Je možné, že feritová anténa v důsledku stárnutí materiálu výrazněji
sníží dodávaný signál, aniž by se významněji změnila indukčnost cívek na ní ? O vlivu třeba ss pole na její indukčnost nebo pole vyzařovaného reproduktorem včetně jeho vlivu na modulaci nf signálu je napsáno dost na radiomuseum.org. , ale o vlivu jen na schopnost dávat po letech stejný signál ve stejném poli jsem nenašel nic. Mám totiž v dílně pečlivě sladěné rádio včetně vst. obvodů s feritkou , které na drátovou anténu hraje perfektně, na vestavěnou feritku prakticky skoro nic. Přitom cívky SV a DV na feritce jsou součástí lad. obvodu vstupu i z drátové antény a nic se nepřepíná zvlášť . A jejich polohy na tyčce se moc neliší od původních (voskové stopy). Čili jeví se to jako že indukčnost cívek se nezměnila , ale
signál se z nějakého důvodu výrazně zmenšil . To se mi však nějak nezdá ..... Nějaké vysvětlení z praxe by nebylo ?
Feritová anténa - degradace signálu v důsledku stárnutí ?
Moderátor: Moderátoři
-
monterjirka
- Příspěvky: 2855
- Registrován: 14 čer 2003, 00:00
- Bydliště: Blížejov
Vysílače příčinou nejsou, české stanice přijímám na podobné tyčky bez problémů. Rádio má psanou citlivost na drátový vstup řádově desítky uV , tudíž na tu jeho feritku bych měl snad něco slušně chytit , aspoň Radiožurnál na DV.
Kdyby se trvale změnily magn. vlastnosti třeba teplotou , nejspíše by to byla permeabilita, tudíž by se určitě změnila i indukčnost, což se jaksi neděje.
Kdyby se trvale změnily magn. vlastnosti třeba teplotou , nejspíše by to byla permeabilita, tudíž by se určitě změnila i indukčnost, což se jaksi neděje.
Milan píše:Vysílače příčinou nejsou, české stanice přijímám na podobné tyčky bez problémů....
Když nepomůže posun cívky po feritu (přesněji, když posuvem na kteroukoli stranu z původní polohy citlivost klesne), tak to znamená, že vlastnosti feritu se nezměnily.
Skutečně se ale změnily výkony vysílačů (například Topolná na DV z původních 1,5 MW sundala výkon na 50 kW, i když kvůli přidané superpozici digitálního signálu RADIO-HELP nejspíš zase s výkonem přitlačili), v zahraničí zbylo těch AM vysílačů velkého výkonu také málo, prostě, jak to tu už padlo - zlomky původních výkonů.
Navíc stoupla hladina rušení v rozhlasových AM pásmech. Vypni všechny spínané zdroje včetně LEDkových a úsporných žárovek do 10 metrů kolem přijímače a zkus to znovu.
Ještě mě napadlo, zda ta malá citlivost není zapříčiněna zapojením SV a DV cívky na tzv. anténní transformátor společně s vstupem drátové antény , čili zda se část nakmitaného signálu neztrácí jinde . Schema vstupu viz obrázek, L2 je cívka SV na tyčce , L3 je cívka DV na tyčce , L4 je anténní trafo ( zde tak cívka nazvána, je to maličká cívka vinutá vf lankem odhadem 100 z na malinkém jádru ) , na ni vede i vstup antény a mf odla-
ďovač (C1+ cívka)) .
Asi zkusím bod M L4 uzemnit a změřit citlivost, otázka je, co pak bude se souběhem .
ďovač (C1+ cívka)) .
Asi zkusím bod M L4 uzemnit a změřit citlivost, otázka je, co pak bude se souběhem .
- Přílohy
-
Když to tak fungovalo kdysi, musí to fungovat i dnes. Takto zapojené autotrafo tvoří součást rezonančního obvodu (vinutí mezi odbočkou a zemí). Tvoří zřejmě tak malou část celkové indukčnosti, aby se změna impedance na anténní zdířce přetransformovaná do odbočky neprojevila škodlivým rozladěním. Na to bych nesahal.
Napřed bych šel po lepší ECH..., její strmost třeba ještě nebrání rozkmitání oscilátoru, ale směšovací strmost heptody už může být hanebně nízká.
Napřed bych šel po lepší ECH..., její strmost třeba ještě nebrání rozkmitání oscilátoru, ale směšovací strmost heptody už může být hanebně nízká.
