plánuji stavbu elektronkového zesilovače a povaluje se mi doma staré síťové trafo po tátovi, které bych možná mohl využít.
Prozatím jsem provedl jeho prvotní ohledání a chtěl jsem probrat svoje závěry s někým zkušenějším:
- na trafu je nalepený papír s ručně napsaným 2x110V/250mA; 6,3V/3A bez typového štítku výrobce.
- plechy EI 20, výška sloupku 40mm,
- vinutí 1, červené: d=0,236mm, nejblíž jádru, odpor = 59Ω + 65Ω,
- vinutí 2, zelené: d=0,236mm, nejdál od jádra, odpor = 64Ω + 69Ω.
- vinutí 3: tlustý drát, vinutí uprostřed, bude těch 6,3V/3A.
Zelené i červené vinutí má vyvedený střed. Odpory vinutí jsem měřil svým postarším multimetrem. Z výše uvedeného jsem zkoušel dopočítat/odhadnout, že:
P = 6,3 * 3 + 2 * 110 * ,25 = 46W
S = 7 * √(P / f) => P = 46W při S = 4 * 1,6875 = 6,75cm2
výkon asi sedí, ale
d = √(I / 2) => I = 110mA při d=0,236mm
zřejmě je těch 250mA myšleno, když se sečtou příspěvky od obou polovin vinutí na 110V a pokud bych používal jako jedno vinutí 220V, pak bych mohl počítat s proudem jen 110mA, aby zůstal zachován výkon.
Z odporu červeného a zeleného vinutí jsem se dále snažil spočítat délku vzhledem k průřezu měděného drátku a počet závitů a vyšlo mi:
vinutí 1, červené: 144m + 157m => 2 * 684 závitů (primár?)
vinutí 2, zelené: 154m + 166m => 2* 933 závitů (sekundár?)
ten rozdíl je docela veliký. Propočtem dle
n = u * 10 ^ 4 / 4,44 * f * B * S
jsem určil 734 závitů pro 110V -3% pro primár a +3% pro sekundár tj. 712z a 756z.
Také mě překvapilo, že by byl primár dále od jádra. Myslel jsem, že historicky se to dělalo obráceně.
Také se chci zeptat, zdali byste považovali provoz trafa s primárem na 220V v síti 230V za bezpečný? Předpokládám, že zvýšení napětí o cca. 4,5% (a navíc +10% přepětí) povede k větší indukci v jádře (o 14,5%) než jak bylo projektováno. Kolik staré plechy snesou, resp. s jakou reálnou rezervou se ty trafa vyráběli?
Trafo teprve připojím do zásuvky a proměřím na prázdno i se zatížením, abych viděl co to dělá.
Předem děkuji všem za konzultaci