To je super, že to danhard vzal takhle důkladně. Dík. Jestli tomu dobře rozumím, tak
- ta zelená varianta se, zejména v Ge provedení, nedá použít kvůli UCE koncových tranzistorů
- předpoklad původního článku ve Wireless Wordu o napěťovém buzení je za vlasy přitažený.
Mělo by se uvažovat o konstrukci VAS s nízkým výstupním odporem (lokální zpětná vazba apod.)?
Kvazikomplementár už spíše křemíkový (lehce promazáno)
Moderátor: Moderátoři
Ano zelená tam je, jen aby bylo vidět, jaké je chování bez žádných přídavných komponent, na červené je vidět, jak chování zhorší Rbe odpory koncových tranzistorů, nedochází tam k přeložení vstupních charakteristik, jako v symetrické komplementární verzi.
Modrá ukazuje důsledek špatně umístěných a nevhodně velkých "emitorových" odporů a to, že se pak chyby sčítají, pokud se použije bootstrap z výstupu.
Prostě to tým soudruhů inženýrů firmy Leak opsal z blbého zdroje. Odkud ale opisovat ? když nic jiného nebylo
Žlutá je s vyváženým chováním vstupních carakteristik, kdy budič kvazi větvi "vidí" v emitoru stejnou impedanci, jako budič ve větvi sledovače, tj. stejný Rbe 100R a diodu, která nahrazuje Ube koncového tranzistoru. Dobře to popsal Baxanall před více než 50. lety.
Takový konec má už chování podobné 2EF komplementárnímu konci.
Emitorové odpory jsem dal 0R33 což už je únosná hodnota pro 4R zátěž.
Modrá ukazuje důsledek špatně umístěných a nevhodně velkých "emitorových" odporů a to, že se pak chyby sčítají, pokud se použije bootstrap z výstupu.
Prostě to tým soudruhů inženýrů firmy Leak opsal z blbého zdroje. Odkud ale opisovat ? když nic jiného nebylo
Žlutá je s vyváženým chováním vstupních carakteristik, kdy budič kvazi větvi "vidí" v emitoru stejnou impedanci, jako budič ve větvi sledovače, tj. stejný Rbe 100R a diodu, která nahrazuje Ube koncového tranzistoru. Dobře to popsal Baxanall před více než 50. lety.
Takový konec má už chování podobné 2EF komplementárnímu konci.
Emitorové odpory jsem dal 0R33 což už je únosná hodnota pro 4R zátěž.
Ako to videli inžinieri z Tesla Vráble s koncákmi KD503 a budičmi KD337/KD338, keď použili snímacie emitorové odpory pre prúdovú ochranu? Na jednej strane nerovnaké emitorové odpory 0,25 a 0,35ohm. Na druhej kvazi komplementárnej vetve je spoločný snímací 0,18ohm odpor v kolektore a v emitoroch vyvažovacie emitorové 0,1ohm.
Danhard, prosím ťa mohol by si to vložiť do tvojej simulácie, ako to vyzerá s pôvodným zapojením TESLA AZK052 a ako keď sa doplní Baxandallov RDC. Rbe sú rovnako 100ohm. Ďakujem
Danhard, prosím ťa mohol by si to vložiť do tvojej simulácie, ako to vyzerá s pôvodným zapojením TESLA AZK052 a ako keď sa doplní Baxandallov RDC. Rbe sú rovnako 100ohm. Ďakujem
Z otázky šípim, že tu nebude niečo v poriadku.
