Já jsem do toho ale nějak zbytečně nevrtal. Akorát jsem zkusil vyměnit ten elyt. kond. v napájecí větvi a když to bylo stejné, tak jsem tam vrátil ten původní. Ještě je tam jeden proti zemi, taková ta hnědá placka s malou kapacitou, ale ty se nekazí ne? Potom to tak nějak postupně přestávalo hrát, ne naráz. Ty diody nebo ty varikapy jsem vytahoval už když to nehrálo. Zesilovač pořád funguje tam není žádná změna.
Na těch vstupech mezifrekvenčních zesilovačů jsem hledal střídavé napětí...jeden milivolt? To se snad ani nedá změřit.
Takže na pinu 14 je 7V na pinu 13 něco málo přes 1 V na pinu 6 je 240mV DC a pin 7 má 700mV DC.
No a teď jak to píšu tak v tom zase začalo samo z ničeho nic na chvíli praskat.
Fotky plošňaku ve vysokém rozlišení vám rád pošlu, ale až zítra v poledne. Píšu ze zapadlé vesnice téměř bez signálu...
Boombox JVC RC-680, praskání v tuneru
Moderátor: Moderátoři
Na výstupu pro L a R kanál nemám signál jen v tom občas zapraská, takže asi měřeno bez naladěné stanice.
FM
1 - 360mV
2 - 180mV (kolísá)
3 - 360mV
4 - 380mV
5 - 300mV (klesá)
6 - 260mV
7 - 730mV
8 - 6,2V
9 - 730mV
10 - 6,3V
11 - 0
12 - 7V (začala slabě hrát nějaká stanice)
13 - 1,8V
14 - 7V
15 - 20mV (?)
16 - 1,3V
17 - 1,5V
18 - 350mV
AM
1 - 6,7V
2 - 6,7V
3 - 6,7V
4 - 480mV
5 - 1,8V
6 - 260mV
7 - 740mV
8 - 6,2V
9 - 720mV
10 - 6V
11 - 0
12 - 7V
13 - 1V
14 - 7V
15 - 1,5V
16 - 110mV
17 - 110mV
18 - 6,7V
Divné, že tam mám skoro o 3V menší napájecí napětí. Nezdálo se mi to už předtím, protože v data sheetu bylo 9,6V. Pak jsem si všiml poznámky 2,8 - 9,6V tak jsem si říkal asi je to v pořádku, ale asi nebude. Když ten tuner vytáhnu ven je tam pořád jen 7 V. Takže nějaký zkrat v tuneru, který by způsoboval úbytek napětí tam nebude... Na těch vstupech 6 a 7 to mám taky nějaké špatné...
https://i.postimg.cc/P5vQsYWZ/IMG-20201226-102622.jpg
https://i.postimg.cc/bvXHzrg5/IMG-20201226-102926-1.jpg
FM
1 - 360mV
2 - 180mV (kolísá)
3 - 360mV
4 - 380mV
5 - 300mV (klesá)
6 - 260mV
7 - 730mV
8 - 6,2V
9 - 730mV
10 - 6,3V
11 - 0
12 - 7V (začala slabě hrát nějaká stanice)
13 - 1,8V
14 - 7V
15 - 20mV (?)
16 - 1,3V
17 - 1,5V
18 - 350mV
AM
1 - 6,7V
2 - 6,7V
3 - 6,7V
4 - 480mV
5 - 1,8V
6 - 260mV
7 - 740mV
8 - 6,2V
9 - 720mV
10 - 6V
11 - 0
12 - 7V
13 - 1V
14 - 7V
15 - 1,5V
16 - 110mV
17 - 110mV
18 - 6,7V
Divné, že tam mám skoro o 3V menší napájecí napětí. Nezdálo se mi to už předtím, protože v data sheetu bylo 9,6V. Pak jsem si všiml poznámky 2,8 - 9,6V tak jsem si říkal asi je to v pořádku, ale asi nebude. Když ten tuner vytáhnu ven je tam pořád jen 7 V. Takže nějaký zkrat v tuneru, který by způsoboval úbytek napětí tam nebude... Na těch vstupech 6 a 7 to mám taky nějaké špatné...
