Alternátor Valeo - pustupný pokles napětí po zahřátí

[Maxipes_]

Pro EKKARA, ke spálení vinutí statoru alternátoru nemůže dojít ani při zkratu na výstupu vlastním proudem indukovaným ve statoru, protože je ten zkratový proud skoro stejný (i při buzení rotoru naplno), jako maximální proud při jmenovitém napětí a maximálním výkonu. Ke spálení statoru může dojít proudem z baterky přes proražené diody nebo při opačně připojené baterce.

P.S. třeba u motocyklových alternátorů, co mají rotory s permanentními magnety se používá k regulaci napětí zkratový regulátor. Ty starší, tyristorové, jsou v provozu dost horké, protože na otevřeném tyristoru je dost velký úbytek napětí a tím i velká výkonová ztráta a z toho vznikla pověra, že tyto regulátory převádí nadbytečný výkon v teplo (že fungují jako výkonová zenerka, což je nesmysl, to by se ten regulátor uchladil jedině na vodním skůtru, kdyby byl stále ve vodě). Moderní regulátory s výkonovými MOSFETy fungují stejně (trochu líp, protože se na rozdíl od tyristoru dají zavřít i před průchodem sinusovky nulou a mají na to řídící integrovaný obvod) a v provozu jsou jen mírně vlažné, protože při zkratu klesá výkon k nule,

[BOBOBO]

Že by nemohlo , to může , jako miliony sešrotovaných - dnes , dříve převinutých statorů motorů . Já jsem zažil jednu chuťovku , zkrat ve statoru u nového altíku .

[Maxipes_]

Co s tím mají společného spálené statory motorů?, já jen píšu, že automobilový alternátor větší proud, než co je uveden na štítku nedá, ani do zkratu, to je jeho vlastnost, takže si nemůže vlastním proudem spálit vinutí statoru, může se spálit proudem z baterky přes proražené diody nebo obrácením polarity baterky.

[EKKAR]

No, myslím že by sis měl trošku zopakovat Ohmův zákon, hochu. A taky Lenzův a Jouleův, aby sis dokázal představit, co nastane v momentě probití izolace mezi sousedníma závitama v porovnání s normálním stavem. Notabene ještě když to zhorší maximální buzení, nacpaný do rotoru regulátorem v momentě, kdy zaznamená pokles výstupního napětí způsobenej odvedením části do statorovýho vinutí naindukovaný energie tím zkratovaným místem. A pak ti (možná) dojde i to, jakou blbost se tady pokoušíš tvrdit ...

[Maxipes_]

Myslím, že když nedá větší proud celé vinutí, tak ho nedá ani jeden závit do zkratu. O energii "odvedené" v závitu nakrátko se dá mluvit jedině, když si určíme jaký čas se tam ten výkon závitu do zkratu bude odvádět a ten výkon nebude moc velký, když napětí na závitu bude nulové a činný odpor toho závitu taky nebude moc mΩ

[EKKAR]

Jenomže ty vycházíš z poněkud zkreslenýho předpokladu, že údaj o A na štítku alternátoru znamená, že alternátor je tvrdej zdroj proudu o udaný velikosti a víc nedá. Jenže to se hochu milej docela mejlíš - alternátor rozhodně není zdroj proudu, ale je to zdroj (pomocí venkovní vazby přes regulátor) stabilizovanýho napětí o nějakým maximálním proudu, dosažitelným při určitejch otáčkách. Do zkratu mezi drátama vinutí ale teče proud definovanej jedině velikostí buzení a z toho i napětím na 1 závit a celkovou impedancí zkratovýho obvodu, ne celkovým vnitřním odporem altíku i s usměrňovačem ... Proto při mezizáviťáku na statoru můžeš naprosto klidně zažít přerod alternátoru na smradystor podkapotówy spojenej s mohutným únikem jeho pracovního média a ne že ne.

[Maxipes_]

Právě že je to měkkej zdroj proudu, při dosažení jmenovitého proudu a regulovaného napětí dodává alternátor maximální výkon, při dalším zvyšování odběru (předpokládejme, že není připojen akumulátor, který by ten větší odběr výkonu pokryl) začne klesat napětí (předpokládejme zatížení umělou zátěží, na které nastavíme pokles napětí až k nule), ale proud neporoste, tím začne klesat i výkon dodávaný alternátorem.

P.S. a ještě přidám něco, čemu asi vůbec nebudeš věřit. Třífázový alternátor s permanentním rotorem v mém motocyklu má mít podle výrobce výkon 280 W, při 14 V, měřením jsem zjistil, že má sotva 270 W (to může být částečně chyba měření a částečně optimistický údaj výrobce), ale při napětí 36 V (za třífázovým můstkovým usměrňovačem) už dává výkon přes 500 W (měřeno stejným měřidlem a metodou). Toto měření mám potvrzeno i prakticky, z mládí, kdy jsem používal na fichtlu místo šestivoltových žárovek dvanáctivoltové a tu přední místo 6 V/ 25/25 W 12 V/ 35/35 W a svítilo to dobře, dokonce při svícení fungoval i bzučák, což se šestivoltovými žárovkami ne, akorát to svítilo hůř v malých otáčkách, ale v malých otáčkách stejně fichtl nejede.