Každopádne som chcel aby bolo vidieť derivovanú prevodovú charakteristiku DC in/out v užšej prechodovej oblasti koncových tranzistorov. Podľa popisu nad obr. v jednom prípade pôvodný celý AZK bez DC oddeľovacieho kondenzátoru a v druhom obdobne ale so zaradenou Baxandallovou kombináciou D/R=100ohm/C=100nF. Pritom Rbe je tiež 100ohm. Nie je tu však vidieť izolovaný koncový stupeň, ale celý zaväzbený zosilňovač. Je však zvláštne, že vstupný generátor V1 budím vo veľkom rozsahu -1Vdc až +1Vdc s krokom tuším 0,01V. Myslel som si, že V1 bude stačiť budiť v rozsahu pár mV, keďže musím počítať aj zosilnenie 54x a hľadám prechodovú oblasť. Teraz som si uvedomil, že tam mám oproti pôvodnému zapojeniu vo vstupnom prvom diferenčnom stupni ešte zapojené antiparalelne antisaturačné diódy. Ale aj v druhom dif. stupni degeneračné 100ohm odpory.
Každopádne som chcel aby bolo vidieť derivovanú prevodovú charakteristiku DC in/out v užšej prechodovej oblasti koncových tranzistorov. Podľa popisu nad obr. v jednom prípade pôvodný celý AZK bez DC oddeľovacieho kondenzátoru a v druhom obdobne ale so zaradenou Baxandallovou kombináciou D/R=100ohm/C=100nF. Pritom Rbe je tiež 100ohm. Nie je tu však vidieť izolovaný koncový stupeň, ale celý zaväzbený zosilňovač. Je však zvláštne, že vstupný generátor V1 budím vo veľkom rozsahu -1Vdc až +1Vdc s krokom tuším 0,01V. Myslel som si, že V1 bude stačiť budiť v rozsahu pár mV, keďže musím počítať aj zosilnenie 54x a hľadám prechodovú oblasť. Teraz som si uvedomil, že tam mám oproti pôvodnému zapojeniu vo vstupnom prvom diferenčnom stupni ešte zapojené antiparalelne antisaturačné diódy. Ale aj v druhom dif. stupni degeneračné 100ohm odpory.
h_honza píše:- předpoklad původního článku ve Wireless Wordu o napěťovém buzení je za vlasy přitažený.
To myslíš který článek ?
Napěťově o koncovém stupni uvažují všechny výklady, že to nelineární zatížení VAS může dělat chybu 10x větší tam nemá snad nikdo.
Jen ten Baxandall tomu klepl na hřebíček.
Taky se dá na těch zapojeních udělat toleranční analýza, jak záleží na vlastnostech tranzistorů, jak na klidovém proudu, jaká je teplotní stabilita a na čem přesně záleží.
To by se ti to dc rozhodilo.
Musíš přemostit, nebo nahradit ty kondy zdrojem napětí, které je na nich v klidu.
V AZK jsou dc vazby a žádý bootstrap, tam by to šlo asi vyklemovat, protože na kondech nic není, jenom offset, ten uděláš na zdroji signálu.
Musíš přemostit, nebo nahradit ty kondy zdrojem napětí, které je na nich v klidu.
V AZK jsou dc vazby a žádý bootstrap, tam by to šlo asi vyklemovat, protože na kondech nic není, jenom offset, ten uděláš na zdroji signálu.
Naposledy upravil(a) danhard dne 17 led 2021, 10:03, celkem upraveno 1 x.
Aha, rozumiem, napätie v kľude to je dobrý point.
S prepojkami mi to robí na výstupe odchýlku len 95mV.
Ešte jedna otázka, keď sa už s tým do detailov hráme. Mám z knižnice použite budiče BD241/BD242 a koncáky MJ802. Prišlo mi to voči našim KD vekom a technológiou bližšie. Mám radšej použiť Cordelove MJE15031/32 a MJL21194? Pozeral som však aj na prevodové charakteristiky a je v tom docela hokej.
S prepojkami mi to robí na výstupe odchýlku len 95mV.
Ešte jedna otázka, keď sa už s tým do detailov hráme. Mám z knižnice použite budiče BD241/BD242 a koncáky MJ802. Prišlo mi to voči našim KD vekom a technológiou bližšie. Mám radšej použiť Cordelove MJE15031/32 a MJL21194? Pozeral som však aj na prevodové charakteristiky a je v tom docela hokej.