https://i.postimg.cc/P5vQsYWZ/IMG-20201226-102622.jpg
https://i.postimg.cc/bvXHzrg5/IMG-20201226-102926-1.jpg
Neručím za to, že mám napájecí napětí, které tam patří: přišlo to ke mně jako bezcenný vrak, který odmítli dva přede mnou opravovat a majitel mi to nakonec věnoval (slévač šedé litiny, který si to původně chtěl opravit sám, a utrhal, co se dalo). Podle toho to uvnitř taky vypadalo. Je docela možné, že tam je někde ještě přerušená zenerka, a že těch skoro 10 V je moc. Ale už přes 10 let na to hraju, letos to dělá každou sobotu a neděli po nejméně 5 hodinách.
To, že ti slabě začala hrát nějaká stanice po dotyku na vývod k fázovacímu obvodu koincidenčního detektoru, znamená jen tolik, žes na měřicé šňůru zachytil nějakou krátkovlnnou stanici v pásmu 31 m (obvykle jich hraje víc najednou kolem 9,9 MHz). A taky to znamená, že společný výstup ze švába funguje.
Na pinu 15 je výstup pro ručičkový indikátor vyladění, v určitém rozsahu je na něm téměř logaritmicky závislé napětí na síle signálu, a to i na FM (princip obdobný tomu v A225D). Takže toto momentálně není důležité (ale při slaďování vstupních obvodů se to může hodit).
Mě spíše udivuje, že elektrolyty na pinech 4, 5, 16 a 17 ještě nají kapacitu a nijak velký svod, když je na nich za provozu napětí pár desetin voltu, a po většinu času žádné. Asi filtrují dobře, žádné "chlupaté" napětí jsem na nich osciloskopem nezjistil. Tuším, že jde o C32 - C34, C41 a C42. Praskání by mohl mít na svědomí nepravidelný svod v kterémkoli z nich.
To, že ti slabě začala hrát nějaká stanice po dotyku na vývod k fázovacímu obvodu koincidenčního detektoru, znamená jen tolik, žes na měřicé šňůru zachytil nějakou krátkovlnnou stanici v pásmu 31 m (obvykle jich hraje víc najednou kolem 9,9 MHz). A taky to znamená, že společný výstup ze švába funguje.
Na pinu 15 je výstup pro ručičkový indikátor vyladění, v určitém rozsahu je na něm téměř logaritmicky závislé napětí na síle signálu, a to i na FM (princip obdobný tomu v A225D). Takže toto momentálně není důležité (ale při slaďování vstupních obvodů se to může hodit).
Mě spíše udivuje, že elektrolyty na pinech 4, 5, 16 a 17 ještě nají kapacitu a nijak velký svod, když je na nich za provozu napětí pár desetin voltu, a po většinu času žádné. Asi filtrují dobře, žádné "chlupaté" napětí jsem na nich osciloskopem nezjistil. Tuším, že jde o C32 - C34, C41 a C42. Praskání by mohl mít na svědomí nepravidelný svod v kterémkoli z nich.
To jsi mě trochu uklidnil s tím napájecím napětím. Dobře ještě jednou se podívám na ty kondenzátory. Je možné, aby takový nějaký "načatý" kondenzátor ukazoval kapacitu i esr jakože v pořádku?
Jinak ta intenzita praskání se teď hodně snížila teď dlouho nic pak to chvíli zapraská a zase dlouho nic. Předtím to praskalo řekl bych slaběji s větší intenzitou a na výstupu byl slyšet i nf signál a daly se ladit stanice. Je možné, že by třeba díky tomu svodu a praskání něco odešlo, třeba ten druhý AN7410 z kterého leze nf výstup?