[EKKAR]

Jenže alternátor v autě má buzení řízený regulátorem, není s permagnetem. V tom se právě nejvíc mejlíš ve svejch úvahách - neuvažuješ altík buzenej z cizího zdroje, ale permagnetovej - ty se navíc právě pro ten účel konstruujou s vyšším vnitřním odporem, aby se daly bez problémů regulovat zkratovým paralelním stabilizátorem = část nadbytečnýho výkonu se maří přímo na vnitřním odporu vinutí. To v autě neexistuje, tam je alťas regulovanej intenzitou buzení. Prostě já o voze, ty o koze ...

[Maxipes_]

To co píšeš o vnitřním odporu je úplně zcestné a je to úplně naopak, pokud bychom předpokládali ideální zkratový regulátor s nulovým úbytkem a supravodivé vinutí statoru (s nulovým odporem), tak se nebude nikde žádný výkon mařit při regulaci zkratem (nulové napětí x maximální proud = nulový výkon), bohužel měděné vinutí nějaký malý odpor má, tak se v něm nějaký výkon promění v teplo, ale ten MOSFET regulátor se tomu ideálnímu dost přibližuje, je na rozdíl od toho tyristorového jen vlažný.
To, že je automobilový alternátor regulovaný regulací proudu do rotoru samozřejmě vím, ale to nemění nic na tom, že ten alternátor nedá ani do zkratu větší proud než svůj maximální, ani při buzení napájeném z vnějšího zdroje naplno a rozhodně není ten zkratový proud omezený jen činným odporem vinutí statoru.

[Maxipes_]

Maximální výkon a proud je u alternátoru omezen hlavně parametry a konstrukcí magnetického obvodu, toho železa (plechů) ve statoru většinou moc není.

[EKKAR]

Co furt meleš o zkratovým proudu CELÝHO alternátoru? Jde o MEZIZÁVITOVEJ zkrat ve vinutí, kde je odpor minimální a veškerej výkon kterej se v daným místě vygeneruje se "spálí" na oteplení vodiče kolem místa zkratu - a protože tím poklesne výstupní napětí, regec "si myslí" že je potřeba altík přibudit a pustí do buzení plnej výkon - v ten moment alternátor dostává plný buzení jakýho je regulátor schopnej, i když VEN z alternátoru odchází jen část jeho výkonu - a ten zbytek, ovlivněnej výhradně tím co se děje v místě porušený izolace, se prostě projevuje únikem pracovního média. Alternátory regulovaný zkratem do toho vůbec nepleť, ty jsou konstruovaný jinak, s jiným vnitřním odporem a hlavně s úplně odlišnou "magnetickou vodivostí" celýho magnetickýho obvodu, aby nebyly schopný ani do zkratu překročit svůj maximální ztrátovej výkon danej schopností zvládnout oteplení vinutí - a "magneto" z fichtla už vůbec nezmiňuj, to nemá regulaci vůbec žádnou, navíc za mejch mladejch let existovala určitá série Mustangů, u kterejch docházelo ke spálení zapalovací cívky v generátoru vinou špatnýho zalakování vinutí - prostě závity se vibracema od motoru klepaly o sebe tak dlouho, až se prodřela izolace a mezizávitovej zkrat během pár minut chodu, kdy to samozřejmě řidič držel u huby, protože to začalo v nízkejch otáčkách chcípat, spálil tu zapalování živící cívečku na škvarek. Prostě motáš do sebe pojem a průjem.

[Maxipes_]

To asi nemá smysl, když si myslíš, že běžnej auto alternátor je schopen do jednoho (nebo více) závitu nakrátko ve statoru vygenerovat větší proud než do celého vinutí jedné fáze, tak si to mysli, že je zkratový proud alternátoru větší než maximální, při maximálním (jmenovitém) výkonu si taky klidně mysli a že je voltampérová charakteristika úplně odlišná mezi alternátorem s permanentním rotorem a alternátorem s buzeným rotorem připojeným na plné napájecí napětí bez zapojeného regulátoru (i když mají geometricky různou konstrukci) si můžeš myslet taky.

Asi moc pozorně ani nečteš, protože o tom fichtlovi jsem psal v souvislosti s tím, že je alternátor schopen dodat vyšší výkon, než je na štítku, ale při vyšším napětí, nikdy při nižším, o regulaci tady v té diskuzi vůbec nejde.

[BOBOBO]

Ale vždyť může odejít izolace i při jmenovitém proudu !!! Všechny stroje točivé znají závitový zkrat . A je jedno , zda je v rotoru či statoru . Omezme pro stroje pracující se střídavinou . To , že je Karel mimo v louce a omylu již neřeš . Ti , co tomu rozumí to ví a ty ostatní to nezajímá . A není to zdroj měkký , pro požadované napětí a proud je to zdroj tvrdý . To , že je navržen tak , aby ho blb lehce nezničil , je věc jiná .

[renda15]

Musím v této diskuzi souhlasit s Maxipes_, to že alternátor na rozdíl od dynama nedá vetší zkratový proud je tím, že v malých otáčkách není dost rychlá změna pole (generuje se nízké napětí) a při zvětšujících se otáčkách napětí sice stoupá, ale vzrůstá kmitočet a tím roste impedance statoru. Na rozdíl od dynama proto není nutné omezovat regulátorem proud.

[Maxipes_]

Děkuji náčelníku, že ses mě zastal

Pro BOBOBO, pochopitelně je alternátor až do maximálního proudu při regulovaném napětí tvrdý zdroj, ale při překročení toho proudu začne napětí klesat, takže se stane měkkým, holt je to zkratuvzdorný zdroj.