40 let bez jedinný závady.
- Přílohy
-
-
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
-
hajeklubos
- Příspěvky: 875
- Registrován: 01 kvě 2008, 00:00
- Bydliště: Praha 5
Pro PavelFF.
Dík za otestování a info. Je to tak jak jsem se obával. Ty 3seg.co jsem zkoušel já jsou pro 20ADC se chovají v podstatě stejně i na proudech do 10A. Asi do 6A ukazovaly pozadu(no dejme tomu to by šlo řešit) pak se hodnota zastavila,deprez na 10A, číslicák nic a ještě courá tam a zpět) V každém případě je to dobrá informace pro ostatní, že tudy cesta nevede. Kdyby někdo měl nějaké číslicové LED A-metry odzkoušené pro tento provoz, sem s tím.
Luboš
Dík za otestování a info. Je to tak jak jsem se obával. Ty 3seg.co jsem zkoušel já jsou pro 20ADC se chovají v podstatě stejně i na proudech do 10A. Asi do 6A ukazovaly pozadu(no dejme tomu to by šlo řešit) pak se hodnota zastavila,deprez na 10A, číslicák nic a ještě courá tam a zpět) V každém případě je to dobrá informace pro ostatní, že tudy cesta nevede. Kdyby někdo měl nějaké číslicové LED A-metry odzkoušené pro tento provoz, sem s tím.
Luboš
Zkusil jsem teď měřit jednocestné usměrnění a odpovídá to předpokladům. Digitální měřák s rozsahem 10A se zastaví někde na údaji 3,5A a dál údaj roste jen nepatrně.
Při dvoucestném usměrnění se to zastaví někde na 6,7A. Dneska jsem to zkoumal trochu víc než včera.
Jelikož tyristorem osekaný průběh je ještě "špičatější", bylo by to ještě horší. Zejména pokud tam někdo vůbec nedal vyhlazovací tlumivku. Musí tam mít slušné píky proudu, omezené v podstatě jen parazitními odpory všech prvků v napájecím řetězci.
Při dvoucestném usměrnění se to zastaví někde na 6,7A. Dneska jsem to zkoumal trochu víc než včera.
Jelikož tyristorem osekaný průběh je ještě "špičatější", bylo by to ještě horší. Zejména pokud tam někdo vůbec nedal vyhlazovací tlumivku. Musí tam mít slušné píky proudu, omezené v podstatě jen parazitními odpory všech prvků v napájecím řetězci.