Jinak ta intenzita praskání se teď hodně snížila teď dlouho nic pak to chvíli zapraská a zase dlouho nic. Předtím to praskalo řekl bych slaběji s větší intenzitou a na výstupu byl slyšet i nf signál a daly se ladit stanice. Je možné, že by třeba díky tomu svodu a praskání něco odešlo, třeba ten druhý AN7410 z kterého leze nf výstup?
Mikroampármetrem.
Jen jsem nikde nenašel, jak velký svodový proud může ovlivnit funkci obvodu.
Stejně musíš elektrolyt vypájet, připojit na zdroj, nabít a pak mezi udroj a koncík vrazit mikroampérmetr. S přednabitým kondíkem nedostane měřák takový štoss. No a po ustálení proudu víš, jaký má svod. A taky, jestli je stabilní, nebo skáče.
Jen jsem nikde nenašel, jak velký svodový proud může ovlivnit funkci obvodu.
Stejně musíš elektrolyt vypájet, připojit na zdroj, nabít a pak mezi udroj a koncík vrazit mikroampérmetr. S přednabitým kondíkem nedostane měřák takový štoss. No a po ustálení proudu víš, jaký má svod. A taky, jestli je stabilní, nebo skáče.
Jak se to chová těsně po přepnutí z kazety na rádio FM?
Začne to prskat okamžitě, nebo až po chvíli?
Při kontrole - vyletování a zpětném zaletování elektrolytů pozor na správnou polaritu!
Přepólováním některého elektrolytu si lze "vyrobit" závadu, co se pak těžko hledá!
Přepólovaný elyt nemusí zrovna vybuchnout, nebo se nafukovat, ale zablokuje velkým svodem obvod.
Přeměř si napětí na těch elektrolytech, které jsi určitě měl vyletovaný venku.
Ty, který jsi vůbec nevyndaval, tak měřit nemusíš - teda kromě pátrání po napájecí hladině.
Keramické kondíky, až na malé výjimky, v podobných strojích skoro neodcházejí, nebo ne takto.
Začne to prskat okamžitě, nebo až po chvíli?
Při kontrole - vyletování a zpětném zaletování elektrolytů pozor na správnou polaritu!
Přepólováním některého elektrolytu si lze "vyrobit" závadu, co se pak těžko hledá!
Přepólovaný elyt nemusí zrovna vybuchnout, nebo se nafukovat, ale zablokuje velkým svodem obvod.
Přeměř si napětí na těch elektrolytech, které jsi určitě měl vyletovaný venku.
Ty, který jsi vůbec nevyndaval, tak měřit nemusíš - teda kromě pátrání po napájecí hladině.
Keramické kondíky, až na malé výjimky, v podobných strojích skoro neodcházejí, nebo ne takto.
S těmi keramickými kondíky to není vždycky pravda, zvlášť, když ten stroj odpočíval dlouho někde u vlhké stěny. Ale to se projevuje nejvíc ve vstupních jednotkách nestabilitou ladění.
Jinak mně se ten stroj chová př přepínání z kazety na rádio i zpět normálně - lupne při přepnutí a hraje.
Polarita je u elektrolytů pochopitelně důležitá.
Ale měl jsem ař dosud za to, že tohle všechno už znáš, když ses do opravy přijímače pustil... Mínus je na plošňáku označený vždy bílým puntíkem kolem vývodu.
Jinak mně se ten stroj chová př přepínání z kazety na rádio i zpět normálně - lupne při přepnutí a hraje.
Polarita je u elektrolytů pochopitelně důležitá.
Ale měl jsem ař dosud za to, že tohle všechno už znáš, když ses do opravy přijímače pustil... Mínus je na plošňáku označený vždy bílým puntíkem kolem vývodu.
Západ dělal i pro spotřebku výbornou keramiku.
Troufnu si říct, že pokud na nich nebyl mechanicky porušený tmel, tak ty jejich 50V a 100V kondy /jak vf, nf, tak ty zelené bločky od diod/ netrpí tím, co známe z hradecké.
Nemám přitom na mysli vysloveně sračkovou, čínskou produkci od rákosníků, ale tyhle značkové věci, mezi které JVC patří.