No Hille, v té první větě bych tedy nesouhlasil, mnoho věcí dříve fungovalo a teď už ne 
. ECH81 je ok, nová , změřená , oscilátor jede jak z praku ,
napětí na g1T přes 100k -7,5 až -13V jak na SV, tak na DV, s jinou je to stejné . O těch feritech pochybnosti mám třeba i proto , že po zapnutí šel na SV oscilátor na max. cca 1400kHz , mělo by být max. 2100 kHz ( mf je 480 kHz) . Cívka evidentně zavoskováno s výroby ( r.1963) . Podařilo se to bez problémů jádrem posadit do rozsahu , musí to být jádrem, kdyby to bylo tolik ujeté v důsledku ztrát třeba v cívce nebo kondech , oscilátor by patrně měl problémy s velikostí napětí .
No nic, zkusím tam strčit jinou novější tyčku , doladit a uvidím.Díky za názory.
. ECH81 je ok, nová , změřená , oscilátor jede jak z praku ,
napětí na g1T přes 100k -7,5 až -13V jak na SV, tak na DV, s jinou je to stejné . O těch feritech pochybnosti mám třeba i proto , že po zapnutí šel na SV oscilátor na max. cca 1400kHz , mělo by být max. 2100 kHz ( mf je 480 kHz) . Cívka evidentně zavoskováno s výroby ( r.1963) . Podařilo se to bez problémů jádrem posadit do rozsahu , musí to být jádrem, kdyby to bylo tolik ujeté v důsledku ztrát třeba v cívce nebo kondech , oscilátor by patrně měl problémy s velikostí napětí .
No nic, zkusím tam strčit jinou novější tyčku , doladit a uvidím.Díky za názory.
Samozřejmě na citlivost nemá vliv jen ECH81. Píšeš, žes hýbal i jádrem cívky oscilátoru, tím jsi sáhl do souběhu ladění. Otázkou je, jestli posunutím anténní cívky po feritu dosáhneš maxima mimo střed feritové tyčky.
Jestli totiž citlivost stoupá posunem směrem ke středu, není vyloučené, že ani tam nedosahuje anténní cívka indukčnosti potřebné pro souběh.
Jestli totiž citlivost stoupá posunem směrem ke středu, není vyloučené, že ani tam nedosahuje anténní cívka indukčnosti potřebné pro souběh.
Teplota nepřekročila Curieův bod, tyčku nikdo nezkrátil, tak zbývá jen přesyvrní silným stejnosměrným magnetickým polem.
Za 50 let jsem si nikdy nevšiml, že by se změnily parametry feritové tyčky s anténní cívkou. A vlastně ani v oscilátoru.
Daleko častěji šlo o odloupnuté stříbření na některém kapacitním trimru nebo neopatrností zdeformovanou desku ladicího kondenzátoru, případně o povolené patní ložisko jeho osy a axiálně hnuté desky.
Na jádra cívek jsem nesahal, dokud jsem nevyloučil ostatní příčiny. Obvykle to byly ty ostatní, takže s cívkami se nemuselo hnout. Jsou stále tou nejstabilnější součástkou.
Za 50 let jsem si nikdy nevšiml, že by se změnily parametry feritové tyčky s anténní cívkou. A vlastně ani v oscilátoru.
Daleko častěji šlo o odloupnuté stříbření na některém kapacitním trimru nebo neopatrností zdeformovanou desku ladicího kondenzátoru, případně o povolené patní ložisko jeho osy a axiálně hnuté desky.
Na jádra cívek jsem nesahal, dokud jsem nevyloučil ostatní příčiny. Obvykle to byly ty ostatní, takže s cívkami se nemuselo hnout. Jsou stále tou nejstabilnější součástkou.
No jo, možností jsou desítky, přesto bych se vrátil na začátek :
Existuje nějaký "degradační" proces ve feritu, který způsobí, že dám-li tyčku s cívkou do stejně silného pole novou a tu samou třeba po 50 letech , bude ve stejné cívce na tyčce indukované napětí výrazněji jiné , přičemž indukčnost vlastní cívky na feritu bude v obou případech stejná ?
Mě nic nenapadá, přesto se ptám , nevím ani zdaleka všechno .
Existuje nějaký "degradační" proces ve feritu, který způsobí, že dám-li tyčku s cívkou do stejně silného pole novou a tu samou třeba po 50 letech , bude ve stejné cívce na tyčce indukované napětí výrazněji jiné , přičemž indukčnost vlastní cívky na feritu bude v obou případech stejná ?
Mě nic nenapadá, přesto se ptám , nevím ani zdaleka všechno
.Stárnutí materiálu bylo popisováno jen u permanentních magnetů, kde figuruje interakce s magnetickým polem prostředí. U magneticky měkkých materiálů nevidím důvod, hmota je mechanicky neměnná, chemicky díky keramice taky.
Aby se dala porovnat ta "stará" tyč s nepoužitou novou, musela by být přesně stejnou technologií ze stejnéh materiálu právě upečená, což asi není reálné.
Aby se dala porovnat ta "stará" tyč s nepoužitou novou, musela by být přesně stejnou technologií ze stejnéh materiálu právě upečená, což asi není reálné.