Firmy jako JVC, neměly nikdy zapotřebí, používat u pasivů dvojí či trojí kvalitu, jako to dnes dělá číňan.
Keramický kondenzátor byl pro tyhle firmy prostě položka, co se po všech stránkách /servis - životnost/ vlastně nemohlo vyplatit ojebávat, nebo objednávat dvojí kvalitu a pak to zase pracně hlídat, aby nedošlo k záměně.
A proto můžu dodnes, bez obav a opakovaně používat třeba výborné, zelené diskové blokovací keramiky 33-100nZ, zpravidla na 100V ss, předtím šikovně vytahané odjinud. Na odrušení greců do háklivějších aparátků, jsou naprosto bezkonkurenční.
Možná by se i vyplatilo, jít po těch zelených keramikách vyšší kapacity /nad 10n, značené 103 a výš/ a tak vystopovat, kde se případně tratí napětí.
Poblíž může být spolu-blokovací elektrolyt, srážecí odpor či tlumivka.
Troufnu si říct, že pokud na nich nebyl mechanicky porušený tmel, tak ty jejich 50V a 100V kondy /jak vf, nf, tak ty zelené bločky od diod/ netrpí tím, co známe z hradecké.
Nemám přitom na mysli vysloveně sračkovou, čínskou produkci od rákosníků, ale tyhle značkové věci, mezi které JVC patří.
Firmy jako JVC, neměly nikdy zapotřebí, používat u pasivů dvojí či trojí kvalitu, jako to dnes dělá číňan.
Keramický kondenzátor byl pro tyhle firmy prostě položka, co se po všech stránkách /servis - životnost/ vlastně nemohlo vyplatit ojebávat, nebo objednávat dvojí kvalitu a pak to zase pracně hlídat, aby nedošlo k záměně.
A proto můžu dodnes, bez obav a opakovaně používat třeba výborné, zelené diskové blokovací keramiky 33-100nZ, zpravidla na 100V ss, předtím šikovně vytahané odjinud. Na odrušení greců do háklivějších aparátků, jsou naprosto bezkonkurenční.
Možná by se i vyplatilo, jít po těch zelených keramikách vyšší kapacity /nad 10n, značené 103 a výš/ a tak vystopovat, kde se případně tratí napětí.
Poblíž může být spolu-blokovací elektrolyt, srážecí odpor či tlumivka.
Při přepnutí z kazety na rádio to max. jednou lupne a pak nic. V té nf části fakt problém není, když mám FM přepnuté na stereo a projedu ladícím kolečkem celé pásmo tak se stereo ledka vůbec nerozsvítí, takže už tam není signál. Jinak vím, že ty přepínače tape/rádio bývají častým zdrojem poruch a výpadků zvuku už jsem jich pár čistil.
Ano to vím, že u elytů musím dávat pozor na polaritu to jste mě fakt podcenili
Vytáhnul jsem znovu ven ty C32, 33, 34, 41, 42 a i ten v napájecí větvi C44. Připojil jsem je na zdroj na 8V a u všech po chvíli klesl proud na 0,2 nebo 0,1 uA. Nejhorší byl C32 (47uF/10V) u toho ten proud klesal nejpomaleji a nakonec klesl na nějakých 0,7uA esr jsem naměřil 900m ohm a kapacitu 44uF. Ten proud jsem měřil obyč. digit. multimetrem, tak nevím jestli by vůbec zaregistroval nějaký mžikový svod, ale sledoval jsem to pozorně a ničeho jsem si nevšiml. Mám náhodou tu kapacitu 47uF úplně novou tak ji vyměním, ale moc tomu nevěřím, že se něco změní.
Jeden kondenzátor, který má určitě svod jsem v mojí "sbírce" kondenzátorů našel, ale ten ukazuje i nulové esr a zvýšenou kapacitu...
Zkoušel jsem i pípákem ty cesty co vedou od AN7222 jestli nění nějaká přerušená a třeba to není vidět okem, ale vše v pořádku.
Ještě jsem se díval na té napájecí větvi jsou myslím proti pinu 12 nějaké dva kondenzátory, takový placatý modrý a nějaká zelená krychle?
Ano to vím, že u elytů musím dávat pozor na polaritu to jste mě fakt podcenili
Vytáhnul jsem znovu ven ty C32, 33, 34, 41, 42 a i ten v napájecí větvi C44. Připojil jsem je na zdroj na 8V a u všech po chvíli klesl proud na 0,2 nebo 0,1 uA. Nejhorší byl C32 (47uF/10V) u toho ten proud klesal nejpomaleji a nakonec klesl na nějakých 0,7uA esr jsem naměřil 900m ohm a kapacitu 44uF. Ten proud jsem měřil obyč. digit. multimetrem, tak nevím jestli by vůbec zaregistroval nějaký mžikový svod, ale sledoval jsem to pozorně a ničeho jsem si nevšiml. Mám náhodou tu kapacitu 47uF úplně novou tak ji vyměním, ale moc tomu nevěřím, že se něco změní.
Jeden kondenzátor, který má určitě svod jsem v mojí "sbírce" kondenzátorů našel, ale ten ukazuje i nulové esr a zvýšenou kapacitu...
Zkoušel jsem i pípákem ty cesty co vedou od AN7222 jestli nění nějaká přerušená a třeba to není vidět okem, ale vše v pořádku.
Ještě jsem se díval na té napájecí větvi jsou myslím proti pinu 12 nějaké dva kondenzátory, takový placatý modrý a nějaká zelená krychle?
0,7 µA může být na některé pozici až moc, zvlášť, když je kondík připojený do uzlu s velkým vnitřním odporem, s nímž svodový odpor elektrolytu vytvoří napěťový dělič, což třeba zrovna na vývodu blokování napěťové reference může rozházet pracovní body celého IO.
Bohužel ve všech databázích se najde stejný sken katalogového listu, ze kterého se to nedovíš.
Tak či tak, když to předtím hrálo, třeba s praskoty, a teď ani nezašumí, vyrobil sis nějakou jinou závadu, kterou budeš muset najít. Na nf výstupu je totiž efektivní napětí nf signálu jen nějakých 60 mV, takže bych spoléhal spíše na propískání multivibrátorem.
Bohužel ve všech databázích se najde stejný sken katalogového listu, ze kterého se to nedovíš.
Tak či tak, když to předtím hrálo, třeba s praskoty, a teď ani nezašumí, vyrobil sis nějakou jinou závadu, kterou budeš muset najít. Na nf výstupu je totiž efektivní napětí nf signálu jen nějakých 60 mV, takže bych spoléhal spíše na propískání multivibrátorem.
Já ten kondenzátor vyměním to není problém. Říkáte vyrobil jsem si další závadu ano vypadá to tak, ale jediné co jsem předtím než se ten zvuk na výstupu začal ztrácet bylo, že jsem z napájecí větve vytáhnul ten filtrační elyt. a dal jsem tam na zkoušku jiný a pak zase zpátky ten původní. Ještě jsem měl venku tu malou kapacitou, tu hnědou placku, když jsem to zkoušel. Nic víc jsem s tím nedělal.
milavla píše:že jsem z napájecí větve vytáhnul ten filtrační elyt. a dal jsem tam na zkoušku jiný a pak zase zpátky ten původní. Ještě jsem měl venku tu malou kapacitou, tu hnědou placku, když jsem to zkoušel. Nic víc jsem s tím nedělal.
no jo no . . .
. . . já nic, já muzikant.
nezbývá než začít od začátku a hledat závadu od konce.
Pokud ho nemáš, tak udělat "multivibrátor"
a propísknout kam až to chodí.
Tam kde už to nepůjde hledat závadu.
Tak jak to zatím děláš, je jako hádání z křišťálové koule . . .
co jsem koukal na ty fotky desky, nic hrozného tam není a součástek je taky jen pár.
Chce to jen určitý systém v postupu hledání závady a nezmatkovat.